44 C 316/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 7.989 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 60 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.770 Kč od 1. 6. 2019 do 30. 4. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.389 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.770 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 4. 2020, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5.540 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.989 Kč s přísl. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem bytového domu na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Dne 25. 11. 2016 žalobce uzavřel s žalovaným nájemní smlouvu na dobu určitou do 30. 11. 2017 na sociální byt [číslo] nacházející se v prvním podlaží předmětného domu. Doba nájmu byla následně prodloužena dodatkem [číslo] do 30. 11. 2018 a dodatkem [číslo] do 30. 11. 2019. Dne 15. 7. 2019 žalobce uzavřel s žalovaným dohodu o skončení nájmu bytu ke dni 30. 6. 2019. V měsících květnu a červnu 2019 činil měsíční předpis nájemného 2.389 Kč a záloh na služby 2.770 Kč. Žalovaný dluží žalobci na nájemném za květen 2019 částku 60 Kč a na nájemném za červen 2019 částku 2.389 Kč. Dále dluží žalovaný žalobci částku 2.770 Kč na zálohách na služby za květen 2019 a částku 2.770 Kč na zálohách na služby za červen 2019. Přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 4.074 Kč byl zaúčtován částečně (ohledně částky 2.329 Kč) na nájemné za květen 2019 a ve zbytku do nežalovaného období (duben 2019). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2020.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Statutární město Brno je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Brno, jehož součástí je budova [adresa] Nájemní smlouvou ze dne 25. 11. 2016 žalobce pronajal sociální byt [číslo] v této budově žalovanému na dobu určitou do 30. 11. 2017. Splatnost nájemného a záloh na služby byla sjednána do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dodatkem [číslo] ze dne 18. 12. 2017 byl nájem bytu prodloužen do 30. 11. 2018. Dodatkem [číslo] ze dne 12. 11. 2018 byl nájem bytu prodloužen do 30. 11. 2019 Dohodou ze dne 15. 7. 2019 došlo k ukončení nájmu ke dni předání bytu. Dle Protokolu o převzetí bytu byl byt předán žalobci dne 30. 6. 2019. Dle evidenčních listů platných od 1. 12. 2018, od 1. 5. 2019 a i od 1. 6. 2019 nájemné činilo 2.389 Kč měsíčně a zálohy na služby 2.770 Kč měsíčně. Dle vyúčtování služeb za rok 2019 vznikl na službách přeplatek ve výši 4.074 Kč. Z evidence předpisu a plateb plyne, že žalovaný neuhradil na nájemném za květen 2019 částku 60 Kč, na nájemném za červen 2019 částku 2.389 Kč, na zálohách na služby za květen 2019 částku 2.770 Kč a na zálohách na služby za červen 2019 částku 2.770 Kč. Výzvou ze dne 9. 11. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2247 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku. V souladu s § 2201 a § 2247 občanského zákoníku byl žalovaný jakožto nájemce povinen hradit žalobci jako pronajímateli nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný však žalobci neuhradil část nájemného za květen 2019 ve výši 60 Kč a celé nájemné za červen 2019 ve výši 2.389 Kč (výši a složení dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval). Proto soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.449 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, přiznal soud žalobci taktéž úrok z prodlení z dlužného nájemného v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

8. Co se týče požadovaných záloh na služby za květen a červen 2019 ve výši dvakrát 2.770 Kč, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015) platí, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na úrok z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl pronajímatel provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na úrok z prodlení z těchto záloh mu nezaniká.

9. S ohledem na uvedené v předchozím odstavci soud žalobu žalobce ohledně požadovaných záloh na služby za květen a červen 2019 v celkové výši 5.540 Kč zamítl, neboť dle zmíněné judikatury se po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již pronajímatel nemůže domáhat zaplacení záloh. Ostatně v rámci vyúčtování služeb za rok 2019 vznikl na službách přeplatek ve výši 4.074 Kč, a to i bez zaplacených záloh za květen a červen 2019.

10. V souladu se zmíněnou judikaturou nicméně pronajímateli náleží úrok z prodlení z dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy měl pronajímatel provést jejich vyúčtování. Proto soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 2.770 Kč od 1. 6. 2019 do 30. 4. 2020 (záloha na služby za květen 2019) a z částky 2.770 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 4. 2020 (záloha na služby za červen 2019).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že žalovaný byl ve věci poměrně úspěšnější než žalobce, nicméně pro jeho pasivitu v celém řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.