44 C 7/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 330.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 330.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 345.000 Kč od 13. 4. 2017 do 30. 5. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 330.000 Kč od 31. 5. 2017 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 345.000 Kč za den 12. 4. 2017, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 128.200,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 11. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 330.000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnil tím, že dne 28. 3. 2017 uzavřel s žalovanou Dohodu o narovnání, ve které se žalovaná zavázala uhradit žalobci částku 345.000 Kč do 15 dní od uzavření dohody, tedy do 12. 4. 2017, za podmínky vystavení a doručení faktury. Žalobce svou povinnost splnil a fakturu [číslo] řádně doručil žalované se splatností dne 11. 4. 2017. Žalovaná dne 30. 5. 2017 částečně uhradila dluh částkou 15.000 Kč na účet žalobce. K uhrazení zbytku dluhu ve výši 330.000 Kč nedošlo, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 9. 8. 2019.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 22. 1. 2020 uvedla, že je pravdou, že žalobce vykonal pro žalovanou část díla spočívající ve zhotovení vodoinstalatérských a topenářských zařízení a v montáži plynových zařízení v areálu [ulice a číslo]. Vzhledem k tomu, že smlouva o dílo nebyla uzavřena písemně, se smluvní strany po provedení stavebních prací dohodly, že uzavřou dohodu, ve které se domluví na podmínkách vypořádání vzájemných nároků. Dohoda ohledně výše ceny díla vycházela z předpokladu, že dílo je zhotoveno odborně, řádně a bez vad. Tento předpoklad se však nepotvrdil a dílo začalo vykazovat významné vady, které z podstatné části bránily užívání díla. Jednalo se o vadně zhotovené komíny pro plynové bojlery, které se vlivem nefunkčního odkouření vypínaly. Vadně byla zhotovena i podzemní nádrž pro cirkulaci nezámrzné vody i systém čerpadla a tlakové nádoby. Z důvodu vadné zpětné klapky došlo k protékání vody, což způsobilo škodu ve výši 15.000 Kč. Vadně bylo realizováno i podlahové vytápění, které způsobuje velké tepelné ztráty, které kromě omezení funkčnosti způsobují výrazně vyšší náklady na provoz. Náprava těchto vad by obnášela rozbourání celé konstrukce a stála by 250.000 Kč. Jedná se o špatné usazení trubek podlahového vytápění, které způsobuje výrazně vyšší náklady na vytápění dané plochy, oproti situaci, kdy by dílo bylo provedeno bez vad. Nesprávným provedením díla tudíž vzniká škoda spočívající ve vyšších nákladech na vytápění. Na vady byl žalobce mnohokrát upozorněn, strany se setkaly na místě díla k uplatnění nároků z vad. Přes existenci uvedených vad žalobce vady díla neodstranil ani neposkytl slevu z ceny díla. Nezbylo tedy než nechat akutní vady díla opravit jiným dodavatelem. Opravy komínů, čerpadla a tlakové nádoby jsou nákladnou záležitostí, kdy napravení vad vyžaduje 60.000 Kč. Jednáním žalobce byla způsobena škoda spočívající v nákladech na opravu vad, nákladech na vodu uniklou přes vadná zařízení i nákladech způsobených vadných vytápěním. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

