44 C 203/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Danielem Bartoněm ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o vydání bezdůvodného obohacení, uložení povinnosti předložit vyúčtování služeb a zaplacení pokuty z prodlení I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 37.050 Kč s úrokem ve výši 7,35 % ročně z částky 30.000 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně předat žalobci vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky 2+1 o výměře 43 m2 nacházející se ve třetím nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaných 1. a 2. společně a nerozdílně zaplacení částky 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15.000 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.IV. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 33.709,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost (a) vydat bezdůvodného obohacení v souhrnné výši 45.000 Kč s příslušenstvím, (b) zaplatit zákonnou pokutu ve výši 7.050 Kč, (c) předložit vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytové jednotky 2+1 o výměře 43 m2 nacházející se ve třetím nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „byt“), za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, a (d) zaplatit náhradu nákladů řízení.

2. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že jakožto nájemce uzavřel dne 20. 10. 2022 s žalovanými nájemní smlouvu k bytu, v níž se mj. zavázal složit peněžní jistotu ve výši 30.000 Kč a dále hradit měsíční nájemné ve výši 12.500 Kč spolu se zálohami na služby ve výši 2.500 Kč. Žalovaní se mj. zavázali vystavovat žalobci vyúčtování uhrazených záloh na služby, a to do 15 dnů ode dne předložení vyúčtování poskytovatelem služeb, nejpozději však do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období.

3. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 20. 10. 2022 podepsal nájemní smlouvu a při té příležitosti předal žalované 1. obálku s částkou 15.000 Kč, která měla pokrýt nájemné a zálohu na služby za listopad 2022. Dne 7. 11. 2022 však uhradil stejnou částku znovu, tentokrát převodem na bankovní účet žalovaných. Žalovaní se tedy bezdůvodně obohatili, neboť druhou platbu ve výši 15.000 Kč obdrželi bez právního důvodu.

4. Dále žalobce tvrdil, že se žalovaní bezdůvodně obohatili i tím, že mu po skončení nájmu bytu nevrátili složenou peněžní jistotu ve výši 30.000 Kč. Tato jistota totiž nebyla během nájmu čerpána, a s ohledem na skutečnost, že žalovaní po skončení nájmu převzali byt bez výhrad, měla být žalobci vrácena v plné výši, a to včetně úroků, které k ní v průběhu trvání nájmu přirostly.

5. V žalobě požadovanou částku ve výši 7.050 Kč žalobce zdůvodnil tím, že mu žalovaní řádně a včas nepředložili vyúčtování záloh na služby za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, a tak mu vznikl nárok na úhradu zákonné pokuty ve výši 50 Kč denně, a to za každý den prodlení s předložením vyúčtování. Kromě pokuty požadoval žalobce též uložení povinnosti žalovaným k vydání uvedeného vyúčtování, neboť jím v době podání žaloby stále nedisponoval.

6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

7. Žalovaní v prvé řadě popřeli, že by od žalobce převzali obálku s hotovostí. Tvrdili, že první platba nájemného a záloh proběhla výhradně bezhotovostně, což má dokládat SMS zpráva ze dne 21. 10. 2022, v níž žalobce žalované 1. píše, že je rád, že peníze přišly.

8. K otázce peněžní jistoty žalovaní uvedli, že částku 17.000 Kč žalobci vrátili v hotovosti a zbylých 13.000 Kč si po vzájemné dohodě ponechali jako kompenzaci za vady, které byt vykazoval při skončení nájmu. Uvedené má vyplývat z kopie dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, kterou žalovaní soudu předložili a na které se měl nacházet vlastnoruční podpis žalobce nebo jeho otce.

9. K nárokům žalobce týkajícím se vyúčtování za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 žalovaní uvedli, že nejsou důvodné. jelikož žalobce akceptoval postup žalovaných, kteří za účelem okamžitého vypořádání nároků provedli vyúčtování pomocí údajů za předchozí zúčtovací období, čímž došli k závěru, že žalobci vznikl nedoplatek ve výši 23 Kč za spotřebu plynu a přeplatek ve výši 334 Kč za spotřebu elektřiny. I tyto částky přitom dle tvrzení žalovaných byly předmětem dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, kterou soudu předložili, a jsou tedy mezi stranami vypořádány.

10. Dne 14. 5. 2025 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to v rozsahu, který je shodný s výrokem III. tohoto rozsudku. Částečné zpětvzetí žaloby navazovalo na provedené dokazování ohledně nároku, který se zpětvzetí týkal, což žalobce ve svém zpětvzetí výslovně uvedl. Žalovaní s částečným zpětvzetím nesouhlasili, a to zejména proto, že žalobce tak učinil až po provedení důkazů na dvou soudních jednáních. V průběhu uvedených jednání totiž nebyla prokázána existence žalobcova nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15.000 Kč. Podle žalovaných tak částečné zpětvzetí žaloby sloužilo pouze k tomu, aby žalobce předešel vydání zamítavého rozsudku ohledně tohoto nároku. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 3 o. s. ř. a rozhodl, že částečné zpětvzetí žaloby není účinné (srov. usnesení ze dne 8. 7. 2025, č. j. 44 C 203/2024-73).

11. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou oběma stranám sporu známy.

12. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že dne 20. 10. 2022 byla mezi žalobcem a žalovanými uzavřena smlouva o nájmu bytu, který byl žalobci ještě v tentýž den osobně předán. Mezi stranami není sporné ani to, že žalobce dne 21. 10. 2022 uhradil žalovaným převodem na bankovní účet jistotu ve výši 30.000 Kč, a dne 7. 11. 2022 též částku ve výši 15.000 Kč jakožto nájemné a zálohu na služby za měsíc listopad 2022. Dle shodných tvrzení účastníků skončil nájem bytu dne 31. 10. 2023, kdy došlo i k jeho předání zpět do dispozice žalovaných. Předání bytu přitom nebyl přítomen žalobce, nýbrž jeho otec, který měl za uvedeným účelem udělenou plnou moc.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

14. Žalovaní jsou – společně se dvěma dalšími fyzickými osobami – podílovými spoluvlastníky nemovitosti, jejíž součástí je byt, což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí.

