44 C 40/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o zaplacení 242.050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 233.762,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 158.140 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 75.622,50 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 8.287,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.560 Kč od 15. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3.727,50 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 198.146,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 242.050 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě objednávky žalované prováděl bourací a pomocné stavební práce na akci vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben  [obec]. Spolupráce mezi účastníky trvala od 15. 6. 2018 do 17. 12. 2018, a to na základě písemné objednávky ze dne 14. 6. 2018 (dále jen„ objednávka“). Za tyto práce si žalobce účtoval odměnu vždy dle počtu odpracovaných hodin za fakturované období, přičemž způsob fakturace vycházel z dohody účastníků. V prosinci roku 2018 však žalovaná přestala platit sjednanou odměnu, když neuhradila cenu díla provedeného v listopadu a prosinci 2018. Žalobce takto žalované vyúčtoval fakturou [číslo] [rok] ze dne 1. 12. 2018 splatnou dne 14. 12. 2018 částku 162.700 Kč a fakturou [číslo] [rok] ze dne 19. 12. 2018 splatnou dne 2. 1. 2019 částku 79.350 Kč Tyto částky však žalovaná, ani přes výzvy žalobce, neuhradila. K těmto částkám pak žalobce požadoval též zákonný úrok z prodlení a dále paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, že účastníci spolu spolupracovali na základě objednávky a že žalobce prováděl pro žalovanou bourací a pomocné stavební práce. Žalovaná ovšem uvedla, že spolupráce mezi stranami skončila koncem října roku 2018 a za tyto práce žalobci odměnu řádně uhradila. V následujícím období již žalobce pro žalovanou práce neprováděl a jeho požadavek je tedy neoprávněný. Žalovaná od žalobce obdržela faktury [číslo] 2018 a [anonymizováno] 2018, avšak tyto faktury neproplatila jako neoprávněné. Předmětné faktury neměly uvedeného odběratele a v příloze byl výkaz hodin podepsaný pracovníkem třetí osoby – spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), Ing. [příjmení], a nikoliv pracovníkem žalované, jak bylo dohodnuto v objednávce. Práce, které byly žalobcem účtovány, si žalovaná neobjednala. Dále žalovaná uvedla, že i kdyby žalobce fakturoval po právu, faktury nesplňují požadavky ujednané v objednávce, a to a) dnem uskutečnění zdanitelného plnění musí být u měsíční fakturace poslední den v kalendářním měsíci, b) faktura musí být doručena do 14 dní ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo vystavení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobce v replice uvedl, že spolupráce mezi stranami trvala i po říjnu 2018, což dokládá sms komunikace mezi účastníky. Žalobce prokazatelně na stavbě prováděl práce až do 17. 12. 2018 Stavební práce pak nikdy neprováděl pro jiného odběratele než pro žalovanou. Žalobce nepopírá, že omylem odeslal chybně vyplněnou fakturu, ovšem pokud jde o neuvedení odběratele, tento postup vycházel ze zavedené praxe mezi stranami, aby žalovaná mohla na fakturu umístit své razítko. Tuto praxi dokládají dříve uplatněné a proplacené faktury, na kterých údaje o odběrateli též vyplňovala žalovaná, a to pomocí svého razítka, kterým žalobce nemohl disponovat.

4. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

5. Účastníci spolu dne 14. 6. 2018 uzavřeli smlouvu (nazvanou„ Objednávka“), ve které se žalobce zavázal pro žalovanou vykonávat bourací a pomocné práce v [anonymizováno] městě na [anonymizováno], pro stavební projekt Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben [anonymizována dvě slova] v [obec] Cena díla (prováděných prací) ujednána nebyla, neboť bylo ve smlouvě pouze odkázáno na dohodu stran podle skutečně provedených prací. Žalovaná se zavázala provedené práce hradit na základě fakturace ze strany žalobce. Tato fakturace měla být ze strany žalobce prováděna jednou měsíčně za souhrn prací za kalendářní měsíc. Faktury měly dle smlouvy obsahovat náležitosti běžného daňového dokladu dle zákona o dani z přidané hodnoty, měly být zasílány poštou nebo emailem (na email [email]) a přílohou faktury měl být vždy soupis provedených prací a dodávek odsouhlasený zaměstnancem žalované. Faktury měly být doručeny žalované do 14 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo vystavení, dnem uskutečnění zdanitelného plnění měl být poslední kalendářní den v měsíci, případně den dokončení a předání díla. Doba splatnosti daňového dokladu byla ujednána na 14 dnů. Termín realizace díla měl být od 15. 6. 2018 do 30. 8. 2018, nebo dle pokynů objednatele. Kontaktní osobou na straně objednatele byl pan [jméno] [příjmení].

6. Fakturou [číslo] 2018 vystavenou dne 1. 12. 2018 žalobce fakturoval žalované za bourací a pomocné práce na akci [anonymizována dvě slova] [obec] částku 162.700 Kč se splatností 14. 12. 2018. Faktura byla žalobcem zaslána emailem žalované (na emailovou adresu [email]) dne 10. 12. 2018 (faktura však byla bez označení odběratele). Emailem ze dne 20. 12. 2018 pak byl žalované (na emailovou adresu [email]) zaslán výkaz hodin za listopad 2018. Emailem ze dne 28. 12. 2018 pak byla faktura zaslána žalované včetně označení odběratele.

7. Fakturou [číslo] 2018 vystavenou dne 19. 12. 2018 žalobce fakturoval žalované za bourací a pomocné práce na akci [anonymizována dvě slova] [obec] částku 79.350 Kč se splatností 2. 1. 2019. Faktura byla žalobcem zaslána emailem žalované (na emailovou adresu [email]) dne 19. 12. 2018 (faktura však byla bez označení odběratele) společně s výkazem hodin za prosinec 2018. Emailem ze dne 28. 12. 2018 pak byla faktura zaslána žalované včetně označení odběratele.

