44 C 227/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné- ve výši 2.700 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022,- ve výši 4.700 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023,- ve výši 3.700 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2023 do 22. 3. 2024,a to předem vždy do 5. dne každého kalendářního měsíce.

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2023 ve výši 50.400 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části požadovaného výživného ve výši 12.500 Kč měsíčně v období od 26. 6. 2022 do 30. 9. 2022, ve výši 9.800 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, ve výši 7.800 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023 a ve výši 8.800 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2023 do 22. 3. 2024, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 58.210,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 14. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí (ve znění změny), kterým by soud zavázal žalovaného k placení výživného žalobkyni jakožto neprovdané matce za období od 26. 6. 2022 do 22. 3. 2024 ve výši 12.500 Kč měsíčně, dlužné výživné žalobkyně požadovala zaplatit do 3 dnů od doručení rozsudku. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že se dne 22. 3. 2022 účastníkům během nesezdaného soužití narodila dcera , jméno FO, . Účastníci spolu do 25. 6. 2022 žili ve společné domácnosti, přičemž žalovaný poskytoval prostředky na výživu nezletilé dcery i žalobkyně. Dne 26. 6. 2022 žalobkyně od žalovaného spolu s dcerou odešla z důvodu opakovaného napadání ze strany žalovaného. Od té doby žalovaný na výživu žalobkyně nepřispívá, ta pobírá rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a na výživu dcery dostává od žalovaného soudem stanovené výživné ve výši 5.000 Kč měsíčně. Čistý měsíční příjem žalovaného by se dle žalobkyně měl pohybovat kolem , částka, až , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že trpí alergií na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v důsledku čehož je nucena užívat léky a opatřovat si bezlaktózové potraviny.

2. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby, přičemž podotkl, že by byl schopen uznat nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky v jeho základu, nikoliv však v žalobkyní požadované výši. Dle tvrzení žalovaného nemá žalobkyně výdaje, které by nebyly pokryty rodičovským příspěvkem a přídavkem na dítě, ničeho nepřispívá rodičům na bydlení a nemá další potřeby, které by vyžadovaly výživné. Jako svůj průměrný čistý měsíční příjem uvedl žalovaný za rok 2022 částku , částka, . Své měsíční výdaje vyčíslil částkou , částka, . Žalovaný dále uvedl, že předchozí právní zástupkyně žalobkyně zaslala jeho zaměstnavateli e-mail, v němž prezentovala tvrzení žalobkyně o domácím násilí ze strany žalovaného, což dle žalovaného mělo za cíl ukončení pracovního poměru žalovaného a snížení jeho životní úrovně. K otázce příjmů žalobkyně uvedl, že žalobkyně doučovala angličtinu, přičemž z této činnosti jí chodily částky v rozsahu , částka, až , částka, měsíčně na účet žalovaného. Ke změně výše rodičovského příspěvku žalobkyně žalovaný uvedl, že jde pouze o účelové snížení.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění.

4. Z rodného listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že se účastníkům dne , datum, narodila dcera , jméno FO, .

5. Z úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně podala na žalovaného trestní oznámení z důvodu domácího násilí.

6. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2022, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že styk žalovaného s nezletilou dcerou byl do , datum, upraven tak, že otec byl oprávněn stýkat se s dcerou v každém kalendářním týdnu v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v době od , čas, do , čas, s tím, že k převzetí dcery docházelo v Krizovém centru , právnická osoba, , adresa, , , adresa, . Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli zatímní dohodu o styku otce s nezletilou dcerou, a to v každém kalendářním týdnu v , Anonymizováno, od , čas, do , čas, , každou , Anonymizováno, a každou , Anonymizováno, v době od , čas, do , čas, s tím, že k převzetí dcery docházelo v Krizovém centru , právnická osoba, , adresa, , , adresa, . Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 22. 8. 2023, sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli zatímní dohodu o styku otce s nezletilou dcerou, který od , datum, probíhá bez asistovaného předávání každé , Anonymizováno, a , Anonymizováno, od , čas, do , čas, a každou , Anonymizováno, od , čas, do , čas, s místem předání před Úřadem městské části , adresa, .