15. Dne 20. 10. 2022 žalobce vlastnoručně podepsal nájemní smlouvu k bytu, což bylo prokázáno její kopií. Na dané smlouvě se nacházely též vlastnoruční podpisy obou žalovaných. Ohledně pravosti uvedených podpisů žádný z účastníků ničeho nenamítal.

16. Skutková zjištění ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se dvojího zaplacení prvního nájemného a záloh na služby: Soud z čl. IV. odst. 4.1 a 4.2 nájemní smlouvy zjistil, že si strany sjednaly měsíční nájemné ve výši 12.500 Kč a zálohu na služby ve výši celkem 2.500 Kč měsíčně (300 Kč vodné a stočné, 1.000 Kč elektřina, 1.200 Kč plyn) s tím, že za první měsíc nájmu uhradí žalobce uvedené platby v hotovosti v místě pronájmu bytu.

17. Žalobce při svém výslechu na jednání dne 9. 1. 2025 uvedl, že při uzavření nájemní smlouvy předal žalované 1. obálku s hotovostí ve výši 15.000 Kč, a to právě na úhradu prvního nájemného a zálohy na služby. Dvě třetiny z této částky měl přitom žalobci darovat jeho otec, zatímco jednu třetinu žalobce hradil ze svých prostředků.

18. Žalobcův otec předložil soudu potvrzení banky o tom, že dne 17. 10. 2022 vybral z bankomatu hotovost ve výši 10.000 Kč, a na jednání dne 10. 4. 2025 vypověděl, že žalobci uvedenou hotovost předal s tím, ať ji využije na úhradu prvního nájemného. Zároveň však uvedl, že u předání peněz žalované 1. přítomen nebyl a že neví, zda je žalobce žalované 1. vůbec předal. Skutečnost, že žalovaný uhradil první nájemné v hotovosti, nepotvrdila ani svědkyně , jméno FO, , která naopak soudu sdělila, že si pamatuje, že žalobce v den podpisu nájemní smlouvy nic v hotovosti neplatil.

19. Soud považuje výpověď žalobce za nevěrohodnou ohledně toho, že žalobce předal žalované 1. obálku s hotovostí ve výši 15.000 Kč při uzavření nájemní smlouvy. Toto tvrzení žalobce žádné jiné důkazy nepotvrdily (ani výpovědi otce žalobce a , jméno FO, ). Žalobce je přitom účastníkem řízení (se zájmem na výsledku řízení) a může při své výpovědi lhát (nemá povinnost vypovídat pravdu pod sankcí trestních následků křivé výpovědi). Soudu se rovněž jeví jako značně nedbalé až dá se říci naivní někomu předávat finanční hotovost bez jakéhokoli písemného potvrzení o předání a bez přítomnosti svědků. Soud tudíž výpovědi žalobce ohledně předání obálky s hotovostí ve výši 15.000 Kč při uzavření nájemní smlouvy nevěří a nemá za prokázané, že by k předání hotovosti ve výši 15.000 Kč ze strany žalobce žalované 1. skutečně došlo.

20. Skutková zjištění ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se nevrácené jistoty ve výši 30.000 Kč: V čl. IV. odst. 4.8 nájemní smlouvy byla dále sjednána povinnost žalobce složit v hotovosti k rukám žalovaných jistotu ve výši 30.000 Kč. Tu byli žalovaní dle výslovného ujednání stran oprávněni použít (započíst ve smyslu ust. § 2254 odst. 2 občanského zákoníku) k úhradě případných pohledávek na nájemném a na službách, případně k úhradě dalších závazků žalobce vzniklých v souvislosti s trváním nájmu (např. náhrada škody).

21. Uvedený článek nájemní smlouvy obsahoval též výslovné ujednání, dle něhož si byl pronajímatel oprávněn ponechat úroky z jistoty jako součást nájemného. Vypořádání jistoty po skončení nájmu pak bylo výslovně upraveno v závěrečné části daného článku, kde bylo uvedeno, že žalovaní v případě řádného ukončení nájmu vrátí žalobci jistotu do 1 měsíce po skončení nájmu a po splnění práv a povinností z nájemní smlouvy vyplývajících včetně předání bytu v řádném stavu zpět pronajímateli.

22. Účastníci učinili nesporným, že žalobce neuhradil peněžní jistotu žalovaným v hotovosti, nýbrž bankovním převodem. Z výpisu transakcí z bankovního účtu žalobce a z detailu odchozí úhrady plyne, že k úhradě jistoty ve výši 30.000 Kč došlo dne 21. 10. 2022. Žalovaná 1. žalobci ještě v den odeslání platby potvrdila její přijetí a poděkovala žalobci za její zaslání, což bylo prokázáno příslušnou SMS komunikací.

23. Nájem bytu skončil dne 31. 10. 2023. Z doložené e-mailové komunikace vyplynulo, že žalovaná 1. navštívila byt za účelem předání již dne 30. 10. 2022, avšak měla výhrady k jeho úklidu. Z uvedené e-mailové komunikace je také zřejmé, že dne 30. 10. 2023 žalobce žalovanou 1. mimo jiné požádal o zaslání fotografií bytu, které dne 20. 10. 2022 pořídila a jejichž zaslání mu slíbila. Žalovaná 1. na e-mail odpověděla téhož dne, kdy žalobci požadované fotografie zaslala a zároveň vypočetla jednotlivé úklidové činnosti, které má žalobce do dalšího termínu předání bytu dne 31. 10. 2023 provést.