8. Fakturou [číslo] 2018 vystavenou dne 21. 8. 2018 žalobce fakturoval žalované za bourací a pomocné práce na akci [anonymizována dvě slova] [obec] částku 96.725 Kč se splatností 21. 8. 2018. Na místě označení odběratele se nachází razítko žalované. Fakturou [číslo] 2018 vystavenou dne 31. 8. 2018 žalobce fakturoval žalované za bourací a pomocné práce na akci [anonymizována dvě slova] [obec] částku 30.000 Kč se splatností 31. 8. 2018. Na místě označení odběratele se nachází razítko žalované.

9. Z výkazu hodin za říjen 2018 vyplývá, že v uvedeném měsíci pracovníci žalobce na stavbě pracovali celkem 980,5 hodiny. Výkaz je podepsán Ing. [jméno] [příjmení]. Z výkazu hodin za listopad 2018 vyplývá, že v uvedeném měsíci pracovníci žalobce na stavbě pracovali celkem [číslo] hodin. Výkaz je podepsán Ing. [jméno] [příjmení] a nachází se na něm razítko spol. [anonymizováno]. Z výkazu hodin za prosinec 2018 vyplývá, že v uvedeném měsíci pracovníci žalobce na stavbě pracovali do 17. 12. 2018, a to celkem 497 hodin. Výkaz je podepsán Ing. [jméno] [příjmení] a nachází se na něm razítko spol. [anonymizováno].

10. Z doložené SMS komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 1. 11. 2018 [jméno] [příjmení] žalobce informoval, že následující den od něj potřebuje stavbyvedoucí jen 5 lidí, a zároveň předal žalobci telefonní kontakt na stavbyvedoucího pana [příjmení]. Dne 13. 11. 2018 [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, že pokud nechce a má jinou práci, tak ať už na stavbu nejezdí, a dále, že se předchozí den na stavbě zdržoval, a to celé dopoledne až do 14 hodin. [příjmení] dne pak [jméno] [příjmení] žalobci také sdělil, že předchozí den domlouval, že by žalobce měl práci na předmětné stavbě až do května následujícího roku. Žalobce se od 1. 12. do 7. 12. 2018 dotazoval [jméno] [příjmení] ohledně proplacení faktury za měsíc listopad. Tyto dotazy zůstaly bez odpovědi.

11. Na emailový dotaz žalobce ze dne 27. 12. 2018 ohledně úhrady dlužných faktur [jméno] [příjmení] žalobci sdělil, že žalované spol. [anonymizováno] neplatí a nekomunikuje s ní, proto na předmětné zakázce již nepracuje a žalobci nemůže nabídnout ani jinou práci (emailová komunikace ze dne 27. 12. 2018). Žalobce žalovanou opakovaně emailem (na email [jméno] [příjmení] [email]) upomínal o zaplacení faktur za provedené práce (emaily ze dne 10. 12. 2018, 20. 12. 2018, 28. 12. 2018). Emaily ze dne 27. 12. 2018 a 28. 12. 2018 [jméno] [příjmení] žalobci sdělil, že zaslanou fakturu nemůže žalovaná žalobci uhradit, protože výkaz prací není potvrzený jejím pracovníkem, nýbrž pracovníkem spol. [anonymizováno].

12. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2019 zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Předžalobní výzva byla žalované doručena, což je zřejmé z emailové odpovědi na předžalobní výzvu ze dne 17. 1. 2019.

13. Ing. [jméno] [příjmení] v písemném prohlášení uvedl, že je mu známo, že pracovníci žalobce na předmětné stavbě vykonávali práce, a to pro žalovanou a dle pokynů žalované. Dále uvedl, že práce byly prováděny řádně a žalobce vedl soupisy hodin, které Ing. [jméno] [příjmení] průběžně potvrzoval. Transakce mezi žalobcem a panem [příjmení] probíhaly v hotovosti. Žalobce práce na stavbě ukončil k 17. 12. 2018.

14. Z prezenčních listin kontrolních dnů soud zjistil, že se kontrolního dne č. 18 konaného dne 8. 10. 2018, kontrolního dne č. 19 konaného dne 15. 10. 2018, kontrolního dne č. 20 konaného dne 22. 10. 2018, kontrolního dne č. 22 konaného dne 5. 11. 2018, kontrolního dne č. 23 konaného dne 12. 11. 2018, kontrolního dne č. 25 konaného dne 26. 11. 2018, kontrolního dne č. 27 konaného dne 10. 12. 2018 a kontrolního dne č. 28 konaného dne 17. 12. 2018 zúčastnil též [jméno] [příjmení], a to za zhotovitele spol. [anonymizováno].

15. Z faktur doložených spol. [anonymizováno] a jejich příloh (na č.l. 110 až 124v a č.l. 151 až 160 spisu) bylo zjištěno, že žalovaná fakturovala spol. [anonymizováno] zednické, pomocné, bourací a vyklízecí práce na stavbě v [obec] pouze v období od června do října 2018 (za listopad a prosinec 2018 nikoliv).

