44 C 289/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 48.610 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48.610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48.610 Kč od 16. 4. 2022 do 30. 6. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48.610 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 48.610 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že si žalovaný na základě smlouvy [číslo] vypůjčil od žalobkyně vozidlo Citroën Xsara, [registrační značka] Smlouva o nájmu dopravního prostředku byla uzavřena osobně, písemnou formou v místě, kde si žalovaný vozidlo osobně vybral, dne 2. 3. 2019. Výše nájemného činila 390 Kč týdně. Vzhledem k opakovaně opožděným platbám, jejichž zpoždění se zvyšovalo, zvětšování narůstajících pokut za pozdní úhrady a upomínky, nereagování žalovaného na opakované výzvy k úhradám a celkové dlouhodobé neochotě žalované celou situaci řešit byla smlouva dne 22. 3. 2022 vypovězena. Vozidlo bylo žalobkyni vráceno dne 24. 6. 2022. Dlužná částka se skládá z dlužných splátek nájemného do předání vozidla ve výši 2.170 Kč (za období od 7. 3. 2022 do 24. 6. 2022, za těchto 15 týdnů by žalobkyni náleželo celkem 5.850 Kč, žalobkyně však žalobou požaduje pouze 2.170 Kč), pokut za pozdní úhrady ve výši celkem 15.500 Kč (10 Kč za každý den prodlení s každou jednotlivou platbou, pokuty jsou vyčísleny za období od 2. 3. 2019 do 7. 3. 2022, viz podrobné vyčíslení ve splátkovém kalendáři), pokut za upomínky ve výši celkem 35.500 Kč (500 Kč za upomínku zasílanou při překročení 5. dne prodlení se splátkou, viz podrobné vyčíslení upomínek ve splátkovém kalendáři), pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 2.340 Kč (rozdíl mezi poslední splátkou dne 7. 3. 2022 a řádným ukončením smlouvy činí 60 týdnů, při 10 % z budoucích splátek, tj. 39 Kč týdně, se jedná o celkovou částku 2.340 Kč), nákladů na odebrání vozidla ve výši 10.000 Kč (paušální částka sjednaná v čl. V, bod 7 uzavřené smlouvy), po odečtení žalovaným zaplacené kauce ve výši 16.900 Kč Celkem tedy žalovaný dluží žalobkyni 48.610 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 2. 3. 2019 žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o nájmu dopravního prostředku číslo: 315, na základě níž žalobkyně přenechala žalovanému k užívání vozidlo Citroën Xsara, [registrační značka], na dobu 4 let. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 390 Kč týdně. Nájemné bylo splatné vždy do středy příslušného týdne. Výše kauce měla dle smlouvy činit 9.500 Kč s tím, že dle čl. III. odst. 2 bude kauce, resp. její zbytek, nájemci vrácena po vrácení vozidla pronajímateli. Podle čl. V. odst. 4 písm. b) smlouvy je pronajímatel oprávněn s okamžitou platností smlouvu vypovědět, pokud nájemce nesplní kterýkoliv ze svých závazků dle smlouvy, zejména je-li v prodlení o více než 7 dnů. Podle čl. V. odst. 6 smlouvy v případě výpovědi smlouvy pronajímatelem je nájemce povinen vozidlo přistavit na místo uvedené pronajímatelem nejpozději do tří pracovních dnů od účinnosti výpovědi. Podle čl. V. odst. 7 smlouvy je pronajímatel oprávněn vozidlo nájemci odebrat, pokud vozidlo nepřistaví ve výše uvedeném termínu, a to i proti jeho vůli. Nájemce je povinen v tomto případě uhradit náklady na odebrání, a to paušální částkou ve výši 10.000 Kč včetně DPH. Podle čl. V. odst. 11 smlouvy skončí-li právo nájmu před uplynutím sjednané doby nájmu, je nájemce povinen zaplatit jednorázově pronajímateli jako kompenzaci za předčasné ukončení smlouvy poplatek ve výši 10 % z nájemného, které zbývá do konce sjednané doby nájmu. Podle XI. odst. 1 smlouvy pro případ prodlení nájemce s úhradou nájemného nebo jeho části, poplatků, jakož i dalších závazků nájemce ze smlouvy vyplývajících, je nájemce povinen zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10 Kč denně, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do zaplacení. V případě prodlení nájemce s placením jakýchkoli plateb delším než pět kalendářních dnů, je povinen vedle smluvní pokuty podle předchozí věty zaplatit pronajímateli jednorázový smluvní poplatek ve výši 500 Kč za každý případ jako náklady za upomínku. Podle XI. odst. 2 smlouvy nájemce výslovně souhlasí, že kauce může být pronajímatelem započtena na úhradu jakýchkoli splatných pohledávek pronajímatele za nájemcem, zejména úroků z prodlení, smluvních pokut, náhrady škody, nedoplatků nájemného, dlužných poplatků apod.