7. Žalobkyně ke svým poměrů během účastnického výslechu na jednání dne 30. 5. 2023 vypověděla, že po odchodu ze společné domácnosti s žalovaným žije s matkou v bytě rodičů, přičemž od ledna 2023 na bydlení přispívá částkou 3.000 Kč měsíčně, výše rodičovského příspěvku byla žalobkyni od počátku nastavena částkou 10.000 Kč, nicméně z důvodu prodloužení rodičovské dovolené došlo ke snížení příspěvku na částku 6.800 Kč. Opakovaným dotazem zjistil soud, že své celkové měsíční výdaje žalobkyně vyčíslila na částku 9.000 až 10.000 Kč (vyjma příspěvku na bydlení rodičům ve výši 3.000 Kč měsíčně), přičemž žalobkyně byla soudem upozorněna na skutečnost, že v průběhu řízení vyčíslovala částku vyšší. Žalobkyně přesto po opakovaném dotazu za strany soudu trvala na částce svých celkových měsíčních výdajů ve výši 9.000 až 10.000 Kč. Výdaje převyšující příjmy hradí žalobkyně z darů a z úspor, které chtěla využít k přestěhování od rodičů. V průběhu společného soužití se žalovaným vyučovala žalobkyně jednou týdně angličtinu (dceru v dané době hlídala matka žalobkyně), přičemž v současné době angličtinu nevyučuje, jelikož se plně věnuje dceři a v době, kdy je dcera u otce navštěvuje centra , právnická osoba, nebo , právnická osoba, . Žalobkyně dále uvedla, že v březnu a dubnu 2023 kupovala pro dceru věci Montessori za větší hotovost. K dotazu ohledně příjmů od společnosti , právnická osoba, uvedla, že se jedná o vrácené peníze za reklamované oblečení. V průběhu výslechu žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaný zatajil soudu příjmy za prodej , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a přeprodej věcí.

8. Poměry žalobkyně má soud dále za prokázány níže uvedenými listinami:

9. Ke zdravotnímu stavu žalobkyně ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně trpí alergií na , Anonymizováno, . Ze zprávy o ambulantním vyšetření ve Fakultní nemocnici , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně trpí , Anonymizováno, , k užívání má předepsán , Anonymizováno, . Z potvrzení o využívání služeb kontaktního centra , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně je od , datum, klientkou centra poskytujícího odborné sociální poradenství a návazné služby osobám s poruchami příjmu potravy.

10. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že za měsíc květen 2022 byla žalobkyni vyplacena částka rodičovského příspěvku ve výši , částka, , za měsíce červen až září roku 2022 byla žalobkyni vyplacena částka rodičovského příspěvku ve výši , částka, měsíčně, a od října roku 2022 došlo ke snížení částky rodičovského příspěvku na , částka, měsíčně. Z platebního rozpisu vyplacených dávek ze dne , datum, a z přehledu vyplacených dávek oprávněné osobě ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byl vyplácen příspěvek na dítě v měsících září a říjen roku 2022, dále v únoru, březnu a dubnu roku 2023, přičemž v uvedeném období bylo žalobkyni vyplaceno celkem , částka, . Z platebního rozpisu vyplacených dávek ze dne , datum, bylo dále zjištěno, že v srpnu 2022 byl žalobkyni vyplacen jednorázový příspěvek na dítě ve výši , částka, . Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , matky žalobkyně, ze dne , datum, , a z účastnického výslechu žalobkyně na jednání dne 30. 5. 2023 (viz výše) vzal soud za prokázané, že od ledna roku 2023 přispívá žalobkyně své matce na náklady bydlení částkou 3.000 Kč měsíčně (kdy soud v tomto směru považuje předložené čestné prohlášení a výpověď žalobkyně za věrohodné). Ze screenů konverzace z aplikace , Anonymizováno, mezi účastníky a z informací o příchozích platbách soud zjistil, že žalobkyni v průběhu prvního pololetí roku 2022 chodily na bankovní účet žalovaného platby za výuku angličtiny ve výši , částka, za hodinu výuky (celkem za leden až červen 2022 se jednalo o částku 12.350 Kč - viz informace o příchozích platbách ze dne , datum, ).

11. Listiny, kterými žalobkyně prokazovala výši svých výdajů (zejména faktury a účtenky) soud nepovažoval pro projednávanou věc za rozhodující a neučinil z nich žádná skutková zjištění. Soud k tomuto uvádí, že žalobkyně v průběhu řízení tvrdila své celkové výdaje v mnohem vyšší výši, než uvedla při svém výslechu na jednání dne 30. 5. 2023, a tyto své vyšší výdaje se snažila prokázal předloženými účtenkami a fakturami. Soud nicméně za stěžejní považuje výpověď žalobkyně na jednání dne 30. 5. 2023, kde tato i přes opakovaný dotaz a upozornění soudu uvedla, že její celkové výdaje činí 9.000 Kč až 10.000 Kč měsíčně (viz výše). Co se týče doložených faktur a účtenek soud dále poukazuje na skutečnost, že dokládání účtenek a faktur je jistým způsobem zavádějící. Jednak z účtenek často není zřejmé, zda předmětné zboží skutečně zakoupila a zaplatila za něj žalobkyně. Toto zboží mohl ve skutečnosti zakoupit (ať už pro sebe či pro žalobkyni) někdo jiný – např. rodinný příslušník žalobkyně či někdo z jejích kamarádů. Dále je třeba poukázat na to, že účtenky neprokazují, že předmětné zboží bylo využito právě jen v jednom měsíci (je možné se předzásobit a nakoupit větší množství zboží na delší období, ačkoliv výdaj byl vynaložen jen v jednom konkrétním měsíci). Dokládání účtenek tedy nemusí věrohodně prokazovat průměrné měsíční výdaje konkrétní osoby. Výslech dané osoby lze v tomto směru někdy považovat za věrohodnější. Soud v projednávané věci vycházel z výslechu žalobkyně, která své celkové měsíční výdaje vyčíslila na 9.000 Kč až 10.000 Kč vyjma příspěvku na bydlení rodičům a vyjma výdajů na dceru (viz výše), kdy takovouto výši výdajů žalobkyně soud považuje vzhledem k životní situaci žalobkyně (jedná se o svobodnou matku na rodičovské dovolené bydlící u rodičů) a k jejímu zdravotnímu stavu (alergie na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) za přiměřenou a odpovídající.

