47 C 140/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 250 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 250 Kč za dobu od 9. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu)

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 1 250 Kč spolu s úroky z prodlení 8,25 % p. a. za dobu od 9. 8. 2020 do zaplacení, a to z titulu neuhrazení ceny za odtah vozidla [registrační značka] z místa, kde bylo stání vozidla zakázáno, odtah proveden dne 29. 6. 2020, č. protokolu [číslo].

2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 31. 8. 2021 vyhlásil rozsudek.

3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav.

4. Dne 29. 6. 2020 v 17:55 hodin žalobce započal s odtahem vozidla [registrační značka] z místa [ulice a číslo], [obec a číslo], neboť vozidlo stálo neoprávněně na vyhrazeném parkovišti (§ 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) (důkaz: protokol o odtažení motorového vozidla [číslo] ze dne 29. 6. 2020). Odtah byl zahájen na pokyn strážníka městské policie, id. č. strážníka [číslo]. Odtah nebyl proveden úplně, jednalo se o tzv. odtah neúplný, kdy žalovaný se dostavil na místo odtahu v době odtahu vozidla. Automobil si téhož dne převzal žalovaný.

5. Žalobci vznikly náklady související s odtahem ve výši 1 250 Kč, jak rovněž vyplývá z protokolu o odtažení vozidla. Ceny pro tyto případy byly stanoveny nařízením [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne 12. 2. 2013, účinným od 1. 4. 2013. Dle jeho § 2 odst. 1 písm. b) činí cena za nucený odtah neúplný 1 250 Kč.

6. Ze smlouvy uzavřené dne 19. 5. 2020 vyplynulo, že předmětné vozidlo koupil žalovaný, tudíž v době provádění odtahu byl jeho vlastníkem provozovatelem. Tato skutečnost je nepřímo potvrzena také výpisem z centrální evidence vozidel v tom smyslu, že teprve až od 15. 10. 2020 je tam zapsán jako vlastník a provozovatel společnost [právnická osoba] a od 29. 10. 2014 do 15. 10. 2020 tam byl zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [příjmení] [jméno], který však vlastnické právo k vozidlu podle kupní smlouvy dne 19. 5. 2020 převedl na žalovaného. Žalovaný ani přes výzvu ze dne 6. 8. 2020 na svůj dluh ničeho neuhradil.

7. Po právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla, které bylo odtahováno, jelikož ve smyslu ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vozidlo stálo v místě, kde bylo stání zakázáno. V souvislosti s tímto započatým, avšak nedokončeným odtahem vznikly žalobci náklady ve výši 1 250 Kč.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci dle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů („ O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.“) nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroku z prodlení stanoveného dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

9. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

10. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 odst. 1 citované vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč, a to za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, spočívající v předžalobní výzvě a žalobě (včetně jeho doplnění ze dne 14. 7. 2021, když doplňované skutečnosti měly být součástí žaloby, a tento úkon tak nelze považovat za účelný, a ve výzvě k plnění). Podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše paušální náhrady činí proto 100 Kč za každý úkon. Celkem tedy na nákladech řízení soud přiznal žalobci částku 600 Kč, která zahrnuje i žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.