3. V podání ze dne 28. 2. 2020 žalobce v reakci uvedl, že doposud prováděl stavební práce pro společnost Morello s. r. o., a to po řadu let bez jediné reklamace a nedodělku. Skutečnost, že budou faktury vystaveny žalované, se žalobce dozvěděl od pana [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], až téměř při předání díla. Proto žalobce, aby předešel budoucím sporům a cena za řádně provedené dílo byla jasně stanovena, uzavřel s žalovanou dohodu o narovnání dne 28. 3. 2017. Práce na myčce byly prováděny pod dohledem pana [jméno] [příjmení], jednatele žalované, který po celou dobu vystupoval jako stavební dozor. Žalobce za celou dobu neobdržel žádné upozornění či žádost na odstranění jakýchkoliv závad. Žalovaná žalobci nepředložila na stavbu projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace byla vypracována až dodatečně pro účely kolaudace. Všechny stavební práce byly prováděny po dohodách na schůzích s panem [jméno] [příjmení] a následně dle jeho ústních pokynů, požadavků a náčrtků, které žalobci sděloval v průběhu realizace stavby. Pan [příjmení] rozhodoval o všech instalacích. Odkouření od ohřívačů vody bylo provedeno správně dle platných norem a doporučení výrobce. Žalobce se domnívá, že k poruchám ohřívačů mohlo docházet nedodržením servisních prohlídek stanovených výrobcem. Podzemní nádrž pro cirkulaci nezámrzné vody koupil na internetu v sekci bazar pan [jméno] [příjmení]. Tuto nádrž pan [příjmení] dodal a žalobce ji při zhotovování díla použil. Žalobce dodal pouze ponorné čerpadlo, které bylo zcela funkční. U tlakových nádob je nezbytné provádět servis a kontroly stanovené výrobcem. V případě, že tyto kontroly žalovaná neprováděla a v důsledku toho jí vznikla újma, žalobce nenese odpovědnost za nedbalost žalované. Na nedbalost žalované usuzuje žalobce na základě toho, že byl již jednou přivolán obsluhou myčky k odstranění závady, která byla způsobena právě neprováděním kontrol a servisu tlakových nádob. Tuto závadu žalobce zdarma odstranil. Podlahové topení v mycích boxech je umístěno ve venkovních prostorách, a proto má velkou tepelnou ztrátu, a tedy i vysoké náklady na ohřev podlahy. Vše záleží především na délce zimního období, protože ÚT se nachází ve venkovním prostoru. Dle přání p. [příjmení] nebyla instalována regulace vnější teploty, neboť chtěl ÚT ovládat ručně. Topení bylo provedeno dle výpočtů společnosti U, která žalobci dodávala materiál. Požadavek vznesený panem [jméno] [příjmení] na realizaci podlahového topení byl pouze zamezení ledu na podlaze mycího boxu. Podklad pro kladení potrubí připravila společnost B, která prováděla práce na halách a myčce také pod dozorem pana [příjmení] [jméno] hloubce uložení potrubí v betonu v mycích boxech rozhodoval tedy také pan [příjmení]. K mnohačetným setkáním s p. [příjmení] skutečně docházelo, ale pouze za účelem sjednání termínu splacení dlužné částky žalovanou.

4. Na jednání dne 15. 9. 2020 žalobce doplnil, že vady díla nejsou předmětem tohoto řízení. Jednak byly vady uplatněny opožděně, a to až v lednu roku 2020. Vady dále nebyly uplatněny řádně u žalobce, tak jak uplatněny být měly. Žalobce má dále za to, že i kdyby vady skutečně vznikly, a tyto nebyly způsobeny pochybením žalované, tak stejně nejsou předmětem tohoto řízení, neboť povinnost uhradit cenu díla na těchto vadách nezávisí, zádržné sjednáno nebylo. Za vady díla je taktéž odpovědný i stavební dozor - jednatel žalované. Žalobce dále zdůraznil, že dne 30. 5. 2017 došlo k částečné úhradě dluhu. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku tedy došlo ze strany žalované k uznání i zbytku dluhu.

5. Žalovaná na jednání dne 15. 9. 2020 v reakci uvedla, že není pravdou, že by k vytknutí vad došlo až v lednu 2020. Vady byly žalobci vytýkány již dříve, a to osobně na setkáních. Ke dni podpisu dohody o narovnání se dílo jevilo jako bezvadné, nicméně postupem času, používáním automyčky, se objevilo vícero skrytých vad popsaných ve vyjádření k žalobě. Vady byly žalobci vytknuty v zákonné lhůtě, bezprostředně poté, co se projevily.