12. Z potvrzení o vedení účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že k uvedenému datu měla žalobkyně na svém bankovním účtu částku , částka, . Ke dni , datum, činil zůstatek na bankovním účtu žalobkyně , částka, (výpis z bankovní účtu za duben 2023). Ke dni , datum, činil zůstatek na bankovním účtu žalobkyně , částka, (potvrzení o vedení účtu ze dne , datum, ).

13. Žalovaný ke svým poměrům během účastnického výslechu na jednání dne 30. 5. 2023 vypověděl, že jeho příjmy činí , částka, až , částka, měsíčně. Žalovaný uznal, že si přivydělává prodejem věcí jako jsou v minulosti zakoupené boty, postýlka nebo hovězí kůže a dále se snaží prodat zbytky kratomu, který v minulosti užíval jako přípravek ke cvičení. Žalovaný rovněž uznal, že spolu s otcem prodává pálenku, nicméně zisk z prodeje jde otci. Ke svým poměrům dále uvedl, že dostává od rodičů měsíční příspěvek , částka, až , částka, jenom na to, aby byl schopen hradit své výdaje. K výdajům žalovaný uvedl, že tyto činí zhruba , částka, měsíčně, přičemž žalovaný tuto částku podrobně rozvedl tak, že , částka, měsíčně hradí na splátku úvěru, , částka, výživné na dceru, , částka, pojištění dcery, , částka, měsíčně činí dohromady elektřina, plyn a voda, , částka, měsíčně internet, , částka, měsíčně mobil, , částka, měsíčně pojištění auta, , částka, měsíčně pojištění domu, , částka, měsíčně výdaje na pohonné hmoty, , částka, měsíčně údržba auta, , právnická osoba, měsíčně oblečení, , částka, měsíčně jídlo, , částka, měsíčně právní služby advokátovi, , částka, měsíčně drogerie a toaletní potřeby, , částka, měsíčně údržba domu, , částka, měsíčně čisticí a úklidové prostředky, , částka, měsíčně náklady na psa. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je sanován příspěvkem rodičů, prarodičů a část výdajů hradí rovněž partnerka žalovaného.

14. Poměry žalovaného má soud dále za prokázány níže uvedenými listinami:

15. Z výplatních pásek žalovaného za období od ledna 2022 do prosince 2022 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného činil v tomto období 42.979,75 Kč (leden 2022 - , částka, , únor 2022 – , částka, , březen 2022 – , částka, , duben 2022 – , částka, , květen 2022 – , částka, , červen 2022 – , částka, , červenec 2022 – , částka, , srpen 2022 – , částka, , září 2022 – , částka, , říjen 2022 – , částka, , listopad 2022 – , částka, , prosinec 2022 – , částka, ). Z výplatních pásek žalovaného za období od ledna 2023 do srpna 2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného činil v tomto období 46.188,37 Kč (leden 2023 – , částka, , únor 2023 – , částka, , březen 2023 – , částka, , duben 2023 – , částka, , květen 2023 – , částka, , červen 2023 – , částka, , červenec 2023 – , částka, , srpen 2023 – , částka, ).

