44 C 228/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21.131 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.936 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.936 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10.195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.080 Kč od 14. 1. 2023 do 5. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8.144 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21.131 Kč s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 14.400 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splatit společně s poplatkem ve výši 4.680 Kč do 13. 1. 2023. Žalovaná částka se skládá z jistiny zápůjčky ve výši 14.400 Kč, z poplatku ve výši 4.680 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 2.051 Kč (0,1 % z dlužné jistiny za období od 14. 1. 2023 do 30. 5. 2024; výsledná částka byla již ponížena o částečnou úhradu žalovaného ve výši 3.464 Kč). Žalobkyně dále požaduje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč (5 upomínek po 500 Kč) a zákonný úrok z prodlení od 14. 1. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný skutečně dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Doložená Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, není žalovaným podepsána. Rovněž nelze dospět k závěru, že by žalovaný akceptoval znění smlouvy zaslanou korunovou platbou na bankovní účet žalobkyně, neboť k doložené korunové platbě z bankovního účtu žalovaného na bankovní účet žalobkyně došlo dne , datum, (tj. 3 měsíce před tím, než měla být smlouva uzavřena). V doložené smlouvě o zápůjčce jsou sice uvedeny identifikační a kontaktní údaje žalovaného, to však ale ještě neznamená, že to byl právě žalovaný, kdo tyto údaje v žádosti o zápůjčku na internetových stránkách žalobkyně vyplnil. Totožnost osoby podávající žádost o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně nebyla nijak ověřena (ke zmiňované korunové platbě došlo dne , datum, , tato tedy zjevně nemohla sloužit k ověření totožnosti osoby podávající žádost o zápůjčku dne , datum, ). Z ničeho tedy nelze dovodit, že by právě žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, resp. že by požádal o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně.

4. Výše uvedené pak totožně platí i pro Dodatek ke smlouvě ze dne , datum, . U tohoto taktéž nebylo prokázáno jeho uzavření žalovaným.

5. Z provedených důkazů nicméně vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne , datum, částky 10.000 Kč a 4.400 Kč, celkem tedy 14.400 Kč (doložené výpisy z účtu).

6. Odeslání upomínek ze dne 20. 1. 2023, ze dne 27. 1. 2023, ze dne 3. 2. 2023, ze dne 12. 2. 2023 a ze dne 27. 2. 2023 žalovanému v řízení prokázáno nebylo.

7. Předžalobní výzvou ze dne 27. 12. 2023, předanou k poštovní přepravě dne 27. 12. 2023, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 23.945 Kč do tří dnů.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jelikož se žalobkyně nařízeného jednání soudu dne 12. 12. 2024 nezúčastnila, soud jí nemohl vyzvat a poučit ve smyslu § 118a o. s. ř. a v řízení tak nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným vznikl dne , datum, závazkový vztah uzavřením smlouvy o zápůjčce. Z ničeho totiž neplyne, že by právě žalovaný dne , datum, požádal o zápůjčku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně či jiným způsobem uvedenou smlouvu uzavřel.

12. Nad rámec pak soud dodává, že žalobkyně soudu ani neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru). I pokud by tedy skutečně došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, tato by byla s odkazem na § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

13. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vyplatila žalovanému bankovním převodem částku v celkové výši 14.400 Kč, soud na daný skutkový stav nahlížel jako na bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně. Naopak žalovaný zaplatil žalobkyni celkem částku 3.464 Kč (dle tvrzení žalobkyně v žalobě). Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10.936 Kč (14.400 Kč – 3.464 Kč). Žalovaný tak má vůči žalobkyni povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku.

14. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat předžalobní výzvu ze dne 27. 12. 2023, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky 23.945 Kč do tří dnů. Předžalobní výzva ze dne 27. 12. 2023 byla předána k poštovní přepravě dne 27. 12. 2023. Za použití domněnky doby dojití dle § 573 občanského zákoníku tedy byla předžalobní výzva doručena žalovanému dne 2. 1. 2024 a od 6. 1. 2024 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 6. 1. 2024 do zaplacení náleží úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení (§ 1970 občanského zákoníku).

15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě částečně vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.936 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.936 Kč od 6. 1. 2024 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta (nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, tudíž žalobkyně nemá nárok na poplatek, na smluvní pokutu, ani na poplatky za upomínky; u upomínek ostatně ani nebylo prokázáno jejich odeslání žalovanému).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že žalovaný byl ve věci poměrně úspěšnější než žalobkyně, nicméně pro jeho pasivitu v celém řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.