44 C 230/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17.194,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6.190,34 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 369,01 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 6.190,34 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.190,34 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.000 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11.004,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.824,10 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 4.403,97 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.403,97 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.600,26 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25. 8. 2023 domáhala zaplacení částky 17.194,57 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9. 9. 2020, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit společně s poplatkem ve výši 19.723 Kč v 65 týdenních splátkách. Žalovaná však žalobkyni zaplatila pouze částku 24.000 Kč, která byla částečně započtena na jistinu a částečně na poplatek. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne 19. 12. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje částku 10.594,31 Kč na dlužné jistině, částku 4.994,29 Kč na dlužném poplatku, částku 1.900 Kč na poplatcích za zaslané upomínky a za předání pohledávky k vymáhání, dále částku 6.600,26 Kč na sjednané smluvní pokutě (0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 9. 12. 2021 do 24. 8. 2023) včetně úroku z prodlení, částku 2.298,82 Kč na kapitalizovaném úroku (sjednaný úrok 88 % ročně z dlužné jistiny od 9. 12. 2021 do 9. 3. 2022), dále úrok 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 10. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 9. 12. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč (obyčejný dopis po 48 Kč, osobní návštěva terénního pracovníka po 217 Kč). Částku 4.994,29 Kč na dlužném poplatku a částku 1.900 Kč na poplatcích za upomínky a za předání pohledávky k vymáhání žalobkyně v žalobě označila jako kapitalizovaný úrok (ve výši celkem 6.894,29 Kč). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že úvěr nejprve splácela, ale pak ji vyhodili z práce a neměla na splátky. Žalovaná očekává, že bude mít brzy novou práci a žádá, aby jí bylo umožněno dluh splácet ve splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že bydlí v jedné domácnosti se svým přítelem, matkou a otcem. Bydlí v městském bytě. Celkový příjem domácnosti činí 15.000 Kč od úřadu práce, kdy žadatelem o dávku je matka žalované. Přítel žalované teď nově začal pracovat a měl by dostávat 13.000 Kč měsíčně. Žalovaná nemá žádný majetek větší ceny a dluží za jízdné dopravnímu podniku. Žalovaná má za to, že by částku 1.000 Kč měsíčně měla být reálně schopna splácet.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 9. 9. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě níž byla žalované téhož dne poskytnuta v hotovosti částka 20.000 Kč, přičemž poskytnutí uvedené částky žalovaná svým podpisem stvrdila. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem kapitalizovaným na částku 13.089 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.134 Kč, celkem tedy částku ve výši 39.723 Kč, a to v 64 týdenních splátkách po 612 Kč a poslední 65. splátce po 555 Kč. Úrok dle smlouvy činil 88 % ročně. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky nebyla obsažena v samotné smlouvě o úvěru, ale v čl. 6.

1. Smluvních podmínek (které žalovaná nepodepisovala). Ve Smluvních podmínkách byl rovněž v čl. 6.3. ujednán poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 300 Kč a v čl. 6.4. poplatek za vymáhání dluhu ve výši 1.000 Kč, jehož splatnost nastává v okamžiku předání pohledávky k vymáhání do oddělení Centrálního vymáhání pohledávek.

5. Ze zákaznické karty ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 12. 2022. Výzvami ze dne 15. 2. 2023 a ze dne 3. 4. 2023, a předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

7. Dle Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 8. 2023 navštívil dne 6. 4. 2023 pověřený terénní pracovník žalobkyně žalovanou na její kontaktní adrese.

8. Z výpisu ze statistiky ARAD České národní banky (č.l. 25 spisu) soud zjistil, že průměrná úroková sazba nových bankovních úvěrů na spotřebu pro domácnosti v září 2020 činila 7,97 %.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 577 občanského zákoníku je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaná svým podpisem stvrdila, že jí byla částka 20.000 Kč dne 9. 9. 2020 v hotovosti vyplacena. Žalovaná se touto smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jak jistinu úvěru ve výši 20.000 Kč, tak úrok ve výši 13.089 Kč (úrok 88 % ročně), poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.134 Kč, celkem tedy částku 39.723 Kč ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaná však ve sjednaných splátkách celkovou částku úvěru řádně a včas neuhradila (dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila pouze částku 24.000 Kč, která byla částečně započtena na jistinu a částečně na poplatky a úrok). Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

