44 C 253/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 96.800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40.027,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40.027,35 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 56.772,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 56.772,65 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 252 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10.375,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2021 domáhala zaplacení částky 96.800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 18 5. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.452 Kč. Žalovaná částka dle žalobkyně představuje bezdůvodné obohacení žalované. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou dne 7. 11. 2017 uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výroba 3 ks závěrů pistole. Na základě smlouvy žalobkyně, jako objednatel, zaplatila žalované zálohu ve výši 96.800 Kč. Žalovaná však dílo nezhotovila, a to v ani dodatečně poskytnuté lhůtě. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a žalovanou vyzvala k vrácení poskytnuté zálohy. Žalovaná ovšem zálohu nevrátila, proto se jejího vrácení domáhá žalobkyně žalobou. Důvod nedokončení závazku spatřovala žalobkyně u žalované, která se zavázala závěry sestrojit, ovšem neučinila tak. Žalobkyně ke zhotovení závěrů dodala žalované výkresovou dokumentaci a 3D model závěru, dle kterého měla žalovaná postupovat. Žalovaná se žalobkyni zaručila, že bude schopna závěry vyrobit. Je pravdou, že dodaný 3D model obsahoval nepřesnost, ovšem tuto nepřesnost měla žalovaná odhalit při kontrole modelu, model měla upravit a vyrobit závěry dle takto upraveného modelu. Žalobkyně navíc žalované opravený model dodala bezodkladně po zjištění nepřesnosti. Žalovaná přesto závěry nezhotovila. Proto má žalobkyně právo na vrácení celé zaplacené zálohy, přičemž žalovaná se prezentovala jako odborník a měla tedy zhodnotit své možnosti dílo provést. Ponechala-li si žalovaná zálohu kupní ceny s tím, že si ji započetla na vynaložené náklady, je tento postup protiprávní, neboť není-li ujednáno jinak (což v projednávané věci nebylo) hradí náklady na zhotovení díla zhotovitel. Žalobkyně navíc uvedla, že požadavek žalované na proplacení nákupu nástrojů je nedůvodný i z toho hlediska, že žalovaná účtuje koupi nástrojů, které lze používat opakovaně, navíc pořízení některých z nich nebylo v časové souvislosti se zhotovením díla a některých nástrojů žalovaná nakoupila více, než bylo potřeba. Navíc má žalobkyně za to, že se jedná o standardní nástroje běžně používané při činnosti žalované.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně ani částečně neuznává. Smlouva o dílo dle ní nakonec platně uzavřena nebyla. Žalobkyně jí totiž dodala chybný 3D model závěru, což se ukázalo při zkoušce vyrobeného prototypu závěru. Tento model sice žalobkyně následně opravila, ovšem z takto opraveného modelu nebyla žalovaná schopna závěry vyrobit bez nákladných úprav zařízení pro výrobu. O tomto žalobkyni informovala a žalobkyně v reakci na sdělení žalované spolupráci ukončila. Žalovaná obdržela platbu ve výši žalované částky, ovšem započetla ji na náklady, které měla s projektem spojené. Kromě uvedeného též namítla promlčení nároku žalobkyně. Dále žalovaná uvedla, že se spoléhala na 3D model dodaný žalobkyní, přičemž reálně nebylo v jejich silách dodaný 3D model kontrolovat z důvodů časové (a tím i finanční) náročnosti. Při zkoušce závěru se však ukázala chyba v 3D modelu, přičemž se jednalo o chybu, která zásadně změnila náročnost díla. Pokud by žalovaná závěry zhotovovala z opraveného 3D modelu, byla by cena díla výrazně vyšší. Poté co toto sdělila žalobkyni, tak žalobkyně zhotovování díla zastavila. Pokud jde o náklady, na které si žalovaná započetla vyplacenou zálohu, tak tyto náklady, spočívající v práci pracovníků žalované a pořizovací ceně nástrojů, žalovaná skutečně vynaložila, přičemž předmětné nástroje byly žalovanou zakoupeny speciálně pro výrobu závěrů pro žalobkyni.

3. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z objednávkového listu datovaného k 7. 11. 2017 soud zjistil, že si žalobkyně u žalované objednala„ výrobu tří kusů výrobku dle výkresu [číslo] již dohodnuté specifikace a dle předaného modelu.“ Výkres [číslo] (výkresová dokumentace) pak byl žalované ze strany žalobkyně předán již dříve, a to emaily ze dne 13. 9. 2017 a 27. 9. 2017 3D model byl žalované zaslán žalobkyní taktéž již dříve, a to emailem ze dne 2. 11. 2017 (soubor s koncovkou.STEP).

5. Ze zálohového listu [anonymizováno] 2017 bylo zjištěno, že žalovaná vystavila žalobkyni zálohovou fakturu na částku 96.800 Kč, a to na základě objednávky ze dne 7. 11. 2017, přičemž předmětem plnění měla být výroba závěru. Dokladem [anonymizováno] 2017, vydaným žalovanou, pak bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila přijetí částky požadované zálohovým listem od žalobkyně.

