Městský soud v Brně · Rozsudek

44 C 254/2024

č. j. 44 C 254/2024-51

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2025:44.C.254.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Danielem Bartoněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba , IČO: IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, , nacházejícím se ve 3. podlaží v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , ze dne , datum, z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 39.606,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, , nacházejícím se ve 3. podlaží v domě č.p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, (dále též „byt“), ze dne , datum, z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, je neoprávněná. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným jako vlastníkem nájemní smlouvu na nájem předmětného bytu na dobu neurčitou. Dne , datum, byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu předmětného bytu datovaná dnem , datum, . Důvodem výpovědi bylo to, že žalobkyně v bytě nebydlí a byt pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele. Žalobkyně považuje výpověď z nájmu bytu za neoprávněnou a současně i za neplatnou. Žalobkyně tvrdí, že byt nepronajímá a v bytě trvale bydlí. Samozřejmě se mohlo stát, že žalobkyně mohla být několik dní mimo byt, např. na dovolené nebo krátkodobě přebývala u svého přítele , jméno FO, , ale zcela jistě nepřekročila lhůtu dle čl. III. odst. 7 nájemní smlouvy, dle něhož byla povinna hlásit svou nepřítomnost v bytě pouze překračuje-li dva měsíce. Neplatnost výpovědi žalobkyně spatřuje v tom, že výpovědní důvod není dostatečně specifikován a dále v tom, že výpověď neobsahuje poučení o možnosti nájemce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že výpověď z nájmu bytu je platná. žalobkyně v předmětném bytě sama nebydlela a tento neužívala. Byt naopak v rozporu s tím, co bylo ujednáno v nájemní smlouvě, a bez souhlasu žalovaného podnajímala dále třetím osobám. Tyto skutečnosti byly potvrzeny místními šetřeními, které zaměstnanci žalovaného provedli ve dnech , datum, a , datum, . Jak potvrdili nájemci sousedních bytů, žalobkyně nevyužívala byt ke svému bydlení, nýbrž za účelem zisku z jeho podnájmu třetím osobám – neznámé mladé ženě a osobám ukrajinského původu. žalobkyně sama při místní šetření dne , datum, uvedla, že v bytě nebydlí, neboť bydlí u svého partnera. Tvrzení žalobkyně, že v bytě sama fakticky bydlela a tento užívala jsou účelová a nezakládají se na pravdě. Žalovaný trvá na tom, že se žalobkyně dopustila hrubého porušení svých povinností vyplývajících z nájmu (§ 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku), pokud městský byt bez souhlasu žalovaného a v rozporu s nájemní smlouvou dále podnajímala třetím osobám za účelem dosažení zisku.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, , o velikosti 3+1, nacházejícím se ve 3. podlaží bytového domu č.p. , Anonymizováno, , na ulici , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7.821 Kč. Dle čl. II. odst. 4 nájemní smlouvy nájemce je povinen oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu všechny skutečnosti rozhodné pro stanovení výše záloh na služby spojené s užíváním bytu zejména zvýšení počtu členů domácnosti. Výše záloh se změní v nejbližším možném termínu. Neoznámí-li nájemce zvýšení počtu členů domácnosti ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost. Dle čl. III odst. 6 nájemní smlouvy nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele za předpokladu splnění povinnosti dle čl. II. bod 4 nájemní smlouvy. V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem musí mít písemnou formu. Dle čl. III odst. 7 nájemní smlouvy bude-li nájemce předem vědět o své nepřítomnosti v bytě, která má být delší než dva měsíce, i o tom, že byt mu bude po tuto dobu obtížně dostupný, je povinen to oznámit včas pronajímateli. Dle čl. IV. odst. 1 nájemní smlouvy nájemní vztah založený touto smlouvou může zaniknout písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, písemnou výpovědí z důvodů uvedených v občanském zákoníku, uplynutím doby u nájmu sjednaného na dobu určitou, popř. dalšími ze způsobů uvedených v občanském zákoníku.