16. K výdajům žalovaného prováděl soud rozsáhlejší dokazování. Z SMS od společnosti , právnická osoba, vyplývá, že žalovaný platí za internet 584 Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb od spol. , právnická osoba, za období od 20. 1. 2023 do 19. 2. 2023 vyplývá, že měsíční náklady žalovaného za telefon činí 517,90 Kč. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., a z historie úhrad na pojištění, soud zjistil, že měsíční náklady na životní pojištění žalovaného a dcery účastníků činí 829 Kč. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , z jeho akceptace ze dne , datum, a z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal od společnosti , právnická osoba, . úvěr ve výši , částka, , který pravidelně splácí měsíční splátkou ve výši 11.612 Kč. Z kupní smlouvy ze dne , datum, a příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že žalovaný zakoupil osobní automobil , Anonymizováno, za částku , částka, . Z informací k pojistné smlouvě č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., a z dokladu o úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že výdaj žalovaného za roční pojistné vozidla činí 18.834 Kč. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný za servis vozidla zaplatil 17.691 Kč. Za dálniční známku k vozidlu pak žalovaný uhradil 1.500 Kč (potvrzení o úhradě časového poplatku ze dne , datum, ). Z přehledu plateb z účtu žalovaného za únor roku 2023 soud zjistil, že měsíční výdaje žalovaného za stravu a drogerii činí zhruba 7.000 Kč. Měsíční náklady na psa činily dle přehledu plateb za únor 2023 celkem 1.820 Kč (cca 1.470 Kč krmivo, 350 Kč místní poplatek za psa). Z předpisu pojistného k pojistné smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že roční pojistné rodinného domu žalovaného činí 8.307 Kč. Z předpisu záloh na elektřinu bylo zjištěno, že od 15. 2. 2023 vzrostly měsíční zálohy na elektřinu z částky 1.600 Kč na 2.000 Kč a zálohy na plyn vzrostly z částky 3.100 Kč na 3.600 Kč. Zálohy na vodu činily do září 2022 částku 400 Kč měsíčně (přehled plateb za vodu). Z přehledu jízd žalovaného za únor 2023 a z doložených dokladů o úhradě pohonných hmot soud zjistil, že žalovaný v tomto měsíci ujel autem 2.190 km a za pohonné hmoty utratil celkem 6.941,80 Kč. Soud má dále za prokázáno, že žalovaný platí výživné na nezletilou dceru v měsíční výši 5.000 Kč.

17. Z listin s informacemi z nahlížení do katastru nemovitostí prostřednictvím internetu bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, a parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č.p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, .

18. Z emailu odeslaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že bývalá právní zástupkyně žalobkyně zaslala kolegyni žalovaného (zaměstnankyni , právnická osoba, ) email, v němž sdělila, že se žalovaný během těhotenství a po porodu k žalobkyni choval násilně, v důsledku čehož žalobkyně odešla ze společné domácnosti. , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž nabídla paní , jméno FO, osobní setkání.

19. Z ostatních listin provedených k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

20. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

21. Podle ustanovení § 922 odst. 2 občanského zákoníku výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

22. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

23. Podle ustanovení § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky lze vzít za nesporné, že se jim dne , datum, narodila dcera , jméno FO, , od 26. 6. 2022 spolu netvoří společnou domácnost, o dceru pečuje matka a otec přispívá na výživu dcery částkou 5.000 Kč měsíčně.

25. V souvislosti s tím, že se účastníkům dne , datum, narodila dcera , jméno FO, , má žalobkyně právo na výživné neprovdané matky dle ustanovení § 920 občanského zákoníku. Pro právo není rozhodné, zda spolu účastníci žijí ve společné domácnosti. Soud má přesto za prokázané, že účastníci spolu ve společné domácnosti nežijí. K otázce domácího násilí jako důvodu pro odchod žalobkyně ze společné domácnosti soud předesílá, že nemá za prokázané ani za vyvrácené, zda k domácímu násilí došlo, neboť podání trestního oznámení ani následné nezahájení trestního stíhání samo o sobě není rozhodnutím o vině či nevině, k němuž je oprávněn pouze soud na základě předcházejícího prověřování a vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Soud rovněž zdůrazňuje, že jeho úkolem v rámci občanského soudního řízení je poskytovat ochranu subjektivním soukromým právům, v tomto případě právu neprovdané matky dítěte na výživné, přičemž pro přiznání výživného neprovdané matky není rozhodující soužití ve společné domácnosti s otcem dítěte ani potencionální trestná činnost otce dítěte vůči matce, ale pouze skutečnost, že se neprovdané matce narodilo dítě.

