47 C 115/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení 130 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů za vypracování znaleckého posudku částku ve výši 2 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba - kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 130 400 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 400 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 252 000 Kč od 28. 12. 2019 do 28. 2. 2020 - se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 32 137,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou ze dne 21. 2. 2020 (podána u soudu téhož dne) se žalobce původně domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem 252 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení 10 % ročně z částky 252 000 Kč za dobu od 28. 12. 2019 do zaplacení a částky 2 500 Kč náhradu za cenu znaleckého posudku, to vše z titulu pojistné smlouvy ze dne [datum], [číslo]. Žalobce uvedl, že byl vlastníkem motorového vozidla [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], vyrobeno [anonymizováno] [rok], pro které měl u žalovaného sjednané havarijní pojištění, jež krylo i případ krádeže, a to až do výše 600 000 Kč. Dne [datum] došlo k odcizení žalobcova vozidla. Žalobce oznámil tuto pojistnou událost žalovanému a stanovil obvyklou cenu svého vozidla na 428 000 Kč, to na základě znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalovaný vyplatil žalovanému pojistné plnění pouze ve výši 176 000 Kč. Rozdíl 252 000 Kč a náklady 2 500 Kč na znalecký posudek žalobce požadoval žalobou v tomto řízení.

2. Žalovaný na svou obranu uvedl, že cenu vozidla v době krádeže stanovil na 304 000 Kč, to na základě znaleckého posudku [jméno] [příjmení]. Žalovaný vyplatil žalobci pojistné plnění nejprve 176 000 Kč snížené o spoluúčast 5 % (tj. 8 800 Kč) a snížené o dluh žalobce na pojistném 4 644 Kč, tj. pojistné plnění ve výši 162 556 Kč. Později žalovaný vyplatil žalovanému ještě 121 600 Kč Celkem žalovaný vyplatil žalovanému částku 284 156 Kč, spoluúčast žalobce činila 5 %, tj. 15 200 Kč, dlužné pojistné, které si žalovaný započetl, činilo 4 644 Kč = 304 000 Kč. Tímto žalovaný považoval právo žalobce za plně uspokojené a vyšší plnění z titulu pojistné smlouvy žalovaný odmítl, neboť je považoval za nedůvodné.

3. Soud svým rozhodnutím ze dne 8. 4. 2020, [číslo jednací], řízení částečně co do částky 121 600 Kč zastavil, neboť v tomto rozsahu podáním ze dne 20. 3. 2020 vzal žalobce žalobu zpět. Předmětem řízení tak zůstala jistina 130 400 Kč a úrokem z prodlení s částkou 2 500 Kč z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Zpětvzetí části žaloby žalobce odůvodnil skutečností, že žalovaný dne 28. 2. 2020, tedy po podání žaloby, žalobci zaplatil částku 121 600 Kč na zde řešenou pojistnou událost.

4. K žalobcovu částečnému zpětvzetí žaloby došlo za specifických okolností, které soud zjistil z provedených důkazů emailovými zprávami ze dnů 6. 1. 2020, 16. 1. 2020, 17. 1. 2020, 27. 2. 2020 a 8. 3. 2019 (všechny důkazem provedeny při jednání soudu dne 19. 3. 2021).