5. Z evidenčního listu platného od 1. 3. 2024 plyne, že pro účel služeb byla v bytě nahlášena jedna osoba.

6. V zápisu ze šetření sepsaného dne , datum, je uvedeno, že tohoto dne provedla místní šetření v předmětném bytě , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně nebyla doma, po telefonním rozhovoru přijela s tím, že byla s přítelem venčit psy. Přijela bez psů, nechala je u přítele a v ruce držela spoustu pošty, kterou donesla z poštovní schránky. Na poštovní schránce je napsaná předchozí nájemkyně pí. , jméno FO, , stejně tak i na zvonku. Pošta je prý pro paní , jméno FO, . Na dotaz, že pošty drží v ruce hodně, když tam bydlí, proč nevybírá poštu, žalobkyně uvedla, že ji prostě vybírá jednou za čas. Žalobkyně pustila kontrolu do bytu. Uvedla, že v současné době jsou u ní na návštěvě babička s dcerou, známi od přítele ukrajinského původu. Sousedi potkávají i dva muže ukrajinského původů vycházející z bytu. Sousedka z bytu pod potvrdila, že v bytě bydlí od začátku mladá slečna a slyší z lodžie mužské hlasy a potkává dva muže pravděpodobně ukrajinské národnosti. Bude provedeno do měsíce další místní šetření s podezřením, že žalobkyně byt pronajímá bez souhlasu pronajímatele, přestože tvrdí, že peníze si od nich nebere a že jde pouze o návštěvu. Žalobkyně popřela, že by tam bydleli dva muži. V pokoji na zemi však bylo položené mužské oblečení, pravděpodobně montérky.

7. Výpovědí ze dne , datum, žalovaný vypověděl nájem předmětného bytu z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu, a to v tříměsíční výpovědní době. Důvod k výpovědi pronajímatel spatřuje v hrubém porušení povinností spočívajících v tom, že byt žalobkyně pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele. Dne , datum, bylo provedeno místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že žalobkyně v bytě nebydlí a byt pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele. V poučení je uvedeno, že žalobkyně může proti této výpovědi podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla. Dle dodejky a shodných skutkových tvrzení účastníků byla výpověď doručena žalobkyni dne 14. 8. 2024.

8. Ze smlouvy o podnájmu části bytu ze dne , datum, plyne, že žalobkyně podnajala část bytu paní , jméno FO, a panu , jméno FO, , a to jeden pokoj a společné prostory. Měsíční podnájemné činí 1.000 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, .

9. Ze zápisu o přihlášení osob ze dne , datum, plyne, že žalobkyně od , datum, nahlásila do bytu na služby , jméno FO, a , jméno FO, .

10. V zápisu ze šetření sepsaného dne , datum, je uvedeno, že tohoto dne provedla místní šetření v předmětném bytě , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Schránka již byla označena příjmením žalobkyně. V bytě byla , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, . má dočasnou ochranu do r. 2025, , jméno FO, . nemá tuto ochranu prodlouženou (měl do března 2024). Tvrzení žalobkyně, že pomáhá uprchlíkům se tedy v případě , jméno FO, . nezakládá na pravdě. Navíc p. , jméno FO, řekl, že v bytě bydlí tak týden a žalobkyni nic neplatí. Ve smlouvě o podnájmu je přitom uvedeno, že za podnájem části bytu platí 1.000 Kč a podnájem je na dobu od , datum, do , datum, . , jméno FO, dále uvedl, že žalobkyně chodí každý večer do bytu, poté na otázku, že nám tvrdila, že bývá u přítele, reagoval, že někdy přijde do bytu večer, někdy ne, že přesně neví. Sousedka pí. , jméno FO, během telefonického hovoru řekla, že v bytě žádný pohyb tak měsíc nezaznamenala, že v bytě nikdo nebydlel, určitě nepotkává žalobkyni.

11. Ze zápisu o odhlášení osob ze dne , datum, plyne, že žalobkyně odhlásila , jméno FO, a , jméno FO, ze služeb ode dne , datum, . Přihlášena zůstává jedna osoba.

12. Z doložené emailové komunikace ze dne 14. 8. až 21. 8. 2024 plyne, že dne 21. 8. 2024 paní , jméno FO, sdělila zaměstnankyni žalovaného, že v jejím bytě má věci dcera žalobkyně. Žalobkyně slíbila, že věci do konce měsíce vyklidí.

13. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, na jednání dne 18. 3. 2025 vypověděla, že je bývalým zaměstnancem žalovaného. Výpověď z nájmu žalobkyni dali na základě provedené výměny bytu s paní , jméno FO, . , jméno FO, je vlastně nová partnerka bývalého manžela žalobkyně. Proběhla výměna, kdy paní , jméno FO, bydlela v bytě na , adresa, , žalobkyně v bytě na , adresa, a tyto dvě si vyměnily byty. Získali nějaké pochybnosti, proto šli na místní šetření, kde zjistili, že výměna bytů byla účelová. Zjistili, že v bytě na , adresa, zůstala bydlet dcera žalobkyně. Svědkyně s kolegou šli na šetření do bytu na , adresa, , žalobkyně nebyla přítomna. Sousedi jim sdělili, že v bytě od počátku nebydlí, že jí tam neviděli a že v bytě bydlí lidé ukrajinské národnosti. Taktéž na poštovní schránce bylo uvedeno jméno paní , jméno FO, , poštovní schránka byla plná. Kolega následně telefonoval paní , jméno FO, , ta mu telefonicky řekla, že je na procházce se psy, nicméně za nějakou dobu přijela, vybrala si schránku a řekla nám, že v současnosti je u přítele. Uvedla, že v bytě má dva příbuzné od přítele, starší a mladší paní. My jsme šli dovnitř do bytu. V bytě byl jednak obývací pokoj, dále jeden obytný pokoj s manželskou postelí, kde vypadalo, že žijí dva lidé, a dále další pokoj, kde byly položeny pánské montérky. Taktéž sousedi nám řekli, že viděli z bytu brzo ráno odcházet dva muže, kteří se pak večer do bytu vraceli. Dle sousedů tedy v bytě bydleli čtyři lidi. Toto paní , jméno FO, popřela. Následně vím, že pak paní , jméno FO, podala námitky k výpovědi, kdy uváděla, že v bytě bydlí, že pomáhá ukrajinským uprchlíkům. Taktéž přihlásila další dva lidi na služby do daného bytu a předložila nám smlouvu o podnájmu bytu. My jsme následně provedli další místní šetření, kdy jsme zjistili, že v daném bytě byli dva lidé ukrajinského původu, paní a pán. Vzpomínám si, že paní měla vízum do roku 2025, pán vízum neměl, pán tedy neměl státu uprchlíka. Žalobkyně v bytě nebyla. Svědkyně dále uvedla, že žalobkyně neměla příjmení uvedené ani na zvonku. K dotazu na to, zda v bytě bydlí, paní , jméno FO, uvedla, že bydlí či je u přítele, svědkyně neví, zda konkrétně použila slovo bydlí, ale dodala, že v bytě občas přespává. Sousedé jim při místním šetření dne , datum, řekli, že v bytě bydlí čtyři lidi ukrajinského původu, hovořili o dvou mužích, kteří ráno odchází a večer se vrací, večer je slyší hovořit na lodžii. K žalobkyni jim sousedé řekli, že tato se nikdy do bytu nenastěhovala, že ji tam nikdy nepotkávali.