6. Ve vyjádření ze dne 8. 10. 2020 žalovaná v reakci na výzvu dle § 118a o. s. ř. uvedla, že vady díla se projevovaly postupně. Žalobce dokončil dílo o mnoho měsíců později, plánovaný provoz automyčky tedy mohl být zahájen až 28. 2. 2017. Za téměř nejdůležitější zařízení myčky je nutné považovat ta zařízení, která umožňují provozování myčky i za teplot okolo bodu mrazu a pod tímto bodem. Vícero těchto zařízení bylo zhotoveno vadně a plný rozsah a důsledky těchto vad se projevil až v následující zimě. Jednou z prvních projevených vad (květen 2017) bylo vadné zhotovení - nesprávná délka a umístění komínů pro plynové bojlery ohřívající vodu na mytí automobilů. Z důvodů nevhodného umístění samotných bojlerů a jejich komínů docházelo po nástupu jarních teplot k častému zhasínání tzv. věčného plamene, což vedlo k tomu, že se voda nedohřívala, což vedlo k velké nespokojenosti zákazníků. Tuto vadu žalobce neodstranil a musela tak být napravena až 3. osobou. Vadně byla zhotovena i nádrž na nezámrznou vodu společně se systémem čerpání nezámrzné vody. Z důvodu netěsnosti celého systému docházelo k úbytku vody a z důvodu chybějícího automatického dopouštění systému nebyl odolný mrazu a v zimě zamrzal. Z tohoto důvodu bylo nezbytné během prvního zimního provozu užívat jako prevenci zamrznutí mycích prvků vodu z vodovodního řadu, místo cirkulování vody přes nezámrznou nádrž. Tato skutečnost společně s netěsností nezámrzného systému a opačně nainstalovanou zpětnou tlakovou klapkou způsobila obrovské ztráty vody v zimním období 11/ 2017 až 4/ 2017. Tyto náklady musela žalovaná uhradit společnosti [právnická osoba], která jako pronajímatel tuto přeúčtovávala v rámci vyúčtování záloh na služby. Tyto ztráty dosáhly částky přesahující 100.000 Kč, kterou žalovaná považuje za škodu vzniklou vadným plněním. Veškeré výše uvedené vady byly reklamovány opakovaně telefonicky i ústně v místě provedení díla přímo žalobci a to v období celého roku 2017.

7. V podání ze dne 5. 11. 2020 žalobce v reakci uvedl, že žádná reklamace ze strany žalované nebyla nikdy u žalobce uplatněna. K uplatnění vad došlo poprvé až v rámci vyjádření žalované ze dne 22. 1. 2020. Není pravdou, že by k dokončení díla došlo o mnoho měsíců později. Žalobce dokončil dílo ke dni 31. 12. 2016, následně nastoupila další společnost, která dodávala technologie pro mytí automobilů. Nadto ani nikdy nebyl sjednán termín předání díla. Po dokončení díla, dne 16. 1. 2017, žalobce vystavil faktury za dílo na společnost [právnická osoba], neboť měl celou dobu za to, že předmětné práce provádí pro tuto společnost, tak jako u předešlých zakázek. Následně mu e-mail byl vrácen s tím, že předmětné práce vykonával pro žalovanou, a od té doby jednatel žalované pan [příjmení] s žalobcem jednal o ceně díla, až byla nakonec mezi stranami uzavřena Dohoda o narovnání dne 28. 3. 2020. K tvrzeným vadám díla žalobce uvedl, že odkouření od ohřívačů vody bylo provedeno dle doporučení výrobce a dle platných norem. Ke zhasínání věčného plamene u tohoto typu plynového spotřebiče dochází v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů. Ačkoliv žalovaná tvrdí, že tuto vadu odstranila za pomoci nejmenované 3. osoby, tak odstranění vady spočívalo v tom, že tato osoba použila potrubí pro svod dešťové vody jako zábranu proti větru, nicméně taková„ oprava“ je s největší pravděpodobností v rozporu s předpisy a normami pro odkouření plynových spotřebičů. K nevhodnému umístění samotných bojlerů žalobce uvedl, že postupoval dle plánku, který obdržel od pana [příjmení] (jakožto stavebního dozoru). K namítané vadně zhotovené nádrži na nezámrznou vodu, žalobce uvedl, že tuto nevyráběl ani nedodával. Žalobce měl pokyn pouze do nádrže připojit svodné potrubí od mycích boxů a osadil do ní čerpadlo pro cirkulaci vody v systému. K absenci automatického dopouštění do nádoby cirkulace žalobce uvedl, že veškeré práce zadával a byly prováděny dle požadavku p. [příjmení], který k napouštění vody do cirkulace požadoval pouze nezámrzný ventil ve fasádě myčky, přičemž uvedl, že o napouštění vody se bude starat obsluha myčky. Veškeré rozvody, které byly žalobcem provedeny v prostorách myčky, byly podrobeny tlakové zkoušce, která nevykazovala žádné závady. K další závadě, a to údajně opačně nainstalované zpětné klapce, žalobce uvedl, že tato z logiky věci nemohla být namontována opačně. V případě, že by zpětná klapka byla namontována opačně, tak by naopak nemohlo vůbec docházet ke ztrátám vody z cirkulační nádrže (čerpadlo by netlačilo vůbec žádnou vodu) a pokud by zde existovala jiná závada na zpětné klapce, tak by docházelo s největší pravděpodobností k navýšení spotřeby naprosto jiné komodity než vody. Žalobce uzavřel, že tvrzené vady považuje za účelové a nelze je přičítat k jeho tíži.

8. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

9. Z Dohody o narovnání ze dne 28. 3. 2017 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 30. 6. 2016 uzavřena ústní smlouva o dílo, na základě které se žalobce zavázal pro žalovanou provést práce (vodoinstalatérské, topenářské práce a montáže plynových zařízení) na Bezobslužné myčce automobilů v areálu [ulice a číslo], [obec], k.ú. [část obce]. Dílo bylo předáno dne 28. 3. 2017. Mezi stranami vznikl spor ohledně výše ceny za dílo. Strany svá sporná práva narovnali tak, že celková cena díla činí 345.000 Kč bez DPH. Žalobce se zavázal vystavit a doručit žalované fakturu s konečným vyúčtováním ceny díla. Žalovaná se zavázala cenu díla uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne uzavření dohody. Žalobce dále poskytl žalované záruku za jakost díla v délce 36 měsíců od převzetí díla s tím, že vady lze uplatnit v elektronické podobě na email žalobce [email].

10. Dle Předávacího protokolu ze dne 28. 3. 2017 bylo zhotovené dílo (vodoinstalatérské, topenářské práce a montáže plynových zařízení na Bezobslužné myčce automobilů v k.ú. [část obce], [územní celek]) předáno žalobcem žalované bez vad a nedodělků.

11. Fakturou [číslo] ze dne 28. 3. 2017 žalobce vyúčtoval žalované cenu za dílo ve výši 345.000 Kč se splatností dne 11. 4. 2017. Faktura byla zaslána jednateli žalované [jméno] [příjmení] na email [email] dne 28. 3. 2017.

12. Z výpisu z účtu žalobce na č.l. 53 spisu soud zjistil, že dne 30. 5. 2017 žalovaná uhradila na fakturu [číslo] částku 15.000 Kč (byl použit [variabilní symbol] uvedený na faktuře).

13. Předžalobní výzvou ze dne 1. 8. 2019, předanou k poštovní přepravě dne 9. 8. 2019, žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 330.000 Kč s přísl.

14. Z faktury č. 2017 vyplývá, že za měsíc listopad 2017 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 15.344,76 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc prosinec 2017 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 30.486,37 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc leden 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 19.652,38 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc únor 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 24.279,67 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc březen 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 25.109,13 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc duben 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 16.700,44 Kč. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc květen 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 14.949,38 Kč. Za měsíce listopad 2017 až květen 2018 tedy žalovaná uhradila na vodném částku 146.522,13 Kč.

15. Z faktury č. 2018 vyplývá, že za měsíc listopad 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 13.006,94 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc prosinec 2018 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 14.409,91 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc leden 2019 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 21.495,64 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc únor 2019 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 16.004,14 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc březen 2019 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 10.414,38 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc duben 2019 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 13.963,65 Kč. Z faktury č. 2019 vyplývá, že za měsíc květen 2019 účtovala [právnická osoba] žalované za vodné částku 9.164,47 Kč. Za měsíce listopad 2018 až květen 2019 tedy žalovaná uhradila na vodném částku 98.459,13 Kč.

16. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne 11. 2. 2021 vypověděl, že od ledna do července 2017 pracoval u žalované jako obsluha myčky automobilů na adrese [adresa], k.ú. [část obce]. Vodu, topení a další zařízení myčky zhotovoval žalobce. Svědek nastoupil na myčku v lednu 2017 a to už byla hotová. V období od ledna do dubna 2017 moc aut na myčku nejezdilo. Problémy s myčkou víceméně nebyly, jediný problém, který se objevil, bylo to, že zhášely bojlery – zhasl v nich plamínek. Tento problém následně vyřešil švagr svědka stříškou na komín. Za období od dubna do července 2017 si svědek není vědom žádných problémů s myčkou. Jediné co se dělalo, byla cirkulace vody v systému, u toho však svědek neví, zda se jednalo o nějakou vadu v systému, nebo se to dělalo z důvodu zlepšení. Na cirkulaci vody žalobce nepracoval, dělali to nějací topenáři z [obec]. K dotazu, zda na myčce řešili vysokou spotřebu vody, svědek uvedl, že spotřebu vody řešil s panem [příjmení], jednatelem žalované, kdy za studeného počasí musí v myčce cirkulovat voda, aby nezamrzla. Neví o tom, že by s tím byly nějaké problémy. S panem [příjmení] pouze řešili průtok vody, aby spotřeba nebyla vysoká. Průtok byl dán zařízením a to měla na starosti nějaká slovenská firma a mělo se to řešit s touto firmou. Svědkovi je známo, že se zařízením myčky občas nějaké problémy byly, jednalo se o nové zařízení, nicméně to byly problémy, které neměly se žalobcem nic společného. K dotazu svědek dále uvedl, že žádné problémy související s vytápěním myčky neřešili. K dotazu, proč opravu bojleru nedělal žalobce ale švagr svědka, svědek uvedl, že neví, proč toto nedělal žalobce, svědek řekl, že má švagra topenáře a ten to zkusí vyřešit. K dotazu svědek dále uvedl, že cirkulaci vody měla řešit slovenská firma proto, že to zařízení dělali. Svědek nicméně přesně neví, co konkrétně na myčce prováděl pan [žalobce] co tato slovenská firma.

17. Ze zvukových záznamů předložených soudu žalobcem a provedených k důkazu (nahrávka1.mp3, nahrávka2.mp3, nahrávka3.mp3, nahrávka4.mp3 a nahrávka5.mp3) soud neučinil žádná skutková zjištění. Důvodem je ta skutečnost, že z nahrávek není zřejmé, kdo je osobou hovořící se žalobcem (tato osoba nebyla identifikována). Není tedy zřejmé, s kým žalobce hovory zachycené na nahrávkách vedl. Soud má rovněž pochybnosti o zákonnosti nahrávek, když z ničeho neplyne, že by osoba hovořící se žalobcem na nahrávkách souhlasila s pořizováním záznamů hovorů.

18. Z dalších provedených důkazů (Ověřovací dopis na odsouhlasení pohledávek ze dne 30. 1. 2018, výkresy automyčky na č.l. 15-18 a 31-36 spisu, Průvodní zpráva k dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení na č.l. 19-22 spisu, Souhrnná technická zpráva k dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení na č.l. 23-30 spisu, emailová komunikace na č.l. 40 spisu, plánek s rozmístěním spotřebičů a technologie myčky na č.l. 88 spisu, fotografie na č.l. 89 spisu) soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

19. Návrhy žalobce na doplnění dokazování výpovědí žalobce, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud pro nadbytečnost zamítl. Uvedenými výpověďmi měl žalobce v úmyslu prokazovat svá tvrzení ohledně obrany před žalovanou namítaným vadám díla. Z logiky věci je však třeba mít nejprve prokázánu existenci vad díla, jejich řádné uplatnění u zhotovitele a popř. vznik škody související s vadami díla. Jelikož tyto skutečnosti v řízení prokázány nebyly (v podrobnostech viz níže), bylo nadbytečné vést dokazování k obraně žalobce před žalovanou tvrzeným vadám díla.

20. Návrh žalované na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, specializace vytápění, za účelem výpočtu výše škody spočívající ve vyšších nákladech na vytápění, soud rovněž pro nadbytečnost zamítl. Tímto důkazním návrhem měla žalovaná v úmyslu dotvrdit a prokázat výši škody spočívající v nesprávně realizovaném podlahovém vytápění myčky, které dle žalované způsobuje tepelné ztráty a vyšší náklady na vytápění (viz vyjádření žalované ze dne 22. 1. 2020). V řízení nicméně nebylo prokázáno, že by zde existovala vada díla spočívající v nesprávně realizovaném podlahovém vytápění myčky. Za této situace je nadbytečné provádět znalecký posudek za účelem výpočtu výše možné škody spočívající ve vyšších nákladech na vytápění.