6. V emailu ze dne 5. 10. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že je schopna s praktickou jistotou, po dokoupení a úpravě některých nástrojů, požadovaný závěr vyrobit.

7. Emailem ze dne 30. 4. 2019 žalobkyně zaslala žalované opravený 3D model. Opravený 3D model pak byl žalobkyní žalované opětovně zaslán emailem ze dne 18. 6. 2019.

8. Z emailu ze dne 8. 2. 2021 včetně přiložené faktury č. [anonymizováno] 2021 a potvrzení o přečtení soud zjistil, že žalovaná žalobkyni zaslala email, který si žalobkyně přečetla. Přílohou emailu byla faktura žalované, ve které žalovaná vyúčtovává částku 96.800 Kč tak, že si v této částce vyúčtovala náklady na zhotovení závěru (konkrétně speciálních nástrojů, jejich úpravy a přípravy výroby vzorků) a tuto částku započetla na obdrženou zálohu ve stejné výši.

9. Z výzvy k předání díla ze dne 19. 3. 2021 a dodejky vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby v dodatečné lhůtě předala žalobkyni objednané dílo, jinak dojde k odstoupení od smlouvy a žalobkyně bude požadovat vrácení zaplacené zálohy. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 3. 5. 2021 a příslušné dodejky soud zjistil, že téhož dne žalobkyně žalované odeslala dopis, ve kterém uvádí, že odstupuje od smlouvy o dílo uzavřené na základě objednávky ze dne 7. 11. 2017 z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalované, neboť žalovaná je v prodlení s předáním díla. Žalobkyně zároveň žalovanou vyzvala k vrácení zaplacené zálohy ve výši 96.800 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 5. 2021 s dodejkou pak soud zjistil, že tímto dopisem žalobkyně opětovně vyzývala žalovanou k vrácení zaplacené zálohy.

10. Z výpisu seznamu položek nástrojů soud zjistil, že žalovaná vyčíslila požadovanou náhradu za nástroje pořízené v souvislosti se zhotovením závěru v částce 46.368,65 Kč včetně DPH (na č.l. 175 spisu).

11. Z popisu faktury a faktury [anonymizováno] 2018 (č. faktury [anonymizováno] [číslo]) soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 11. 1. 2018 v souvislosti se zakázkou částku 1.162 Kč za materiál [právnická osoba], a.s.

12. Z popisu faktury, faktury [anonymizováno] 2019 (č. faktury 4 2021) včetně dodacího listu, faktury FP [číslo] 2018 (č. faktury [číslo]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila v souvislosti se zakázkou dne 1. 3. 2019 částku 2.652,32 Kč včetně DPH za úpravu nástrojů společnosti [právnická osoba] (faktura [anonymizováno] 2019 byla vystavena dne 16. 1. 2019) a předtím částku 4.719 Kč včetně DPH [právnická osoba] s.r.o. za nákup nástrojů pro následnou úpravu, celkem tedy na tyto upravené nástroje bylo žalovanou vynaloženo 7.371,32 Kč [anonymizováno] DPH.

13. Z popisu faktury, faktury [anonymizováno] 2019 (č. faktury [číslo]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 30. 5. 2019 v souvislosti se zakázkou částku 10.154,68 Kč včetně DPH za nástroje [právnická osoba] – [právnická osoba] (faktura byla vystavena dne 4. 2. 2019, datum zdanitelného plnění dne 4. 2. 2019).

14. Z popisu faktury, faktury [anonymizováno] 2019 (č. faktury [číslo]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 2. 4. 2019 v souvislosti se zakázkou částku 4.138 Kč včetně DPH za nástroje [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] (faktura byla vystavena dne 5. 2. 2019).

15. Z popisu faktury, faktury [anonymizováno] 2019 (č. faktury [anonymizováno]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 12. 3. 2019 v souvislosti se zakázkou částku 6.804 Kč včetně DPH za nástroje [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o. (objednávka byla dle faktury učiněna dne 4. 2. 2019; faktura byla vystavena dne 5. 2. 2019)

16. Z popisu faktury, faktury FP [číslo] 2019 (č. faktury [anonymizováno]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 13. 6. 2019 v souvislosti se zakázkou částku 13.236 Kč včetně DPH za nástroje [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o. (objednávka byla dle faktury učiněna dne 13. 3. 2019; faktura byla vystavena dne 8. 4. 2019, datum zdanitelného plnění dne 8. 4. 2019).

17. Z popisu faktury, faktury FP [číslo] 2018 (č. faktury [číslo]) a výpisu z účtu žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 6. 12. 2018 v souvislosti se zakázkou částku 3.502,22 Kč včetně DPH za nástroje [právnická osoba] – [právnická osoba] (faktura byla vystavena dne 27. 9. 2018).

