47 C 15/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31 152,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 600 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 600 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení poplatků v celkové výši 5 954 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 598,02 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 554 Kč od 23. 2. 2023 do 15. 2. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 954 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 22 600 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 959 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 19. 10. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 28 554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 23. 2. 2023 do zaplacení a povinnost zaplatit žalobci částku 2 598,02 Kč z titulu smluvní pokuty, to vše z důvodu smlouvy o úvěru ze dne 23. 1. 2023 uzavřené (dle tvrzení žalobce) mezi účastníky dálkovým způsobem, přičemž částka 22 600 Kč má být jistinou úvěru, částka 5 650 Kč poplatkem za poskytnutí úvěru, částka 110 Kč poplatkem za službu Klidné spaní, částka 165 Kč poplatkem za službu Presto, částka 29 Kč poplatkem za službu Informační SMS servis a částka 2 598,02 Kč smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z jistiny za dobu od 23. 2. 2023 do 24. 5. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K projednání věci nařídil soud na den 1. 3. 2024 jednání, k němuž se účastníci ani zástupce žalobce nedostavili.

4. Soud dokazováním listinnými důkazy zjistil následující skutkový stav.

5. Dne 23. 1. 2023 byla vyhotovena listina označená jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, v níž je uvedeno, že se žalobce jakožto věřitel zavázal poskytnout žalované jakožto dlužníkovi úvěr až do výše 22 600 Kč, a že žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní částku spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 5 650 Kč a dále částku 110 Kč jako poplatek za službu Klidné spaní, 165 Kč jako poplatek za službu Presto a 29 Kč jako poplatek za službu Informační SMS servis. Listina není podepsána žalovanou.

6. Žalobce předložil i listinu označenou jako „Autorizace ověření totožnosti“, v níž je uvedeno datum 23. 1. 2023 a že „ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (ASIP)“. To je však nejasné, není zřejmé, jak konkrétně byla ověřena totožnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Navíc žalobce neuvedl, kdy se dával do jakého bankovního účtu a neoznačil k tomu důkaz.

7. Dále žalobce předložil listinu označenou jako „Identifikované příjmy“, podle níž má žalovaná čistý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč. Tato listina ale není datována a je nejasná. Je v ní uvedeno, že „byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele.“, ale neplyne z toho, na základě jakých konkrétně informací a dokladů byl žalobcem tvrzený čistý příjem ověřen a z této listiny ani neplyne zdroj příjmu žalované. Obdobné platí i o listině žalobce, předložené k důkazu, označené jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“.

8. Žalobce předložil též listinu označenou jako „Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, .“. V této listině je uvedeno, že datum provedení výpočtu úvěruschopnosti žalované bylo 23. 1. 2023, že celkový počet členů ve společné domácnosti s příjmem činí dva, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky jsou 10 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení jsou 3 000 Kč, další nezbytné výdaje a zbytné výdaje jsou 0, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 30 000 Kč a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem činí 40 000 Kč a že „vypočítané minimální výdaje“ jsou 6 955 Kč. Z této listiny (ani z jiného důkazu) však není zřejmé, z jakých konkrétních informací a dokladů žalobce vycházel ve svém zjištění o výši „ověřeného“ čistého příjmu žalované ve výši 30 000 Kč - tedy z jakých zdrojů takový příjem žalobce ověřil. Navíc ani z této listiny neplyne, zda a kdy vůbec takové údaje žalovaná žalobci sdělila. Stejně tak z této listiny neplyne, že by žalobce vůbec ověřoval žalovanou tvrzené výdaje na půjčky 10 000 Kč (zda nemá dokonce vyšší výdaje na půjčky) a na bydlení ve výši jen 3 000 Kč. Naopak z této listiny plyne, že žalobce výdaje žalované vůbec neověřoval, což se projevuje již v jím zvolené terminologii „vypočítané minimální výdaje“ – viz a contrario slovo „ověřené“ u „Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu“.

9. Na bankovní účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla z účtu žalobce (č. , č. účtu, ) poskytnuta dne 23. 1. 2023 částka 22 600 Kč (důkaz sdělením , právnická osoba, . z 25. 1. 2024 - č. l. 21 a 23).

10. Žalovaná se nedostavila k jednání, aby jí soud mohl poučit o břemenu tvrzení a důkazním ohledně toho, zda žalovanému vrátila nějakou část z jí poskytnuté částky 22 600 Kč. Již proto soud vyšel z tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci ničeho z poskytnuté částky nevrátila.

11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, tj. ve znění v den tvrzeného uzavření smlouvy, tj. ke dni 23. 1. 2023 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“.

14. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

15. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. V řízení bylo totiž prokázáno pouze to, že dne 23. 1. 2023 žalobce na bankovní účet žalované poskytl částka 22 600 Kč. Žalobce neprokázal, že dne 23. 1. 2023 (či kdykoli později) byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ nepodepsala. Z této předložené smlouvy nelze dovodit, že by právě spolehlivě (nezaměnitelně) ztotožněná žalovaná vyjádřila vůli být touto smlouvou vázána či s ní jinak vyslovila souhlas. Žádné další důkazy o průběhu kontraktačního procesu žalobce soudu nepředložil.

17. Podle § 561 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) „k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 (kvalifikovaný elektronický podpis – pozn. soudu) nebo § 6 odst. 1 (uznávaný elektronický podpis – pozn. soudu).

