44 C 254/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 110.228,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 110.228,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 106.509 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je, po částečném zastavení řízení provedeném usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. 44 C 254/2020-39, a částečném zastavení řízení provedeném usnesením ze dne 31. 3. 2021, č. j. 44 C 254/2020-42, požadavek žalobkyně na zaplacení částky 110.228,51 Kč s příslušenstvím. Částka 110.228,51 Kč se sestává z částky 106.509 Kč představující dlužné nájemné, z částky 3.619,51 Kč představující smluvní úrok z prodlení a z částky 100 Kč představující poplatek za náklady spojené s prodlením žalovaného. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 106.509 Kč za období od 16. 3. 2019 do zaplacení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“), uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o finančním leasingu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly též všeobecné obchodní podmínky věřitele (dále jen„ VOP“). Na základě uzavřené smlouvy přenechal věřitel žalovanému k užívání předmět leasingu (automobil Chrysler Cirrus) na dobu 36 měsíců. V případě, že by žalovaný splnil dohodnuté smluvní podmínky, vzniklo by mu po uplynutí doby nájmu právo koupě předmětu leasingu za dohodnutou kupní cenu. Žalovaný měl po dobu nájmu povinnost uhradit 36 měsíčních splátek nájemného ve výši 15.468 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou dohodnutých splátek, když uhradil pouze celou první splátku a částečně splátku druhou (a navíc s prodlením). Věřitel proto v souladu se smlouvou smlouvu vypověděl ke dni 17. 12. 1998. Žalovaný vrátil předmět leasingu dne 30. 6. 1999, k tomuto datu tak byla smlouva ukončena, přičemž věřiteli náleží nájemné až do dne ukončení smlouvy tedy do 30. 6. 1999, a to v souladu s čl. XI. VOP. Dlužná částka 106.509 Kč je tvořena 2. – 8. splátkou nájemného (po 15.468 Kč), přičemž na druhou splátku žalovaný uhradil částku 1.767 Kč (7 x 15.468 Kč – 1.767 Kč = 106.509 Kč). Dlužná částka 3.619,51 Kč je tvořena smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z dlužné první splátky ve výši 15.468 Kč za období od 11. 11. 1998 do 27. 1. 1999 (první splátka byla splatná dne 10. 11. 1998, uhrazena však byla až dne 27. 1. 1999). Svoji aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky pak žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav.

5. Věřitel uzavřel dne [datum] s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] (smlouvu o finančním pronájmu s právem koupě najaté věci), jejímž předmětem byl nájem motorového vozidla Chrysler Cirrus 2.5 LXi (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný byl ve smlouvě označen též identifikačním číslem a daňovým identifikačním číslem. Podle smlouvy věřitel převedl do svého vlastnictví vozidlo za úplatu v částce 530.000 Kč. Následně dal vozidlo do nájmu žalovanému na dobu 36 měsíců. Žalovaný se ve smlouvě zavázal věřiteli uhradit poplatek za prověření vozidla v částce 3.250 Kč, administrativní poplatek v částce 8.486,63 Kč a zálohu na splátky v částce 212.000 Kč, dále se žalovaný zavázal hradit 36 měsíčních splátek nájemného ve výši 15.468 Kč. Pokud by měl po skončení nájmu žalovaný zájem o koupi vozidla, uhradil by věřiteli cenu za odprodej vozidla v částce 1.220 Kč.

6. Nedílnou součástí leasingové smlouvy byly též Všeobecné smluvní podmínky leasingu [právnická osoba] (dále jen„ VOP“). Dle VOP měl po dobu trvání nájemního vztahu žalovaný právo vozidlo užívat a povinnost hradit sjednané splátky a údržbu vozidla. Splátky byly dle splátkového kalendáře ze dne 2. 11. 1998 v kombinaci s čl. VI odst. 2 VOP splatné vždy k 10. dni každého kalendářního měsíce. Podle čl. X VOP vzniklo věřiteli právo smlouvu vypovědět v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky delšího než 30 dní. V případě výpovědi pak žalovaný neměl dle téhož článku právo na vrácení nespotřebované zálohy na splátky, neboť ta se započítala na dohodnutou smluvní pokutu, která činila částku dosud nepoužité zálohy na splátky. Dle čl. XI. VOP byl v případě předčasného ukončení smlouvy žalovaný povinen vozidlo vrátit věřiteli do data uvedeného v písemné výpovědi. Dle téhož článku vznikla žalovanému povinnost uhradit měsíční splátku za každý započatý kalendářní měsíc prodlení s vrácením vozidla. V bodě VI. VOP bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou některé splátky, vznikne věřiteli právo požadovat smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z dlužné splátky a poplatek 100 Kč za náklady spojené s prodlením dlužníka.