24. Dne 31. 10. 2023 proběhlo protokolární převzetí bytu, kterému byli přítomni žalovaná 1., uklízečka paní , jméno FO, , žalobcův otec a pan , jméno FO, , což během svých výslechů potvrdili oba posledně jmenovaní. Žalobcův otec byl při předání bytu přítomen namísto žalobce, který mu za tímto účelem udělil dne 30. 10. 2023 plnou moc. Ta byla soudu předložena a je součástí spisu.

25. O průběhu převzetí bytu při skončení nájmu vypovídal svědek , jméno FO, , který uvedl, že si nevybavuje, že by se v bytě řešilo, že je něco špatně či v nepořádku, nebo že by se přítomní v bytě o něčem dohadovali. Svědek soudu sdělil, že byl na místě přítomen pouze proto, že poskytl odvoz žalobcově otci a uklízečce, ale více se do procesu předání bytu nezapojoval.

26. Ohledně předání bytu při skončení nájmu byl vyslechnut též žalobcův otec, který soudu sdělil, že s žalovanou 1. byt prošel a ta mu výslovně potvrdila, že je vše v pořádku. Následně s žalovanou 1. podepsal protokol o předání bytu, který měl u sebe připravený, jelikož žalovaná 1. vlastní protokol k dispozici neměla. Na protokolu se nenacházela žádná rukou psaná poznámka, a to před jeho podpisem ani poté.

27. Žalovaní doložili soudu originál stejnopisu protokolu o předání bytu ze dne 31. 10. 2023, který byl podepsán žalovanou 1. a žalobcovým otcem. Na jeho konci se pod podpisovou částí nachází ručně psaná poznámka: „, jméno FO, O VYČIŠTĚNÍ WC POŠLU E-MAIL“ a následuje podpis žalované 1. Žalobce nicméně soudu předložil originál druhého stejnopisu uvedeného protokolu (opět podepsaného jak žalovanou 1. tak žalobcovým otcem), v němž se žádná ručně psaná poznámka nenachází.

28. Z e-mailu ze dne 2. 11. 2023 vyplynulo, že žalovaná 1. uvedeného dne žalobci napsala, že dne 31. 10. 2023 došlo k předání bytu a že znečištěné WC se bohužel nepodařilo vyčistit. Dále je v emailu poukazováno na to, že došlo k poškození společných prostor (stěna chodby) a bytu pod žalobcovým bytem (skvrna na stropě, zřejmě z vytečení pračky). Žalovaná v návaznosti na vypočtené závady žalobce v e-mailu žádá, aby jí sdělil, zda má uzavřenou pojistnou smlouvu, která by uvedené škody kryla.

29. Jde-li o vypořádání jistoty po skončení nájmu, k tomu žalovaná 1. doložila soudu kopii listiny označené jako „Dohoda o ukončení nájmu bytu“. Na její spodní části se nachází datum 14. 11. 2023 a dva podpisy, které by dle předtištěných údajů měly náležet žalovanému 2. a žalobci. V podpisové části se nicméně nachází podpis žalované 1., která listinu podepisovala v zastoupení za žalovaného 2., a dále podpis, který svými rysy odpovídá podpisu žalobcova otce. V uvedené listině je upraveno, že se žalobce a žalovaní dohodli na skončení nájmu bytu dohodou a že si též sjednali kompenzaci za vypočtené závady ve výši 13.000 Kč. Dohoda obsahuje výslovné ujednání o započtení dané částky na žalobcem uhrazenou jistotu s tím, že zbylou část jistoty ve výši 17.000 Kč žalobce od žalované převzal, což měl stvrdit svým podpisem na listině.

30. Žalobce ve svém účastnickém výslechu na jednání dne 9. 1. 2025 vypověděl, že žalovanými doloženou kopii Dohody o ukončení nájmu bytu v životě neviděl a že podpis na uvedené listině není jeho. Obdobně se vyjádřil též žalobcův otec, který na jednání dne 10. 4. 2025 uvedl že dne 14. 11. 2023 nebyl s žalovanými přítomen na žádné schůzce, a žádnou listinu tedy nepodepisoval. Žalobcův otec taktéž konstatoval, že jeho údajný podpis na kopii Dohody o ukončení nájmu bytu je vizuálně zcela totožný s jeho podpisem na originálu listiny označené jako „UJEDNÁNÍ O REZERVACI“, kterou soudu předložil žalobce. Vyjádřil proto podezření, že byl jeho podpis do kopie Dohody o ukončení nájmu bytu překopírován, a to právě z UJEDNÁNÍ O REZERVACI, které bylo soudu – na rozdíl od Dohody o ukončení nájmu bytu – předloženo v originále.

31. Soud provedl k důkazu zmíněné UJEDNÁNÍ O REZERVACI (a to jak v originále – v přílohové obálce spisu s přílohami k podání žalobce na č.l. 49 spisu, tak v naskenované kopii – v přílohové obálce s přílohami předloženými soudu na jednání dne 9. 1. 2025), z něhož zjistil, že bylo podepsáno dne 17. 10. 2022 a že jeho předmětem bylo zprostředkování nájmu bytu žalobci, a to prostřednictvím paní , jméno FO, jakožto zprostředkovatele. Na jeho konci se nachází vlastnoruční podpis žalobcova otce (jak vyplynulo z výpovědi žalobce a zejména z výpovědi žalobcova otce) a paní , jméno FO, . Proti pravosti žádného z uvedených podpisů žádný z účastníků ničeho nenamítal. Z výpovědi otce žalobce vyplynulo, že otec žalobce UJEDNÁNÍ O REZERVACI vlastnoručně podepsal, naskenoval, poslal žalobci a ten následně UJEDNÁNÍ O REZERVACI emailem zaslal paní , jméno FO, (důvodem pro tento postup bylo to, že žalobce neměl kopírku, proto nemohl smlouvu naskenovat). , jméno FO, pak vypověděla, že jí podepsané UJEDNÁNÍ O REZERVACI bylo zasláno emailem od žalobce. Netušila, že toto UJEDNÁNÍ O REZERVACI podepsal otec žalobce.