14. Žalobkyně na jednání dne 2. 9. 2025 vypověděla, že ji oslovil bývalý manžel, jestli si nechce vyměnit byty s jeho současnou partnerkou. Žalobkyně měla už delší dobu zájem o větší byt. Výměna bytů proběhla někdy na jaře roku 2024 s tím, že zhruba do měsíce proběhlo stěhování. Se stěhováním žalobkyni pomáhal pan , jméno FO, , se kterým měli vztah. Někdy v červnu toho roku jí pan , jméno FO, poprosil, že jeho rodinná známá přijela z Ukrajiny, bude si tady hledat práci a potřebuje bydlení. Žalobkyně souhlasila s tím, aby se nastěhovala k ní do bytu. , jméno FO, se nastěhovala koncem června. Bydlela s žalobkyní v bytě, fungovalo to tak, že každá měla svůj vlastní pokoj. V bytě zbylo i nějaké vybavení po paní , jméno FO, , sedačka v obývacím pokoji, vestavěná skříň v jednom pokoji a skříň ve druhém pokoji. Nebylo tudíž ani potřeba byt moc zařizovat. Žalobkyně si pro sebe koupila manželkou postel, kdy v této posteli, v tomto pokoji, občas přespávali s panem , jméno FO, , tak jednou až dvakrát do týdne. Jinak zpravidla přespávala u něj v bytě na , adresa, . , jméno FO, dali do bytu starší postel z bytu pana , jméno FO, . Někdy v červenci či v srpnu přijel za , jméno FO, do Česka její přítel , jméno FO, . Zeptala se žalobkyně, zda by mohl v bytě taktéž být. Žalobkyně souhlasila, nicméně chtěla celou záležitost zoficiálnit, a proto jim dala nájemní smlouvu, kdy platili symbolické nájemné 1.000 Kč měsíčně. Žalobkyně pracovala v dané době na benzínce, měla dva dny denní směnu, dva dny noční a pak čtyři dny volna. Přespávala často i u pana , jméno FO, anebo také na zahradě jejích rodičů u , adresa, . Žalobkyně hlídala dceři psa, taktéž pan , jméno FO, měl psa, bylo pěkně, proto často přespávala i se psy na zmíněné zahradě rodičů u , adresa, . Do bytu na , adresa, žalobkyně psy nebrala, dá se říct, že tito dva psi dohromady jsou demoliční četa. Později se s panem , jméno FO, rozešli, proto , jméno FO, a , jméno FO, řekla, aby se odstěhovali, protože chtěla být v bytě sama. Ke kontrole žalobkyně uvedla, že to bylo někdy v červnu, ráno odjela na , adresa, pro psy s tím, že s nimi půjde do lesa. Někdy v 07:45 hodin jí volalo neznámé číslo, bylo jí řečeno že se jedná o kontrolu z bytového odboru. Žalobkyně následně odevzdala psy na , adresa, a jela do bytu na , adresa, . V dané době tam v bytě byla i babička , jméno FO, , která za ní přijela na asi dva dny. Pracovníkům žalovaného přišlo divné, že na zemi leželo pánské oblečení. Žalobkyně jim vysvětlila, že oblečení je pana , jméno FO, , který k ní přijde ve špinavém oblečení z práce, převleče se a špinavé věci jí tam nechá na vyprání. Žalobkyně uvedla, že v bytě na , adresa, začala bydlet v březnu, popřípadě v půlce dubna. Do bytu si přestěhovala oblečení, hygienické potřeby a nějaké věci do kuchyně. Protože v bytě na , adresa, bydlela přes dvacet let, řada věcí se jí nelíbila, proto si řekla, že je už vyhodí a do nového bytu si pořídí věci nové. Schránku, dveře a zvonek si žalobkyně označila až poté, co jí přišla z městského úřadu pokuta za to, že to neudělala. Bylo to někdy v červnu. K žalobkyni návštěvy moc nechodí a zpravidla, když někdo přijde, prozvání se telefonem, neboť dole bývají dveře zamčené a stejně musí jít dolů odemknout. Sousedy žalobkyně v domě moc nepotkávala, brzy ráno totiž odcházela pryč a vracela se zpravidla až pozdě večer. V bytě byla často s panem , jméno FO, , Anonymizováno, a , jméno FO, , všichni jsou kuřáci a kouřili na dvou balkonech. Žalobkyně nikdy byt neopustila na dobu delší než dva měsíce. , jméno FO, v bytě bydlela zhruba od půlky června. , jméno FO, asi od konce srpna s tím, že oba v bytě bydleli někdy do října, do půlky listopadu. Žalobkyně přestala být s panem , jméno FO, někdy od září a v bytě tudíž byla více.