5. Žalovaný informoval žalobce emailem ze dne 6. 1. 2020, že znovu otevírá prošetření pojistné události; stalo se tak na popud žalobcem žalovanému předloženého znaleckého posudku [titul]. [příjmení] a požádal žalobce, o nečinění dalších kroků (důkaz tímto mailem). Žalovaný si nechal zpracovat znalecký posudek [jméno] [příjmení], který oproti předchozímu šetření stanovil obvyklou cenu odcizeného vozidla na 304 000 Kč. Žalovaný proto avizoval žalobci v emailu ze dne 16. 1. 2020, že je ochotný doplatit žalobci pojistné podle uvedeného znaleckého posudku [jméno] [příjmení], tedy částku 128 000 Kč a náklady právního zastoupení žalobce a žalovaný požádal žalobce o stanovisko a že po schválení žalobcem žalovaný tuto částku obratem žalobci vyplatí (důkaz mailem z 16. 1. 2020 adresovaným předchozímu zástupci žalobce). Předchozí zástupce žalobce dne 17. 1. 2020 požádal o zaslání znaleckého posudku [jméno] [příjmení] a napsal, že věc probere s klientem a ozve se s vyjádřením (důkaz mailem přechozího zástupce žalobce z 17. 1. 2020). Žalovaný tak žalobci 17. 1. 2020 poslal znalecký posudek [jméno] [příjmení] a napsal, že bude očekávat stanovisko žalobce (důkaz: mail žalovaného z 17. 1. 2020). Žalobce se však již žalovanému neozval, přestože to slíbil předtím, a rovnou podal 21. 2 2020 žalobu. Žalovaný pak 28. 2. 2020 zaplatil žalobci 121 600 Kč. Přitom stačilo málo – aby se žalobce vyjádřil žalovanému, jak přitom slíbil a vyčkal žalovaným slíbeného vyplacení části žalobního nároku a nemuselo k podání žaloby pro částku 121 600 Kč vůbec dojít. [příjmení] žalobce, který za popsaných okolností podával hned žalobu, místo aby s žalovaným ještě jednal (nebo se alespoň jednou ozval), nelze poskytnout právní ochranu v tom smyslu, že by snad žalobce měl mít právo na náhradu nákladů řízení části žaloby, kterou vzal žalobce zpět (co do částky 121 600 Kč). Opačný postup by byl mimo jiné sférázný z hlediska dobrých mravů. Z těchto důvodů soud je názoru, že to byl žalobce, kdo procesně zavinil částečné zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. V rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se tato skutečnost projevila tak, než že soud stejně žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení (k tomu viz dále).

6. Důkazy soud hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Z důkazů zjistil následující skutková zjištění.

7. Žalobce s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu ze dne 18. 9. 2017, č. smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve vlastnictví žalobce, rok výroby 2014, datum první registrace 2. 11. 2014, mj. proti odcizení (důkaz: Návrh smlouvy pojištění vozidel ze dne 18. 9. 2017). Součástí pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) a Doplňkové pojistné podmínky pro havarijní pojištění [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“) – viz část 5. pojistné smlouvy.

8. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], [ulice] oddělení [část obce], [číslo jednací], soud zjistil, že žalobce ohlásil krádež svého shora označeného vozidla, přičemž jako počet najetých kilometrů („ na tachometru“) žalobce uvedl 232 000 km. Skutečnost, že došlo k odcizení předmětného vozidla, rovněž nebyla mezi účastníky sporná. Co však bylo předmětem sporu mezi stranami řízení, byla obvyklá cena vozidla v době odcizení, tj. k 4. 11. 2018.

9. Před podáním žaloby žalovaný zaplatil žalobci na pojistném plnění z titulu pojistné smlouvy (za odcizení vozidla) částku 162 556 Kč. Žalobce sice v žalobě tvrdil, že mu žalovaný zaplatil 176 000 Kč, tuto diskrepanci se ale podařilo na jednání soudu odstranit, když žalovaný učinil na nesporné, že na pojistné plnění nejdříve zaplatil 162 556 Kč (od částky 176 000 Kč žalobce opomněl odečíst svou spoluúčast 5 % (tj. 8 800 Kč) a dlužné pojistné 4 644 Kč).

10. Dále žalovaný zaplatil žalobci na dluh uplatněný žalobou dne 28. 2. 2020 částku 121 600 Kč. Tuto skutečnost jednak prokázal sám žalobce výpisem z banky [anonymizováno], jednak se jednalo o nespornou skutečnost. Z důkazů emailovou korespondencí vyplynulo (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku), že příkaz k platbě zadával žalovaný dne 27. 2. 2020. Žalovaný platbu prováděl, aniž by mu byl znám fakt podání žaloby na něj. Žaloba byla podána dne 21. 2. 2020, soud žalobu žalobci doručoval až 8. 4. 2020 (viz listina„ Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ ze dne 10. 4. 2020 na č. l. 8). Při doplacení částky 121 600 Kč žalovaným žalobci žalovaný vyšel ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] (viz text níže).