18. Z fotografií vrtáků/fréz (č. l. 156v, 159, 162v, 167 spisu), vrtáku s 5 korunkami (č. l. 170v spisu) a soustružnického nože (č. l. 174v spisu) soud zjistil, že předmětné nástroje, které žalovaná zakoupila v souvislosti se zhotovením závěru jsou stále v dispozici žalované a nejeví známky většího opotřebení. U nástrojů zakoupených a upravených dle faktur [anonymizováno] 2019 a FP [číslo] 2018 se žalované podařilo nalézt pouze 3 nástroje, ačkoliv zakoupeny a upraveny byly nástroje 4. Soud nicméně na základě uvedených faktur nemá pochyb o tom, že žalovaná pro danou zakázku nakoupila skutečně nástroje 4.

19. Z tabulky odpracovaných hodin (na č.l. 176 spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] na projektu do 29. 4. 2019 odpracoval celkem 30 hodin (24 hodin za leden 2019 a 6 hodin za listopad 2018), a že [příjmení] [příjmení] na projektu do 29. 4. 2019 odpracoval celkem 6 hodin, a to v lednu 2019.

20. Ze mzdového listu [jméno] [příjmení] za rok 2018 vyplývá, že v listopadu 2018 činila hodinová superhrubá mzda [jméno] [příjmení] částku 297,70 Kč (superhrubá mzda ve výši 52.394 Kč vydělená 176 odpracovanými hodinami). Ze mzdového listu [jméno] [příjmení] za rok 2019 vyplývá, že v lednu 2019 činila hodinová superhrubá mzda [jméno] [příjmení] částku 307,38 Kč (superhrubá mzda ve výši 49.180 Kč vydělená 160 odpracovanými hodinami)

21. Ze mzdového listu [jméno] [příjmení] za rok 2019 vyplývá, že v lednu 2019 činila hodinová superhrubá mzda [jméno] [příjmení] částku 363,81 Kč (superhrubá mzda ve výši 55.299 Kč vydělená 152 odpracovanými hodinami).

22. Z výkresu [číslo] s vyznačeným rozměrem otvoru závěru (na č.l. 189 spisu) vyplývá, že tento otvor má mít rozměr 0,699 až 0,702 (0,699 + 0,003) palce. Při přepočtu na milimetry (viz č.l. 190 spisu) se jedná o otvor o rozměru 17, 7546 až 17, 8308 mm.

23. Z výpovědi jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Žalobkyně žalovanou kontaktovala za účelem výroby závěru. Podstatou spolupráce mělo být, že žalovaná, na základě předloženého výkresu a 3D modelu zhotoví vzorky závěrů, přičemž budou-li žalobkyni vyhovovat vyrobí další desítky závěrů sériově. Z hlediska ekonomického je přitom pro žalovanou výnosná až sériová výroba, neboť počáteční náklady jsou značně vysoké, a teprve při rozložení těchto nákladů v sériové výrobě začne být projekt pro žalovanou výdělečný. 3D model, který žalovaná od žalobkyně obdržela nekontrolovala, protože to není standardním postupem, přičemž důsledná kontrola by se fakticky téměř rovnala tvorbě takového modelu. Takový postup by výrazně zvýšil náklady projektu, a tedy i dohodnutá cena by musela být podstatně vyšší. Žalovaná vyrobila závěr podle dodaného modelu, ovšem do tohoto závěru nešla vložit hlaveň pistole. Důvodem byla chyba v dodaném 3D modelu. Tato chyba nebyla zrakem patrná, ovšem byla zásadní v tom smyslu, že znemožnila postup výroby, který byl zamýšlen dle původního modelu. Výrobu závěru dle opraveného 3D modelu nebylo možné provést na komplexním obráběcím centru, kterým disponuje žalovaná. Pro výrobu závěru dle opraveného modelu by bylo nutné použít dražší způsob, kdy by šlo řádově o desetitisíce korun navíc. Poté co žalovaná žalobkyni toto sdělila, oznámila jí žalobkyně, ať se výrobou závěru již dále nezabývají. Žalovaná proto na základě tohoto hovoru vystavila žalobkyni fakturu na započtení vyplacené zálohy a informovala o tom žalobkyni. Žalobkyně souhlas se započtením zálohy nevyjádřila, ovšem vystavená faktura se žalované nevrátila, a proto měla žalovaná věc za vyřízenou. K vzniklým nákladům pak Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že nástroje, za které žalovaná náhradu nákladů uplatňuje, pořídila speciálně pro výrobu závěrů, přičemž některé z nich musela i zakázkově upravit. Jiné využití pro tyto nástroje žalovaná nemá. Většinu ze zakoupených nástrojů žalovaná i na zakázku pro žalobkyni použila. U nástrojů, u kterých bylo zakoupeno více kusů, nebyly použity všechny kusy. Výroba těchto nástrojů je zakázkovou výrobou, rozdíl v ceně mezi zakoupením jednoho nebo tří kusů je tudíž minimální. Navíc se počítalo se sériovou výrobou závěrů, proto bylo objednáno více kusů. Objednávat jeden kus nástroje dále není ekonomické, neboť tento se může při zkouškách zničit. Dále pak žalované vznikly mzdové náklady, neboť na projektu pracovali zaměstnanci, kteří pracovali na programování a provádění zkoušek. Jednalo se o stovky hodin práce. Na zakázce pracoval jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], programátor pan [příjmení] a syn jednatele, který pracoval jako konstruktér.

