44 C 276/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Danielem Bartoněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 31.940 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11.940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28.000 Kč od 29. 2. 2024 do 23. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 8.000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20.000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 451,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 31.940 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, a , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaná byla dále lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Žalobkyně žalované úvěr dne , datum, a , datum, poskytla převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná měla každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Z důvodu prodlení žalované s úhradou úvěru byl úvěr zesplatněn ke dni 28. 2. 2024. Žalobkyně žalobou požaduje částku 20.000 Kč na dlužné jistině, 8.000 Kč na smluvním úroku (40% p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru), 3.940 Kč na smluvní pokutě (smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, od 29. 2. 2024 do 13. 9. 2024) a zákonný úrok z prodlení z částky 28.000 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše limitu 30.000 Kč (úvěr měl podobu tzv. revolvingového úvěru). Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení.

5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalované dle jejího občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. Žalobkyně dále měla k dispozici výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2023. Počáteční zůstatek na tomto bankovním účtu ke dni 1. 6. 2023 činil , částka, , konečný zůstatek ke dni 31. 8. 2023 činil , částka, . Z výpisu z tohoto bankovního účtu plyne, že žalovaná každý měsíc v polovině měsíce dostávala částku přesahující 45.000 Kč od , právnická osoba, (dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, ). Pravděpodobně se tedy jednalo o mzdu žalované. Z výpisu z bankovního účtu však taktéž plyne, že žalovaná si v období od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2023 brala na své potřeby velké množství zápůjček a úvěrů (dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ., dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, ). Z výpisu z bankovního účtu rovněž plyne, že žalovaná značné množství zápůjček a úvěrů průběžně splácela (a často jednou přijatou zápůjčkou/úvěrem splácela jiné zápůjčky/úvěry).

6. Úvěr byl žalované vyplacen dne , datum, v částce 7.000 Kč a dne , datum, v částce 13.000 Kč převodem na její bankovní účet č. , č. účtu, (výpis z účtu s platbou ze dne , datum, , výpis z účtu s platbou ze dne , datum, , sdělení , právnická osoba, . ze dne 17. 1. 2025, výpis z účtu žalované za říjen a listopad 2023).

7. Oznámením ze dne 25. 2. 2024 mělo být dle tvrzení žalobkyně žalované sděleno, že byl úvěr zesplatněn, a žalovaná měla být vyzvána k úhradě celkové částky 56.571 Kč. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by došlo k odeslání tohoto přípisu žalované (s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 10. 4. 2025 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).

8. Předžalobní výzvou ze dne 13. 9. 2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 62.238 Kč do tří dnů.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla pro posouzení úvěruschopnosti žalované k dispozici výpis z jejího běžného účtů za období od 1. 6. 2023 do 31. 8. 2023. Tvrzení žalobkyně v žalobě o tom, že byla žalovaná lustrována v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI v řízení prokázáno nebylo (a s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 10. 4. 2025 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).

16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované správně. Z doloženého výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, plyne, že žalovaná si postupně brala na své potřeby větší množství zápůjček/úvěrů od různých poskytovatelů a měla i problémy s jejich splácením (často jednou přijatou zápůjčkou/úvěrem splácela jiné zápůjčky/úvěry). Konečný zůstatek na běžném účtu žalované ke dni 31. 8. 2023 činil pouze 9.426,16 Kč (a to si žalovaná vzala dne 28. 8. 2023 zápůjčky v celkové výši 29.269,35 Kč). Za dané situace zde nepochybně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr od žalobkyně splácet. Žalobkyně tak neměla žalované vzhledem k její finanční situaci úvěr poskytnout (viz dikce § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru).

17. Uzavřená Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 občanského zákoníku). Žalované bylo z úvěru celkem vyplaceno 20.000 Kč převodem na její bankovní účet. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 20.000 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Bezdůvodné obohacení se stává splatným na základě výzvy. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat předžalobní výzvu ze dne 13. 9. 2024, zaslanou žalované prostřednictvím poštovní přepravy téhož dne (u oznámení o zesplatnění ze dne 25. 2. 2024 nebylo prokázáno jeho odeslání žalované, tudíž z něj nebylo možno vycházet). Za použití domněnky doby dojití dle § 573 občanského zákoníku tedy byla předžalobní výzva ze dne 13. 9. 2024 doručena žalované dne 18. 9. 2024. V předžalobní výzvě ze dne 13. 9. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaná je tedy od 24. 9. 2024 v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 24. 9. 2024 do zaplacení náleží zákonný úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení, tj. úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20.000 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení. Žalovaná v řízení netvrdila, že by snad doba k vrácení jistiny do 23. 9. 2024 nebyla přiměřená jejím možnostem, proto soud vycházel z toho, že vrácení jistiny úvěru v době do 23. 9. 2024 je přiměřené možnostem žalované.

19. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná a žalobkyně proto nemá nárok na úrok ani na smluvní pokutu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 58,53 % předmětu řízení (ohledně částky 21.390,27 Kč), žalovaná byla úspěšná v 41,47 % předmětu řízení (ohledně částky 15.154,95 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalované právo na náhradu 17,06 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.197 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 300 Kč (tarifní hodnota činí 23.940 Kč – žalobou požadovaný úrok se do tarifní hodnoty nezapočítává), třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč, a částkou 252 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2.649 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 17,06 %, tj. 451,92 Kč.