11. Z důkazu listinou„ VÝPOČET PLNĚNÍ PŘI TOTÁLNÍ ŠKODĚ – HAV“ ze dne 18. 3. 2021 soud zjistil, jakým početním postupem žalovaný dospěl k doplacení další části pojistného plnění - 121 600 Kč. Z celkové obvyklé ceny vozidla 304 000 Kč žalovaný odečetl spoluúčast žalobce 5 % - viz část 5. pojistné smlouvy a čl. 7 DPP:„ V případě totální škody na vozidle či odcizení vozidla se pojistným plněním rozumí částka ve výši obvyklé ceny vozidla v ČR v době bezprostředně před pojistnou událostí, přičemž výsledná částka se snižuje o obvyklou cenu použitelných zbytků vozidla a o výši dohodnuté spoluúčasti.“ - tj. 15 200 Kč. Dále žalovaný odečetl pojistné 4 644 Kč, které žalobce dlužil na své pojistné smlouvě - viz čl. 7 VPP:„ Pokud v době, kdy vám budeme hradit pojistné plnění z nahlášené škody, zjistíme, že na jedné z vašich platných smluv evidujeme dlužné pojistné, můžeme snížit vyplacené pojistné plnění o tuto dlužnou částku.“ - a mínus již vyplacené pojistné 162 556 Kč.

12. Dluh žalobce na pojistném ke smlouvě [číslo] ve výši 4 644 Kč vyplynul z interní zprávy žalovaného ze dne 8. 3. 2019 a koneckonců žalobce jej nesporoval.

13. Žalobce tvrdil, že obvyklá cena odcizeného vozidla činila ke dni odcizení 428 000 Kč. Na podporu svého tvrzení žalobce označil důkaz znaleckým posudkem [titul]. [jméno] [příjmení], [číslo] [rok]. Tento znalecký posudek ale žalobce nepředložil, a to ani na výzvu soudu před jednáním, v níž soud žalobce poučil, že nepředloží-li žalobce citovaný znalecký posudek, tak nelze vyloučit zamítnutí žaloby. Žalobce se nedostavil bez omluvy k jednání.

14. Žalobce doložil toliko fakturu vystavenou [titul]. [jméno] [příjmení] na částku 2 500 Kč za znalecký posudek [číslo] 2019 o ceně obvyklé [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] ke dni 4. 11. 2018. Z faktury plyne, že ji žalobce zaplatil dne 20. 9. 2019 (v hotovosti). Tím žalobce prokázal skutečnost, že vynaložil v souvislosti s řešením pojistné události částku 2 500 Kč za znalecký posudek. O samotné existenci tohoto posudku [titul]. [příjmení] nebylo sporu mezi účastníky (žalovaný takovému posudku oponoval), akorát tento posudek žalobce soudu nepředložil (a nepředložil takový posudek ani žalovaný). Pořízení posudku žalobcem mělo následek, že žalovaný znovuotevřel a přešetřil pojistnou událost, přičemž výsledek byl pro žalobce příznivější než původně.

15. Naopak žalovaný tvrdil a prokázal znaleckým posudkem s doložkou § 127a občanského soudního řádu, že obvyklá cena vozidla činila ke dni odcizení vozidla (4. 11. 2018) částku 304 000 Kč (důkaz: posudek [jméno] [příjmení] ze dne 14. 1. 2020, č. j. 2575-1193-01-2020). Podle § 127a věta první občanského soudního řádu platí, že pokud znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud tudíž ve svém rozhodování vycházel z prokázané skutečnosti, že obvyklá cena vozidla činila v době nastalé pojistné události 304 000 Kč. Soud aplikoval § 127 odst. 1 věta poslední o. s. ř. („ [obec] výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.“), tedy se spokojil s písemným posudkem znalce. Žalobce se nedostavil k jednání, a proto ani po provedení důkazu tímto znaleckým posudkem na jednání proti němu nevznesl žádné námitky (ani žalovaný proti tomuto znaleckému posudku neměl námitky).