16. Žalobce na jednání dne 12. 3. 2020 v rámci účastnického výslechu uvedl, že se s [jméno] [příjmení] seznámil v březnu roku 2018 v souvislosti s jinou zakázkou. Ohledně zakázky v [anonymizována dvě slova] na [příjmení] [jméno] [příjmení] kontaktoval žalobce na přelomu května a června roku 2018 s tím, že by na bourací práce potřeboval pět až osm lidí. Na osobní schůzce si dohodli cenu ve výši 150 Kč za hodinu práce jedné osoby, 400 Kč za den za dopravu a 5 % provizi z celkové fakturace pro [jméno] [příjmení]. Spolupráce byla zprvu bezproblémová, ovšem od září roku 2018 nastaly problémy v komunikaci, kdy [jméno] [příjmení] přestal brát telefony a komunikovat. Fakturu za říjen nakonec [jméno] [příjmení] nadvakrát uhradil. Od konce listopadu však přestal komunikovat úplně. Dne 17. 12. 2018 byl [jméno] [příjmení] na kontrolním dnu, kdy pracovníkům žalobce sdělil, že mu nezaplatila spol. [anonymizováno] a jakmile on dostane zaplaceno, zaplatí i žalobci (tomuto rozhovoru byli účastni i Ing. [příjmení], pan [příjmení] ze spol. [anonymizováno] a pracovníci žalobce). Poté ještě proběhl s [jméno] [příjmení] telefonát, ve kterém přislíbil úhradu, ovšem poté již nijak nekomunikoval. Organizace práce na stavbě probíhala tak, že se žalobce s [jméno] [příjmení] vždy v pátek telefonicky domluvili, kolik lidí má následující týden na stavbě pracovat, takto to bylo i v listopadu a prosinci 2018. Dle telefonické dohody měly být práce vykonávány až do 20. 12. 2018, nakonec byly ukončeny již 17. 12. 2018. Jednotlivé pracovní činnosti zadával za měsíce listopad a prosinec [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], stavbyvedoucímu, který je posléze zadával pracovníkům žalobce. Ing. [příjmení] také prováděl evidenci odpracovaných hodin, společně s bratrem žalobce. Ing. [příjmení] pak týdně informoval [jméno] [příjmení], které práce byly provedeny a kolik hodin se pracovalo. Na konci měsíce Ing. [příjmení] zaslal emailem výkaz hodin žalobci i [jméno] [příjmení]. Tento výkaz si následně žalobce s [jméno] [příjmení] odsouhlasili a byla vystavena faktura. Fakturovaná částka byla vždy ponížena o 5% procent, přičemž tato částka představovala provizi [jméno] [příjmení]. Žalobce si byl vědom povinnosti uvedené v objednávce, aby přílohou faktury byly výkazy hodin odsouhlasené zaměstnancem žalované, ovšem toto dle něj nebylo možné, protože žádný takový zaměstnanec na stavbě přítomen nebyl. Práce nejdříve kontroloval školník, následně začal na stavbě působit Ing. [příjmení]. Podle žalobce [příjmení] [příjmení] pracoval pro žalovanou. O skutečnosti, že Ing. [příjmení] již nevykonává činnost pro žalovanou se žalobce dozvěděl až na konci listopadu, či začátkem prosince osobně od [jméno] [příjmení] na kontrolním dnu. Majitel spol. [anonymizováno] žalobci řekl, že žalovaná má z jejich strany vše uhrazeno a práce provedená pracovníky žalobce musí být uhrazena ze strany žalované.

17. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 12. 3. 2020 vypověděl, že majitelkou žalované je jeho matka. On byl u žalované zaměstnán na dohodu o provedení práce. Žalobce zná přibližně od března či dubna roku 2018 z jiné stavby. V červnu roku 2018 nastoupili na stavbu pracovníci žalobce k výkonu bouracích prací. Tito pracovníci se často měnili, což způsobovalo problémy. S žalobcem se však vždy nějak domluvili, a to přesto, že mu žalobce zasílal SMS zprávy, ve kterých se snažil dělat z věcí problémy. Svědek se na stavbě vyskytoval většinou jednou týdně v rámci kontrolních dnů, případně dle potřeby. Fakturace za provedené práce byla s žalobcem domluvena měsíčně s nějakou splatností. S fakturacemi byly potíže od začátku, protože žalobce požadoval zálohy nebo peníze před splatností. Svědek se v tomto snažil žalobci vyjít vstříc. Svědek sám se na stavbě pravidelně pohyboval zejména do konce října 2018, poté už pouze výjimečně. Pracovníky žalobce na stavbě viděl i v listopadu 2018. Na stavbě za žalovanou působil i Ing. [příjmení], který však posléze dostal nabídku od spol. [anonymizováno] a od listopadu začal vykonávat činnost pro tuto společnost. Původní dohoda s žalobcem byla na výkonu prací do konce srpna 2018. Práce však měly zpoždění, proto žalobce na stavbě pokračoval na základě ústní dohody i v měsíci září a říjnu. Zaplacením faktur za říjen pro svědka věc skončila. V listopadu a prosinci 2018 žalobci žádnou práci nezadával, pouze mu předal SMS zprávou kontakt na Ing. [příjmení], který na stavbě pokračoval jako stavbyvedoucí spol. [anonymizováno]. Svědek žalobci nesdělil, že by jejich spolupráce měla nadále pokračovat (což předchozí měsíce činil). Výslovně ukončení spolupráce žalobci nesdělil, na stavbě se s žalobcem osobně nepotkali. Svědek uvedl, že si myslí, že věci jako ukončení spolupráce se nemají sdělovat přes SMS zprávy. Dohoda s žalobcem ohledně ceny za prováděné práce byla stanovena hodinovou sazbou, protože žalobce nebyl schopen zakázku úkolově nacenit. Hodinová sazba byla nejspíše ve výši 150 Kč za hodinu, dále byla ujednána i cena za dopravu, příspěvek na benzín. Přesnou výši si již svědek nepamatoval, ale bylo to cca 200, 300 Kč za den. Dále byla dohodnuta sleva 5 % z ceny práce (žalobce ji označoval jako provizi) s tím, že žalovaná platila žalobci po odečtení této slevy, společnost [anonymizováno] pak platila žalované v plné výši, tedy bez této slevy. Výkazy hodin nejdříve zpracovával žalobce a zasílal je svědkovi, přičemž ohledně odpracovaných hodin vznikaly rozpory. Následně je zpracovával Ing. [příjmení], který si je týdně odsouhlasoval s bratrem žalobce. Po obdržení výkazů a případného odstranění rozporů, byla ze strany žalobce vystavena faktura. Fakturu svědkovi předával bratr žalobce, a to vždy osobně na stavbě. Elektronicky ani poštou zasílány nebyly, ačkoliv tak bylo předtím dohodnuto. Výkazy zpracovávané Ing. [příjmení] byly ponechávány ve stavební buňce, kam měl svědek přístup a kontroloval je. Dále svědek uvedl, že objednávku na bourací a stavební práce zasílal žalobci za žalovanou on. Za žalovanou dávala souhlas s proplácením faktur jednatelka, svědek poté faktury hradil v hotovosti. Soupis provedených prací jako přílohu faktury nebylo možné požadovat, neboť se žalobcem byla dojednána hodinová mzda, ne úkolová. Výkaz hodin jako přílohu faktury žalovaná nepožadovala, vždy ho měla k dispozici. Svědek dále uvedl, že žalovaná za měsíce listopad a prosinec 2018 spol. [anonymizováno] práce na stavbě nefakturovala. Počet lidí, kteří měli na stavbě pracovat, vždy sděloval Ing. [příjmení] bratrovi žalobce po ukončení práce v daném dni. Ing. [příjmení] dle svědka působil na stavbě od prvního dne. Kontrolních dnů se svědek účastnil, a to více než poloviny. V listopadu a prosinci 2018 se svědek účastnil kontrolních dnů, u nichž byl o účast požádán spol. [anonymizováno]. Na kontrolních dnech svědek vystupoval jako zástupce spol. [anonymizováno]. Zda byl svědek přítomen i na kontrolním dnu 17. 12. 2018 nevěděl. Poté co od žalobce obdržel výkaz hodin za listopad a prosinec 2018, žalobci sdělil, že se jedná o mylné zaslání, neboť výkaz byl potvrzen razítkem spol. [anonymizováno]. Dále svědek uvedl, že žalovaná spol. [anonymizováno] fakturovala hodinově za všechny prováděné práce, nejenom za práce vykonané pracovníky žalobce. Fakturace probíhala dle odpracovaných hodin. Mezi žalovanou spol. [anonymizováno] nebyla uzavřena písemná smlouva, pouze ústní dohoda.

18. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] na jednání dne 16. 6. 2020 vypověděl, že žalobce zná ze stavby, viděli se asi dvakrát a je mu známo, že jeho lidé působili na stavbě v [obec]. Pro žalovanou působil na stavbě v [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] na základě ústní dohody o provedení práce. Následně přešel pod společnost [anonymizováno] jako OSVČ, kde pracuje doteď. Na stavbu přišel někdy v průběhu léta 2018. Oslovil jej pan [jméno] [příjmení]. Spolupráce se následně rozvíjela a asi od konce října nebo začátku listopadu přešel jako OSVČ pod společnost [anonymizováno]. Obchodní stránku věci nezná, neví tedy pro koho pracovníci žalobce na stavbě pracovali. Dohlížel pouze na stavební činnost na stavbě. Svědek potvrdil, že na stavbě pracovali lidé od žalobce, dělali přípravné, výkopové či bourací práce. Svědek pracovníkům žalobce zadával práci. Pan [příjmení] [příjmení] byl pověřený řízením stavby a on byl jeho výpomoc. Hlavními stavbyvedoucími nicméně byli zástupci spol. [anonymizováno]. Odpracované hodiny na stavbě si zaznamenával do deníku, to samé dělal i pan [jméno] [celé jméno žalobce]. Na konci měsíce si své zápisky porovnali a odsouhlasili, případně provedli úpravy a podepsali výkaz odpracovaných hodin. Svědek potvrdil, že podepsal i výkazy hodin za listopad a prosinec 2018. [jméno] [příjmení] měl každopádně povědomí o výkazech hodin. Jestli s panem [příjmení] projednával i výkazy za listopad a prosinec si svědek nepamatoval. [jméno] [příjmení] se na stavbě pohyboval až do konce roku 2018. V roce 2019 na stavbě již patrně nepůsobil. Svědek s panem [jméno] [celé jméno žalobce] na stavbě řešili nezaplacené peníze, ale nevzpomínal si, za jaké období. Pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] mu sdělil, že nemají zaplaceno, neboť toto nebyla svědkova kompetence, předal informaci dál, panu [příjmení] či zástupcům [anonymizováno]. Tuto situaci spolu dále řešili po kontrolním dnu 17. 12. 2018 na stavbě, to byl poslední den, kdy lidi od žalobce byli na stavbě. Dále svědek potvrdil, že informace z jeho písemného prohlášení jsou pravdivé, přičemž žalovanou je myšlen pan [příjmení]. Svědek neví o tom, že by pracovníci žalobce na stavbě působili pro někoho jiného než pro pana [příjmení].

19. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] na jednání dne 24. 9. 2020 vypověděl, že na stavbě v [obec] vykonávali stavební a bourací práce. Práce kontroloval nejdříve školník, poté stavbyvedoucí spol. [anonymizováno] (tuto informaci se však dozvěděl až na konci spolupráce, když předtím měl za to, že stavbyvedoucí patří pod žalovanou). Přidělování práce probíhalo tak, že pan [příjmení] zadal stavbyvedoucímu, které práce má vykonat a ten je následně zadával pracovníkům žalobce. Posléze práce zadával i otec pana [příjmení]. Pracovníci žalobce pracovali pro žalovanou, konkrétně pro pana [příjmení]. Pan [anonymizováno] jim za práce většinou platil. Platby probíhaly tak, že pan [příjmení] si vybral peníze z bankomatu a tyto svědkovi oproti předání faktury předal. Nezaplatil jim však poslední fakturu za listopad a prosinec 2018, ačkoliv jim to slíbil (slíbil svědkovi, že si vybere peníze z bankomatu a z těchto peněz mu uhradí zálohu, poté už se však neobjevil). Na stavbě práce ukončili 16. nebo 17. prosince roku 2018. Ohledně smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovanou svědek konkrétní informace neznal.

20. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 24. 9. 2020 vypověděl, že byl jedním z pracovníků žalobce na stavbě v [obec]. Práce prováděli do 17. 12. 2018 Pan [anonymizováno] zadával práce stavbyvedoucímu a ten posléze pracovníkům. Pan [anonymizováno] byl stavbyvedoucímu nadřízený. Na stavbě byl též přítomen otec pana [příjmení], který taktéž zadával svědkovi práci. Ohledně smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovanou svědek konkrétní informace neznal.

21. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce] na jednání dne 24. 9. 2020 vypověděl, že na předmětné stavbě pracoval do poloviny prosince. Zadávání práce řešil jeho bratr [jméno] [celé jméno žalobce] se stavbyvedoucím. Otec pana [příjmení] na svědka působil jako hlavní stavbyvedoucí, protože zadával práci, a to jak pracovníkům žalobce, tak ostatním lidem na stavbě. Pan [anonymizováno] byl na stavbě přibližně jednou za týden, nebo za čtrnáct dní. Někdy v půlce prosince pan [příjmení] slíbil, že přiveze peníze, ovšem poté už nepřijel. Ohledně smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovanou svědek konkrétní informace neznal.

22. Svědek [příjmení] [příjmení] na jednání dne 24. 9. 2020 vypověděl, že též pracoval na předmětné stavbě, a to do poloviny října 2018. Stavbu zpočátku řídil školník, asi po 14 dnech začal na stavbě působit stavbyvedoucí, který pracovníkům zadával práci. [ulice] šéf byl pan [příjmení]. Ohledně smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovanou svědek konkrétní informace neznal.

23. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 24. 9. 2020 vypověděl, že na předmětné stavbě pracoval pro žalobce na dohodu o provedení práce. Jeho úkolem bylo vyklidit půdu a demontovat vzduchotechniku, aby se to připravilo na navazující sádrokartony. Na stavbě pracoval od listopadu do půlky prosince. Pan [anonymizováno] na stavbě působil jako hlavní šéf, rozhodoval co se má jak udělat. Ohledně smluvních vztahů mezi žalobcem a žalovanou svědek konkrétní informace neznal.

24. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 9. 3. 2021 vypověděl, že pracuje jako investiční technik na městském úřadě v [obec]. Hlavním dodavatelem byla pro stavbu [anonymizováno] Ani žalobce ani žalovaná nejsou svědkovi známi, není mu nic známo o tom, že by na stavbě působili. O tom, že na stavbě pracoval žalobce, se dozvěděl až od něj, když mu volal, že nedostal zaplaceno za svoji práci. Pan [anonymizováno] se účastnil kontrolních dnů od začátku stavby, přibližně do konce roku 2018.

25. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

26. K dalším žalobcem navrženým důkazům, a to zápisu či deníku koordinátora BOZP, montážního deníku spol. [anonymizováno], montážního deníku žalované a výslechu [jméno] [příjmení], soud dle § 118b o. s. ř. nepřihlédl, neboť tyto důkazy byly označeny až po koncentraci řízení (provedené na jednání dne 12. 3. 2020).

27. Podle ustanovení § 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

28. Podle ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

29. Podle ustanovení § 559 občanského zákoníku má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

30. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

31. Podle ustanovení § 1725 občanského zákoníku smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

32. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 téhož paragrafu je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

33. Podle ustanovení § 2587 občanského zákoníku se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

34. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

36. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná.

37. Soud předně k námitce žalované konstatuje, že skutečnost, že žalobce je v insolvenci, nemá na projednávanou věc žádný vliv. Žalovaný je totiž v oddlužení a dle § 229 odst. 3 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, platí, že osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové podstatě je v době od povolení oddlužení dlužník. Není to tedy tak, jak tvrdí žalovaná, že by žalobce nebyl aktivně legitimován k podání žaloby a že tuto měl případně podat insolvenční správce. Žalobce jakožto dlužník je dle zmiňovaného ustanovení insolvenčního zákona oprávněn nakládat s majetkovou podstatou a tudíž i podat žalobu na vymožení pohledávky.

38. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 14. 6. 2018 smlouvu nazvanou„ Objednávka“ (za žalovanou smlouvu uzavřel její zaměstnanec [jméno] [příjmení] - viz § 166 občanského zákoníku), na základě níž měl žalobce pro žalovanou provádět v rámci akce„ Vybudování odborných učeben a modernizace stávajících učeben v [anonymizována dvě slova] v [obec]“ bourací a pomocné práce, a to v období od 15. 6. 2018 do 30. 8. 2018 nebo dle pokynů objednatele. Cena díla ani způsob jejího určení v písemné smlouvě ujednána nebyla (bylo uvedeno, že cena díla bude dohodou dle skutečně provedených prací). Neujednání ceny díla či způsobu jejího určení má za následek, že písemná smlouva („ Objednávka“) ze dne 14. 6. 2018 nesplňuje základní náležitosti smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 občanského zákoníku. Z výpovědí žalobce a [jméno] [příjmení] nicméně vyplynulo, že cena díla byla mezi nimi následně ujednána ústně na osobní schůzce, a to tak, že byla ujednána cena za hodinu práce pracovníka žalobce ve výši 150 Kč, která se dále ponížila o slevu ve výši 5 % (žalobcem byla tato sleva označována jako provize pro žalovanou), a dále dopravné ve výši 400 Kč za jeden den ([jméno] [anonymizováno] uváděl, že cenu dopravného již přesně neví, ale jednalo se o stokoruny denně; žalobce jednoznačně hovořil o dopravném ve výši 400 Kč za den; výše dopravného ve výši 400 Kč za den je pak zřejmá i z fakturace za říjen 2018 – viz email ze dne 6. 11. 2018 na č.l. 36 spisu ve spojení s výkazem hodin za říjen 2018 na č.l. 36v spisu). Ústním ujednáním ceny díla došlo k ujednání poslední nezbytné náležitosti smlouvy o dílo, a tedy k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku mezi žalobcem a žalovanou.

39. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že uzavřená smlouva o dílo byla prodloužena do 31. 10. 2018 a že dle této smlouvy o dílo bylo v uvedeném období plněno (pracovníci žalobce prováděli na předmětné stavbě práce a žalovaná jim za provedené práce hradila sjednanou odměnu). Toto ostatně vyplynulo i z provedeného dokazování (viz zejména výpovědi žalobce a [jméno] [příjmení]). [příjmení] je mezi stranami to, zda smluvní vztah trval i od 1. 11. 2018 do 17. 12. 2018 a zda tedy byly práce provedené v období od 1. 11. 2018 do 17. 12. 2018 pracovníky žalobce prováděny pro žalovanou či případně pro jiný subjekt.

40. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a žalovanou byla ústní dohodou stran prodloužena i na období listopadu a prosince 2018 (za žalovanou jednal její zaměstnanec [jméno] [příjmení]). Je pravdou, že jediným přímým důkazem toto prokazujícím je účastnická výpověď samotného žalobce (žalobce vypověděl, že se s [jméno] [příjmení] telefonicky dohodli na tom, že budou na stavbě pro žalovanou pracovat až do 20. 12. 2018). Účastnická výpověď je z povahy věci důkazem s nižší důkazní silou, soud však nemá žádný důvod výpovědi žalobce nevěřit a tuto výpověď považuje za zcela věrohodnou. Výpověď žalobce je totiž podpořena celou řadou nepřímých důkazů. V tomto směru je třeba v prvé řadě poukázat na doloženou SMS komunikaci mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] [jméno] zprávou ze dne 1. 11. 2018 [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, že následující den potřebuje stavbyvedoucí jen 5 lidí. Pokud by smlouva nebyla prodloužena a pracovníci žalobce již pro žalovanou nepracovali, asi těžko by [jméno] [příjmení] sděloval žalobci, kolik lidí má 2. 11. 2018 nastoupit do práce. Podobně pak SMS zprávami ze dne 13. 11. 2018 [jméno] [příjmení] žalobci sdělil, že pokud nechce a má jinou práci, tak ať už na stavbu nejezdí, a dále, že předchozí den domlouval, že by žalobce měl práci na předmětné stavbě až do května následujícího roku. Opět platí, že pokud by smlouva nebyla prodloužena a pracovníci žalobce pro žalovanou již nepracovali, stěží by [jméno] [příjmení] psal žalobci takovéto SMS zprávy. Žalobce se pak v SMS i emailové komunikaci s [jméno] [příjmení] opakovaně domáhal zaplacení ceny za práce provedené v listopadu a prosinci, přičemž [jméno] [příjmení] mu ani jednou nesdělil, že žalobce pro žalovanou práce nevykonává nebo že žalovaná se již na stavbě nepodílí (skutečnost, že se žalovaná již na stavbě nepodílí, byla žalobci sdělena až emailem ze dne 27. 12. 2018). Za další nepřímé důkazy podporující výpověď žalobce je třeba považovat zápisy z kontrolních dnů a výpověď svědka [jméno] [příjmení] (z nichž plyne, že se [jméno] [příjmení] účastnil kontrolních dnů i v listopadu a prosinci 2018), a dále výpovědi pracovníků žalobce ([jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení]) a Ing. [jméno] [příjmení] (z nichž plyne, že se [jméno] [příjmení] i v listopadu a prosinci 2018 na stavbě pohyboval a zadával práci Ing. [jméno] [příjmení], který byl fakticky jeho podřízeným, či svému otci, a tito následně úkolovali pracovníky žalobce). Je tedy zřejmé, že se [jméno] [příjmení] na stavbě pohyboval i v listopadu a prosinci 2018. [příjmení] tedy vědět, že na stavbě pracují i pracovníci žalobce a stejně tak musel vědět, že prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] (či svého otce) fakticky zadává práci pracovníkům žalobce. Tento model zadávání práce mezi stranami ostatně fungoval i v předchozích měsících. Po zhodnocení všech provedených důkazů v jejich souvislostech tedy soud uzavírá, že smlouva o dílo uzavřená mezi žalobcem a žalovanou byla prodloužena i na období listopadu a prosince 2018 (telefonickou ústní dohodou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] jednajícím za žalovanou).

41. Jako nevěrohodná a účelová se ve světle ostatních, výše uvedených důkazů, jeví výpověď [jméno] [příjmení] v tom směru, že s žalobcem nedošlo k prodloužení spolupráce s žalovanou na listopad a prosinec 2018 (resp. že došlo k ukončení spolupráce ke konci října), a že v listopadu a prosinci 2018 pracovníkům žalobce práci nezadával.