32. K vypořádání jistoty po skončení nájmu v rámci svého výslechu , jméno FO, uvedla, že jednoho dne potkala v místě nájmu bytu žalovanou 1. společně s žalobcem a jeho otcem, kteří společně něco řešili. Následně viděla žalobcova otce odcházet s euro obalem, v němž byla vložena hotovost a nějaké papíry. Když se pak s žalovanou 1. bavila, ta jí řekla, že společně s žalobcem a jeho otcem vypořádávala vratnou jistotu, neboť na ní dělali nátlak, aby ji vypořádala dřív, a že ve zmíněném euro obalu byl nějaký protokol o předání a také vypořádaná kauce.

33. Skutková zjištění ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se nepředloženého vyúčtování: Soud z nájemní smlouvy v neposlední řadě zjistil, že si v ní účastníci sjednali povinnost žalovaných k předložení vyúčtování záloh na služby do 15 dnů ode dne předložení vyúčtování příslušným poskytovatelem služeb, nejpozději však do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období (článek IV. odst. 4.4. nájemní smlouvy).

34. Z kopie Dohody o ukončení nájmu bytu dohody soud dále zjistil, že se v ní kromě vyčíslené škody nachází též dvě položky odpovídající vyúčtování záloh na služby, konkrétně položka „nedoplatek – spotřeba plynu 388m3(výpočet dle fa z 1/2023)“ vyčíslená částkou 23 Kč a dále položka „přeplatek – spotřeba el.energie(výpočet dle fa z 8/2023)“ vyčíslená částkou 334 Kč. Z uvedeného plyne, že dané položky byly zahrnuty do celkové kompenzace ve výši 13.000 Kč, kterou měli žalovaní započíst na složenou jistotu.

35. Další skutková zjištění: Z doložené výzvy ze dne 5. 2. 2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k vydání všech dlužných částek, jakož i k vydání vyúčtování, nejpozději ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení výzvy. Z doložených podacích lístků a podkladů o doručení výzvy přitom vyplynulo, že žalovanému 2. byla doručena dne 13. 2. 2024, zatímco v případě žalované se doručení nezdařilo (žalobci se vrátila obálka jako nevyzvednutá).

36. Z výpisu ze statistiky , jméno FO, národní banky (č.l. 74 spisu) soud zjistil, že průměrná úroková sazba nových bankovních úvěrů na spotřebu pro domácnosti v říjnu 2022 činila 9,69 %.

37. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci, tak jak je toto uvedeno níže.

38. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně paní , jméno FO, (uklízečky). Soud svědkyni dvakrát předvolal k nařízenému jednání, tato se však ani jednou bez omluvy nedostavila. Žalobce na výslechu svědkyně nakonec netrval, svůj důkazní návrh vzal zpět. Proto soud výslech této svědkyně neprovedl.

39. Soud dále neprováděl žalobcem navržený znalecký posudek z oboru písmoznalectví, popř. tiskografie, k posouzení podpisu na Dohodě o ukončení nájmu bytu a k posouzení zda nebyl tento podpis přenesen z UJEDNÁNÍ O REZERVACI (důkazní návrh v protokolu na č.l. 45v spisu). Soud k tomuto uvádí, že povinnost prokázat pravost Dohody o ukončení nájmu bytu měli žalovaní, kteří tuto Dohodu o ukončení nájmu bytu soudu předložili a dovolávali se jí. Žalovaní však nebyli schopni soudu předložit originál Dohody o ukončení nájmu bytu a ani soudu přes výslovnou výzvu a poučení na jednání dne 7. 8. 2025 neoznačili žádné důkazy, které by svědčili o pravosti Dohody o ukončení nájmu bytu (soud výslovně žalovaným na tomto jednání sdělil, že nemá pravost Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 prokázánu). Za dané situace soud neprováděl žalobcem navržený znalecký posudek, neboť bylo na žalovaných, aby označili důkazy k prokázání pravosti Dohody o ukončení nájmu bytu (a tito znalecký posudek ani nic jiného nenavrhli). Znalecký posudek by navíc ani nebyl příliš průkazný, a to právě proto, že soud nemá k dispozici originál Dohody o ukončení nájmu bytu (žalovaní ho ani přes výzvu nebyli schopni soudu předložit – uváděli, že originál nemohou najít).

40. Soud taktéž neprováděl k důkazu zvukovou nahrávku z předání bytu zpět žalovaným dne 31. 10. 2023. Tato zvuková nahrávka byla pořízena otcem žalobce bez souhlasu žalované 1. (žalovaný 2. nebyl přítomen) a žalovaní nesouhlasili s jejím provedením k důkazu (viz protokol o jednání ze dne 9. 1. 2025). Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018 platí, že „zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch.“ Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že průběh předání bytu dne 31. 10. 2023 lze prokázat i jinak – konkrétně výslechy přítomných osob. Takto byl proveden výslech otce žalobce a pana , jméno FO, . Výslech , jméno FO, proveden být nemohl, neboť se tato dvakrát nedostavila k nařízenému jednání (a žalobce následně vzal svůj důkazní návrh na výslech této osoby zpět). Důkaz výslechem žalované 1. v řízení nebyl navržen. Soud má tudíž za to, že průběh předání bytu dne 31. 10. 2023 byl prokázán výslechy otce žalobce a pana , jméno FO, , a není proto potřeba provádět k důkazu navrženou zvukovou nahrávku. Nad rámec je potřeba dodat, že průběh předání bytu dne 31. 10. 2023 nebyl v tomto řízení klíčovou spornou otázkou, pro posouzení věci byla klíčová pravost předložené kopie Dohody o ukončení nájmu bytu.

41. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a to z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti. Dospěl přitom k závěru, že pravost kopie Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, kterou mu předložili žalovaní a na niž se žalovaní odvolávali, nebyla prokázána (ani přes výzvu učiněnou na jednání dne 7. 8. 2025). Proto soud nemohl z obsahu Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 vycházet. K uvedenému závěru dospěl soud na základě následujících skutečností.

42. Na kopii Dohody o ukončení nájmu bytu se nachází podpis, který má dle předtištěných údajů náležet žalobci, avšak svými rysy odpovídá podpisu jeho otce. Tento podpis je přitom zcela identický s podpisem žalobcova otce na UJEDNÁNÍ O REZERVACI (soudu předloženo jak v originále, tak v naskenované kopii). Při porovnání obou podpisů soud shledal, že se jedná o naprosto totožný grafický projev – linie podpisu jsou shodné ve všech detailech, včetně místa a intenzity vyvíjeného tlaku na psací nástroj. Nejsou patrné žádné odchylky, které by byly běžné u dvou samostatně učiněných podpisů, byť od téže osoby. Soud na tomto místě poukazuje například na podpisy žalobcova otce na dvou stejnopisech protokolu o předání bytu po skončení nájmu, kde jsou odlišnosti zřejmé na první pohled. Uvedená absolutní shoda v podpisech svědčí o mechanickém přenesení podpisu (např. kopírováním či skenováním) na Dohodu o ukončení nájmu bytu než o zcela totožném provedení podpisu na dvou různých listinách. Pochybnosti budí rovněž skutečnost, že podpisy na Dohodě o ukončení nájmu bytu nejsou na místech určených pro podpis podepisujících osob (vytečkovaný prostor nad vytištěným označením pronajímatele a nájemce), ale níže, tedy zcela mimo vytištěný text dohody. I tato skutečnost přisvědčuje závěru, že došlo k přenesení podpisu otce žalobce na tuto listinu. Soud také poukazuje na skutečnost, že ačkoliv nájem skončil na základě výpovědi podané žalovanými (viz výpověď ze dne 30. 9. 2023), v dohodě je zcela nepochopitelně uvedeno, že nájem skončil dohodou.

43. Důvěryhodnost Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 dále výrazným způsobem oslabuje skutečnost, že žalovaní nebyli schopni ani na výzvu soudu učiněnou na jednání dne 9. 1. 2025 předložit její originál, ačkoli se jedná o klíčový dokument pro jejich tvrzení o vypořádání jistoty a vyúčtování služeb.

44. Navíc až poté, co byla pravost podpisu žalobcova otce na Dohodě o ukončení nájmu bytu zpochybněna, začala žalovaná 1. na jednání dne 7. 8. 2025 tvrdit, že žalobcův otec používá zřejmě podpisové razítko. Tato nová verze, která do té doby nebyla nikdy zmíněna, působí jako účelová reakce na vzniklé pochybnosti. Z originálu UJEDNÁNÍ O REZERVACI je přitom zcela zjevné, že otec žalobce žádné podpisové razítko při podpisu tohoto dokumentu nepoužil, neboť se jedná o vlastnoruční podpis psaný propiskou. Používání podpisové razítka otcem žalobce neplyne ani z dalších k důkazu provedených listin (dva stejnopisy protokolu o předání bytu ze dne 31. 10. 2023) a ani z výpovědí slyšených osob.

45. Soud se dále zabýval rozpornými důkazy, které byly předloženy k zodpovězení otázky, zda byl byt po skončení nájmu převzat s výhradami či bez výhrad. Žalovaní soudu předložili stejnopis protokolu o předání bytu, který nese podpisy obou účastníků, avšak pod podpisovou částí obsahuje ručně psanou poznámku: „PO POKUSU O VYČIŠTĚNÍ WC POŠLU E-MAIL“ a následuje podpis žalované 1. V prvé řadě soud konstatuje, že tato poznámka svým obsahem nepředstavuje výhradu k převzetí bytu, nýbrž maximálně pouhé avízo budoucí komunikace. Navíc se poznámka nachází pouze na jednom stejnopisu, a to na stejnopisu, který si ponechala žalovaná 1., jež poznámku napsala. Otec žalobce přitom vypověděl, že když odcházel, žádná rukou psaná poznámka na konci protokolu nebyla, a tato byla dopsána dodatečně. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru, že předmětná poznámka byla do jednoho stejnopisu protokolu o předání bytu ze dne 31. 10. 2023 dopsána žalovanou 1. dodatečně (žalovaná 1. mohla tuto poznámku do svého stejnopisu protokolu dopsat v podstatě kdykoli až do doby jeho předložení soudu).

46. Skutečnost, že žalovaná 1. následně dne 2. 11. 2023 v e-mailu žalobci sdělila, že se WC nepodařilo vyčistit a že byt měl další závady, nemůže zvrátit závěr o převzetí bytu bez výhrad. Tento e-mail byl totiž odeslán až po podpisu protokolu, a nelze jej považovat za součást samotného procesu předání. Pokud žalovaná měla k převzetí bytu výhrady, měla je uplatnit přímo při předání a zaznamenat je do obou stejnopisů protokolu.

47. Soud doplňuje, že s obsahem protokolů, které v sobě neobsahují žádné výhrady (kromě již uvedené poznámky ohledně vyčištění WC na jednom stejnopisu), plně korespondovaly i výpovědi svědků přítomných při předání bytu. Svědek , jméno FO, uvedl, že si nevybavuje žádné výhrady či neshody mezi účastníky, a žalobcův otec výslovně uvedl, že žalovaná 1. při předání konstatovala, že je vše v pořádku.

