47 C 160/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 13 401 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 401 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 401 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč z titulu smluvní pokuty (2 x 5 000 Kč) za nevrácení technických zařízení z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi účastníky 26. 2. 2019 a smlouvy o poskytování služby [anonymizováno] [číslo] z téhož dne, a dále částky 3 401 Kč jakožto podmíněné slevy na zařízení [anonymizována dvě slova].

2. Soud rozhodoval o věci samé bez jednání, neboť účastníci za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 o. s. ř. v průběhu řízení souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] s.r.o., [IČO] - dne 26. 2. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání. Ve smlouvě bylo uvedeno malým písmem, že účastník bere na vědomí a souhlasí se smluvní pokutou mimo jiné ve výši 5 000 Kč za nevrácení zapůjčeného„ [příjmení] zařízení“. Žalovaný stvrdil převzetí zařízení svým podpisem, jednalo se o„ technické zařízení“: Set-top box ([příjmení] [anonymizováno]) sériové číslo [anonymizováno] Tyto skutečnosti soud zjistil z citované smlouvy.

5. V souvislosti s touto smlouvou uzavřel právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] s.r.o., [IČO] - dne 26. 2. 2019 s žalovaným smlouvu o koupi zařízení, č. sml. [číslo], na základě které si žalovanou zakoupil tablet [anonymizována dvě slova], ser. č. [anonymizováno] za kupní cenu 3 500 Kč, přičemž žalovaný dostal slevu 3 401 Kč, která byla podmíněna řádným plnění smluvních podmínek (dodržení vázanosti 24 měsíců u smlouvy o poskytování služeb [číslo]). Tyto skutečnost soud zjistil z důkazu citovanou smlouvou o koupi zařízení.

6. K ukončení smlouvy [číslo] došlo tak, že k datu 31. 8. 2019 byla smlouva s žalovaným ukončena deaktivací v souladu s článkem 10, bodem 10.4.3 ve spojení s čl. 8, bodem 8.2.1 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy dle Obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit z důvodů na straně žalovaného, pro které má žalobkyně právo omezit nebo přerušit poskytování služby dle Obchodních podmínek – k tomuto datu, 30. 6. 2020, tedy bylo žalobkyní od smlouvy odstoupeno. K odstoupení od smlouvy došlo z důvodu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou odměn za poskytování služby ze smlouvy [číslo]. Z tohoto důvodu došlo dne 31. 5. 2019 k omezení poskytování služeb v souladu s výše uvedeným ujednáním Všeobecných obchodních podmínek. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu výzvou k úhradě dluhu z 5. 8. 2019 (v níž bylo uvedeno, že v případě neuhrazení dluhu žalovaného ve výši 438 Kč do 10. 8. 2019 končí smlouva [číslo]) a z Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

7. Upomínkou ze dne 5. 8. 2019 byl žalovaný vyzván ke splnění dluhu do 31. 8. 2019, přičemž žalovaný byl v této upomínce rovněž upozorněn, že nebude-li odměna za poskytování služby do tohoto data připsána na účet žalobkyně, bude to mít (v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 občanského zákoníku) za následek ukončení smlouvy odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný odměnu za službu neuhradil, došlo k 31. 8. 2019 k ukončení smlouvy [číslo].

8. Právní předchůdce žalobce – [právnická osoba] s.r.o., [IČO] - dne 26. 2. 2019 dále uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování služby Internet [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby přístupu k Internetu, s tím, že žalovaný si od žalobce pronajal„ zařízení“, a to modem TP-Link [anonymizováno] [číslo]. Ve smlouvě bylo uvedeno malým písmem, že účastník bere na vědomí a souhlasí se smluvní pokutou mimo jiné ve výši 5 000 Kč za nevrácení„ koncového zařízení“.

9. K ukončení smlouvy [číslo] došlo tak, že k datu 31. 8. 2019 byla smlouva s žalovaným ukončena deaktivací v souladu s článkem 10, bodem 10.4.3 ve spojení s čl. 8, bodem 8.2.1 Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kdy dle Obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit z důvodů na straně žalovaného, pro které má žalobkyně právo omezit nebo přerušit poskytování služby dle Obchodních podmínek – k tomuto datu, 31. 8. 2019, tedy bylo žalobkyní od smlouvy odstoupeno. K odstoupení od smlouvy došlo z důvodu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou odměn za poskytování služby ze smlouvy [číslo]. Z tohoto důvodu došlo dne 31. 5. 2019 k omezení poskytování služeb v souladu s výše uvedeným ujednáním Všeobecných obchodních podmínek. Upomínkou ze dne 5. 8. 2019 byla žalovanému byl žalovaný vyzván ke splnění dluhu do 31. 8. 2019, přičemž žalovaný byl v této upomínce rovněž upozorněn, že nebude-li odměna za poskytování služby do tohoto data připsána na účet žalobkyně, bude to mít (v souladu s ustanovením § 1978 odst. 2 občanského zákoníku) za následek ukončení smlouvy odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovaný Odměnu za Službu neuhradil, došlo k 31. 8. 2019 k ukončení smlouvy [číslo]. Tyto skutečnosti soud zjistil z Výzvy k úhradě dluhu z 5. 8. 2019 a Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