7. Vozidlo bylo dle předávacího protokolu ze dne 5. 11. 1998 žalovanému věřitelem předáno týž den.

8. Přípisem ze dne 18. 12. 1998 věřitel z důvodu neplacení leasingových splátek ukončil leasingovou smlouvu ke dni 17. 12. 1998 a vyzval žalovaného k předání předmětu leasingu do 29. 12. 1998.

9. Dle doložené listiny nazvané Pohyby na bankovních účtech žalovaný uhradil poplatek za prověření vozidla, zálohu na splátky a administrativní poplatek. Dále žalovaný uhradil dne 27. 1. 1999 první splátku ve výši 15.468 Kč a část druhé splátky ve výši 1.767 Kč.

10. Dne 5. 2. 1999 vystavil věřitel žalovanému fakturu, ve které mu vyúčtoval smluvní úrok z prodlení v částce 3.619,51 Kč a penalizační poplatek ve výši 100 Kč, za prodlení s úhradou první splátky.

11. Z Protokolu o ukončení a převodu leasingové smlouvy vyplývá, že smlouva byla ukončena ke dni 30. 6. 1999, kdy došlo k předání vozidla.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 postoupil věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 3. 2019.

13. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

14. Protože uplatňovaný nárok vyplývá ze smlouvy ze dne 2. 11. 1998, postupoval soud při právním hodnocení věci dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy.

15. Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v rozhodném znění (dále jen„ obch. zák.“), je podnikatelem osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.

16. Podle ustanovení § 269 odst. 1 obch. zák. ustanovení upravující v hlavě II této části zákona jednotlivé typy smluv se použijí jen na smlouvy, jejichž obsah dohodnutý stranami zahrnuje podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odst. 2 tohoto paragrafu účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

17. Podle ustanovení § 489 odst. 1 obch. zák. si smlouvou o koupi najaté věci strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku.

18. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

19. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena leasingová smlouva (smlouva o finančním pronájmu s právem koupě najaté věci). Leasingová smlouva je svým charakterem kombinací nájemní smlouvy dle § 663 a násl. o. z. a smlouvy o koupi najaté věci dle § 489 a násl. obch. zák. Soud uzavřenou leasingovou smlouvu posoudil jako smlouvu uzavřenou mezi podnikateli, když z identifikace smluvních stran ve smlouvě plyne, že jak právní předchůdce žalobkyně tak žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupovali jako podnikatelé. Žalovaný se v leasingové smlouvě mimo jiné zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 15.468 Kč, žalovaný však této své povinnosti nedostál. Na základě toho právní předchůdce žalobkyně oprávněně vypověděl leasingovou smlouvu. V souladu se smlouvou pak její výpovědí došlo k započítání zbylé složené zálohy na splátky na smluvní pokutu dle čl. X VOP. Zároveň dle čl. XI. VOP trvala povinnost žalovaného k hrazení sjednaného nájemného až do kalendářního měsíce, ve kterém byl předmět leasingu (motorové vozidlo) předán zpět právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaný měl tedy za dobu do navrácení vozidla (k němuž došlo dne 30. 6. 1999) celkem uhradit osm splátek nájemného po 15.468 Kč, ze kterých však zcela uhradil pouze splátku první (s prodlením) a částečně splátku druhou (v částce 1.767 Kč). Žalovaný tak nadále dluží na nájemném částku 106.509 Kč. Žalovanému byl rovněž v souladu s čl. VI. VOP vyúčtován úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně, celkem 3.619,51 Kč, za prodlení s úhradou první splátky nájemného, a dále poplatek 100 Kč na náklady spojené s prodlením. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, povinnost uhradit dlužnou částku má tak žalovaný nyní k žalobkyni. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 110.228,51 Kč (106.509 Kč + 3.619,51 Kč + 100 Kč). Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek nájemného, je v souladu se smlouvou (č.l. VI. VOP) povinen zaplatit i úrok z prodlení. Žalobkyně žalobou požadovala úrok z prodlení v nižší výši (20 % ročně) než by jí náleželo dle smlouvy (0,3 % denně), a to za období od 16. 3. 2019 do zaplacení. Pro úplnost soud dodává, že na odpovědnost žalovaného za tento dluh nemá vliv, že svoji podnikatelskou činnost již ukončil, neboť za své dluhy z podnikání odpovídá v plné míře.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků z prodlení ke dni rozhodnutí soudu byl žalovaný ve věci převážně úspěšnější než žalobkyně (na základě zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení zastaveno ohledně úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 110.228,51 Kč od 18. 12. 1998 do 15. 3. 2019 a z částky 3.719,51 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení; ohledně těchto úroků z prodlení tedy byl žalovaný ve věci úspěšný). Žalovaný by tedy měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však pro jeho pasivitu v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.