5. Z Protokolu o předání a převzetí vozidla pronajatého na základě smlouvy číslo: 315 ze dne 24. 6. 2022, vyplývá, že žalobkyně měla převzít předmětné vozidlo Citroën Xsara, [registrační značka], nazpět dne 24. 6. 2022 v [obec]. Z razítek na konci protokolu vyplývá, že vozidlo měla za žalobkyni přebírat spol. [právnická osoba], [IČO], a za žalovaného předávat [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [IČO]. Soudu není zřejmé, proč vozidlo předávaly/přebíraly tyto osoby a jaký je jejich vztah k účastníkům. Nicméně, vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný v tomto směru ničeho netvrdil a z provedených důkazů neplyne dřívější předání vozidla žalobkyni, vycházel soud z tvrzení samotné žalobkyně, že jí bylo vozidlo předáno dne 24. 6. 2022 (což je pro žalovaného příznivější, než kdyby soud vycházel z toho, že vozidlo dosud nebylo žalobkyni předáno).

6. Z doloženého splátkového kalendáře vyplývá, že poslední uhrazené nájemné bylo splatné dne 7. 3. 2022, kdy toto bylo žalovaným uhrazeno pouze částečně ve výši 170 Kč (větší platbou provedenou dne 23. 2. 2022). Ze splátkového kalendáře dále vyplývá, že žalovaný se dostával do prodlení s úhradou nájemného v podstatě od počátku smluvního vztahu. Nájemné žalovaný často hradil pozdě s různou délkou prodlení (někdy prodlení trvalo jen několik dní, jindy i cca měsíc). Za dobu od 20. 3. 2019 do 7. 3. 2022 žalobkyně vyčíslila žalovanému za prodlení smluvní pokutu v celkové výši 17.810 Kč, kdy se jedná o součet pokut ve výši 10 Kč denně za prodlení s každou jednotlivou platbou (žalobou však žalobkyně uplatňuje pokutu v nižší výši 15.500 Kč). Dále byly žalovanému účtovány poplatky za upomínky v celkové výši 40.000 Kč (žalobou však žalobkyně požaduje pouze částku 35.500 Kč). Ze splátkového kalendáře pak dále vyplývá, že žalovaný uhradil žalobkyni kauci v celkové výši 16.500 Kč (žalobkyně v žalobě tvrdí, že byla uhrazena kauce 16.900 Kč).

7. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 3. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 48.610 Kč do 15. 4. 2022. Předžalobní upomínka byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 22. 3. 2022.

8. Z výpovědi ze dne 31. 12. 2021 (na č.l. 20v a č.l. 33 spisu) soud neučinil žádná skutková zjištění. V řízení totiž nebylo prokázáno, že by tato výpověď byla žalovanému zaslána (podací lístek ze dne 16. 11. 2021 logicky nemůže prokazovat odeslání této výpovědi – výpověď je datována až dne 31. 12. 2021).

9. Žádná skutková zjištění pak soud neučinil ani z nepodepsaného uznání dluhu na č.l. 34 spisu a ani z nepodepsaného a nevyplněného protokolu o předání a převzetí vozidla na č.l. 34v spisu, neboť tyto listiny nebyly nikým podepsány.