16. Toliko před jednáním žalobce namítl proti znaleckému posudku [jméno] [příjmení] jeho nepřezkoumatelnost z důvodu, že znalec řádně nezdůvodnil stanovení koeficientu prodejnosti odcizeného vozidla a že znalec nedodal podklady stran průzkumu trhu. Na tyto námitky ještě před jednáním reagoval aktivně žalovaný ve smyslu, že si od znalce [jméno] [příjmení] vyžádal doklady, z nichž tento znalec vycházel při stanovení koeficientu prodejnosti a obecné ceny vozidla a tyto podklady žalovaný zaslal soudu a byly provedeny k důkazu na jednání. Z ceníku [příjmení] o prodaných vozidlech tak plyne, že v roce 2019 byly uskutečněny dva prodeje vozidla [jméno] [příjmení] [jméno] srovnatelné výbavy a shodného roku výroby s vozidlem žalobce, kdy tato vozidla byla prodána v průměru za 393 700 Kč, avšak za situace, kdy tato vozidla měla podstatně nižší kilometrový nájezd než vozidlo žalobce, a to pouze 104 100 km. Z inzerátů srovnatelných vozidel plyne, že tam inzerované vozidlo ([jméno] - [příjmení] [jméno] [anonymizována tři slova]) má téměř shodný nájezd 233 000 km jako vozidlo žalobce v době odcizení, avšak toto inzerované vozidlo je nebourané, pozdějšího roku výroby, a přesto byla na trhu nabízena jeho cena 277 915 Kč. V inzerátech je nabízeno vozidlo s obdobným nájezdem jako vozidlo žalobce, a to s najetými 248 600 km, rovněž nebourané a jeho nabídková cena byla 273 873 Kč ([jméno] - [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] 200 [anonymizováno]). Pouze dvě vozidla byla nabízena za cenu vyšší než 300 000 Kč, avšak obě vozidla jsou pozdějšího roku výroby ([číslo]), nejsou bouraná a vozidlo s nejvyšší nabízenou cenou 360 906 Kč má dokonce ze všech vozidel nejnižší nájezd (210 702 km). Žádné z vozidel (tj. ani vozidla reálně prodaná dle ceníku [příjmení]) se ani nepřibližuje ceně tvrzené žalobcem (tj. 428 000 Kč).

17. Dokonce soud zástupci žalobce (30. 11. 2020) doručil před jednáním i podání žalovaného, které vysvětluje konkrétní podklady, z nichž znalec [jméno] [příjmení] vycházel a tyto i blíže reprodukuje a soudu předložil k důkazu ([příjmení] [příjmení] a inzeráty na prodej podobných vozidel), čímž se žalovaný vypořádal s námitkami žalobce z 20. 10. 2020 proti znaleckému posudku [jméno] [příjmení] (viz č. l. 33); avšak žalobce pak již v řízení věcně nereagoval, proti znaleckému posudku [jméno] [příjmení] již nic nenamítal, podání žalobce z 27. 11. 2020 již neoponoval. O to méně byl výslech znalce [jméno] [příjmení] nezbytný. Pokud soud shledal za přesvědčivé závěry znalce [jméno] [příjmení], pak nebyl rozumný důvod vyhovět důkaznímu návrhu žalobce z 20. 10. 2020 (ještě před jednáním, viz č. l. 34) na vypracování revizního znaleckého posudku.

18. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Podle ust. § 2758 odst. 1 občanského zákoníku platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2811 občanského zákoníku platí, že při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

19. Z provedených důkazů vyšlo najevo, že v důsledku škodní události – odcizení vozidla dne 4. 11. 2018 – došlo ke zmenšení majetku žalobce o 304 000 Kč. Tuto škodu byl žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy žalobci nahradit formou pojistného plnění. Žalovaný tuto svou základní povinnost ze smlouvy splnil, když žalovanému vyplatil na pojistném plnění celkem 284 156 Kč. Jedná se o částku po zohlednění spoluúčasti žalobce a po zohlednění dluhu žalobce na pojistném, jak je uvedeno shora.

20. Soud shledal výpočet pojistného plnění, kterého se žalobci dostalo, za správný. Závazek žalovaného z titulu pojistné smlouvy zanikl v zásadním rozsahu splněním. Proto byl žalobce se svou žalobou v rozsahu jistiny (130 400 Kč po částečném zastavení řízení) neúspěšný (výrok II. rozsudku). Soud též zamítl pro nedůvodnost nejen úrok z prodlení ze zamítnuté jistiny 130 400 Kč, ale též úrok z prodlení z částky 252 000 Kč od 28. 12. 2019 do 28. 2. 2020 (tedy i z částky 121 600 Kč, kterou žalovaný po podání žaloby zaplatil). Totiž žalobce dovozoval splatnost žalobní částky na základě výzvy k úhradě datované 6. 12. 2019, v níž žalobce stanovil žalovanému lhůtu k plnění do 15 dnů od doručení výzvy. Šlo tak o splatnost závazku na výzvu věřitele (viz § 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce však neprokázal, zda a kdy tuto výzvu žalovanému doručil (dodal do dispoziční sféry žalovaného). Žalobce prokázal jen odeslání této výzvy žalovanému dne 9. 12. 2019; avšak odeslání není totéž co doručení. Proto nelze dovodit, že by žalovaný byl v prodlení se zaplacením částky 121 600 Kč ještě před doručením žaloby.

