44 C 224/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.000 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 27. 4. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný je provozovatel osobního motorového vozidla anonymizováno, registrační značka, které bylo žalobcem dne 23. 9. 2019 odtaženo z ulice ulice v obec, a to z důvodu tvorby vodorovného dopravního značení k vyznačení tzv. rezidentního parkování. Uvedená lokalita byla označena značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo odtaženo a umístěno na místo, kde již tvorba vodorovného dopravního značení neprobíhala. Dle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. Cena za tzv. nedokončený odtah vozidla činí celkovou částku 1.000 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K projednání věci samé nebylo nařizováno jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z výpisu z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je od 29. 1. 2018 provozovatelem vozidla registrační značka. Dne 23. 9. 2019 bylo uvedené vozidlo odtaženo z ulice ulice v obec z důvodu realizace vodorovného dopravního značení a odstaveno na místo, kde tvorba vodorovného dopravního značení neprobíhala. Místo realizace vodorovného dopravního značení bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Tyto skutečnosti byly zjištěny z protokolu o odtažení motorového vozidla ze dne 23. 9. 2019 a z předložené fotodokumentace. Výše poplatku za tzv. nedokončený odtah vozidla je zřejmá z výpisu z usnesení schůze anonymizováno územní celek anonymizováno spisová značka ze dne 21. 11. 2012. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván, což je zřejmé z upomínky ze dne 14. 10. 2019 s doručenkou.

5. Podle § 19a odst. 1 věty první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“), silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků.

6. Podle § 19b odst. 1 věty první zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě.

7. Podle § 19b odst. 2 věty první zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vozidlo žalovaného stálo na pozemní komunikaci, kde bylo dočasně zakázáno stání silničních vozidel z důvodu realizace vodorovného dopravního značení. Žalobce proto v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích přistoupil k odtahu vozidla žalovaného a vozidlo bylo odstaveno na místo, kde tvorba vodorovného dopravního značení neprobíhala. Náklady na odtah a odstavení vozidla nese dle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích jeho provozovatel, tedy žalovaný.

9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, rozhodl soud o jeho povinnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku).

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za dva úkony (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva) po 100 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o dlužné náklady za odtah vozidla tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. rozsudku uvedeno. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.