21. Na jednání dne 8. 12. 2020 zástupce žalované uvedl, že v podání ze dne 22. 1. 2020 bylo navrhováno znalecké šetření ohledně vadnosti či bezvadnosti díla (viz protokol o jednání na č.l. 92 spisu). Toto však není pravdou, neboť v podání ze dne 22. 1. 2020 žalovaná navrhovala pouze provedení znaleckého posudku z oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, specializace vytápění, za účelem výpočtu výše škody spočívající ve vyšších nákladech na vytápění. V podání ze dne 22. 1. 2020 se tedy jednalo o důkazní návrh směřující k dotvrzení a prokázání výše škody, nikoliv o důkazní návrh, kterým měla být prokazována existence vady díla. Soud tedy vyjádření žalované na jednání dne 8. 12. 2020 posoudil jako nový důkazní návrh učiněný na tomto jednání, a to na provedení znaleckého šetření ohledně vadnosti či bezvadnosti díla. Tento důkazní návrh byl však uplatněn po koncentraci řízení dle § 118b o.s.ř. a proto soud k němu nemohl přihlédnout (koncentrace řízení dle § 118b o.s.ř. byla provedena na jednání dne 15. 9. 2020; na základě výzvy dle § 118a o.s.ř. měla žalovaná možnost označit další důkazy do 30 dnů ode dne 15. 9. 2020).

22. Podle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

23. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

24. Podle § 2615 odst. 2 věty první občanského zákoníku o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2619 odst. 1 občanského zákoníku dal-li zhotovitel za jakost díla záruku, použijí se obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

25. Podle § 2108 občanského zákoníku do odstranění vady nemusí kupující platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající jeho právu na slevu.

26. Podle § 1925 občanského zákoníku právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

27. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

28. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

29. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

30. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku, kdy se žalobce zavázal pro žalovanou provést práce (vodoinstalatérské, topenářské práce a montáže plynových zařízení) na bezobslužné myčce automobilů v areálu [ulice a číslo], [obec], k.ú. [část obce]. Dne 28. 3. 2017 žalobce a žalovaná uzavřeli dohodu o narovnání ve smyslu § 1903 občanského zákoníku, kdy narovnali mezi sebou sporná práva a povinnosti ohledně výše ceny za dílo tak, že celková cena díla činí 345.000 Kč bez DPH a je splatná do 15 dnů od uzavření dohody za podmínky doručení faktury. Faktura [číslo] byla jednateli žalované zaslána emailem dne 28. 3. 2017. Jak plyne z předávacího protokolu ze dne 28. 3. 2017, dílo bylo uvedeného dne předáno žalované bez vad a nedodělků.

31. Dne 30. 5. 2017 žalovaná žalobci částečně uhradila cenu díla (15.000 Kč) a tím ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku uznala zbytek dluhu. Soud v tomto směru poukazuje na to, že žalovaná v rámci platby uvedla variabilní symbol faktury [číslo] ze dne 28. 3. 2017 vystavené na celkovou cenu díla 345.000 Kč, aniž by uvedla cokoliv dalšího (např. v tom smyslu, že hradí pouze část ceny díla, neboť se na díle vyskytly vady apod.). Soud má tedy za to, že z okolností provedené částečné úhrady lze usoudit, že částečným plněním žalovaná uznala i zbytek dluhu. K uznání dluhu nicméně došlo podle § 2053 občanského zákoníku ke dni částečné úhrady, tj. ke dni 30. 5. 2017, kdy se má za to, že dluh k tomuto dni trval. Uznání dluhu ke dni 30. 5. 2017 tedy nemá žádný vliv na obranu žalované v tomto řízení, která argumentuje vadami díla, které se objevily později (po uznání dluhu). Tedy to, že žalovaná uznala ke dni 30. 5. 2017 zbytek dluhu, neznamená, že by se soud neměl zabývat argumentací žalované vadami díla, které se objevily/projevily po tomto uznání (uznání dluhu ke dni 30. 5. 2017 totiž nutně neznamená, že dluh trvá i později).

32. Co se týče obrany žalované vadami díla, soud v prvé řadě konstatuje, že žalovaná žádnou z tvrzených vad neoznámila řádně, tak jak bylo ujednáno v Dohodě o narovnání ze dne 28. 3. 2017, tedy v elektronické podobě na email žalobce [email]. Žalovaná tvrdila pouze to, že vady uplatnila telefonicky a ústně při osobních setkáních se žalobcem (a toto tvrzení ani nebylo prokázáno). Žalovaná tedy nemá právo zadržet část ceny díla podle § 2108 ve spojení s § 2615 odst. 2 a § 2619 odst. 1 občanského zákoníku (objednatel nemusí platit odpovídající část ceny díla dle uvedených ustanovení pouze v případě, že vadu řádně oznámí a tato nebyla odstraněna).

