47 C 125/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 154 500 Kč odvíjeného z pravomocně přisouzené jistiny

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 154 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 44 180 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v tomto řízení požadovala zaplacení částky 154 500 Kč jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 1 030 000 Kč za dobu prodlení od 8. 2. 2023 do 8. 2. 2024, a to s tvrzením, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, - ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, - byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 030 000 Kč do 7. 2. 2023, což žalovaná nesplnila.

2. Žalovaná – sestra žalobkyně - navrhla žalobu zamítnout. Uvedla zejména, že rozsudek Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, trpí vadou hmotného a procesního práva a že nedokonalost zákona lze spatřovat v neoprávněnosti odvolacích soudů přezkoumávat důkazy. Žalovaná zejména uvedla, že žalobkyně u Okresního soudu v , adresa, nárokovala něco, na co neměla nárok, vytáhla z rodičů účastnic úspory a nereagovala na telefonáty rodičů a že pouze žalovaná rodičům pomáhala. Dům, který byl vypořádán v řízení u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zůstal kvůli žalobkyni nedodělaný a žalovaná musela provádět opravy. Navíc matka účastnic musela zaplatit přes 200 000 Kč na náhradě nákladů řízení ve sporu s žalobkyní.

3. Soud provedl při ústním jednání v přítomnosti účastníků písemné důkazy a z nich zjistil následující právně významné skutečnosti.

4. Žalobkyně se v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které vlastnila s žalovanou. Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne 29. 4. 2021 č. j. , spisová značka, rozhodl mj.: I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. č. , hodnota, (vodní plocha), k pozemku parc. č. , hodnota, (zahrada) a k pozemku parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, evidovaném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , se zrušuje. II. Žalované se přikazují do jejího výlučného vlastnictví pozemek parc. č. , hodnota, (vodní plocha), pozemek parc. č. , hodnota, (zahrada) a pozemek parc. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. 9 (rodinný dům), vše v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, evidovaném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, . III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnictví částku 1 030 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku. IV. Návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované v rámci vypořádání spoluvlastnictví částku 816 514,04 Kč, se zamítá. V. Řízení se co do částky 22 028,46 Kč zastavuje.“., právnická osoba, předmět nynějšího řízení je podstatný shora citovaný výrok III., kterým Okresní soud v , adresa, rozhodl o vypořádacím podílu žalobkyně kvůli tomu, že žalované byly příslušné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví. Tento vypořádací podíl ve výši 1 030 000 Kč Okresní soud v , adresa, zjistil ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, ., který obvyklou cenu nemovitých věcí určil na 2 060 000 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil z citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, .

6. Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v , adresa, si podaly obě účastnice odvolání. Žalovaná stran výroku III. citovaného rozsudku okresního soudu navrhovala, aby byla zavázána zaplatit žalobkyni úhradu vypořádacího podílu ve splátkách a že lhůta tří měsíců je zcela nereálná. Krajský soud v Brně ale rozsudkem ze dne 6. 10. 2022 č. j. , spisová značka, výrok III., v němž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 030 000 Kč, potvrdil, a to s odůvodněním, že „řízení probíhá od roku 2019 a žalované, která se domáhala od počátku řízení přikázání spoluvlastnického podílu do svého výlučného vlastnictví, muselo být zřejmé, že bude zavázána k výplatě vypořádacího podílu, a tudíž učinit k tomuto příslušné kroky. Navíc lhůta tří měsíců překračuje zákonnou lhůtu tří kalendářních dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).“. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně – i výrok III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, - nabyl právní moci dne 7. 11. 2022. Výrok III. (tj. o vypořádacím podílu žalobkyně) proto nabyl vykonatelnosti dne 8. 2 2023 (jelikož tříměsíční lhůta k plnění plynula ve smyslu výrok III. rozsudku Okresního soudu v , adresa, od 7. 11. 2022). Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazů citovanými rozsudky okresního a krajského soudu, které obsahují i doložky právní moci a vykonatelnosti (k nim okresním soudem připojené).

7. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že žalovaná žalobkyni – na žalobkyni přisouzeném vypořádacím podílu ve výši 1 030 000 Kč ve smyslu výroku III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, - ničeho nezaplatila.

8. Žalobkyně odeslala dne 8. 2. 2024 žalované poštou předžalobní výzvu k úhradě žalobní částky, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. (důkaz: Předžalobní výzva k úhradě dluhu z 8. 2. 2024 a podací lístek).

9. Soud na základě dokazování přijal následující závěr o skutkovém stavu: žalované byla pravomocným rozsudkem soudu uložena povinnost zaplatit žalobkyni podíl z titulu vypořádání spoluvlastnictví ve výši 1 030 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku, tj. do 7. 2. 2023, ale žalovaná žalobkyni ničeho z této částky nezaplatila.

10. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

11. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“): „Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“. V řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, nastala situace předvídaná v hypotéze citované právní normy (tj. že se účastnice nedohodly o zrušení spoluvlastnictví), pročež následovala dispozice citované právní normy a Okresní soud v , adresa, citovaným rozsudkem podílové spoluvlastnictví účastnic zrušil. Vzhledem k § 1147 věta první o. z. (tj. „Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům…“) Okresní soud v , adresa, nemovitosti přikázal žalované, a to za náhradu (vypořádací podíl) ve výši 1 030 000 Kč (ve smyslu poloviny obvyklé ceny příslušných nemovitostí), kterou byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do dne 7. 2. 2023 podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, .

12. Svoji právní povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 030 000 Kč - plynoucí z citovaných dvou rozsudků a z § 1147 věta první o. z. (ostatně i z § 159a odst. 1 o. s. ř.) – žalovaná nesplnila, a proto žalovaná je od 8. 2. 2023 v prodlení se zaplacením částky 1 030 000 Kč.

13. Žalobkyni tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované zákonné úroky z prodlení z částky 1 030 000 Kč, a tohoto práva v tomto řízení využila; to vše v souladu s § 1968 věta první o z. („Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.“), i v souladu s § 1970 o. z. („Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“). Právo na úroky z prodlení vzniká ze zákona (§ 1970 o. z.), věřitel nemusí činit další právní jednání.

14. Judikatura soudu je ustálena v závěru, že nepříznivým právním důsledkem porušení povinnosti zaplatit peněžitý dluh je ve smyslu obecné právní úpravy vznik prodlení spojený s nárokem věřitele na úrok z prodlení; rozhodující je, kdy nastala splatnost dluhu [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2009 sp. zn. , spisová značka, (publikovaný pod č. 76/2010 v časopise Soudní judikatura), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2019 sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2023 sp. zn. , spisová značka, aj.].

15. Tudíž jestliže byla žalobkyni přisouzena finanční náhrada (vypořádací podíl) ve smyslu § 1147 věta první o. z. a byla splatná ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku (Okresního soudu v , adresa, ), pak po uplynutí této lhůty k plnění nastala splatnost dluhu žalované, a následujícím dnem (tj. dnem 8. 2. 2023) se žalovaná dostala do prodlení. Z těchto důvodů je žalovaná povinna z dlužné částky 1 030 000 Kč platit žalobkyni ode dne 8. 2. 2023 úroky z prodlení až do zaplacení (srov. § 1970 o. z.) [obdobně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2019 sp. zn. , spisová značka, (publikovaný mj. v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/2022), přičemž ústavní stížnost proti uvedenému rozsudku Nejvyššího soudu byla odmítnuta jako mj. zjevně neopodstatněná usnesením Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. I. ÚS 2828/21).

16. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí (viz § 510 o. z.) a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2003 sp. zn. , spisová značka, , dostupný např. na ASPI pod č. JUD26862CZ).