48. Co se týče provedených důkazů ohledně vypořádání nezapočtené části jistoty ve výši 17.000 Kč, v tomto ohledu dospěl soud k závěru, že žalovaní neunesli své břemeno důkazní ohledně jejího vyplacení žalobci v hotovosti (ani přes výzvu učiněnou na jednání dne 7. 8. 2025). Jejich tvrzení o vyplacení částky 17.000 Kč žalobci (či jeho otci) totiž bylo podloženo toliko kopií Dohody o ukončení nájmu bytu, ze které však soud ze shora uvedených důvodů nemohl vycházet (jak již bylo výše uvedeno, soud považuje předloženou kopii Dohody o ukončení nájmu bytu za padělek, když podpis otce žalobce byl na tuto listinu přenesen z jiné listiny - UJEDNÁNÍ O REZERVACI).

49. Co se týče výpovědi svědkyně , jméno FO, , která vypověděla, že po skončení nájmu viděla žalobce a jeho otce jak odcházeli z obchodu žalované 1., přičemž otec žalobce měl euro fólii s nějakými papíry a hotovost, a následně jí žalovaná 1. řekla, že s nimi vypořádala vratnou kauci, soud uvádí následující. Předně je třeba uvést, že svědkyně , jméno FO, neviděla jaké konkrétní papíry si otec žalobce nesl, ani neuvedla o jakou částku v hotovosti se jednalo. Výpověď , jméno FO, tudíž nemůže prokázat pravost Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 ani předání částky 17.000 Kč žalobci či jeho otci. Soud dále uvádí, že výpověď , jméno FO, považuje za nevěrohodnou. , jméno FO, při svém výslechu vypověděla, že jsou s žalovanou 1. přátelé. , jméno FO, poskytuje žalovaným realitní služby, je jejich výhradní makléř. Tak cca 10 % příjmu , jméno FO, tvoří příjmy v souvislosti s nemovitostmi žalovaných. Dále , jméno FO, vypověděla, že jejím koníčkem je malování obrazů a měla výstavu svých obrazů v kavárně/prodejně žalované 1. Žalovaní si od , jméno FO, koupili i 3 obrazy za cca , právnická osoba, Kč. , jméno FO, dále uvedla, že se s žalovanou 1. od 9. 1. 2025 do 10. 4. 2025 setkala asi čtyřikrát až pětkrát. Za stěžejní pak soud považuje i to, že , jméno FO, vypověděla, že jí žalovaná 1. poskytla protokol o jednání soudu ze dne 9. 1. 2025. Soud tak má za to, že výpověď , jméno FO, byla ovlivněna jejím vztahem k žalovaným (zejména k žalované 1.) a dále tím, že žalovaná 1. svědkyni poskytla protokol o jednání ze dne 9. 1. 2025. Soud se dokonce domnívá, že s ohledem na blízký vztah , jméno FO, a žalované 1. se tyto dvě před jednáním dne 10. 4. 2025 domlouvali na tom, jak bude , jméno FO, vypovídat (tomu svědčí to, že se mezi jednáním dne 9. 1. 2025 a jednáním dne 10. 4. 2025 setkali čtyřikrát až pětkrát, a hlavně to, že žalovaná 1. poskytla svědkyni protokol o jednání ze dne 9. 1. 2025 a zjevně spolu obsah tohoto protokolu probírali). Soud tak s ohledem na uvedené považuje výpověď svědkyně , jméno FO, za nevěrohodnou.

50. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

51. Právní posouzení ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se dvojího zaplacení prvního nájemného a záloh na služby: Mezi účastníky řízení byla dne 20. 10. 2022 uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku. Nájem skončil uplynutím výpovědní doby ve smyslu § 2286 odst. 1 občanského zákoníku.

52. Je sice pravdou, že nájemní smlouva ve svém čl. IV odst. 4.1 obsahovala platné ujednání stran o tom, že první nájemné a zálohu na služby uhradí žalobce v hotovosti v místě pronájmu. To, že by ke dni uzavření smlouvy žalobce žalovaným předal částku 15.000 Kč v hotovosti, nicméně prokázáno nebylo (ani přes výzvu učiněnou na jednání dne 9. 1. 2025). K prokázání uvedeného tvrzení nepředložil žalobce žádný listinný důkaz a toto tvrzení nebylo prokázáno ani prostřednictvím svědeckých výpovědí (žalobcův otec uvedl, že u předání peněz žalované 1. přítomen nebyl a neví, zda je žalobce žalované 1. předal; , jméno FO, uvedla, že žalobce v den podpisu nájemní smlouvy nic v hotovosti neplatil). Tvrzenému předání částky 15.000 Kč v hotovosti tak svědčí pouze výpověď žalobce, kterou však soud považuje za nevěrohodnou (k tomu více odstavec 19. tohoto rozsudku).

53. S ohledem na uvedené soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že žalobu ohledně požadované částky 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15.000 Kč od 19. 2. 2024 do zaplacení zamítl. Takové rozhodnutí ostatně nemůže být pro žalobce překvapivé, když on sám vzal žalobu v této části svým podáním ze dne 14. 5. 2025 částečně zpět, a to právě s ohledem na výsledky dokazování stran předávání hotovosti v den uzavření nájemní smlouvy (soud nicméně rozhodl usnesením ze dne 8. 7. 2025, č.j. 44 C 203/2024-73 tak, že částečné zpětvzetí žaloby není účinné).

54. Právní posouzení ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se nevrácené jistoty ve výši 30.000 Kč: Povinnost k zaplacení jistoty na počátku nájmu si strany sjednaly v souladu s § 2254 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž její výše nepřesahovala zákonný limit trojnásobku měsíčního nájemného. V rozporu se zákonem nebylo ani ujednání o vrácení jistoty ve lhůtě 1 měsíce od skončení nájmu a o možnosti započtení jistoty na případné dluhy žalobce jakožto nájemce, neboť korespondovalo s § 2254 odst. 2 větou první občanského zákoníku.