26. Soud má za prokázáno, že ze strany předchozí právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byl zaslán email zaměstnavateli žalovaného, v němž byl zaměstnavatel žalovaného informován o násilném chování žalovaného vůči žalobkyni. Žalovaný namítal, že toto jednání odůvodňuje nepřiznání výživného pro rozpor s dobrými mravy. Právní termín dobré mravy vymezil Ústavní soud např. v nálezu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97 jako „souhrn etických, obecně zachovaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými mravními i morálními zásadami demokratické společnosti.“ O jednání v rozporu s dobrými mravy obecně půjde v případech, kdy odůvodňuje odepření plnění z důvodu výjimečné intenzity nebo dlouhodobému trvání vůči povinnému. Soud dospěl k závěru, že jednání předchozí právní zástupkyně žalobkyně (zaslání předmětného emailu zaměstnavateli žalovaného) nelze považovat za jednání dosahující intenzity rozporu s dobrými mravy, na základě něhož by bylo možno přistoupit k odepření přiznání výživného neprovdané matky žalobkyni. Předně je třeba v tomto směru poukázat na to, že nebylo pravomocně rozhodnuto o tom, zda k domácímu násilí skutečně došlo či nikoliv (viz výše), nelze proto říci, zda předmětný email zaměstnavateli žalovaného byl pravdivý či nikoliv (zda se žalovaný choval či nechoval vůči žalobkyni násilně). Zejména však platí, že ačkoliv měl předmětný email potenciál zdiskreditovat žalovaného v očích zaměstnavatele a jeho kolegů, v důsledku nevznikla žalovanému na základě předmětného emailu žádná újma (např. ztráta odměn, snížení mzdy, ztráta profesního postavení nebo v krajním případě ztráta zaměstnání). I kdyby tedy předmětný email nebyl pravdivý (a žalovaný se vůči žalobkyni násilně nechoval), je stěžejní, že v důsledku tohoto emailu nevznikla žalovanému žádná újma či škoda. Nelze tedy dospět k závěru, že by zaslání předmětného emailu zaměstnavateli žalovaného bylo jednáním dosahujícím intenzity rozporu s dobrými mravy, pro něž by bylo možno žalobkyni nepřiznat výživné neprovdané matky.

27. Cílem úpravy výživného neprovdané matky dle § 920 občanského zákoníku je garantovat neprovdané matce určitý příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce není neschopnost matky samostatně se živit ale skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte dochází pravidelně ke snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat. Jedinými zákonnými kritérii pro určení rozsahu výživného neprovdané matky jsou kritéria dle § 913 občanského zákoníku. Účelem institutu výživného neprovdané matky není zajištění shodné životní úrovně, jako je tomu v případě vyživovací povinnosti rodičů k dětem, ale snaha o pokrytí odůvodněných potřeb matky. Není proto nutné, aby matka sdílela stejnou životní úroveň jako otec dítěte. Pro určení rozsahu výživného proto soud aplikoval ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, dle nějž jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

28. Ačkoliv si je soud vědom skutečnosti, že žalobkyně je příjemkyní přídavku na dítě a žalovaný zasílá měsíčně na dceru částku výživného ve výši 5.000 Kč, jsou tyto finanční prostředky určeny k uspokojování všech životních potřeb pro ucelený a všestranný rozvoj dítěte, nejsou tedy příjmem určeným k výživě žalobkyně. Jediným pravidelným měsíčním příjmem žalobkyně tak zůstává rodičovský příspěvek. V řízení bylo prokázáno, že od června roku 2022 do září roku 2022 činila výše rodičovského příspěvku žalobkyně 10.000 Kč měsíčně. Od října roku 2022 pak měsíční částka rodičovského příspěvku žalobkyně činila 6.800 Kč. Je přitom právem rodiče, jemuž je rodičovský příspěvek poskytován, aby si svobodně dle zákonných kritérií uvedených v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvolil výši a dobu čerpání rodičovského příspěvku, a to až do čtyř let věku dítěte, přičemž volbu výše rodičovského příspěvku je příjemce oprávněn měnit. Soud v tomto směru dodává, že důvody žalobkyně, které jí vedly k prodloužení délky pobírání rodičovského příspěvku (a tedy snížení jeho měsíční výše) soud považuje za rozumné a logické (žalobkyně při své výpovědi na jednání dne 30. 5. 2023 uvedla, že původně předpokládala, že bude žít v úplné rodině a bude rodičovský příspěvek pobírat do dvou a půl let věku dítěte, a poté dcera nastoupí do soukromých jeslí; za současného stavu si však žalobkyně soukromé jesle nemůže dovolit a proto rodičovskou dovolenou prodloužila na tři a půl roku, kdy počítá s tím, že ve třech a půl letech dceru vezmou do státní školky).