24. Z výpovědi jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil následující skutečnosti. V září roku 2017 žalobkyně oslovila žalovanou s poptávkou výroby závěru zbraně. Po schůzkách se s žalovanou dohodli na výrobě 3 kusů závěru za částku 80.000 Kč bez DPH, s tím že v budoucnu by následovala sériová výroba. Při zkoušce vyrobeného závěru (vyroben byl asi z jedné třetiny) dne 29. 4. 2019 bylo zjištěno, že hlaveň pistole nejde do závěru vložit. Pravděpodobně byla chyba v žalobkyní dodaném 3D modelu. Druhý den pan [příjmení] žalované dodal opravený 3D model. Následně Ing. [příjmení] telefonoval s Ing. [příjmení] a ten mu řekl, že mu opravený model nedošel, proto mu ho Ing. [příjmení] znovu poslal. Pak už se mu Ing. [příjmení] neozval. V červnu roku 2020 Ing. [příjmení] volal Ing. [příjmení], že chce odstoupit od smlouvy a vrátit peníze. Dne 29. 6. 2020 Ing. [příjmení] emailem dostal nacenění nástrojů a bylo mu Ing. [příjmení] telefonicky sděleno, že zálohu započtou na učiněnou práci a vynaložené náklady.

25. Z výpovědi jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Po dohodě na spolupráci ohledně výroby závěrů se [jméno] [příjmení] účastnil zkoušky závěru. Závěr však nebyl použitelný, neboť hlaveň nešla do závěru vložit. Důvod nebyl na místě zřejmý. Následně Ing. [příjmení] doma zjistil, že na problematickém místě nemá být kruhový profil, nýbrž 4 kružnice. Proto předělal 3D model (z čehož vyplývá, že původní model byl chybný – pozn. soudu) a opravený model druhý den zaslal Ing. [příjmení]. Pak se nic nedělo a asi za měsíc se od Ing. [příjmení] dozvěděli, že žádný email nedostal, proto mu opravený model zaslali znovu. Funguje to tak, že 3D model slouží pro výrobu softwaru pro naprogramování CNC stroje. Mezi stranami nebylo přesně dohodnuto, z jakého podkladu má žalovaná při výrobě vycházet (zda z výkresu, modelu či ze vzorku). [jméno] [příjmení] žalované řekl, že má model k dispozici a ten jim zaslal. Model by musel být ostatně vždy vyroben, jinak by nebylo možné zhotovení výrobku CNC stroji. [jméno] [příjmení] potvrdil, že 3D model předložený žalované neodpovídal výkresu. V modelu je přibližně 80 geometrických vlastností, k nějaké chybě tudíž dojít může a je to poměrně normální. Model se následně v průběhu vývoje opravuje a upravuje.

26. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

27. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz odborným vyjádřením/znaleckým posudkem, že závěr bylo možné i po opravě chyby v 3D modelu vyrobit (důkazní návrh na č.l. 73 spisu). V řízení není sporné, že by závěr po opravě modelu nebylo možné vůbec vyrobit, obě strany potvrzují, že závěr vyrobit lze (žalovaná pouze tvrdí, že by to pro ni znamenalo dodatečné vysoké náklady). Žalobkyní navrhované odborné vyjádření/znalecký posudek je tudíž nadbytečný.

28. Pro nadbytečnost soud dále neprovedl žalovanou navrhované odborné vyjádření/znalecký posudek k hodinové ceně prací souvisejících s CNC stroji (důkazní návrh na č.l. 144v spisu). Pro posouzení věci totiž není rozhodující obvyklá cena prací provedených žalovanou, ale náklady skutečně vynaložené žalovanou (k tomu více níže). Soud dále pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navrhované odborné vyjádření/znalecký posudek k časové náročnosti prací, které žalovaná v rámci zakázky učinila (důkazní návrh na č.l. 144v spisu). Soud k tomuto předně uvádí, že odborné vyjádření/znalecký posudek není způsobilý přesně určit, kolik času (kolik hodin práce) zaměstnanci žalované na zakázce pracovali. Toto není odborná otázka a je na žalované, aby toto prokázala jinak (výkazy práce, výpověďmi zaměstnanců apod.). Odborné vyjádření/znalecký posudek by byl maximálně schopen rámcově zhodnotit, zda učiněné výstupy (programy pro stroje, vytvořené vzorky atd.) odpovídají tvrzenému množství práce (šlo by ale pouze jistým způsobem o odhad časové náročnosti daných prací). Znalecký posudek však není schopen přesně určit, kolik času zaměstnanci žalované na dané zakázce pracovali. Soud dále dodává, že tento znalecký posudek je nadbytečný i z toho důvodu, že soud žalobkyní tvrzené množství práce na zakázce do 29. 4. 2019 ve výši celkem 36 hodin akceptoval a v tomto rozsahu žalované vynaložené náklady na danou zakázku uznal (viz níže).