17. Žalobkyně kapitalizovala (vyčíslila) úrok z prodlení na částku 154 500 Kč, ve smyslu zákonného úroku z prodlení z částky 1 030 000 Kč, a to za období od 8. 2. 2023 do 8. 2. 2024. V této výši žalobní částka odpovídá (ve smyslu § 1970 věta druhá o. z.) nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích), a to i § 2 citovaného nařízení („Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“). Zákonná roční sazba úroku z prodlení tak činila v souladu s § 2 citovaného nařízení vlády 15 % ročně, a žalobní nárok tuto zákonnou sazbou nepřevyšuje.

18. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě pro její plnou důvodnost zcela vyhověl.

19. Námitky žalované uplatněné v tomto řízení nebyly právně významné pro projednání a rozhodnutí nynějšího sporu mezi účastnicemi.

20. Žalobkyně totiž svůj žalobní požadavek odvíjela od prodlení žalované se zaplacením částky 1 030 000 Kč přisouzené žalobkyni pravomocným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, . Je tak zřejmé, že námitky žalované - jako například, že údajně žalobkyně se k rodičům nechovala zcela řádně, že od nich získávala peníze, že dům, který byl předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic, byl nedodělaný a žalovaná do něj musela investovat, že matka účastnic byla v soudním sporu s žalobkyní a že matka účastnic musela žalobkyni podle rozhodnutí soudu hradit náklady řízení (apod.) - nemohly nic změnit na existenci právní povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 030 000 Kč do 7. 2. 2023.

21. Z těchto důvodů - tedy pro nadbytečnost – soud neprováděl důkazy navržené žalovanou (srov. protokol o jednání z 28. 6. 2024, tj. zejména následující důkazy: dopis s datem 19. 3. 1998, a to k prokázání tvrzení, že žalobkyně měla údajně žádat další peníze žalobkyně od rodičů a že údajně již peníze dostala žalobkyně od rodičů; dopis označený jako svědectví matky účastnic s datem 2. 11. 2007 a rovněž s datem 5. 2. 2008, a to k prokázání tvrzení, že údajně žalobkyně již byla rodiči vyplacena pro život; služební záznam s datem 10. 8. 2009 a protokol o nahlížení do spisu s datem 16. 9. 2009, a to k prokázání tvrzení, že žalobkyně údajně žalovanou nepravdivě osočila, že žalovaná napadla žalobkyni; listina označená jako úhrady úkonu poskytované péče platný od 1. 1. 2018 a dále označená jako pečovatelská služba , Anonymizováno, , o. p. s., a to k prokázání tvrzení žalované, že pokud by se žalobkyně starala o matku účastnic, tak že by žalobkyně musela hradit tam uvedené částky; potvrzení o účasti na zájezdě s datem 20. 5. 1994, které má dosvědčovat, že žalovaná dala matce své úspory pro případ, že by zahynula žalovaná v Rakousku; odvolání matky účastnic s datem 20. 6. 2013 a dovolání s datem 7. 5. 2014, a to ve věci vedené u Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , a to ohledně tvrzení žalované, že matka účastnic musela uhradit v soudním sporu s žalobkyní náklady řízení žalobkyni; listina označená jako geodesie s datem 10. 11. 1975 a oznámení o zahájení stavebního řízení s datem 8. 10. 1985 a opis notářského zápisu , Anonymizováno, a darovací smlouva sp. zn. , IBAN, /, Anonymizováno, a informace o parcelách katastru nemovitostí s datem 28. 11. 2011, a to vše k prokázání tvrzení žalované o údajném o zfalšování darovací smlouvy, přičemž šlo o nemovitost, o kterou nebylo vedeno řízení u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ; vyjádření žalovaných s datem 28. 6. 2013 v řízení sp. zn. , spisová značka, , a to ohledně tvrzení žalované o vkladní knížce matky účastnic).

22. Rovněž soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz navržený žalovanou v podobě vyjádření žalobkyně ve sporu , spisová značka, vedeného u Okresního soudu v , adresa, s datem podání 18. 9. 2019, a dále doplnění vyjádření s datem 25. 3. 2021 ve stejném sporu, a to k prokázání tvrzení žalované, že žalovaná v uvedeném sporu se domáhala náhrady oprav do nemovitosti, avšak tato náhrada jí nebyla přiznána kvůli námitce promlčení. Totiž na existenci pravomocného výroku III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, namítané skutečnosti nic nemohou změnit.