42. V řízení pak bylo taktéž jednoznačně prokázáno, že pracovníci žalobce na stavbě v měsících listopadu a prosinci 2018 pracovali (výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], výpověď žalobce, výkazy hodin za listopad a prosinec 2018), a to celkem v listopadu 2018 v rozsahu [číslo] hodin (výkaz hodin za listopad 2018) a v prosinci 2018 do 17. 12. v rozsahu 497 hodin (výkaz hodin za prosinec 2018). Práce na stavbě byly pracovníky žalobce v listopadu a prosinci 2018 vykonávány na základě pokynů Ing. [jméno] [příjmení] (či otce [jméno] [příjmení]), kterému uděloval pokyny [jméno] [příjmení] (zaměstnanec žalované). Toto bylo jednoznačně prokázáno výslechy pracovníků žalobce ([jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení]) a výslechem Ing. [jméno] [příjmení]. Žalovaná tedy i v listopadu a prosinci 2018 (resp. konkrétně její zaměstnanec [jméno] [příjmení]) zadávala prostřednictvím Ing. [jméno] [příjmení] (či otce [jméno] [příjmení]) práci pracovníkům žalobce, tak jak to stejným způsobem probíhalo i v předchozích měsících.

43. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobci náleží za měsíce listopad a prosinec 2018 sjednaná odměna za práci vykonanou jeho pracovníky. Za listopad 2018 pracovníci žalobce odpracovali 1.048 hodin při 22 pracovních dnech. Sjednaná odměna činí 150 Kč na hodinu, která se dále ponižuje o slevu 5%, a dále 400 Kč dopravné za jeden den (viz výše). Za 1.048 odpracovaných hodin činí odměna za práci částku 149.340 Kč (1.048 x 150 Kč – 5% sleva), dopravné činí za 22 dní částku 8.800 Kč Celkem tedy za listopad 2018 žalobci náleží 158.140 Kč. Za prosinec 2018 pracovníci žalobce odpracovali 497 hodin při 12 pracovních dnech. Za 497 odpracovaných hodin činí odměna za práci částku 70.822,50 Kč (497 x 150 Kč – 5% sleva), dopravné činí za 12 dní částku 4.800 Kč Celkem tedy za prosinec 2018 žalobci náleží 75.622,50 Kč.

44. Námitkám žalované v tom směru, že žalobcem vystavené faktury nesplňují náležitosti dohodnuté ve smlouvě (Objednávce) ze dne 14. 6. 2018 soud nepřisvědčil. Předně je třeba konstatovat, že se jedná pouze o formální náležitosti vystavených faktur, které nemají žádný vliv na věcnou oprávněnost žalobou uplatněného nároku. Zejména je však třeba poukázat na to, že ani předchozí faktury vystavené žalobcem nesplňovaly dohodnuté náležitosti a přesto byly žalovanou proplaceny. Soud v tomto směru poukazuje na fakturu [číslo] 2018 ze dne 21. 8. 2018 a fakturu [číslo] 2018 ze dne 31. 8. 2018, z nichž plyne, že odběratel byl vyplněn razítkem žalované (kterým z logiky věci žalobce nemohl disponovat). Žalobci tedy nelze vyčítat, že ani na fakturách [číslo] 2018 a [číslo] 2018 nejprve nevyplnil kolonku odběratele a očekával, že tuto„ vyplní“ žalovaná svým razítkem. Stejně tak faktury [číslo] 2018 (na č.l. 13 spisu) a [číslo] 2018 nesplňují požadavek objednávky ze dne 14. 6. 2018, aby byl jako den uskutečnění zdanitelného plnění uveden poslední den v měsíci, a přesto byly žalovanou proplaceny. Ostatně z celého dokazování je zřejmé, že spolupráce mezi stranami probíhala na velmi neformální bázi a často v rozporu s formálními náležitostmi ujednanými v objednávce (fakturace vícekrát měsíčně, osobní předávání faktur, hotovostní proplácení faktur při jejich osobním předání, ústní prodlužování termínu realizace, apod.). Pokud tedy strany v rámci své spolupráce nakonec jednaly na základě souhlasu obou stran (třebaže konkludentního) jinak, než bylo původně dohodnuto, jedná se o (konkludentní) změnu původní písemné dohody stran. Vzhledem k tomu, že žalobce žalované předložil vyúčtování svých prací -faktury [číslo] 2018 a [číslo] 2018, které byly z formálního hlediska totožné s fakturami, které byly žalobcem předkládány žalované již dříve a byly žalovanou propláceny, měla žalovaná povinnost i tyto faktury žalobci proplatit.

45. K námitce žalované, že jí nebyly faktury [číslo] 2018 a [číslo] 2018 doručeny do 14 dní ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo vystavení, soud uvádí, že této námitce nelze přisvědčit. Faktura [číslo] 2018 byla dle svého textu vystavena dne 1. 12. 2018 a prokazatelně byla doručena žalované emailem (na emailovou adresu [email]) dne 10. 12. 2018 (viz email na č.l. 29 spisu; ke skutečnosti, že faktura neobsahovala označení odběratele, viz předchozí odstavec). Faktura [číslo] 2018 vystavená dne 19. 12. 2018 pak byla žalované zaslána emailem (na emailovou adresu [email]) dne 19. 12. 2018 (viz email na č.l. 33 spisu; ke skutečnosti, že faktura neobsahovala označení odběratele, viz předchozí odstavec). Obě faktury i s označením odběratele pak byly žalované zaslány emailem ze dne 28. 12. 2018.