29. Z uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Žalobkyně kontaktovala žalovanou s nabídkou spolupráce spočívající v tom, že žalovaná pro žalobkyni bude vyrábět závěry pistole a žalobkyně za zhotovení takovýchto závěrů zaplatí dohodnutou cenu. Strany se dohodly, že nejdříve budou vyrobeny vzorky závěru v počtu 3 ks za 80.000 Kč bez DPH (96.800 Kč včetně DPH). Následně strany předpokládali pokračování spolupráce s tím, že žalovaná bude pro žalobkyni předmětné závěry vyrábět sériově. Ke zhotovení závěrů mělo dle objednávkového listu dojít na základě výkresu, dohodnuté specifikace a předaného 3D modelu, přičemž nebylo dohodnuto, který z podkladů má být užit přednostně při případné kolizi. Žalobkyně uhradila dohodnutou cenu předem jako zálohu. Žalovaná zhotovila závěr pistole, který měl být následně vyzkoušen. Při výrobě závěru žalovaná postupovala podle 3D modelu dodaného žalobkyní. Při zkoušce závěru dne 29. 4. 2019 však nebylo možné do závěru vložit hlaveň pistole, a tento závěr tak nebyl pro žalobkyni použitelný. Následně bylo zjištěno, že 3D model, který žalobkyně dodala obsahoval chybu. Tato chyba nebyla zřejmá a okem zjistitelná. 3D model je přitom složitým počítačovým programem, kdy důsledná kontrola tohoto modelu, zda souhlasí s výkresem, by fakticky znamenala vytvoření 3D modelu od počátku, což by bylo dosti časově náročné. Žalovaná tedy chybu dodaného 3D modelu nemohla zjistit dříve než při provedené zkoušce. Žalobkyně po tomto zjištění dodala žalované opravený 3D model. Žalovaná však zjistila, že podle opraveného 3D modelu není schopna závěr vyrobit bez nemalých dodatečných nákladů. Strany svoji spolupráci proto ukončily, a to telefonicky z iniciativy žalobkyně (shodná výpověď jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]). Žalovaná si vyplacenou částku chtěla ponechat na sanaci vynaložených nákladů, zatímco žalobkyně požadovala její vrácení.

30. Soud dále dospěl k závěru, že nástroje, za které žalovaná požadovala náhradu, pořídila v přímé souvislosti s předmětnou zakázkou, a tyto nástroje pro ni nejsou dále využitelné. Některé z nástrojů navíc musely být speciálně upravovány. Tento závěr soud učinil na základě výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], kterou považuje za věrohodnou a odpovídající i dalším skutkovým zjištěním (pořízení nástrojů v časové souvislosti se zakázkou doložené fakturami a výpisy z účtů a fakt, že žalovaná stále disponuje pořízenými nástroji a tyto nástroje nejeví známky většího opotřebení, což dokládají jejich fotografie). Dále je třeba dodat, že všechny tyto nástroje byly pořízeny před zkouškou závěru proběhlou dne 29. 4. 2019 (o tomto jednoznačně vypovídají data vystavení předmětných faktur, popř. data objednání a data uskutečnění zdanitelných plnění uvedená na fakturách; skutečnost, že dvě z těchto faktur byly uhrazeny až po 29. 4. 2019, nic nemění na tom, že předmětné nástroje byly objednány a dodány dříve). Za tyto nástroje přitom žalovaná zaplatila částku celkem 46.368,65 Kč včetně DPH. Na projektu pak v období do 29. 4. 2019 odpracoval [jméno] [příjmení] 6 hodin v listopadu 2018 s hodinovou superhrubou mzdou v částce 297,70 Kč a 24 hodin v lednu 2019 s hodinovou superhrubou mzdou v částce 307,38 Kč a [příjmení] [příjmení] 6 hodin v lednu 2019 s hodinovou superhrubou mzdou v částce 363,81 Kč. Soud k tomuto dodává, že jednatel žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že zaměstnanci žalované na zakázce strávili celkem stovky hodin práce programováním a prováděním zkoušek. Soudu se přitom nejeví uvedených 36 hodin práce do 29. 4. 2019 jako nikterak nadsazených, a to i s ohledem na skutečnost, že byl vyroben prototyp závěru, který byl následně dne 29. 4. 2019 vyzkoušen.

31. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

32. Podle § 2594 odst. 1 občanského zákoníku zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

33. Podle § 2594 odst. 2 občanského zákoníku překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě.

34. Podle § 2594 odst. 3 občanského zákoníku lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna.

35. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

36. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora uvedené právní normy soud dospěl k následujícímu právnímu hodnocení věci. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 a násl občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo zhotovení 3 ks závěrů pistole. Žalovaná byla dle objednávky žalobkyně povinna postupovat dle zaslaného výkresu, dohodnuté specifikace a předaného 3D modelu, přičemž nebylo dohodnuto, který z podkladů má být užit přednostně. Při výrobě závěru žalovaná postupovala dle dodaného 3D modelu a výsledkem bylo, že při zkoušce dne 29. 4. 2019 nebyl vyrobený závěr funkční (do závěru nešla vložit hlaveň pistole). Následně bylo zjištěno, že 3D model dodaný žalobkyní byl chybný a tato chyba způsobila nefunkčnost závěru při zkoušce. Soud uvádí, že bylo odpovědností žalobkyně, aby 3D model, který žalované předala, byl správný a bezchybný. Vzhledem ke složitosti a rozsahu 3D modelu nelze po žalované spravedlivě požadovat jeho důkladnou kontrolu a porovnání s výkresem. Taková kontrola by byla v podstatě obdobou tvorby 3D modelu, a jako taková by musela být zohledněna v objednávce a též v ceně (soud k tomuto dodává, že žalovaná měla 3D model k dispozici již před zasláním objednávky, a logicky tedy při nacenění vycházela z toho, že tento 3D model je k dispozici; pokud by např. 3D model k dispozici nebyl a tento by bylo nutno vytvořit, nepochybně by se to projevilo na výši ceny). Jinými slovy, žalobkyně by musela prokázat, že si s žalovanou kontrolu 3D modelu dohodla, a že případné chyby v něm půjdou k tíži žalované. Nic takového však provedenými důkazy zjištěno nebylo, a platí proto, že odpovědnost za správnost dodaných věcí ke zhotovení díla leží na žalobkyni a v případě dodání vadných věcí má žalovaná právo na náhradu nákladů vynaložených do doby, kdy nevhodnost věci mohla být zjištěna (§ 2594 odst. 3 občanského zákoníku). Tento okamžik nastal na zkoušce závěru dne 29. 4. 2019. Žalovaná má proto nárok na náhradu skutečně a účelně vynaložených nákladů v souvislosti se zhotovováním díla do 29. 4. 2019. K ukončení smluvního vztahu došlo v červnu 2020, kdy žalobkyně telefonicky informovala žalovanou, že odstupuje od smlouvy, přičemž písemné odstoupení od smlouvy zaslané žalobkyní je pouze potvrzením tohoto odstoupení.

38. Později se navíc ukázalo, že vada 3D modelu byla tak závažného charakteru, že znemožnila v díle pokračovat za dohodnutých podmínek (opravou 3D modelu došlo ke změně zadání tak závažného charakteru, že by pro žalovanou výroba závěrů znamenala vysoké dodatečné náklady v řádu desetitisíců korun navíc, a to vzhledem ke složitosti výroby na výrobním zařízení žalované).

39. Od uzavření smlouvy do 29. 4. 2019 žalovaná v souvislosti se zhotovováním díla vynaložila částku 46.368,65 Kč na nástroje ke zhotovení díla a dále částku 10.404 Kč na mzdové náklady (8.550 Kč pan [jméno] [příjmení] a 1.854 Kč pan [příjmení] [příjmení]), které vůči žalobkyni uplatnila. Celkem tak žalované vzniklo právo na náhradu nákladů ve výši 56.772,65 Kč. Na zaplacení jiných částek žalovaná právo nemá, neboť dle § 2954 odst. 3 občanského zákoníku vzniká právo na náhradu pouze skutečně vynaložených nákladů (nikoliv obvyklé/tržní ceny vykonané práce či snad dokonce ušlého zisku).

40. Žalovaná označila nástroje, za které požaduje náhradu, tyto nástroje dostatečně specifikovala a prokázala, že prostředky za tyto nástroje, které nyní uplatňuje jako náhradu nákladů, skutečně vynaložila, a to v časové souvislosti s předmětnou zakázkou. Protože soud neměl pochybnosti, že částku 46.368,65 Kč žalovaná opravdu za nástroje vynaložila v souvislosti s předmětnou zakázkou, a současně žalované tyto náklady vznikly do 29. 4. 2019 (ačkoliv dvě z faktur byly uhrazeny až později, nástroje byly objednány a i dodány před 29. 4. 2019), dospěl soud k závěru, že žalovaná má právo na náhradu nákladů v částce 46.368,65 Kč dle § 2594 odst. 3 občanského zákoníku.

