Městský soud v Brně · Rozsudek

44 C 274/2022

č. j. 44 C 274/2022-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-03 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2023:44.C.274.2022.1

Citované zákony (16)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 40.176 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25.005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21.005 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15.171 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2.000 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.673,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 40.176 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 15. 2. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o studiu, na základě které se zavázala zabezpečit žalované od akademického roku 2019/2020 výuku v bakalářském studijním programu „Bezpečnost měst a regionů“ a žalovaná se zavázala hradit školné. Pro akademický rok 2019/2020 byla sjednána výše školného 19.800 Kč za semestr s tím, že školné se může zvýšit z důvodu inflace. Žalovaná neuhradila školné za letní semestr 2021/2022 ve výši 21.005 Kč, přestože v tomto semestru aktivně studovala. Žalobkyně dále žalobou požaduje dlužné poplatky za zaslání 2. upomínky ve výši 2.000 Kč, za žádost o rektorský zkušební termín ve výši 2.000 Kč a za opakovaný zápis předmětů do IS ve výši 2.000 Kč (2 předměty po 1.000 Kč). Dále žalobkyně žalobou požaduje sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou školného ve výši 0,3 % z dlužné částky denně. Za období od 1. 2. 2022 do 28. 8. 2022 se jedná celkem o částku 13.171 Kč. Žalovaná dlužné částky nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalobkyně je akciová společnost s předmětem podnikání: - vysokoškolské vzdělávání na soukromé vysoké škole dle zákona č. 111/1998 Sb., vzdělávací činnosti pro bankovní i mimobankovní sféru formou systémového vzdělávání; - nakladatelská činnost; - vydavatelská činnost – neperiodický tisk; - pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor; - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; - hostinská činnost.

5. Žalobkyně je zapsána v registru vysokých škol jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu (výpis ze dne 18. 1. 2022).

6. Dne 15. 2. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o studiu. Žalobkyně se zavázala zabezpečit žalované výuku v bakalářském studijním programu „Bezpečnost měst a regionů“ se zahájením studia v akademickém roce 2019/2020. Žalovaná se zavázala hradit školné a další poplatky spojené se studiem, a seznamovat se průběžně s vnitřními předpisy žalobkyně. Školné bylo dle Přílohy č. 1 ke smlouvě sjednáno ve výši 19.800 Kč za semestr pro akademický rok 2019/2020, s tím, že školné má být uhrazeno do data splatnosti uvedeného na faktuře. V čl. IV. odst. 4. smlouvy bylo sjednáno zvyšování školného o inflaci (měřenou vzrůstem úhrnného indexu spotřebitelským cen zboží a služeb). V čl. IV. odst. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou školného ve výši 0,3 % z dlužné částky denně.

7. Ze sazebníku poplatků spojených se studiem pro letní semestr 2021/2022 soud zjistil, že poplatek za odeslání 2. upomínky k úhradě školného činí 2.000 Kč (čl. III. odst. 6). Poplatek za opakovaný zápis nesplněného předmětu činí 1.000 Kč za jeden předmět (čl. IV. odst. 4). Poplatek za žádost o třetí opravný (rektorský) termín klasifikace činí 2.000 Kč (čl. IV. odst. 5).

8. Ze záznamů o žalované v informačním systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaná studovala v letním semestru akademického roku 2021/2022, když dne 21. 4. 2022 a 22. 4. 2022 skládala zkoušky a dne 22. 4. 2022 získala zápočet. Žalovaná v letním semestru 2021/2022 opakovala dva předměty, a to , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

9. Žádostí ze dne 27. 1. 2022 žalovaná požádala žalobkyni o rektorský zkouškový termín předmětu , Anonymizováno, . Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2022, č.j. , Anonymizováno, , nebylo žádosti žalované vyhověno.

10. Ze zprávy o inflaci za rok 2019 ze dne 13. 1. 2020 a zprávy o inflaci za rok 2020 ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že dle Českého statistického úřadu dosahovala inflace v roce 2019 hodnoty 2,8 % a v roce 2020 hodnoty 3,2 %. Z Oznámení studentům na webových stránkách žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zveřejnila informace o inflaci za roky 2019, 2020 a 2021 na svých internetových stránkách.

