44 C 203/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 15.488 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15.488 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.488 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.488 Kč od 18. 8. 2020 do 10. 4. 2021, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.673,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15.488 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě objednávky ze dne 13. 7. 2020 žalované dodala dne 17. 7. 2020 1 ks převodovky RT100 [číslo] a 1 ks hřídele I K MRT 100, a to v celkové hodnotě 15.488 Kč. Tato částka byla žalované vyfakturována daňovým dokladem [číslo] [rok] [číslo] ze dne 17. 7. 2020 s datem splatnosti 17. 8. 2020. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes řadu výzev.

2. Žalovaná se v řízení bránila tím, že jí nebyla doručena faktura, nemá tedy co platit. Později se žalovaná bránila tím, že hlavička na faktuře je nesprávná a žaloba byla podána na nesprávnou osobu. Správně má být fakturace na [právnická osoba] [příjmení], [IČO], také se sídlem [adresa žalované].

3. Žalobkyně v reakci uvedla, že argumentace žalované je účelová. Objednatelem zboží byla žalovaná. Žalovaná objednávkou reagovala na nabídku ze strany žalobkyně.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. 5. 2022 ve 13:30 hod. Den před nařízeným jednáním 11. 5. 2022 v 15:26 hod. žalovaná zaslala soudu omluvu a žádost o odročení s tím, že se její jednatel omlouvá z rodinných důvodů a žádá o nový termín. Soud považoval žádost o odročení jednání za nekonkrétní, nedoloženou a nikoliv včasnou. Proto žalovanou přípisem vyrozuměl o tom, že se jednání bude konat a jednání se i konalo v nepřítomnosti žalované.

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. Emailem ze dne 13. 7. 2020 si žalovaná objednala u žalobkyně v návaznosti na cenovou nabídku [číslo] šnekovou převodovku RT [číslo], přírubové provedení, hřídel. Email s objednávkou zasílal jednatel žalované [jméno] [příjmení] a v emailu je jednoznačně jako objednatel označena žalovaná, a to její obchodní firmou ([právnická osoba]), IČ a sídlem.

7. Z dodacího listu [číslo] plyne, že dne 17. 7. 2020 jednatel žalované [jméno] [příjmení] za žalovanou převzal převodovku RT100 -40- a HŘÍDEL I K MRT 100. Jako odběratel je na dodacím listu jednoznačně identifikována žalovaná, a to její obchodní firmou, IČ, DIČ a sídlem.

8. Fakturou [číslo] [rok] [číslo] žalobkyně vyfakturovala žalované za dodanou převodovku RT100 -40- a HŘÍDEL I K MRT 100 částku celkem 15.488 Kč s DPH. Faktura byla vystavena dne 17. 7. 2020 a její splatnost byla 17. 8. 2020.

9. Předžalobní výzvou ze dne 1. 4. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky do 10. 4. 2021. Předžalobní výzva byla odeslána do datové schránky žalované dne 1. 4. 2021.

10. Z emailové komunikace doložené žalovanou (na č.l. 28 a 29 spisu) plyne, že [jméno] [příjmení] (který je rovněž jednatel žalované) v březnu a říjnu 2021 komunikoval se žalobkyní a uváděl, že odběratelem měl správně být [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa žalované], a požadoval opravu faktury v tomto smyslu.

11. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalobkyně, na jednání dne 12. 5. 2022 vypověděl, že se na ně obrátila žalovaná jako zákazník a požadovala vytipování konkrétní převodovky. Svědek vytvořil nabídku na šnekovou převodovku RT 50. Tuto si pan [příjmení], jednatel žalované, přišel osobně vyzvednout. Při odebrání si však uvědomil, že tato není pro jeho potřeby vyhovující a požadoval převodovku jiného typu – RT 100. Po vyrobení si následně tuto převodovku osobně vyzvedl. Žalované byla vystavena faktura. Poté svědkovi volala účetní, že faktura nebyla uhrazena. Svědek proto zatelefonoval panu [příjmení], ten se vymlouval, že fakturu nedostal. Svědek mu proto fakturu zaslal. Poté se pan [příjmení] vymlouval, že chce fakturu na jiné IČ a takto to bylo pořád dokola. K dotazu svědek uvedl, že pan [příjmení], jednatel žalované, mu řekl, aby převodovka byla vyrobena pro žalovanou [právnická osoba], objednávku chtěl na tuto firmu. Takto i zaslal objednávku emailem. Emailová objednávka byla na převodovku typu RT 50, změna na RT 100 byla provedena osobně panem [příjmení] v provozovně žalobkyně. Převodovku si pan [příjmení] u žalobkyně následně osobně vyzvedl a podepsal dodací list. Ohledně faktury svědek uvedl, že v dané době se zasílaly poštou, přibližně jednou týdně. Svědek nicméně s jednatelem žalované později telefonicky hovořil a fakturu mu na jeho žádosti opakovaně zaslal emailem. Přesný termín zaslání faktury jednateli žalované si svědek nevzpomněl, ale bylo to určitě po splatnosti.

12. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

13. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná vyjma části požadovaného úroku z prodlení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalobkyní a žalovanou byla na základě cenové nabídky [číslo] emailové objednávky ze dne 13. 7. 2020 uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku na šnekovou převodovku a hřídel. Z provedeného dokazování zcela jednoznačně vyplynulo, že zboží objednala žalovaná (viz obsah objednávky - emailu ze dne 13. 7. 2020; viz výpověď [jméno] [příjmení]), a nikoliv jiná osoba ([anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení], [IČO]), jak žalovaná účelově tvrdí. Následně došlo ke změně smlouvy/objednávky, kdy žalovaná požadovala jiný typ převodovky (výpověď [jméno] [příjmení]). Tuto převodovku následně žalovaná převzala, konkrétně její jednatel [jméno] [příjmení] (viz dodací list; viz výpověď [jméno] [příjmení]). Soud v tomto směru dodává, že rovněž v dodacím listu byla jako odběratel jednoznačně identifikována žalovaná. Pokud tedy měl [jméno] [příjmení] za to, že objednatelem není žalovaná, ale jiná osoba, neměl převzít zboží a podepisovat dodací list. Jelikož žalovaná předmět koupě převzala, je povinna uhradit sjednanou kupní cenu. Proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15.488 Kč.

18. Mezi účastníky nebylo ujednáno, kdy má být zaplacena kupní cena. Platí tedy § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, dle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Takovouto výzvou k plnění je typicky zaslaná faktura s uvedenou splatností. V projednávané věci nicméně žalobkyně ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. neprokázala zaslání faktury [číslo] [rok] [číslo] žalované (resp. neprokázala, kdy konkrétně byla faktura žalované zaslána – svědek [jméno] [příjmení] potvrdil pouze, že fakturu žalované zaslal emailem někdy po její splatnosti). Z faktury tedy pro určení splatnosti kupní ceny vycházet nelze. Prokazatelně první výzva zaslaná žalované k úhradě kupní ceny je předžalobní výzva ze dne 1. 4. 2021, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 15.488 Kč do 10. 4. 2021. Splatnost kupní ceny tedy nastala dne 10. 4. 2021. Žalovaná nicméně kupní cenu ve stanovené lhůtě nezaplatila a dostala se do prodlení. V souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je tak povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši od 11. 4. 2021 do zaplacení.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15.488 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.488 Kč od 11. 4. 2021 do zaplacení. Ohledně požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15.488 Kč od 18. 8. 2020 do 10. 4. 2021 byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta (žalobkyně neprokázala doručení faktury žalované, tudíž ze splatnosti uvedené na faktuře vycházet nelze - viz výše).

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, neúspěšná byla jen v nepatrné části (ohledně části úroku z prodlení), proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.740 Kč za jeden úkon právní služby, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 12. 5. 2022) celkem 6.960 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200 Kč a 21 % DPH z částky 8.160 Kč ve výši 1.713,60 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10.673,60 Kč.