29. Ohledně měsíčních výdajů žalobkyně má soud za prokázáno, že tyto činí 9.000 až 10.000 Kč (vyjma příspěvku na bydlení rodičům ve výši 3.000 Kč měsíčně). Žalobkyně během řízení tvrdila výdaje o několik tisíc vyšší, nicméně při účastnickém výslechu na jednání dne 30. 5. 2023 opakovaně uvedla jako své celkové měsíční výdaje částku 9.000 až 10.000 Kč, a to i přes skutečnost, že byla ze strany soudu upozorněna, že tyto výdaje jsou nižší, než jaké uváděla během řízení. Je přitom na účastníku, aby soudu věrohodně prokázal své poměry. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně jeho poměrů nese sám účastník. Soud proto vycházel z výpovědi žalobkyně na jednání dne 30. 5. 2023, že její celkové měsíční výdaje činí 9.000 Kč až 10.000 Kč (vyjma příspěvku na bydlení rodičům ve výši 3.000 Kč měsíčně a vyjma výdajů na dceru). Soud takovouto výši měsíčních výdajů zároveň považuje za přiměřenou a odpovídající životní situaci žalobkyně (jedná se o svobodnou matku na rodičovské dovolené bydlící u rodičů) a jejímu zdravotnímu stavu (alergie na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ). Naopak za zcela nepřiměřeně vysoké soud považuje zástupcem žalobkyně tvrzené výdaje na jednání dne 14. 2. 2023 ve spojení s podáním ze dne 13. 3. 2023 ve výši celkem cca 18.500 Kč měsíčně (bez příspěvku na bydlení rodičům). Vzhledem k uvedenému soud při určení rozsahu výživného vycházel z výpovědi žalobkyně na jednání dne 30. 5. 2023, že její měsíční výdaje činí 9.000 až 10.000 Kč, přičemž pro určení rozsahu výživného tuto částku zprůměroval a vycházel z průměrných měsíčních výdajů žalobkyně ve výši 9.500 Kč (vyjma příspěvku na bydlení rodičům).

30. K příjmům žalovaného má soud za prokázané, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v roce 2022 činil 42.979,75 Kč a od ledna do srpna roku 2023 činil tento průměrný měsíční příjem 46.188,37 Kč. Žalovaný si mimo příjmy ze zaměstnání přivydělává prodejem věcí zakoupených v minulosti, nicméně jedná se o poměrně marginální částku (1.000 Kč až 2.000 Kč měsíčně). Je nicméně nepochybné, že žalovaný má nadstandartní příjmy, převyšující průměrnou mzdu v České republice.

31. K měsíčním výdajům žalovaného má soud za prokázané, že tyto bez nákladů právního zastoupení (ve výši cca 20.000 Kč měsíčně) činí zhruba 44.000 Kč až 50.000 Kč (měsíční výdaje ve výši cca 44.000 Kč plynou z žalovaným doložených listin – viz odstavec 16. tohoto rozsudku; na jednání dne 30. 5. 2023 pak žalovaný při své výpovědi uváděl výdaje cca 50.000 Kč měsíčně bez nákladů právního zastoupení). Soud si je proto vědom toho, že výdaje žalovaného přesahují jeho příjmy (kdy žalovaný sám při své výpovědi na jednání dne 30. 5. 2023 uváděl, že mu rodina a přítelkyně přispívají , částka, až , částka, měsíčně). Při hodnocení majetkových poměrů je ovšem nutno přihlédnout nejen k fakticky dosahovaným příjmům, ale i k celkové sumě jeho movitého a nemovitého majetku a ke způsobu jeho života (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 244/03). Soud shledal některé výdaje žalovaného za neúčelné nebo nepřiměřeně vysoké. Žalovaný splácí úvěr na pořízení vozidla vyšší třídy, za jehož provoz i údržbu vynakládá měsíčně vysoké částky (splátka úvěru za vozidlo 11.612 Kč měsíčně, měsíční pojištění vozidla cca 1.570 Kč, pohonné hmoty cca 7.000 Kč měsíčně; náklady na údržbu vozidla dle výpovědi žalovaného cca 3.000 Kč měsíčně). Tyto výdaje je dle soudu žalovaný schopen výrazně snížit (až o více než 20.000 Kč měsíčně) tím, že by žalovaný předmětné vozidlo prodal a začal využívat městskou hromadnou dopravu, popř. tím, že by si žalovaný pořídil vozidlo nižší třídy s nižšími náklady na pojistné, servis a pohonné hmoty. Za nepřiměřeně vysoké soud rovněž považuje náklady žalovaného na psa ve výši 3.500 Kč měsíčně. Za nepřiměřeně vysoké soud rovněž považuje náklady žalovaného na právní služby ve výši 20.000 Kč měsíčně, kdy není např. nezbytně nutné, aby byl žalovaný zastupován advokátem v přestupkových řízeních (viz přípis Úřadu Městské části , adresa, ze dne , datum, , z něhož plyne, že žalovaný byl u třech konaných ústních jednáních v přestupkové věci zastoupen advokátem). Žalovaný rovněž při své výpovědi na jednání dne 30. 5. 2023 uvedl, že byl v květnu 2023 na dovolené na dva týdny na , Anonymizováno, (dle tvrzení žalovaného mu tuto dovolenou hradila partnerka vyjma cesty na letiště v ceně 2.000 Kč). Žalovaný dále vlastní rodinný dům se zastavěnou plochou dle katastru nemovitostí ve výměře 102 m2 v , adresa, . Žalovaný je tak v případě potřeby schopen navýšit své příjmy pronájmem části domu (některých místností). Dle soudu je nepochybné, že právní nárok neprovdané matky dítěte na výživné má z hlediska výdajů otce přednost před způsobem života žádajícím si vysoké výdaje. Je totiž na otci, aby v období péče o novorozence přiměřeně kompenzoval matce dítěte snížení či ztrátu příjmů v důsledku poklesu pracovních příležitostí, flexibility či možnosti najít si vysoce ohodnocenou práci.