15. Svědek , jméno FO, na jednání dne 2. 9. 2025 vypověděl, že se s žalobkyní seznámili na benzince. Začali spolu chodit. Byli někdy u ní, někdy byla žalobkyně u něj. Zhruba před rokem se rozešli a přestali spolu komunikovat. Vztah měli zhruba dva roky, tudíž spolu začali chodit zhruba před třemi lety. Byt na , adresa, byl třípokojovým bytem, v 1. nebo ve 2. patře. V bytě byla chodba, vpravo byly dva pokoje, jeden menší, jeden větší. Vlevo byl jeden větší pokoj, který byl následně průchozí do kuchyně. Co se týče vybavení bytu, do jednoho pokoje stěhovali menší postel, do ložnice postel větší, v bytě již byla sedačka a kuchyňská linka. Dále do bytu stěhovali dvě televize. Žalobkyně si byt s někým vyměnila a v návaznosti na to v průběhu dvou nebo tří měsíců do bytu stěhovali její věci. Do bytu žalobkyni stěhovali i například oblečení a hygienické potřeby a nádobí, všechno z , adresa, na , adresa, . V bytě ještě bydlela kamarádka z Ukrajiny – , jméno FO, . Do bytu se nastěhovala skoro hned po výměně bytu, žalobkyně měla v bytě volný pokoj. Potom v bytě bydlel s , jméno FO, její přítel. Byli tam zhruba dva měsíce. Svědek uvedl, že má psa, když s žalobkyní spolu chodili, žalobkyně běžně chodila se psy na procházky. Žalobkyně měla psa od dcery. Oba psi z 99 % zůstávali u svědka v bytě na , adresa, . Svědek s žalobkyní často jezdili se psy na zahradu do , adresa, , zahrada je od rodičů žalobkyně. Na kontrolu z bytového odboru si svědek vzpomenul. Byli zrovna venku se psy, žalobkyně pak odjela, svědek šel se psy domů. Svědek a žalobkyně byli kuřáci, kouřili na balkoně. V bytě na , adresa, svědek s žalobkyní společně přespávali zhruba jednou až dvakrát týdně, u svědka v bytě taktéž zhruba jednou až dvakrát týdně, ve zbytku spal svědek u sebe doma a žalobkyně u sebe doma. U žalobkyně v bytě spali v ložnici na manželské posteli. Nataša spala v malém pokoji v malé posteli, dříve spala v obýváku.

16. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, na jednání dne 2. 9. 2025 vypověděl, že je zaměstnancem žalovaného a pracuje na odboru bydlení. Výměna bytu mezi žalobkyní a paní , jméno FO, proběhla na konci února roku 2024, byly uzavřeny dvě nájemní smlouvy od , datum, . Taktéž byly podepsány protokoly o předání bytu. Někdy v červnu 2024 nás vedení pověřilo provést kontrolu u žalobkyně, neboť bylo zjištěno, že dcera žalobkyně zůstala bydlet v bytě na , adresa, . Svědek proto oslovil sousedy v domě na , adresa, , kdy mu bylo řečeno, že v předmětném bytě bydlí čtyři osoby, dvě ženy a dva muži s tím, že muži jsou mladší, ráno chodí zřejmě do práce a vrací se zpět večer. Dvě ženy se měly zdržovat v bytě po celý den. Vedením bylo následně rozhodnuto o provedení šetření v bytě. Na šetření šel svědek společně s kolegyní , jméno FO, dne 19. 6. ráno. Z balkonu od bytu slyšeli ženské hlasy, nicméně na zazvonění nikdo neotevíral. Svědek proto zavolal žalobkyni, která mu řekla, že venčí psy a za 20 minut může v bytě být. Žalobkyně přijela bez psů a otevřela byt. V bytě byly dvě ženy, jedna starší a jedna mladší, vypadaly jako babička a vnučka či maminka a dcera. Žalobkyně jim tvrdila, že to jsou známé od přítele, kterým ona dočasně poskytuje azyl. Co se týče daného bytu, jedná se o byt 3+1, jeden pokoj v daném bytě byl v podstatě prázdný, nacházela se v něm pouze skříň a na podlaze mužské montérky. Druhý pokoj byl zařízen jako ložnice, bylo tam letiště. Zmíněné dvě ženy seděly v obývacím pokoji na gauči. Žalobkyně jim tvrdila, že byt obývá. Svědek se následně ještě znovu dotazoval sousedů a tito mu opětovně potvrdili, že v bytě bydlí dvě ženy a dva muži. Následně proběhlo dodatečné šetření, neboť žalobkyně brojila proti výpovědi. Svědek si myslí, že toto šetření bylo avizováno žalobkyni dopředu. Potkali se s žalobkyní před bytem. V bytě byly jiné dvě osoby, žena a muž. Tyto osoby jim prokázaly svou totožnost. Dle doložených dokladů žena měla statut uprchlíka, muž nikoli. Z pohledu svědkova oddělení byl problém v tom, že tyto osoby žalobkyně nenahlásila jako osoby spolubydlící. Čtyři osoby z června nebyly nahlášeny vůbec, tyto dvě osoby ze září byly nahlášeny v srpnu. K dotazu, zda žena, kterou svědek v bytě potkal v září, byla stejnou ženou, kterou v bytě potkal v červnu, uvedl, že mu nepřišlo, že by se jednalo o vizuálně totožné osoby, vyloučit to ale nemůže. Co se týče sousedů, svědek hovořil s paní , jméno FO, , která bydlí v bytě ob jeden pod bytem žalobkyně, v přízemí. Tato sdělila, že z balkonu od bytu žalobkyně slyšela ženské a mužské hlasy s východním dialektem. , jméno FO, taktéž potvrdila, že muže ráno a odpoledne viděla odcházet, resp. odpoledne přicházet. Dále svědek hovořil s paní , jméno FO, , která bydlí naproti bytu žalobkyně. Ta mu potvrdila, že v bytě bydlí dva muži, potkávali se s paní , jméno FO, ráno ve výtahu. Když svědek podruhé hovořil se sousedy, hovořil s paní , jméno FO, , která mu potvrdila, že z balkonu bytu žalobkyně se stále ozývají a ženské a mužské hlasy. Žalobkyně jim říkala, že v bytě bydlí, a to jak při prvním šetření, tak při tom druhém. Sousedky jim v červnu při místním šetření uváděly, že se žalobkyně v bytě objevuje sporadicky. V září sousedky hovořily o tom, že se žalobkyně v bytě objevuje častěji než dříve. K prvnímu šetření svědek dále uvedl, že paní , jméno FO, řešila s žalobkyní popis zvonku a schránky, kdy na obou bylo uvedeno , jméno FO, . Dále schránka byla plná pošty a žalobkyně si, když přijeli, schránku vybírala.

17. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2272 občanského zákoníku nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

19. Podle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle odstavce 2 téhož paragrafu vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

20. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

21. Podle § 2290 občanského zákoníku nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

22. Podle § 80 odst. 1 občanského zákoníku člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

24. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva k bytu č. , hodnota, nacházejícím se ve 3. podlaží bytového domu č.p. , Anonymizováno, , na ulici , adresa, . V nájemní smlouvě bylo v čl. III odst. 6 ujednáno, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu i bez souhlasu pronajímatele, pokud v bytě sám trvale bydlí. V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. První věta tohoto ujednání ostatně odpovídá dikci § 2272 občanského zákoníku.

25. Výpovědí ze dne , datum, žalovaný vypověděl nájem předmětného bytu žalobkyni z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu spočívajících v tom, že žalobkyně v bytě nebydlí a byt podnajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele.

26. Soud předně uvádí, že neshledal, že by podaná výpověď z nájmu bytu byla neplatná. Z textace výpovědi (viz shrnutí v odstavci 7. tohoto rozsudku) je zcela zjevné, že nájem byl vypovězen na základě § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, tj. z důvodu toho, že nájemce porušil hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Z výpovědi je rovněž zcela zjevné, v čem konkrétně mělo porušení povinnosti žalobkyní spočívat (v tom, že v bytě nebydlí a byt podnajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele). Soud k tomuto uvádí, že pronajímatel není povinen ve výpovědi uvést konkrétní odstavec a písmeno příslušného paragrafu (na § 2288 občanského zákoníku žalovaný ve výpovědi odkázal). Postačí, že je z výpovědi zřejmé, jaké konkrétní zákonné ustanovení bylo použito a zejména co konkrétně (jaký skutek) je důvodem výpovědi (což z předmětné výpovědi zcela zřejmé je).

27. Je pravdou, že žalovaný žalobkyni ve výpovědi nepoučil o jejím právu vznést proti výpovědi námitky. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. , spisová značka, , však platí, že neplatnost výpovědi nájmu bytu nezpůsobuje absence poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky, pokud současně výpověď obsahuje dostatečné poučení o právu nájemce navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaný přitom ve výpovědi ze dne 25. 7. 2024 žalobkyni poučil o možnosti „podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla“. Soud má tudíž za to, že výpověď obsahuje dostatečné poučení o právu žalobkyně navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (ostatně žalobkyně tuto žalobu podala). Výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, tudíž není neplatná.

28. Soud nicméně dospěl k závěru, že výpověď z nájmu bytu ze dne , datum, je neoprávněná.

29. Jak již bylo uvedeno výše v čl. III odst. 6 nájemní smlouvy bylo ujednáno, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu i bez souhlasu pronajímatele, pokud v bytě sám trvale bydlí. V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. První věta tohoto ujednání ostatně odpovídá dikci § 2272 občanského zákoníku. Podle § 80 odst. 1 občanského zákoníku pak platí, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu.