11. Fakturou č. , Anonymizováno, , se splatností dne 31. 1. 2022, žalobkyně účtovala žalované školné za letní semestr 2021/2022 ve výši 21.005 Kč.

12. Fakturou č. , Anonymizováno, , se splatností dne 18. 3. 2022, žalobkyně účtovala žalované poplatek za zaslání 2. upomínky úhrady faktury č. , Anonymizováno, ve výši 2.000 Kč.

13. Fakturou č. , Anonymizováno, , se splatností dne 25. 3. 2022, žalobkyně účtovala žalované poplatek za žádost o rektorský termín zkoušky z předmětu , Anonymizováno, ve výši 2.000 Kč.

14. Fakturou č. , Anonymizováno, , se splatností dne 4. 4. 2022, žalobkyně účtovala žalované poplatek za opakovaný zápis předmětu, a to za dva předměty po 1.000 Kč, celkem tedy 2.000 Kč.

15. Upomínkou ze dne 3. 2. 2022, zaslanou emailem, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného školného.

16. Upomínkou ze dne 9. 3. 2022, zaslanou jak emailem tak prostřednictvím doporučené poštovní zásilky, žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného školného.

17. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 5. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

18. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

20. Podle § 1813 občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o studiu, která je tzv. nepojmenovanou smlouvou dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně se zavázala zabezpečit žalované studium v bakalářském studijním programu „Bezpečnost měst a regionů“ a žalovaná se zavázala hradit ujednané školné a další poplatky spojené se studiem. Školné bylo sjednáno ve výši 19.800 Kč za semestr pro akademický roce 2019/2020 s tím, že se zvyšuje o inflaci. S ohledem na inflaci v roce 2019 a 2020 (2,8 % a 3,2 %) tak školné v akademickém roce 2021/2022 činilo 21.005 Kč za semestr. Žalovaná v letním semestru akademického roku 2021/2022 u žalobkyně studovala, jak je zřejmé ze záznamů v informačním systému žalobkyně (žalovaná vykonávala zkoušky a zápočty), avšak školné neuhradila. Žalobkyně tak má nárok na školné za letní semestr akademického roku 2021/2022 ve výši 21.005 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na poplatek dle Sazebníku poplatků za dva opakované zápisy nesplněného předmětu po 1.000 Kč, tedy celkem 2.000 Kč, neboť žalovaná v letním semestru 2021/2022 opakovala dva předměty, a to , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobkyně má taktéž nárok na poplatek dle Sazebníku poplatků za žádost o třetí opravný (rektorský) termín klasifikace ve výši 2.000 Kč, neboť žalovaná o rektorský zkouškový termín požádala u předmětu , Anonymizováno, . Celkem tedy soud žalobě vyhověl ohledně částky 25.005 Kč (21.005 Kč + 2.000 Kč + 2.000 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu zamítl ohledně požadované smluvní pokuty ve výši 13.171 Kč (0,3 % denně z dlužného školného za období od 1. 2. 2022 do 28. 8. 2022) a ohledně požadovaného poplatku za zaslání 2. upomínky ve výši 2.000 Kč. Soud předně uvádí, že Smlouva o studiu uzavřená mezi účastníky řízení je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku, neboť žalovaná je spotřebitelem (§ 419 občanského zákoníku) a žalobkyně je podnikatelem (§ 420 občanského zákoníku). Žalobkyně je soukromá vysoká škola dle § 39 a násl. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, která poskytuje „vzdělávací služby“ samostatně, na vlastní účet a odpovědnost, soustavně, živnostenským nebo obdobným způsobem, a za účelem dosažení zisku (kromě vzdělávání ostatně žalobkyně podniká i v jiných oborech činnosti - viz výpis z obchodního rejstříku v odstavci 4. tohoto rozsudku). Soud má tedy jednoznačně za to, že je u žalobkyně naplněna definice podnikatele dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně je ostatně jako podnikatel zapsána i v obchodním rejstříku (viz § 421 odst. 1 občanského zákoníku).