41. Z vyúčtovaných odpracovaných hodin soud přiznal žalované právo na náklady za hodiny odpracované do 29. 4. 2019, tedy do okamžiku, kdy mohla být zjištěna nevhodnost 3D modelu. Soud k tomuto dodává, že na jednání dne 31. 1. 2023 vyzval žalovanou výzvou dle § 118a o. s. ř. ke specifikaci nákladů vzniklých do 29. 4. 2019. Na výzvu žalovaná reagovala podáním ze dne 1. 3. 2023, ke kterému připojila tabulku odpracovaných hodin zaměstnanců žalované (na č.l. 176 spisu), na kterou odkázala a učinila ji součástí svého podání. V této tabulce jsou nicméně uvedeny i odpracované hodiny po 29. 4. 2019. Soud proto z této tabulky vzal v úvahu pouze čas odpracovaný zaměstnanci žalované do 29. 4. 2019. Dle předložené tabulky odpracovaných hodin se jednalo o 30 hodin práce u [jméno] [příjmení] a 6 hodin práce u [jméno] [příjmení]. Žalovaná v tabulce uvedla, že náklady na hodinu práce [jméno] [příjmení] činí částku 285 Kč a náklady na hodinu práce [jméno] [příjmení] částku 309 Kč. Soud částky přiznal ve výši dle požadavku žalované, neboť ze mzdových listů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývaly dokonce vyšší hodinové náklady (viz odstavce 20. a 21. tohoto rozsudku), ovšem soud nepřekračoval návrh žalované. Mzdové náklady na 30 hodin práce [jméno] [příjmení] tak činily celkem 8.550 Kč a mzdové náklady na 6 hodin práce [jméno] [příjmení] tak činily celkem 1.854 Kč, celkem tedy na mzdových nákladech 10.404 Kč. Soud dále dodává, že se mu přiznaných 36 hodin práce do 29. 4. 2019 nejeví jako nikterak nadsazených, a to i s ohledem na skutečnost, že byl vyroben prototyp závěru, který byl následně dne 29. 4. 2019 vyzkoušen (přičemž Ing. [jméno] [příjmení] vypověděl, že zaměstnanci žalované na zakázce strávili celkem stovky hodin práce programováním a prováděním zkoušek). Stejně jako u nástrojů výše se pak jedná o náklady vynaložené v souvislosti s chybným 3D modelem a žalovaná má právo na jejich úhradu dle § 2594 odst. 3 občanského zákoníku.

42. Částky požadované žalovanou jakožto mzdové náklady po 29. 4. 2019 soud nepřiznal, neboť již nebyla splněna zákonná podmínka, že zhotovitel má právo na úhradu nákladů před okamžikem, kdy mohla být nevhodnost věcí zjištěna (chyba 3D modelu mohla být zjištěna dne 29. 4. 2019).

43. Vzhledem k výše uvedenému soud podanou žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl ohledně částky 56.772,65 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 18. 5. 2021 do zaplacení.

44. Ve zbytku žalované částky ve výši 40.027,35 Kč (96.800 Kč - 56.772,65 Kč) soud podané žalobě vyhověl. Ve výši této částky žalovaná žádné skutečně vynaložené náklady před 29. 4. 2019 neměla a po odstoupení od smlouvy jí tak vznikla povinnost tuto částku žalobkyni vrátit jako bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, právní důvod, na základě kterého žalovaná tuto částku obdržela totiž odstoupením od smlouvy zanikl. Žalovaná však uvedenou částku žalobkyni ani přes výzvu nevrátila.

45. Soud dále žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky 40.027,35 Kč od 18. 5. 2021 do zaplacení (splatnost dané částky nastala dne 10. 5. 2021 uplynutím lhůty k úhradě na základě výzvy žalobkyně k vrácení bezdůvodného obohacení).

46. Též byla žalobkyni přiznána částka 1.200 Kč jako paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Daň z přidané hodnoty k této náhradě soud žalobkyni nepřiznal, neboť tato náhrada není poskytnutou službou ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, jak žalobkyně tvrdila v podání ze dne 26. 10. 2021 (svým charakterem se nejedná o žádnou službu, ale o paušální náhradu vynaložených nákladů). K této náhradě se tudíž DPH nepřičítá a ostatně s tímto ani nepočítá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

47. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 40.027,35 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky a paušální náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč, a do částky 56.772,65 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky a do částky 252 Kč požadované jako náhrada DPH k paušální náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobu zamítl.

