Městský soud v Brně · Rozsudek

44 C 75/2020

č. j. 44 C 75/2020-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:44.C.75.2020.1

Citované zákony (8)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Ing Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně a žalovaného zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne ..., IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalobkyně a žalovaného o zaplacení 5.778 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2.889 Kč od 29. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.889 Kč od 19. 12. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 1. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.778 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovanému na základě smlouvy poskytla služby spočívající v poskytnutí sídla podnikání na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného]. Žalovaný však neuhradil cenu za poskytování sídla v období od 28. 10. 2018 do 20. 10. 2020 Cena za poskytování sídla byla dohodnuta ve výši 199 Kč měsíčně plus DPH a za dlužné období byla tato cena žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ve výši 2.889 Kč a fakturou [číslo] ve výši 2.889 Kč Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení uvedených částek společně se zákonným úrokem z prodlení a s paušálními náklady spojenými s uplatnění pohledávky ve výši 1.200 Kč. V doplnění žaloby ze dne 2. 6. 2020 žalobkyně uvedla, že proces uzavření smlouvy proběhl distančním způsobem, kdy žalovaný odeslal prostřednictvím internetových stránek žalobkyně závaznou objednávku, na základě které byla žalovanému zaslána faktura k úhradě ceny za poskytnutí sídla a uhrazením této faktury ze strany žalovaného došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný si též osobně převzal souhlas s umístěním sídla a sám si zápis sídla do živnostenského rejstříku zajistil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas podáním ze dne 9. 6. 2020.

4. Z faktury č. [číslo] ze dne 21. 7. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla vystavena faktura na základě jeho objednávky na zřízení virtuálního sídla na částku 241 Kč za první 3 měsíce. Z detailu platby provedené dne 21. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný uhradil fakturovanou částku ve výši 241 Kč. Z faktury č. [číslo] soud zjistil, že žalovanému byla dne 25. 10. 2017 vystavena faktura na částku 2.889 Kč za poskytování sídla za období od 21. 10. 2017 do 20. 10. 2018. Z detailu platby provedené dne 25. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni téhož dne částku ve výši 2.889 Kč, a to s variabilním symbolem uvedeným na faktuře ze dne 25. 10. 2017. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému fakturovala částku ve výši 2.889 Kč se splatností dne 28. 10. 2018 za poskytování sídla v období od 21. 10. 2018 do 20. 10. 2019. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému fakturovala částku ve výši 2.889 Kč se splatností dne 18. 12. 2019 za poskytování sídla v období od 21. 10. 2019 do 20. 10. 2020. Z objednávky ze dne 13. 7. 2017 [číslo] [číslo] soud zjistil, že si žalovaný objednal u žalobkyně obstarání souhlasu s umístěním sídla, přičemž souhlas měl být předán osobně. Z obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně své služby umístění sídla/místa podnikání poskytuje jako příkazník. Objednatel jako příkazce se za obstarání umístění sídla zavazuje uhradit odměnu, přičemž není-li stanoveno jinak, uzavírá se smlouva na dobu neurčitou. Z čl. 6 obchodních podmínek se pak podává, že neuvede-li příkazce, že nemá zájem o další trvání smlouvy, bude smluvní vztah nadále trvat a příkazník příkazci vystaví fakturu na období dalších 12 měsíců. Ze souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla/místa podnikání ze dne 29. 6. 2017 soud zjistil, že byl vlastníkem nemovitosti – budovy na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], vydán souhlas se zápisem sídla/místa podnikání pro žalovaného. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný si adresu [adresa žalobkyně a žalovaného], zapsal jako adresu sídla s účinností ode dne 24. 7. 2017, přičemž ke dni vyhotovení výpisu (21. 1. 2020) měl nadále žalovaný uvedenou adresu jako adresu sídla zapsánu. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 12. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky.

5. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

6. Podle § 2438 odst. 1 občanského zákoníku příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaný spolu platně a účinně uzavřeli příkazní smlouvu, jejímž předmětem byl příkaz žalovaného k obstarání virtuálního sídla žalobkyní na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného]. Žalovaný se za obstarání dané záležitosti zavázal uhradit žalobkyni odměnu ve výši 199 Kč měsíčně + DPH (s výjimkou prvních tří měsíců, za které celkem odměna činila částku 199 Kč + DPH, tj. 241 Kč). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž v obchodních podmínkách bylo ujednáno, že nebude-li smlouva ukončena, bude žalobkyně žalovanému po uplynutí prvních 3 měsíců fakturovat odměnu vždy za dalších 12 měsíců. Žalovaný smlouvu nevypověděl, ani jinak neukončil. Cenu za obstarání sídla žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala dvěma fakturami vždy za příslušných 12 měsíců poskytování sídla ve výši 2.889 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.778 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, zavázal jej soud též k zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný je rovněž povinen uhradit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, neboť se v projednávané věci jedná o vzájemný závazek podnikatelů (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšné žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Soud postupoval podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni vykonání úkonu (v projednávané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b, neboť žalobkyně podává v právně i skutkově obdobných věcech žaloby formulářového typu opakovaně). Hodnota jednoho úkonu právní služby činí v daném případě 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál v částce 100 Kč. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci samé – žaloba. Vedle toho má nárok i na náhradu DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. Pokud se jedná o podání žalobkyně ze dne 2. 6. 2020, soud žalobkyni náhradu nákladů za tento úkon nepřiznal, neboť tímto podáním byly doplněny tvrzení, jež měly být obsaženy již v žalobě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.