10. Podle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1813 občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 2. 3. 2019 uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku ve smyslu § 2321 a násl. občanského zákoníku, a to konkrétně vozidla Citroën Xsara, [registrační značka]. Žalovaný předmětné vozidlo užíval, a to i v období od 7. 3. 2022 do 24. 6. 2022. Za uvedené období má tudíž žalobkyně právo na ujednané nájemné ve výši 390 Kč týdně. Žalobkyně žalobou požaduje za toto období nájemné pouze ve výši celkem 2.170 Kč (přestože by jí náleželo i více). Soud je podanou žalobou vázán, proto uzavírá, že žalobkyni za uvedené období náleží požadované nájemné ve výši 2.170 Kč.

15. Žalobkyni dále náleží i ujednaná smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy (podle čl. V. odst. 11 smlouvy skončí-li právo nájmu před uplynutím sjednané doby nájmu, je nájemce povinen zaplatit jednorázově pronajímateli jako kompenzaci za předčasné ukončení smlouvy poplatek ve výši 10 % z nájemného, které zbývá do konce sjednané doby nájmu). Nájem mezi stranami skončil dne 24. 6. 2022 předáním vozidla žalobkyni (do 24. 6. 2022 žalobkyni náleželo nájemné – viz předchozí odstavec). Sjednaná doba nájmu byla 4 roky od uzavření smlouvy dne 2. 3. 2019. Nájem měl tedy skončit dne 2. 3. 2023. Žalobkyni tedy náleží smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy za období od 25. 6. 2022 do 2. 3. 2023. Jedná se o celkem 251 dní, což činí 35 týdnů a 6 dní. Smluvní pokuta činí 39 Kč týdně (10 % z ujednaného nájemného). Za 35 celých týdnů tak žalobkyni náleží smluvní pokuta 1.365 Kč, a dále za 6 dní smluvní pokuta 33,43 Kč (39 Kč x 6). Celkem tedy žalobkyni náleží smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši 1.398,43 Kč (a nikoliv požadovaných 2.340 Kč).

16. Co se týče požadovaných smluvních pokut za pozdní úhrady ve výši celkem 15.500 Kč (10 Kč denně za prodlení s každou jednotlivou platbou), soud uvádí, že tuto smluvní pokutu považuje za zcela nepřiměřenou ve smyslu § 1813 občanského zákoníku. Soud vzal v úvahu výši zajištěné částky (kdy platby žalovaného byly tvořeny zejména týdenním nájemným ve výši 390 Kč), z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007). S přihlédnutím ke konkrétním okolnostem projednávané věci soud dospěl k závěru, že ve spotřebitelské smlouvě o nájmu dopravního prostředku, kdy mělo být hrazeno nájemné ve výši 390 Kč týdně, je ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 Kč denně za prodlení s každou jednotlivou platbou nepřiměřené ve smyslu § 1813 občanského zákoníku, a k takovémuto ujednání nelze dle § 1815 občanského zákoníku přihlédnout. Takováto výše sjednané smluvní pokuty je zcela přemrštěná a nemůže plnit základní funkce smluvní pokuty, tj. funkci preventivní a sankční. V případě prodlení s platbou týdenního nájemného ve výši 390 Kč po dobu jednoho roku by smluvní pokuta činila 3.650 Kč (365 x 10 Kč), tj. přes 935 % ročně. Žalobou uplatněná částka na předmětné smluvní pokutě pak činí 15.500 Kč, když na nájemném je žalováno pouze 2.170 Kč. Soud pro úplnost dodává, že obecně platí, že v případě nájmu by měl pronajímatel generovat zisk z nájemného, a ne z toho, že se nájemce ocitá v prodlení s placením nájemného. K nepřiměřenosti ujednání o smluvní pokutě přihlédl soud z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 6. 2012 ve věci C -618/2010). Na částku 15.500 Kč jakožto smluvní pokuty za pozdní úhrady tudíž žalobkyně nemá právo.