48. K tvrzení žalobkyně, že na vyrobeném zkušebním závěru mohly být i další vady, soud uvádí, že toto tvrzení je irelevantní. Další případné vady (nejenom, že nebyly prokázány) by mohly být odstraněny dalším postupem. Ovšem chyba v 3D modelu byla takového charakteru, že po její opravě došlo k takové změně zadání, že nebylo možné v díle pokračovat za dohodnutých podmínek (dle opraveného 3D modelu by pro žalovanou výroba závěrů znamenala vysoké dodatečné náklady). Byl to tedy chybný 3D model, který znemožnil pokračování v realizaci díla, a odpovědnost za jeho správnost byla na straně žalobkyně.

49. K námitkám žalobkyně ohledně započtení nástrojů do nákladů soud uvádí, že je pravdou, že hodnocení nemožnosti užití nástrojů k další práci je určitým způsobem subjektivní. Soud však neměl důvod nevěřit výpovědi jednatele žalované v tom, že tyto nástroje obvykle žalovaná nepoužívá. Toto tvrzení podporuje i to, že z fotografií nástrojů vyplývá, že tyto jsou stále v dispozici žalované a nejsou používány, neboť nevykazují známky většího opotřebení. Namítala-li žalobkyně, že jeden z vrtáků byl mírně větší (17,8 mm) než otvor, který se měl vyvrtávat (17,75 mm), přehlédla, že dle dokumentace je pro velikost otvoru stanovena tolerance, do které se předmětný vrták vešel (viz odstavec 22. tohoto rozsudku – otvor má mít rozměr 17, [číslo] až 17, [číslo] mm). Ke zpochybňování nákupu vrtáku s 5 korunkami pak soud uvádí, že z pohledu žalované bylo logické vyměnitelné korunky koupit, neboť předpokládala opakované použití nástroje (a tedy postupné otupení jednotlivých korunek), a zvolená varianta je zároveň finančně výhodnější, než nákup 5 samostatných vrtáků (5 korunek a 1 vrták dle faktury FP [číslo] 2019 v ceně 13.236 Kč x 6.804 Kč za jeden vrták dle faktury FP-30/ 2019). Zbývá pak dodat, že soud nemá důvod nevěřit výpovědi jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] ohledně předmětných nástrojů, tedy že tyto nástroje byly pro danou zakázku (výrobu závěru) potřeba, že byly pořízeny speciálně pro danou zakázku, že žalovaná nemá pro tyto nástroje jiné využití, a že většina těchto nástrojů byla na danou zakázku i použita. Žalovaná zároveň veškeré nástroje podrobně popsala a konkretizovala k čemu sloužily (viz popisy faktur na č.l. 150, 157, 160, 163, 168, 171), doložila k těmto nástrojům faktury, výpisy z účtu o úhradě těchto faktur, a taktéž doložila aktuální fotografie těchto nástrojů.

50. Nedošlo pak ani k nepřípustnému prolomení koncentrace řízení, neboť žalovaná nárok na náhradu nákladů uplatnila před koncentrací řízení (viz protokol o jednání ze dne 26. 7. 2022, vyjádření žalované ze dne 25. 8. 2022). Následně byla žalovaná soudem na jednání dne 31. 1. 2023 vyzvána dle § 118a o. s. ř. k doplnění svých tvrzení a touto výzvou byla koncentrace ohledně předmětných skutečností prolomena. Nárok žalované byl tedy uplatněn řádně.

51. K námitce žalované ohledně promlčení nároku žalobkyně pak soud uvádí, že k odstoupení od smlouvy došlo v červnu roku 2020 a žaloba byla podána dne 2. 8. 2021, tedy před vypršením promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku).

52. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 40.027,35 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni rozhodnutí soudu v částce 6.423,56 Kč a částky 1.200 Kč Celkem tedy v částce 47.650,91 Kč. Neúspěšná pak byla co do částky 56.772,65 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni rozhodnutí soudu v částce 9.110,84 Kč a částky 252 Kč Celkem tedy v částce 66.135,49 Kč. Úspěch žalobkyně tedy činí přibližně 41,88 %, neúspěch 58,12 %. Nárok na náhradu nákladů řízení má tedy žalovaná, a to ve výši 16,24 % účelně vynaložených nákladů, spočívajících v nákladech právního zastoupení.

53. Náklady právního zastoupení žalované jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za deset úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne 26. 6. 2022, vyjádření ze dne 25. 8. 2022, vyjádření ze dne 23. 9. 2022, třikrát účast na jednání dne 1. 11. 2022 – jednání trvalo déle než 4 hodiny, účast na jednání dne 31. 1. 2023, vyjádření ze dne 1. 3. 2023, účast na jednání dne 27. 4. 2023) po 4.980 Kč (tarifní hodnota 96.800 Kč), deseti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 52.800 Kč, tj. 11.088 Kč Celkem tedy žalované vznikly náklady řízení ve výši 63.888 Kč. Z uvedené částky má žalovaná právo na náhradu 16,24 %, tj. 10.375,41 Kč.