46. Soud se rovněž neztotožnil s námitkou žalované, že přílohou faktur nebyly v rozporu s objednávkou výkazy hodin podepsané pracovníkem žalované, ale pracovníkem 3. osoby – Ing. [jméno] [příjmení], zaměstnancem spol. [anonymizováno]. Soud k tomuto uvádí, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že výkazy hodin po celou dobu práce na předmětné zakázce žalobci potvrzoval Ing. [jméno] [příjmení] (snad vyjma úplného začátku spolupráce, kdy Ing. [jméno] [příjmení] na stavbě ještě nepůsobil a práci pracovníků žalobce měl dle výpovědí svědků kontrolovat školník). Ing. [jméno] [příjmení] na stavbě nejprve působil pro žalovanou, a to na základě ústní dohody o provedení práce (Ing. [jméno] [příjmení] uváděl, že na stavbě pro žalovanou působil na zkoušku bez mzdy). Od listopadu 2018 pak Ing. [jméno] [příjmení] přešel pod společnost [anonymizováno] jako OSVČ. Pracoval však nadále na zcela totožné pozici (jako stavbyvedoucí). Z výpovědí žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tito ani nevěděli o tom, že Ing. [jméno] [příjmení] od listopadu 2018 přestal působit pro žalovanou a začal působit pro společnost [anonymizováno] (popř. se to dozvěděli až na konci spolupráce). Z provedeného dokazování pak taktéž vyplynulo (viz výše), že zadávání práce na stavbě v listopadu a prosinci 2018 probíhalo totožným způsobem jako v předchozích měsících ([jméno] [anonymizováno] uděloval pokyny Ing. [jméno] [příjmení], který poté zadával práci pracovníkům žalobce). Z ničeho pak neplyne, že by žalovaná dala žalobci na vědomí, že Ing. [jméno] [příjmení] již pro žalovanou nepracuje, resp. že by žalovaná informovala žalobce o tom, že výkazy hodin bude za měsíce listopad a prosinec potvrzovat někdo jiný. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že po žalobci nelze požadovat, aby sám aktivně zjišťoval, zda má Ing. [jméno] [příjmení] nadále oprávnění mu výkazy hodin potvrzovat, zejména když z pohledu žalobce k žádné změně nedošlo – Ing. [jméno] [příjmení] byl nadále ve stejné pozici, žalovaná na stavbu neumístila žádnou jinou osobu, která by vykonávala obdobnou činnost jako Ing. [jméno] [příjmení] a ani žalobce nijak neinformovala, že Ing. [jméno] [příjmení] je od listopadu smluvně vázán k jinému subjektu. Chtěla-li žalovaná, aby výkazy hodin od listopadu 2018 potvrzovala jiná osoba, měla toto žalobci výslovně sdělit a zajistit, aby tato osoba byla na stavbě trvale přítomná, aby výkazy mohla skutečně ověřovat a potvrzovat. To se však nestalo.

47. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobě částečně vyhověl a přiznal žalobci sjednanou odměnu za práci vykonanou jeho pracovníky v listopadu a prosinci 2018 v celkové výši 233.762,50 Kč (za listopad 2018 částka 158.140 Kč, za prosinec 2018 částka 75.622,50 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, náleží žalobci podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení v zákonné výši dle splatnosti jednotlivých faktur. Vzhledem k tomu, že se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, náleží žalobci dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i požadovaná paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Ve zbytku (8.287,50 Kč s úrokem z prodlení) byla podaná žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť tato částka přesahuje dohodnutou cenu za provedené dílo (vykonané práce).

48. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný, neúspěšný byl jen v nepatrné části (ohledně částky 8.287,50 Kč, když žalobou uplatněná částka byla celkem 242.050 Kč), proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12.103 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 6. 6. 2019, 2x účast na jednání dne 12. 3. 2020 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, 2x účast na jednání dne 16. 6. 2020 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, 3x účast na jednání dne 24. 9. 2020 - jednání trvalo déle než 4 hodiny, vyjádření ze dne 22. 10. 2020, 2x účast na jednání dne 9. 3. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, účast na jednání dne 8. 6. 2021) po 9.300 Kč (tarifní hodnota 242.050 Kč), 15 paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč, dále náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 6.754,95 Kč (dne 12. 3. 2020 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, celkem 184 km, při průměrné spotřebě 10,1 l /100 km, při ceně pohonných hmot 32 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) – celkem 1.367,49 Kč; dne 16. 6. 2020 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, celkem 184 km, při průměrné spotřebě 10,1 l [číslo] km, při ceně pohonných hmot 32 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) – celkem 1.367,49 Kč; dne 24. 9. 2020 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, celkem 184 km, při průměrné spotřebě 10,1 l [číslo] km, při ceně pohonných hmot 32 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) – celkem 1.367,49 Kč; dne 9. 3. 2021 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, celkem 184 km, při průměrné spotřebě 10,1 l [číslo] km, při ceně pohonných hmot 27,80 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) – celkem 1.326,24 Kč; dne 8. 6. 2021 jízdné [obec] – [obec] a zpět vozidlem Škoda Superb, celkem 184 km, při průměrné spotřebě 10,1 l [číslo] km, při ceně pohonných hmot 27,80 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) – celkem 1.326,24 Kč), náhradou za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za 30 půlhodin (5x cesta na jednání a zpět v délce 6 započatých půlhodin) ve výši 3.000 Kč, a 21% DPH z částky 153.754,95 Kč, tj. 32.288,54 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 198.146,49 Kč.

49. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za podání ze dne 19. 3. 2020, neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (žalobce se tímto podáním nevyjadřoval ve věci samé, ale pouze označil důkazy). Nadto žalobce mohl a měl tyto důkazy označit buď ve svých předchozích podáních, nebo na jednání dne 12. 3. 2020 (o poskytnutí lhůty z koncentrace řízení soud požádali účastníci).