32. S ohledem na kritéria dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku a jejich vývoj v čase soud rozčlenil nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky do následujících období.

33. V období od 26. 6. 2022 do 30. 9. 2022 činil příjem žalobkyně 10.000 Kč měsíčně. Výdaje žalobkyně činily 9.500 Kč měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že v daném období nejsou splněny podmínky pro přiznání výživného neprovdané matky žalobkyni, neboť její příjmy převyšují výdaje (a žalobkyně tak měla své odůvodněné potřeby plně uhrazeny ze svých příjmů).

34. V období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 využila žalobkyně svého práva a snížila si výši rodičovského příspěvku. Její měsíční příjem tedy činil 6.800 Kč, zatímco výdaje činily 9.500 Kč. Soud proto v tomto období žalobě v části vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na výživné ve výši rozdílu mezi výdaji a příjmy, tedy částku 2.700 Kč měsíčně.

35. V období od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023 činil příjem žalobkyně nadále částku 6.800 Kč. Její výdaje vzrostly o 3.000 Kč měsíčně z důvodu toho, že žalobkyně začala přispívat rodičům na bydlení, jelikož spolu s dcerou žije v bytě matky. Soud má za to, že tyto výdaje jsou přiměřené, neboť v souvislosti s tím, že v bytě žijí navíc dvě osoby (žalobkyně a dcera účastníků) se nepochybně zvýšily výdaje za vodu, elektřinu a případně plyn. Soud k tomuto uvádí, že si je vědom skutečnosti, že částka 3.000 Kč je tvořena náklady na energie jak za žalobkyni, tak za dceru účastníků. S ohledem na to, že žalobkyně jako dospělá osoba nepochybně spotřebuje více elektřiny a vody, soud odhadem určil, že z částky 3.000 Kč za energie připadá na žalobkyni částka 2.000 Kč a na dceru účastníků částka 1.000 Kč. Částka 1.000 Kč připadající na dceru účastníků přitom nepochybně může být hrazena z výživného pro dítě a měla by i být ve výživném pro dítě zohledněna. Měsíční výdaje žalobkyně tak v období od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023 činily 11.500 Kč (9.500 Kč + 2.000 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni nárok na výživné ve výši rozdílu mezi výdaji a příjmy, tedy částku 4.700 Kč měsíčně.

36. V období od 1. 9. 2023 do 22. 3. 2024, tedy do dvou let věku dcery účastníků, přistoupil soud ke snížení výživného o 1.000 Kč oproti předchozímu období. Příjem žalobkyně nadále tvoří rodičovský příspěvek ve výši 6.800 Kč, výdaje žalobkyně nadále činí 11.500 Kč, nicméně došlo k úpravě styku žalovaného s nezletilou dcerou účastníků, kdy byl styk rozšířen tak, že probíhá bez asistovaného předávání každé , Anonymizováno, a , Anonymizováno, od , čas, do , čas, a každou , Anonymizováno, od , čas, do , čas, . Soud má proto za to, že žalobkyně si v uvedeném čase může přivydělat výukou anglického jazyka, přičemž k tomu, aby dokázala pokrýt snížení výživného o 1.000 Kč postačí v měsíci při výši odměn poskytovaných za doučování cizího jazyka (300 Kč za hodinu – viz odstavec 10. tohoto rozsudku) odučit čtyři hodiny měsíčně, což je dle soudu v možnostech žalobkyně i přes navštěvování kontaktního centra. Soud proto přiznal žalobkyni v období od 1. 9. 2023 do 22. 3. 2024 výživné ve výši 3.700 Kč měsíčně.

37. Soud má zároveň za to, že žalovaný byl a je schopen žalobkyni výživné v uvedených částkách (2.700 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022; 4.700 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023; 3.700 Kč měsíčně v období od 1. 9. 2023 do 22. 3. 2024) ze svých příjmů hradit. Nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky (ve výši odůvodněných životních nákladů) má přednost před zbytnými a nepřiměřenými výdaji žalovaného souvisejícími s jeho nákladným způsobem života (viz výše odstavec 31. tohoto rozsudku).