55. Jako neplatné je nicméně potřeba označit ujednání stran, na jehož základě si byli žalovaní oprávněni ponechat úroky z jistoty jako součást nájemného. Povinnost pronajímatele k vrácení jistoty včetně přirostlých úroků je totiž výslovně stanovena zákonem (viz § 2254 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku), a odchýlení se od zákonné úpravy v neprospěch nájemce je tedy nutné vnímat jako nepřiměřené ujednání zkracující nájemcova práva ve smyslu § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, a tedy ujednání, ke kterému nelze přihlížet. Nic na tom nemění ani skutečnost, že část právní teorie ve výjimečných případech odchýlení se od zákonné úpravy připouští, neboť se jedná o zcela odlišné situace, kdy pronajímatel na základě výslovného ujednání stran nechá jistotu uložit na zvláštním bankovním účtu a nemůže s ní v průběhu trvání nájmu nijak disponovat.

56. Jak již bylo výše uvedeno žalovaná 1. převzala byt od žalobce bez výhrad (viz odstavce 45. až 47. tohoto rozsudku). Žalovanými předloženou kopii Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 soud považuje za padělek, neboť podpis otce žalobce byl na tuto listinu přenesen z jiné listiny (viz odstavce 41. až 44. tohoto rozsudku). Z obsahu kopie Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 tudíž nelze vycházet. A z žádných jiných důkazů neplyne, že by ze strany žalovaných došlo k započtení jistoty na nějaké závazky žalobce, např. z titulu případných škod na bytě (žádnou jinou listinu o započtení jistoty na závazky žalobce, např. na případné škody na bytě, vyjma padělané kopie Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, soudu žalovaní nepředložili). Taktéž nebylo prokázáno, že by žalovaní jistotu či její část žalobci již vrátili (viz odstavce 48. až 49. tohoto rozsudku).

57. Žalovaní 1. a 2. tudíž byli v souladu s čl. IV. odst. 4.8. nájemní smlouvy, jakož i v souladu s uvedeným § 2254 odst. 2 občanského zákoníku, povinni žalobci celou poskytnutou jistotu vrátit, a to nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu, tedy do 30. 11. 2023. Vzhledem k tomu, že tak neučinili, jistota se uplynutím uvedené lhůty stala plněním z právního důvodu, který odpadl, a ze kterého žalovaní získali majetkový prospěch, tedy bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku přitom platí, že ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil (zde žalovaní), musí ochuzenému (zde žalobci) vydat, oč se obohatil. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovaným povinnost k vydání tohoto bezdůvodného obohacení v celé jeho výši, tj. k zaplacení částky 30.000 Kč.

58. Jak soud zdůvodnil výše, k ujednání ohledně nevrácení úroků společně s jistotou nemohl přihlížet. Vzhledem k tomu náleží žalobci též úroky z jistoty, jak plyne z již zmiňovaného § 2254 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku. Jelikož si účastníci výši úroků nesjednali, náleží jim na základě uvedeného zákonného ustanovení úroky v zákonné výši, tedy ve výši dle § 1802 občanského zákoníku. Protože pro uvedené účely není úroková sazba stanovena právním předpisem, jsou žalovaní povinni zaplatit obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době složení jistoty. Dle veřejně dostupné statistiky úrokových sazeb České národní banky (ARAD) činila výše úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem ze strany bank v době složení jistoty (tj. v říjnu 2022) v průměru 9,69 %. Jelikož žalobce požadoval úroky ve výši pro žalované příznivější (7,35 % ročně), uložil soud žalovaným povinnost k úhradě úroků dle návrhu žalobce.

59. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s vrácením jistoty (jak již bylo výše uvedeno, měla být vrácena do 30. 11. 2023), jsou povinni žalobci zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud uložil žalovaným povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30.000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení.

60. Právní posouzení ve vztahu k části žalobního nároku týkajícího se nepředloženého vyúčtování: Účastníci si v čl. IV. odst. 4.4. nájemní smlouvy sjednali, že žalovaní předloží žalobci zúčtování uhrazených záloh se skutečnou cenou poskytnutých služeb do 15 dnů ode dne předložení vyúčtování poskytovatelem služeb, nejpozději však do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období. Toto ujednání je v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a tak proti němu nelze ničeho namítat.

61. Zúčtovacím obdobím je ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb. Z provedeného dokazování neplyne (a žalovaní to ani netvrdili), že by žalovaní již za nějakou část doby trvání nájemní smlouvy (od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023) zálohy na služby žalobci vyúčtovali. Proto má soud za to, že zúčtovací období trvalo od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 (ke dni 31. 10. 2023 skončil nájem a byt byl předán). Žalovaní tedy měli povinnost předložit žalobci vyúčtování záloh na služby nejpozději do 28. 2. 2024.

62. Vzhledem k tomu, že soud nemůže vycházet z předložené kopie Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023 (neboť se jedná o padělek – viz výše) a z provedeného dokazování neplyne, že by žalovaní vyhotovili a žalobci doručili vyúčtování nákladů a záloh za jednotlivé služby za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, dospěl soud k závěru, že žalovaní svou povinnost uvedenou ve smlouvě, jakož i ve zmíněném § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., nesplnili, neboť nejpozději do 28. 2. 2024 žalobci vyúčtování nákladů a záloh na služby nedoručili. Soud v tomto směru dodává, že žalovaní mají povinnost vyúčtovat všechny poskytované služby (tj. vodné/stočné, elektřinu i plyn) a vyúčtování musí splňovat náležitosti dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (tj. musí zde být uvedena skutečná výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování). Soud tudíž pro úplnost dodává, že i pokud by vycházel z kopie Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne 14. 11. 2023, stejně zde uvedené vyúčtování nelze považovat za řádné, neboť nesplňuje náležitosti dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.

63. Protože žalovaní nepředložili žalobci řádné vyúčtování záloh na služby za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 ani ke dni vydání tohoto rozsudku, uložil jim soud tuto povinnost ve výroku II. tohoto rozsudku.