23. Pro nadbytečnost soud též nevyhověl důkaznímu návrhu žalované v podobě již existujícího znaleckého posudku ohledně nemovitosti, o které bylo rozhodnuto v řízení sp. zn. , spisová značka, , a to k prokázání skutečnosti ohledně nedělitelnosti domu. Opět by tato skutečnost nic nemohla změnit na existenci pravomocného výroku III. citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, (ostatně Okresní soud v , adresa, právě vycházel z reálné nedělitelnosti domu).

24. Pokud žalovaná namítala nesprávnost citovaného rozsudku Okresního soudu v , adresa, a Krajského soudu v Brně, pak tyto rozsudky jsou v právní moci a jsou vykonatelné (viz § 161 odst. 1: „Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění“). V právním státě je nezbytné (mj. kvůli právní jistotě) pravomocné rozsudky soudů respektovat. Ostatně závaznost výroku pravomocného rozsudku pro účastníky řízení stanoví též § 159a odst. 1 a 4 o. s. ř. : „(1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení… (4) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.“.

25. Koneckonců důležitý kontext právního státu (právní jistoty) již dříve byl žalované v principu podobně vysvětlen, když Okresní soud v , adresa, v citovaném rozsudku (bod 24.) uvedl: „Ačkoli tedy má žalovaná jinou subjektivní představu o tom, jak mělo toto řízení skončit, pravomocná soudní rozhodnutí staví na jisto, že …“.

26. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 6 180 Kč a nákladech právního zastoupení. Jde o odměnu jejího advokáta za následující úkony právní služby: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním posouzením, 3) žaloba, 4) vyjádření ve věci samé z 24. 5. 2024 k vyjádření žalované k žalobě, a 5) účast advokáta při jednání (tj. 5 x 7 300 Kč - viz § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky ř. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jako „a. t.“). Dále jde o paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 1 500 Kč (tj. 5 x 300 Kč) v souladu s § 13 odst. 4 a. t. Celkem tak je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 44 180 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně (viz § 149 odst. 1 o. s. ř.).

27. Lhůtu k plnění (viz výrok I. i II.) soud určil na tři dny od právní moci tohoto rozsudku, tedy v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Soud neshledal důvody pro určení delší lhůty k plnění či pro splátky. Jiná lhůta k plnění než v délce tří dnů (tedy i určení plnění ve splátkách) je výjimkou z obecného pravidla. Soud neshledal důvody pro uplatnění výjimky z pravidla třídenní lhůty k plnění. Ostatně platí pravidlo („singularia non sunt extendenda“), že výjimky z pravidla mají být aplikovány restriktivně (v judikatuře srov. metodologicky obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2005 č. j. , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. , spisová značka, ). Obecné soudy (Okresní soud v , adresa, a Krajský soud v Brně v citovaných rozsudcích) již jednou vyšly žalované vstříc v tom smyslu, že podstatně prodloužily třídenní lhůtu k plnění na tři měsíce; nicméně žalovaná tohoto „dobrodiní“ nevyužila a dosud žalobkyni nic neuhradila. Žalobkyni nelze upírat právo na zaplacení žalobní pohledávky v přiměřené lhůtě. Tím spíše ve vysvětleném kontextu (především nesplnění ani prodloužené lhůty k plnění v citovaném rozsudku Okresního soudu v , adresa, ) by bylo v rozporu se spravedlivou rovnováhou mezi věřitelem (žalobkyní) a dlužníkem (žalovanou) znovu prodlužovat - čekání žalobkyně na splacení žalobní pohledávky (a jejího příslušenství, tj. nákladů řízení) – na základě event. rozhodnutí o splátkách či o lhůtě k plnění delší než je obecná zákonná třídenní lhůta.