19. Z žádného důkazu předloženého žalobcem se spolehlivě nepodává, že by byl žalovanou opatřen podpisem dle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru. V řízení tak nebylo prokázáno uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou. V řízení nebylo žalobcem prokázáno, že osobou jednající s žalobcem byla skutečně žalovaná, neboť před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků k řádné identifikaci osoby jednající s žalobcem nedošlo. Sám žalobce uvedl, že komunikace probíhala dálkově, tj. prostřednictvím internetu. Avšak na počátku neměl řádně ověřeno, že osobou jednající je skutečně právě žalovaná a nedošlo např. ke zneužití jejích dokladů a informací o její osobě (žalobce předložil fotokopii občanského průkazu žalované, ale tu si mohla pořídit a poslat žalobci i jiná osoba; navíc z tohoto důkazu fotokopií občanského průkazu neplyne, kdy vůbec byla pořízena, zda např. nikoli až po tvrzeném uzavření smlouvy aj.). V tomto smyslu soud odkazuje i např. na rozsudek Krajského soudu v Brně z 27. 7. 2023 č. j. , spisová značka, .

20. I kdyby se však žalobci uzavření smlouvy prokázat podařilo, byla by taková smlouva podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 O. Z. neplatná, neboť žalobce nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet s odbornou péčí (k tomu srov. NAPŘ. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 zn. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18), kdy z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobce reálně nějak - natož pak s odbornou péčí - schopnost žalované splácet řádně a včas posoudil, a touto skutečností by se soud musel zabývat z úřední povinnosti (viz i rozsudek Soudního dvora EU SDEU C-679/18 OPR-Finance). Žalobce neprokázal, že by ověřoval příjmy žalované, a tím méně její výdaje, natož s odbornou péčí.

21. Tudíž soud shrnuje, že žalobce právní důvod pro poskytnutí peněžních prostředků žalované neprokázal. Pokud však bylo prokázáno, že žalovaná čerpala ve svůj prospěch peněžní prostředky žalobce ve výši 22 600 Kč bez právního důvodu, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. Žaloba je proto důvodná co do čerpané částky 22 600 Kč. S ohledem na právě uvedené tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 22 600 Kč.

22. Žalobce neprokázal doručení předžalobní výzvy či jiné výzvy k plnění do dispoziční sféry žalované. Žalobce předložil jen výzvu k úhradě z 11. 9. 2023 a k ní podací lístek (důkaz touto výzvou a podacím lístkem), ale podací lístek je jen dokladem o odeslání a nikoli o doručení. Vyvratitelná domněnka zakotvená v § 573 o. z. platí jen v případě, že zásilka adresátovi prokazatelně došla, což dovodila i soudní praxe (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 1390/19). Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána - viz zákonná dikce „došlá zásilka“ (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2403/19). Ze soudní praxe obdobně i např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 89/2017 ze dne 13. 12. 2018 a z tzv. komentářové literatury srov. obdobně např. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 1830 - 1831: E. Dobrovolná. Proto nebylo možné odvíjet počátek prodlení v závislosti na prokázání prostého odeslání (dání k poštovní přepravě) výzvy k plnění žalované.

23. Za hmotněprávní výzvu k plnění zesplatňující závazek ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. lze však považovat i žalobu, která byla žalované doručena dne 12. 2. 2024. Ve výzvě k úhradě z 11. 9. 2023 žalobce stanovil lhůtu k zaplacení v délce 3 dnů, tato lhůta uplynula dne 15. 2. 2024 (čtvrtek), závazek se tak stal splatným dne 15. 2. 2024, a proto je žalovaná od 16. 2. 2024 v prodlení s vrácením žalobní jistiny ve výši 22 600 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018 sp. zn. 30 Cdo 5464/2016). Soud proto přiznal žalobci až od 16. 2. 2024 i úrok z prodlení, to však jen ve výši 14,75 %, totiž v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích) [žalobce požadoval vyšší než byl zákonný úrok z prodlení, když požadoval úrok z prodlení ve výši 15 % ročně].

24. Ve zbývajícím rozsahu (tj. ohledně zaplacení smluvních poplatků a smluvní pokuty a ohledně části úroku z prodlení) soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku jakožto nedůvodnou zamítl, když kvůli neprokázání uzavření smlouvy (a nadto v případě jejího hypotetického prokázání by šlo o smlouvu absolutně neplatnou) nelze přiznat žalobci nároky plynoucí z neexistujících smluvních instrumentů (smluvní poplatky a smluvní pokuta).

25. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

26. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 35 554,04 Kč, když do toho soud zahrnul i příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku.

27. Žalobce měl následující úspěch v tomto řízení: jistina úvěru ve výši 22 600 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 163,62 Kč, což činí celkem úspěch žalobce ve výši 22 763,62 Kč.

28. Žalovaná měla následující úspěch – a) poplatky ve výši 5 954 Kč, b) smluvní pokuta ve výši 2 598,02 Kč, c) úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 554 Kč od 23. 2. 2023 do 15. 2. 2024, tj. 4 199,48 Kč, d) úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 954 Kč od 16. 2. 2024 do 1. 3. 2024, tj. 36,60 Kč, e) úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 22 600 Kč od 16. 2. 2024 do zaplacení, tj. 2,32 Kč. Celkem tak měla žalovaná úspěch co do částky 12 790,42 Kč.

29. Předmět řízení činil částku 35 554,04 Kč, žalobce tak měl úspěch v 64 % předmětu řízení, žalovaná v 36 %, a proto má žalobce právo na náhradu svých nákladů řízení v rozsahu 28 % (64 mínus 36).

30. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení sestávající : 1) z odměny za zastoupení za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); 2) ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; 3) z částky 378 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek, ; 4) z náhrady soudního poplatku v celkové výši 1 247 Kč. Celkem tak žalobci vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 3 425 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované, má žalobce vůči žalované právo na náhradu 28 % účelně vynaložených nákladů, tj. na částku ve výši 959 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit zástupci žalobce (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

31. Soud uplatnil § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je známo, že žalobce podává v ustálené formě opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech řadu žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Jedná se např. o věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, .