64. Nedoručení vyúčtování nejpozději do 28. 2. 2024 mělo též další následek předvídaný v § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Podle uvedeného zákonného ustanovení má totiž poskytovatel služeb (zde žalovaní) povinnost zaplatit druhé straně (zde žalobci) pokutu, nedoručí-li včas vyúčtování. Jestliže výše pokuty není sjednána, nebo o ní nerozhodne družstvo či společenství, činí v souladu s odst. 2 téhož paragrafu výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. Žalovaní se dostali do prodlení s doručením vyúčtování dne 1. 3. 2024, tedy den po uplynutí čtyřměsíční lhůty k jeho doručení. Žalobce v žalobě požadoval pokutu za dobu od 1. 3. 2024 do dne podání žaloby (tj. do 23. 7. 2024), přičemž dobu prodlení spočítal na 141 dnů a pokutu vyčíslil na 7.050 Kč. Ve skutečnosti má období od 1. 3. 2024 do 23. 7. 2024 včetně celkem 145 dnů. Žalobci by tudíž náležela pokuta za 145 dnů, žalobce však požadoval pokutu toliko za 141 dní – tedy za období pro žalované příznivější – a tak soud uložil povinnost k její úhradě dle návrhu žalobce. Celková výše pokuty za uvedených 141 dní přitom činí 7.050 Kč (141 dní x 50 Kč). Výrokem I. tohoto rozsudku tudíž soud rovněž uložil žalovaným 1. a 2 povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci pokutu ve výši 7.050 Kč.

65. Dne 9. 2. 2024 zaslal žalobce oběma žalovaným předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). V souladu s uvedeným zákonným ustanovením ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. mu proto – s ohledem na částečný procesní úspěch ve věci – vznikl nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k právnímu zastoupení žalobce ze strany advokáta vypočetl soud náhradu nákladů řízení v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996. Sb., advokátního tarifu, a to vždy ve znění účinném v době provedení jednotlivých úkonů právní služby.

66. Soud nejprve vypočetl rozsah úspěchu žalobce ve věci, a to tak, že porovnal jeho žalobní nároky k okamžiku podání žaloby s nároky, které mu soud tímto rozsudkem přiznal. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 přihlížel soud při posuzování míry úspěchu ve věci nejen k žalovaným peněžitým pohledávkám, ale také k jejich příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 7. 8. 2025, a vycházel tak z celkové žalované částky ve výši 79.061,51 Kč (vč. částky 10.000 Kč odpovídající tarifní hodnotě dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, za nárok na vydání vyúčtování). Žalobce byl úspěšný ohledně částky 60.812,47 Kč (opět včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku + částky 10.000 Kč odpovídající tarifní hodnotě dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu) a neúspěšný ohledně částky 18.249,04 Kč (opět včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobce byl tedy úspěšný v 76,92 % předmětu řízení a neúspěšný v 23,08 % předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobce vůči žalovaným právo na náhradu 53,84 % nákladů řízení.

67. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení celkem , hodnota, úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu [(1) převzetí a příprava zastoupení vč. první porady s klientem dne 30. 1. 2024, (2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, (3) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 8. 7. 2024, (4) písemné podání ve věci samé – žaloba, (5) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 4. 11. 2024, (6) písemné podání ve věci samé – replika ze dne 5. 11. 2024, (7) další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 8. 1. 2025, (8) účast na jednání přesahujícím dvě hodiny dne 9. 1. 2025 – počítáno za dva úkony, (9) účast na jednání přesahujícím dvě hodiny dne 10. 4. 2025 – počítáno za dva úkony, (10) účast na jednání dne 7. 8. 2025].

68. Sazbu mimosmluvní odměny ve smyslu § 7 advokátního tarifu vypočetl soud po předchozím součtu tarifních hodnot pro jednotlivé žalobní nároky, tj. tarifní hodnota ve výši 52.050 Kč za žalobcem požadované finanční plnění (srov. § 8 odst. 1 advokátního tarifu) + 10.000 Kč za žalobcem požadované vydání vyúčtování (srov. § 9 odst. 1 advokátního tarifu), tedy celkem 62.050 Kč.

69. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí – s ohledem na výši tarifní hodnoty a v souladu s § 7 bodem 5. advokátního tarifu – 3.620 Kč.

70. Za uvedených 12 úkonů právní služby by v případě plného úspěchu ve věci žalobci náležely náklady řízení v celkové výši 62.610,40 Kč, a to konkrétně:a. uhrazený soudní poplatek ve výši 4.603 Kč [položka 1 bod 1. písm. b) a položka 4 bod 1. písm. c) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb.]b. odměna advokáta ve výši 12 x 3.620 Kč = 43.440 Kč [§ 8 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 7 bodem 5. advokátního tarifu]c. náhrada hotových výdajů ve výši 6 x 300 Kč a 6 x 450 Kč = 4.500 Kč [§ 13 odst. 4 advokátního tarifu]d. DPH z odměny a náhrad ve výši 10.067,40 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.)S ohledem na částečný úspěch žalobce soud žalobci přiznal toliko jejich poměrnou část ve výši 53,84 %, tedy částku 33.709,44 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku)

71. Lhůtu k plnění stanovil soud ve vztahu k výrokům stanovujícím povinnost k zaplacení finančních částek jako třídenní, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění u výroku II. (povinnost předat vyúčtování záloh na služby) soud stanovil v délce 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobcem navrhovanou lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku soud považuje za příliš krátkou pro vyhotovení řádného vyúčtování služeb za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, proto soud stanovil lhůtu k plnění delší. Třicet dnů od právní moci rozsudku soud přitom považuje za dostatečnou lhůtu k tomu, aby žalovaní řádně zpracovali vyúčtování služeb za období od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023 a doručili ho žalobci.