33. Dále je třeba konstatovat, že v řízení ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. nebyla prokázána existence vad díla vyjma vady spočívající ve zhasínajících (vypínajících se) bojlerech (existence této vady díla byla prokázána výslechem svědka [jméno] [příjmení]). Ani z tohoto důvodu tedy u dalších tvrzených avšak neprokázaných vad (vadná nádrž pro cirkulaci nezámrzné vody společně se systémem čerpání nezámrzné vody, opačně nainstalovaná zpětná tlaková klapka, vadně realizované podlahové vytápění) nepřipadá aplikace § 2108 občanského zákoníku v úvahu. Soud v tomto směru dodává, že tvrzená vada spočívající v tvrzených problémech s cirkulací vody v systému nebyla prokázána ani výslechem svědka [jméno] [příjmení] – svědek totiž uváděl, že se sice řešila cirkulace vody v systému (průtok vody), avšak neví, zda se jednalo o vadu nebo z důvodu zlepšení. Svědek uvedl, že neví o tom, že by s cirkulací byly nějaké problémy.

34. Co se týče vady spočívající ve zhasínajících (vypínajících se) bojlerech, z výslechu [jméno] [příjmení] a i ze shodných skutkových tvrzení stran vyplynulo, že tato vada již byla odstraněna 3. osobou (švagrem svědka [jméno] [příjmení]). Ani z tohoto důvodu tudíž u této vady nepřipadá v úvahu aplikace § 2108 občanského zákoníku.

35. Mimo uplatnění práva z vadného plnění (a následně zadržení části ceny díla dle § 2108 občanského zákoníku) může objednatel vůči zhotoviteli z důvodu vad díla uplatnit právo na náhradu škody dle § 2913 občanského zákoníku. V tomto směru nicméně platí § 1925 občanského zákoníku, podle něhož čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu (tj. např. z důvodu náhrady škody). Typickým příkladem aplikace § 1925 občanského zákoníku jsou právě náklady na opravu (odstranění) vady. Pokud si objednatel nechá dílo opravit třetí osobou, nemůže se pak z titulu náhrady škody domáhat vynaložených nákladů na opravu po zhotoviteli. Objednatel měl totiž správně uplatnit u zhotovitele právo z vadného plnění (a domáhat se opravy vady).

36. V projednávané věci je uváděným typickým příkladem aplikace § 1925 občanského zákoníku tvrzená vada spočívající ve zhasínajících (vypínajících se) bojlerech. Žalovaná si nechala danou vadu opravit u třetí osoby a náklady na tuto opravu s odkazem na § 1925 občanského zákoníku tedy nemůže z titulu náhrady škody uplatňovat po žalobci (opravy se totiž mohla žalovaná domoci řádným uplatněním práva z vadného plnění u žalobce). Žalovaná nadto ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. nedotvrdila výši částky vynaložené na opravu této vady a už vůbec vynaložení takovéto částky neprokázala.

37. V případě aplikace práva na náhradu škody z vad díla musí být ze strany objednatele prokázány všechny předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, tedy protiprávní jednání zhotovitele (existence vady díla), vznik škody a příčinná souvislost mezi vadou díla a vzniklou škodou.

38. Jak již bylo uvedeno výše v řízení ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. nebyla prokázána existence vad díla vyjma zmiňované vady spočívající ve zhasínajících (vypínajících se) bojlerech. Nebyla tedy prokázána existence dalších tvrzených vad díla - vadná nádrž pro cirkulaci nezámrzné vody společně se systémem čerpání nezámrzné vody, opačně nainstalovaná zpětná tlaková klapka, vadně realizované podlahové vytápění. Už jen z tohoto důvodu nemůže být obrana žalované tvrzenou škodou z uvedených vad díla důvodná.