12. Co se týče ve smlouvě sjednaného úroku ve výši 13.089 Kč, tj. 88 % ročně, soud považuje takto vysoký úrok za zcela nepřiměřený a neplatný pro rozpor s dobrými mravy (§ 1813 občanského zákoníku, § 580 občanského zákoníku), neboť více než jedenáctinásobně přesahuje obvyklou úrokovou míru uplatňovanou bankami v daném období (7,97 %). Soud k tomuto odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, nebo rozsudek ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005). Dle zmiňované judikatury lze za ještě přiměřený považovat úrok ve výši trojnásobku sazby uplatňované bankami v daném období. Soud proto s odkazem na § 577 občanského zákoníku žalobkyni přiznal úrok ve výši 23,91 % ročně, kdy má za to, že takováto výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Z úroku sjednaného ve smlouvě ve výši celkem 13.089 Kč tudíž žalobkyni náleží pouze částka 3.556,34 Kč (13.089/88 x 23,91).

13. Žalobkyni tudíž ze smlouvy náleží jistina úvěru ve výši 20.000 Kč, úrok ve výši 3.556,34 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5.134 Kč, celkem tedy částka 30.190,34 Kč. Žalovaná již žalobkyni uhradila částku 24.000 Kč. Při započtení uhrazené částky nejprve na poplatky a úrok a následně na jistinu (viz čl. 3.

8. Smluvních podmínek), zbývá z jistiny k úhradě částka 6.190,34 Kč (poplatky a úrok byly uhrazeny celé).

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni zbývající jistinu úvěru ve výši 6.190,34 Kč zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru ve výši 6.190,34 Kč, dále kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 369,01 Kč (úrok 23,91 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.190,34 Kč za období od 9. 12. 2021 do 9. 3. 2022), úrok z úvěru ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.190,34 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.190,34 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení (právo žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč.

15. Co se týče navrhovaných splátek, soud vyhověl žádosti žalované a uložil žalované hradit dlužnou částku včetně příslušenství ve splátkách ve výši 1.000 Kč měsíčně splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek. Měsíční splátky ve výši 1.000 Kč považuje soud za přiměřené jak ve vztahu k zájmům žalobkyně (dlužná částka včetně příslušenství bude uhrazena během jednoho roku), tak ve vztahu k majetkovým a výdělkovým poměrům žalované.

16. Výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta ohledně již uhrazené části jistiny ve výši 4.403,97 Kč včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení z této částky (viz odstavec 13. tohoto rozsudku), ohledně již uhrazených poplatků a úroku ze smlouvy ve výši 4.994,29 Kč (viz odstavec 13. tohoto rozsudku), a ohledně části kapitalizovaného úroku ve výši 1.929,81 Kč (rozdíl mezi požadovaným úrokem ve výši 88 % ročně a přiznaným úrokem ve výši 23,91 % ročně z dlužné jistiny za období od 9. 12. 2021 do 9. 3. 2022). Dále byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta ohledně požadované smluvní pokuty ve výši 6.600,26 Kč a úroku z prodlení z této smluvní pokuty. Soud dospěl k závěru že ujednání o smluvní pokutě, obsažené ve Smluvních podmínkách smlouvy o spotřebitelském úvěru a nikoliv ve smlouvě samotné, je neplatné, přičemž v tomto odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, týkající se smluvní pokuty, kdy v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Dále byla výrokem II. tohoto rozsudku žaloba zamítnuta ohledně požadované částky ve výši 1.900 Kč jakožto poplatků za zaslané upomínky a za předání pohledávky k vymáhání. Soud k tomuto uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně nějaké upomínky žalované skutečně zaslala (a ani nebylo konkrétně tvrzeno, kdy měly být tyto upomínky zaslány). Ohledně poplatku za předání pohledávky k vymáhání nebylo prokázáno, že by byla pohledávka skutečně předána k vymáhání do oddělení Centrálního vymáhání pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně a ani nebylo prokázáno, že by u právní předchůdkyně žalobkyně k nějakému vymáhání pohledávky skutečně docházelo (nebylo ani konkrétně tvrzeno, jak byla pohledávka právní předchůdkyní žalobkyně vymáhána). S ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 23. 5. 2024 pak soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř. Celkem tedy byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta ohledně částky 11.004,23 Kč (4.403,97 Kč + 6.600,26 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 8.824,10 Kč (4.994,29 Kč + 1.929,81 Kč + 1.900 Kč), úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 4.403,97 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.403,97 Kč od 9. 12. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.600,26 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že žalovaná byla ve věci poměrně úspěšnější než žalobkyně, nicméně žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.