21. Co se týká příslušenství pohledávky v podobě částky 2 500 Kč, je situace jiná. V řízení vyšlo najevo, že popudem k přezkoumání výše pojistného plnění žalovaným bylo zpracování posudku na objednávku žalobce. Žalovaný přiznal, že svůj postup ohledně výše pojistného plnění přezkoumal z důvodu předložení posudku žalobcem. Pak je nutné pokládat sumu 2 500 Kč, kterou žalobce zaplatil za daný znalecký posudek, za účelně vynaložený náklad související s žalobcovou pohledávkou na pojistné plnění. Podle ust. § 513 občanského zákoníku platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Soud vyhodnotil částku 2 500 Kč za znalecký posudek jako náklad žalobce spojený s uplatněním jeho pohledávky na pojistné plnění, účelně vynaložený. Proto žalovaného zavázal k jejich náhradě žalobci (výrok I. rozsudku).

22. Co se týká náhrady nákladů řízení, soud přiznal žalovanému právo na jejich náhradu v plné výši, neboť je to žalovaný, kdo byl ve sporu v drtivé části úspěšný. Tento výrok má oporu v § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Částečný neúspěch žalovaného byl nepatrný, když spočíval v částce 2 500 Kč ku 130 400 Kč. Pokud jde o částečné zastavení řízení, to procesně zavinil žalobce (srov. text shora), a proto i ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit žalovanému náklady řízení. K tomu soud dodává, že žalobce pojal výzvu k úhradě z 6. 12. 2020 jako výzvu hmotněprávní podle § 1958 o. z., jako teprve zesplatňující žalobní pohledávku; současně ji však pojal jako předžalobní upomínku ve smyslu § 142a o. s. ř. Takový postup však možný není. Výzva podle § 142a o.s.ř. je výzvou procesněprávní, smyslem je žalovaného upozornit, že opomenul zaplatit již splatný závazek, informovat ho, že již něco dluží (a ne, že teprve bude dlužit, pokud by v budoucnu ve lhůtě nezaplatil, což byl případ výzvy k úhradě žalobce). Takto bylo též rozhodováno i v soudní praxi (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 23 Co 210/2013 - na ASPI pod č. JUD252577CZ - či usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 643/17).

23. Náklady řízení žalovaného spočívají v nákladech právního zastoupení. Při určení odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud postupoval dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Výše odměny za ten který úkon právní služby vyplývá z ust. § 7 advokátního tarifu a činí v této věci 6 340 Kč. Výše paušální náhrady hotových výdajů je upravena v ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a činí 300 Kč/úkon. Žalovanému tak náleží náhrada za úkony právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu: odměna ve výši 6 340 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč; b) odpor proti platebnímu rozkazu s odůvodněním (společně podání ze dne 12. 6. 2020 a 21. 7. 2020) - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 6 340 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč; c) podání ze dne 27. 11. 2020 ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 6 340 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč; d) účast na jednání soudu dne 19. 3. 2021 nepřesahující dvě hodiny - § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu: odměna ve výši 6 340 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. Náhrada za DPH, jejímž plátcem právní zástupce žalobce je (viz § 137 o. s. ř.), činí 5 577,60 Kč Celkem je proto žalobce povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 32 137,60 Kč. Částka je na základě § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Za podání z 16. 11. 2020 soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení. Svou podstatou šlo o žádost o prodloužení lhůty a dále v zásadě již žalovaný jen opakuje to, co již uvedl předtím ve vyjádření k žalobě. Soud takto postupoval v souladu s judikaturou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3521/2017:„ …Za účelné lze považovat toliko takové úkony advokáta, které byly potřebné (nezbytné) k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě…neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem...“; rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 14 Ad 12/2018 – 54 (dostupný např. na ASPI):„ Opakování již dříve vyřčeného…nelze považovat za podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu (viz usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2013, sp. zn. 57 Co 799/2013) ,…“.