10. Podle čl. 4, bod 4.4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova]:„ V případě ukončení Smlouvy je Účastník povinen Technické zařízení vrátit DCZ ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení Smlouvy (Ukončí-li Účastník Smlouvu částečně, platí tato povinnost ve vztahu k dotčenému Technickému zařízení).“ 11. Nejprve k nárokům, v kterých soud žalobě vyhověl. Na posuzovaný případ se v dané části aplikuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako„ občanský zákoník“), když strany mezi sebou uzavřely dne 26. 2. 2019 kupní smlouvu, [číslo] na základě které si žalovanou zakoupil tablet [anonymizována dvě slova], ser. č. [anonymizováno] za kupní cenu 3 500 Kč, podle § 2079 a násl. Z této smlouvy žalovanému vznikl závazek po dobu 24 měsíců dodržet smlouvu o poskytování služeb [číslo], jinak ztrácí právo na podmíněnou slevu 3 401 Kč z kupní ceny 3 500 Kč. Jednalo se o rozvazovací podmínku (§ 548 občanského zákoníku). Žalovaný porušil svůj závazek dodržet smlouvu po dobu 24 měsíců, tudíž je povinen zaplatit částku 3 401 Kč, na kterou pozbyl právo. Pokud jde o příslušenství, pak na základě § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce nárok též na úhradu úroků z prodlení.

12. Co se týká smluvních pokut, v kterémžto rozsahu soud žalobu zamítl, uvádí následující.

13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Mezi účastníky byla v souladu s § 1746 odst. 2 občanského zákoníku uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a také smlouva o poskytování služby internet, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta 2 technická zařízení. Smlouva uzavřená mezi účastníky je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 a násl. občanského zákoníku.

15. Soud vycházel i ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud vyslovil závěr, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

16. Při aplikaci citovaného nálezu Ústavního soudu na souzenou věc, soud uvádí, že ustanovení o povinnosti vrátit to které zařízení v konkrétní lhůtě není ustanovením technického a vysvětlujícího charakteru, a proto mělo být obsaženo ve smlouvě a nikoli jen ve zvláštních obchodních podmínkách.

17. Z formulace obsažené v obou smlouvách podepsaných žalovaným navíc jednoznačně neplyne povinnost žalovaného k úhradě žalobcem požadovaných dvou smluvních pokut po 5 000 Kč za nevrácení shora specifikovaných dvou zařízení. Účastníci ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ani ve smlouvě o poskytování služby internet nesjednali povinnost žalovaného vrátit technická zařízení v konkrétní lhůtě a neurčili ani způsob, od kterého by se počátek běhu lhůty pro vrácení technických zařízení měl odvíjet. Povinnost žalovaného vrátit technická zařízení do 10 dnů od skončení smlouvy není uvedena v textu ani jedné smlouvy. V čl. 8 všeobecných obchodním podmínek nebyla stanovena povinnost žalovaného vrátit technické zařízení v žalobcem tvrzené době do 10 dnů od ukončení smlouvy, což žalobce nepřípadně uváděl v žalobě. Jen Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] uvádějí povinnost„ Technické zařízení vrátit DCZ ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení Smlouvy“. Jde však o skryté – a tudíž nepoctivé – ujednání ve smyslu shora citovaného nálezu Ústavního soudu, ke kterému není možné přihlížet, a to pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z., tj. pro absolutní neplatnost.

18. Ujednání o smluvní pokutě je rovněž neurčité podle § 553 odst. 1 o. z., a tudíž i zdánlivé ve smyslu § 554 o. z., k němuž nelze přihlížet. Neplyne z něj totiž dostatečně konkrétně a jasně, jaké konkrétní zařízení má být vráceno. V části obou smluv, v nichž jsou uvedeny poskytované služby, jsou zařízení označována jako„ Technické zařízení“ či„ zařízení“, kdežto u smluvní pokuty je uveden text jiný –„ Koncové zařízení“. Pro žalovaného jako spotřebitele může být proto matoucí, co má být předmětem vrácení. I kdyby tedy šlo o ustanovení nikoli neurčité, a proto nikoli zdánlivé, pak by k němu nebylo možné přihlížet z jiného důvodu, a to pro rozpor s § 1811 odst. 1 o. z.:„ Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.“ 19. Shora uvedené platí o to více, když smluvní pokuta je sice umístěna v textu smlouvy, ale celá smlouva je sepsána velmi drobným písmem. Povinnost vrátit technické zařízení do 10 dnů od skončení smlouvy není uvedena v textu samotné smlouvy, ale v obchodních podmínkách. Z textu samotné smlouvy si tak účastník nemůže učinit jasnou představu o tom, kdy mu smluvní pokuta hrozí. Samotná formulářová smlouva je přitom pouze v rozsahu jedné strany formátu A4, za její součást jsou však prohlášeny hned dvoje obchodní podmínky, které jsou značně obsáhlé. Všeobecné obchodní podmínky mají (bez přílohy) 14 stran formátu A4 a zvláštní podmínky 4 strany formátu A4. Povinnost vrátit technické zařízení poskytovateli do 10 dnů od skončení smlouvy, uvedené v článku 4.4 zvláštních podmínek, tak pozornosti spotřebitele snadno unikne. Ostatně o nepřehlednosti povinností účastníka vyplývajících z podmínek svědčí i to, že sám žalobce v žalobě uvedl, že jde o povinnost dle článku 8.2 všeobecných podmínek, kde však uvedená povinnost formulována není.

20. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě, a že uplatněné právo na zaplacení smluvní pokuty tak nepožívá právní ochrany, je absolutně neplatné (§ 588 o. z.) a žalobu v rozsahu požadované smluvní pokuty zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť z procesního hlediska úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.