39. Nadto u vady týkající se cirkulace nezámrzné vody v systému a vadně nainstalované zpětné klapky nebyla prokázána ani tvrzená škoda z důvodu vyšší spotřeby vody z vodovodního řadu (žalovaná tuto škodu v podání ze dne 8. 10. 2020 vyčíslila na 100.000 Kč). Je sice pravdou, že z předložených faktur od [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývá, že v období listopadu 2017 až května 2018 žalovaná uhradila na vodném částku 146.522,13 Kč, což je podstatně více (o 48.063 Kč) než kolik uhradila na vodném v období listopadu 2018 až května 2019, kdy uhradila 98.459,13 Kč. Skutečnost, že žalovaná v uvedeném období roku 2017 2018 zaplatila na vodném více než v uvedeném období roku 2018 2019 však nutně nemusí znamenat, že žalované vznikla škoda a že důvodem této škody byly tvrzené vady myčky automobilů. Je totiž možné, že vyšší spotřeba vody v období roku 2017 2018 byla jednoduše např. proto, že na myčce bylo umyto více automobilů. Ohledně množství umytých automobilů na myčce v uvedených obdobích žalovaná ničeho netvrdila ani nedoložila.

40. U tvrzené vady týkající se vadně realizovaného podlahového vytápění žalovaná tvrdila vznik škody spočívající ve vyšších nákladech na vytápění a v tomto směru navrhla za účelem výpočtu výše škody znalecký posudek z oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, specializace vytápění. Jak již bylo uvedeno výše v odstavci 20 tohoto rozsudku, soud tento důkazní návrh pro nadbytečnost zamítl, neboť v řízení nebyla prokázána existence vady díla spočívající v nesprávně realizovaném podlahovém vytápění myčky.

41. Soud dále dodává, že žalovaná v řízení netvrdila, že by tvrzenou škodu způsobenou vadami díla již dříve započetla na cenu díla, ani v tomto směru neuplatnila započtení v průběhu řízení, ani v řízení nepodala vzájemný návrh ve smyslu § 97 o. s. ř. I pokud by tedy skutečně tvrzená škoda způsobená vadami díla žalované vznikla (a byla v řízení prokázána), nemělo by to na projednávanou věc žádný vliv a žalobě by tak jako tak bylo vyhověno, a to právě z toho důvodu, že ze strany žalované nedošlo k započtení škody na cenu díla.

42. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající část ceny díla dle dohody o narovnání ze dne 28. 3. 2017 ve výši 330.000 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, rozhodl soud o její povinnosti uhradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to z celkové ceny díla (345.000 Kč) od 13. 4. 2017 do 30. 5. 2017 (den, kdy došlo k částečné úhradě ve výši 15.000 Kč) a dále ze zbývající části ceny díla (330.000 Kč) od 31. 5. 2017 do zaplacení. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů.

43. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán až od 13. 4. 2017 a nikoliv za den 12. 4. 2017 z toho důvodu, že v dohodě o narovnání ze dne 28. 3. 2017 byla sjednána splatnost ceny díla do 15 dnů od uzavření dohody. Cena díla tedy byla splatná do 12. 4. 2017. Žalovaná je s úhradou ceny v díla v prodlení až od 13. 4. 2017. Proto byla výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta žaloba v části úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 345.000 Kč za den 12. 4. 2017.

44. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl ve věci převážně úspěšný, neúspěšný byl jen v nepatrné části úroků z prodlení, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13.200 Kč a nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobce advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne 28. 2. 2020, účast na jednání dne 15. 9. 2020, vyjádření ze dne 29. 9. 2020, vyjádření ze dne 5. 11. 2020, účast na jednání dne 8. 12. 2020, účast na jednání dne 11. 2. 2021) po 9.620 Kč (tarifní hodnota 330.000 Kč), 9 paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč, dále náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 3.962 Kč (dne 15. 9. 2020 jízdné Zlín – Brno a zpět vozidlem BMW X5, celkem 196,6 km, při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km, při ceně pohonných hmot 31,80 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) – celkem 1.332 Kč; dne 8. 12. 2020 jízdné Zlín – Brno a zpět vozidlem BMW X5, celkem 196,6 km, při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km, při ceně pohonných hmot 31,80 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) – celkem 1.332 Kč; dne 11. 2. 2021 jízdné Zlín – Brno a zpět vozidlem BMW X5, celkem 196,6 km, při průměrné spotřebě 8,1 l /100 km, při ceně pohonných hmot 27,20 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) – celkem 1.298 Kč), náhradou za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč za 18 půlhodin (3x cesta na jednání a zpět v délce 6 započatých půlhodin) ve výši 1.800 Kč, a 21% DPH z částky 95.042 Kč, tj. 19.958,82 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 128.200,82 Kč.