44 C 5/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Danielem Bartoněm ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 45.630 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15.630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42.000 Kč od 24. 10. 2023 do 1. 3. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 30.000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.093,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 45.630 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedeného nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Žalobkyně žalovanému úvěr dne , datum, poskytla převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou úvěru byl úvěr zesplatněn ke dni 23. 10. 2023. Žalobkyně žalobou požaduje částku 30.000 Kč na dlužné jistině, 12.000 Kč na smluvním úroku (40% p.m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru), 3.630 Kč na smluvní pokutě (smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, od 24. 10. 2023 do 22. 2. 2024) a zákonný úrok z prodlení z částky 42.000 Kč od 24. 10. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše limitu 30.000 Kč (úvěr měl podobu tzv. revolvingového úvěru). Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný se zavázal splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Rovněž byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

5. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho občanského průkazu a rodného listu. Žalobkyně dále měla k dispozici výplatní pásky žalovaného za leden, únor, březen, duben a květen 2023. Z výplatních pásek plyne, že žalovaný byl zaměstnán u spol. , právnická osoba, . V lednu 2023 činila čistá mzda žalovaného , částka, . V únoru 2023 činila čistá mzda žalovaného , částka, . V březnu 2023 činila čistá mzda žalovaného , částka, . V dubnu 2023 činila čistá mzda žalovaného , částka, . V květnu 2023 činila čistá mzda žalovaného , částka, . Žalobkyně dále měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, (, IBAN, ) za období od 13. 11. 2022 do 12. 4. 2023. Konečný disponibilní zůstatek ke dni 12. 4. 2023 na tomto bankovním účtu činil 5,53 Kč. Z výpisu z tohoto bankovního účtu dále plyne, že žalovaný si v období od 13. 11. 2022 do 12. 4. 2023 bral na své potřeby velké množství zápůjček a úvěrů (dne 18. 11. 2022 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 21. 12. 2022 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 11. 1. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 29. 1. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, , dne 17. 2. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 14. 3. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, , dne 15. 3. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, , dne 18. 3. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 23. 3. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, ., dne 7. 4. 2023 dvakrát částku , částka, od , právnická osoba, , dne 7. 4. 2023 částku , částka, od , právnická osoba, , dne 8. 4. 2023 dvakrát částku , částka, od , právnická osoba, ). Z výpisu z účtu naopak neplyne, že by žalovaný zápůjčky/úvěry také splácel. Co se týče odchozích plateb, z výpisu z účtu plyne, že většina odchozích plateb se týkala hazardních her (označení „gambling“), kdy tyto platby často odcházely na účty sázkových kanceláří (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ).

6. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne , datum, v částce 10.000 Kč, dne , datum, v částce dvakrát 6.000 Kč a dne , datum, v částce 8.000 Kč, celkem tedy 30.000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, (výpisy z účtu s platbami ze dne , datum, , , datum, a , datum, , sdělení , právnická osoba, . 14. 3. 2025).

7. Oznámením ze dne 20. 10. 2023 mělo být dle tvrzení žalobkyně žalovanému sděleno, že byl úvěr zesplatněn, a žalovaný měl být vyzván k úhradě celkové částky 79.261 Kč. V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by došlo k odeslání tohoto přípisu žalovanému (s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 24. 4. 2025 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).

8. Předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 81.301,32 Kč do tří dnů.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného k dispozici výplatní pásky žalovaného za leden až květen 2023 a výpis z jeho běžného účtu za období od , datum, do , datum, . Tvrzení žalobkyně v žalobě o tom, že byl žalovaný lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI v řízení prokázáno nebylo (a s ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání dne 24. 4. 2025 soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat a poučit dle § 118a o. s. ř.).

16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného správně. Z doloženého výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, (, IBAN, ) plyne, že žalovaný si postupně bral větší množství zápůjček/úvěrů od různých poskytovatelů a tyto nesplácel. Většina odchozích plateb z běžného účtu žalovaného se týkala hazardních her (označení „gambling“) a odcházela na účty sázkových kanceláří. Značné částky tak žalovaný pravidelně vydával za hazardní hry. Konečný disponibilní zůstatek na běžném účtu žalovaného ke dni 12. 4. 2023 činil pouze 5,53 Kč. Za dané situace zde nepochybně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr od žalobkyně splácet. Žalobkyně tak neměla žalovanému vzhledem k jeho finanční situaci úvěr poskytnout (viz dikce § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru).

17. Uzavřená Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je tedy absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 občanského zákoníku). Žalovanému bylo z úvěru celkem vyplaceno 30.000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 30.000 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Bezdůvodné obohacení se stává splatným na základě výzvy. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze považovat předžalobní výzvu ze dne 22. 2. 2024, zaslanou žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy téhož dne (u oznámení o zesplatnění ze dne 20. 10. 2023 nebylo prokázáno jeho odeslání žalovanému, tudíž z něj nebylo možno vycházet). Za použití domněnky doby dojití dle § 573 občanského zákoníku tedy byla předžalobní výzva ze dne 22. 2. 2024 doručena žalovanému dne 27. 2. 2024. V předžalobní výzvě ze dne 22. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný je tedy od 2. 3. 2024 v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tedy od 2. 3. 2024 do zaplacení náleží zákonný úrok z prodlení z nevráceného bezdůvodného obohacení, tj. úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30.000 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil, že by snad doba k vrácení jistiny do 1. 3. 2024 nebyla přiměřená jeho možnostem, proto soud vycházel z toho, že vrácení jistiny úvěru v době do 1. 3. 2024 je přiměřené možnostem žalovaného.

19. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná a žalobkyně proto nemá nárok na úrok ani na smluvní pokutu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci úroků ke dni rozhodnutí soudu byla žalobkyně úspěšná v 63,66 % předmětu řízení (ohledně částky 35.079,65 Kč), žalovaný byl úspěšný v 36,34 % předmětu řízení (ohledně částky 20.026,22 Kč). Po odečtení neúspěchu od úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu 27,32 % nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.826 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 500 Kč, třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky po 100 Kč, a částkou 378 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 4.004 Kč. Z uvedené částky má žalobkyně právo na náhradu 27,32 %, tj. 1.093,89 Kč.