38. Na základě výše uvedených skutečností proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

39. Vzhledem ke skutečnosti, že rozsudek byl vyhlášen dne 3. 10. 2023 a splatnost výživného byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce předem, rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku o dlužném výživném za období od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2023 (v období od 26. 6. 2022 do 30. 9. 2022 žalobkyni nárok na výživné nevznikl). V období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 vznikl žalobkyni nárok na výživné ve výši 2.700 Kč měsíčně, celkem tedy za 3 měsíce 8.100 Kč. V období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023 vznikl žalobkyni nárok na výživné ve výši 4.700 Kč měsíčně, celkem tedy za 9 měsíců 42.300 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na dlužné výživné ve výši celkem 50.400 Kč, k jehož úhradě soud výrokem II. tohoto rozsudku zavázal žalovaného ve lhůtě do 30 dnů od doručení tohoto rozsudku. Žalobkyně požadovala splatnost dlužného výživného ve lhůtě 3 dnů od doručení rozsudku. Lhůtu 3 dnů od doručení rozsudku však soud považuje za nepřiměřeně krátkou k úhradě částky 50.400 Kč. Proto soud žalovanému stanovil k úhradě dlužného výživného lhůtu 30 dnů od doručení rozsudku, kterou považuje vzhledem k výši částky a majetkovým poměrům žalovaného za přiměřenou. Soud v tomto směru poukazuje na to, že dle § 162 odst. 1 o. s. ř. jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného předběžně vykonatelné, přičemž dle § 160 odst. 4 o. s. ř. u rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.

40. Nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky v rozsahu částky 12.500 Kč měsíčně v období od 26. 6. 2022 do 30. 9. 2022, v rozsahu částky 9.800 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, v rozsahu částky 7.800 Kč měsíčně v období od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023 a v rozsahu částky 8.800 Kč měsíčně v období od 1. 10. 2023 do 22. 3. 2024 dle soudu nesplňuje kritéria § 913 odst. 1 občanského zákoníku (viz výše). Soud proto žalobu v uvedeném rozsahu výrokem III. tohoto rozsudku zamítl.

41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky ve výši 260.954 Kč (12.500 Kč měsíčně za dobu od 26. 6. 2022 do 22. 3. 2024). Soud však žalobě vyhověl pouze v rozsahu částky 71.526 Kč (viz výrok I. tohoto rozsudku), v rozsahu částky 189.428 Kč soud žalobu zamítl (výrok III. tohoto rozsudku). Úspěch žalobkyně tedy činí 27,41 %, zatímco úspěch žalovaného činí 72,59 %. Po odečtení neúspěchu od úspěchu dospěl soud k závěru, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v rozsahu 45,18 %. V souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), činí odměna za zastoupení účastníka advokátem za jeden úkon právní služby 9.380 Kč. Soud přiznal žalovanému odměnu za 11 úkonů právní služby dle ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 27. 9. 2022, dvakrát účast na jednání dne 14. 2. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, vyjádření ze dne 10. 3. 2023, vyjádření ze dne 18. 4. 2023, vyjádření ze dne 18. 5. 2023, dvakrát účast na jednání dne 30. 5. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, dvakrát účast na jednání dne 3. 10. 2023 – jednání trvalo déle než 2 hodiny). Soud dále přiznal žalovanému náhradu hotových výdajů dle ustanovení § 13 a. t. za 11 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za úkon. Celková částka nákladů žalovaného tak činí 106.480 Kč + 21 % DPH, tedy celkem 128.840,80 Kč. Z uvedené částky má žalovaný právo na náhradu 45,18 %, tj. 58.210,27 Kč.

42. Ve vztahu k nákladům řízení soud považuje za vhodné dodat, že v rámci řízení o výživné neprovdané matky se náhrada nákladů řídí standartně úspěchem ve věci dle § 142 o. s. ř. Soud přitom v projednávané věci neshledal žádný důvod k tomu, aby případně aplikoval § 150 o. s. ř. (důvody hodné zvláštního zřetele). Již z podané žaloby je zřejmé, že žalobkyně dobře znala příjmy a majetkové poměry žalovaného (v žalobě žalobkyně uváděla příjmy žalovaného ve výši , částka, až , částka, měsíčně). Důvodem, proč žalobkyně ve věci nebyla z větší části úspěšná je zejména ta skutečnost, že v rámci svých žalobních tvrzení žalobkyně výrazně přestřelila své výdaje – odůvodněné potřeby (ačkoliv následně na jednání dne 30. 5. 2023 při své výpovědi sama uvedla, že její výdaje celkem činí výrazně méně – viz výše), a domáhala se tak výrazně vyššího výživného, než které odpovídá kritériím dle § 913 občanského zákoníku. Soud tedy v projednávané věci neshledal žádné důvody k tomu, aby ohledně nákladů řízení nebylo aplikováno kritérium úspěchu ve věci dle § 142 o. s. ř.