25. Soud v tomto směru dodává, že si je vědom závěrů rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 42 C 165/2022, ve kterém bylo konstatováno, že předmětná Smlouva o studiu není smlouvou spotřebitelskou (na tento rozsudek žalobkyně poukazovala ve své závěrečné řeči). Nyní rozhodující samosoudce se nicméně s tímto právním názorem vzhledem k výše uvedenému neztotožňuje (žalobkyně jakožto podnikatel poskytuje vzdělání za účelem dosažení zisku, nikoliv za „bohulibým účelem“). I při znalosti § 13 občanského zákoníku tedy rozhodující samosoudce dospěl k závěru, že Smlouva o studiu uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Soud k tomuto uvádí, že § 13 občanského zákoníku nelze aplikovat mechanicky v tom smyslu, že se již soud nemůže odchýlit od určitého rozhodnutí v obdobné věci. Soud rozhodující v projednávané věci svůj právní názor, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, řádně odůvodnil (viz výše). Zbývá dodat, že skutečnost, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, poskytuje žalované jako spotřebiteli vyšší zákonnou ochranu (viz § 1811 a násl. občanského zákoníku), přičemž toto je potřeba taktéž mít na paměti.

26. Při posouzení přiměřenosti požadované smluvní pokuty soud vzal v úvahu výši zajištěné částky (výši školného), z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007). S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci soud dospěl k závěru, že ve spotřebitelské smlouvě o studiu se školným 21.005 Kč za semestr (pro akademický rok 2021/2022) je ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,3 % denně z dlužného školného (tj. 109,5 % ročně) nepřiměřené ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, a k takovémuto ujednání nelze dle § 1815 občanského zákoníku přihlédnout. Takováto výše sjednané smluvní pokuty je přemrštěná a nemůže plnit základní funkce smluvní pokuty, tj. funkci preventivní a sankční. Samotná žalobou uplatněná smluvní pokuta (13.171 Kč) činí téměř 63 % dlužného školného (a mimo to žalobkyně požaduje z dlužného školného i zákonný úrok z prodlení). Soud má za to, že obecně platí, že žalobkyně jakožto soukromá vysoká škola by měla generovat zisk z přijatého školného, a ne z toho, že se studenti ocitají v prodlení s platbou školného. K nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě přihlédl soud z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 6. 2012 ve věci C-618/2010).

27. Pokud jde o požadovaný poplatek za zaslání 2. upomínky ve výši 2.000 Kč, soud jej taktéž považuje za nepřiměřený ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku. Požadovaná částka za zaslání 2. upomínky ve výši 2.000 Kč je vzhledem k faktickým nákladům vyhotovení a zaslání formulářového dopisu zcela neodůvodnitelná a zcela nepřiměřená. S ohledem na ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku tak soud k takovému ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch spotřebitele, nepřihlédl a nárok z takového ujednání nepřiznal.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 65,76 % předmětu řízení (ohledně částky 29.840,52 Kč), žalovaná byla úspěšná v 34,24 % předmětu řízení (ohledně částky 15.534,12 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalované právo na náhradu 31,52 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.608 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.740 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 40.176 Kč), za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 3. 10. 2023) celkem 10.960 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200 Kč, dále náhradou cestovních výdajů v celkové výši 478 Kč (doložená jízdenka , adresa, v ceně 239 Kč), náhradou za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za 12 půlhodin (cesta na jednání a zpět v délce 12 započatých půlhodin) ve výši 1.200 Kč a 21 % DPH z částky 12.160 Kč ve výši 2.553,60 Kč. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 17.999,60 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 31,52 %, tj. 5.673,47 Kč. Pokud se jedná o podání ze dne 20. 1. 2023, soud žalobkyni náhradu nákladů za tento úkon nepřiznal, neboť tímto podáním byly doplněny tvrzení, jež měly být obsaženy již v žalobě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.