30. Soud dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v rozhodné době v předmětném bytě trvale bydlela. Z výpovědi žalobkyně a z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalobkyně měla v předmětném bytě nastěhovány své osobní věci – oblečení a hygienické potřeby. Z výpovědí žalobkyně a , jméno FO, rovněž plyne, že žalobkyně měla v bytě svůj pokoj a zhruba jednou až dvakrát týdně v bytě přespávala. Soud v tomto směru uvádí, že není nijak exaktně určeno, jak často musí osoba v bytě přespávat, aby se dalo říct, že v tomto bytě trvale bydlí. Žalobkyně byla ve vztahu s panem , jméno FO, , je proto pochopitelné, že někdy přespávala u něj a někdy zase on u ní v bytě. Stejně tak je pochopitelné, že v teplejší části roku (zejména letní měsíce) žalobkyně trávila čas a i přespávala na zahradě svých rodičů u , adresa, (zvlášť když měla na starosti psa své dcery a případně i psa pana , jméno FO, ). Zbývá dodat, že žalobkyně pracovala ve směnném provozu, kdy měla dva dny denní směnu, dva dny noční směnu a pak čtyři dny volna. Za dané situace, kdy žalobkyně měla v předmětném bytě své osobní věci (oblečení, hygienické potřeby) a v bytě zhruba jednou až dvakrát týdně přespávala, soud dospěl k závěru, že žalobkyně v bytě trvale bydlela. Soud dodává, že neshledal, že by výpovědi žalobkyně či svědka , jméno FO, byly nevěrohodné nebo dopředu dohodnuté. Soud jejich výpovědi považuje za věrohodné, nemá žádný důvod jim nevěřit.

31. Výše uvedené závěry potvrzuje i výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že při obou místních šetřeních jim žalobkyně sdělovala, že v bytě bydlí. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že jim sousedky žalobkyně při místním šetření v červnu sdělily, že se žalobkyně v bytě objevuje sporadicky, při místním šetření v září pak sousedky hovořily o tom, že se žalobkyně v bytě objevuje častěji než dříve. Dá se tedy říct, že i vyjádření sousedek tak, jak ho popsal při své výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , koresponduje s výpovědí žalobkyně a svědka , jméno FO, v tom smyslu, že žalobkyně v bytě v daném období zhruba jednou až dvakrát týdně přespávala. Zbývá dodat, že i svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při své výpovědi uvedla, že jí žalobkyně řekla, že v bytě občas přespává.

32. Vzhledem k výše uvedenému závěru, že žalobkyně v daném bytě trvale bydlela, platí dle čl. III odst. 6 nájemní smlouvy a § 2272 občanského zákoníku, že mohla dát třetí osobě do podnájmu část bytu i bez souhlasu pronajímatele. Je přitom nerozhodné, kolika osobám takto žalobkyně část bytu dala do podnájmu (zda v bytě se žalobkyní bydlela pouze , jméno FO, a , jméno FO, nebo i další osoby). Soud proto uzavírá, že výpovědní důvod uvedený ve výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, nebyl naplněn a tato výpověď je tudíž neoprávněná. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl.

33. Nad rámec soud dodává, že se nezabýval tím, zda žalobkyně řádně nahlásila všechny osoby bydlící v bytě ke službám ve smyslu čl. II. odst. 4 nájemní smlouvy. Důvodem podané výpovědi z nájmu bytu bylo to, že žalobkyně v bytě nebydlí a byt podnajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele, nikoliv to, že by žalobkyně nenahlásila řádně všechny osoby bydlící v bytě ke službám. Případný závěr ohledně otázky, zda byly řádně nahlášeny všechny osoby bydlící v bytě ke službám či nikoliv, by tudíž neměl žádný vliv na výsledek tohoto řízení.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění do 31. 12. 2024) ve výši 3.100 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 50.000 Kč), za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem 6.200 Kč, sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění od 1. 1. 2025) ve výši 5.620 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 113.000 Kč), za 4 úkony právní služby (2x účast na jednání dne 18. 3. 2025 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, 2x účast na jednání dne 2. 9. 2025 – jednání trvalo déle než 2 hodiny) celkem 22.480 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 2 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění do 31. 12. 2024) ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů po 450 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění od 1. 1. 2025) ve výši 1.800 Kč, a 21 % DPH z částky 31.080 Kč ve výši 6.526,80 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39.606,80 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.