17. Co se týče požadovaných poplatků za upomínky ve výši celkem 35.500 Kč (500 Kč za upomínku zasílanou při překročení 5. dne prodlení se splátkou), soud uvádí, že žalobkyně v řízení neprokázala zaslání ani jediné upomínky, za něž poplatky požaduje. Na písemnou výzvu k předložení odeslaných upomínek a dokladů o jejich odeslání (výzva v usnesení č.j. 44 C 289/2022-11) žalobkyně nereagovala. Ústně pak soud nemohl žalobkyni vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř., neboť se žalobkyně nezúčastnila jednání nařízeného na den 15. 6. 2023. V řízení tedy nebylo prokázáno odeslání upomínek, za něž žalobkyně poplatky požaduje, žalovanému a žalobkyně tudíž nemá na poplatky v celkové výši 35.500 Kč právo. Nadto soud uvádí, že ujednání o poplatku/smluvní pokutě za upomínku ve výši 500 Kč je nepřiměřené ve smyslu § 1813 občanského zákoníku a nelze k němu dle § 1815 občanského zákoníku přihlédnout. Požadovaná částka za zaslané upomínky ve výši celkem 35.500 Kč (71 upomínek po 500 Kč) je vzhledem k faktickým nákladům vyhotovení a zaslání formulářové upomínky přes email či SMS (dle tvrzení žalobkyně jsou upomínky automaticky generovány a software je zasílal na email a mobilní telefon žalovaného – viz vyjádření žalobkyně ze dne 17. 1. 2023) zcela neodůvodnitelná, a vzhledem k počtu dní prodlení, kdy byla upomínka zasílána (po 5 dnech prodlení s každou jednotlivou platbou), a četnosti opakování zcela nepřiměřená. K nepřiměřenosti ujednání přitom soud přihlédne z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 6. 2012 ve věci C -618/2010). Soud proto uzavírá, že žalobkyně nemá na částku 35.500 Kč právo.

18. Co se pak týče nákladů na odebrání vozidla ve výši 10.000 Kč, tato paušální částka nákladů na odebrání vozidla byla mezi stranami skutečně sjednána (viz čl. V. odst. 7 uzavřené smlouvy). V řízení nicméně nebylo jednoznačně prokázáno, že by žalobkyně přistoupila k odebrání vozidla žalovanému a že by si k tomuto najala externí firmu (jak tvrdí ve vyjádření ze dne 17. 1. 2023). Protokol o předání a převzetí vozidla ze dne 24. 6. 2022 je poměrně nejasný, jak již bylo popsáno výše (viz odstavec 5. tohoto rozsudku). Z protokolu o předání a převzetí vozidla ze dne 24. 6. 2022 plyne, že vozidlo měl předávat žalobkyni žalovaný, kdy za něj měla vozidlo předávat [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [IČO], a za žalobkyni měla vozidlo přebírat spol. [právnická osoba], [IČO]. Soud má za to, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, zda vozidlo bylo žalovanému odebráno (a žalobkyně si k tomuto najala externí firmu), nebo zda žalovaný vozidlo předal žalobkyni dobrovolně (kdy k předání zmocnil jinou osobu). Soud k tomuto dodává, že se mu nejeví jako logické, aby v případě odebrání vozidla žalovanému byl vyplňován protokol o předání a převzetí vozidla mezi žalobkyní a žalovaným, jak byl tento soudu doložen (ze dne 24. 6. 2022). Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikl nárok na paušální náklady na odebrání vozidla ve výši 10.000 Kč, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému bylo vozidlo odebráno. Soud pak nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř., neboť se žalobkyně nezúčastnila jednání dne 15. 6. 2023.

19. Jak plyne ze všeho výše uvedeného, žalobkyně má právo pouze na částku celkem 3.568,43 Kč (2.170 Kč jakožto nájemné + 1.398,43 Kč jakožto smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy). Po zohlednění žalovaným zaplacené kauce (ať už budeme brát v úvahu kauci ve výši, 16.900 Kč, což tvrdila žalobkyně v žalobě, nebo kauci ve výši 16.500 Kč, která plyne z doloženého splátkového kalendáře) tak žalobkyni nenáleží ničeho (dokonce by měla žalobkyně část kauce žalovanému vrátit). Soud proto podanou žalobu výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšný žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.