47 C 18/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci manželky: ; celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa manželky a manžela zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a manžela: ; celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manželky a manžela zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení] a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] v [anonymizována tři slova] v [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, a to zejména s následujícími tvrzeními. Došlo k rozvratu manželství, který je důsledkem naprosto rozdílných povah účastníků a z toho vyplývajících rozdílných postojů účastníků na způsob vedení a fungování manželství a výchovu nezletilých dcer. Manželka se odstěhovala od manžela v lednu 2021. Manželství procházelo minimálně rok krizí, manželka nejméně od 2019 uváděla manželovi, že není šťastná.

2. Manžel navrhoval zamítnutí návrhu na rozvod, a to zejména s následujícími tvrzeními. Manželství není rozvráceno nenapravitelně, mezi účastníky docházelo sice k chybám ke komunikaci, ale to lze změnit, rodinnou terapií, kterou odmítá manželka. Partnerské neshody byly běžného charakteru. Manželé spolu žili plnohodnotným rodinným a partnerským životem až do 20. 1. 2021, kdy se manželka nečekaně odstěhovala s dětmi pryč od manžela.

3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Manželé uzavřeli manželství dne [datum] v [anonymizována tři slova] v [obec] (důkaz: oddací list). Manželé mají dvě nezletilé dcery – [jméno] [celé jméno manželky], narozenou [datum] a [jméno] [celé jméno manželky], narozenou [datum] Městský soud v Brně pravomocným rozsudkem z 24. 5. 2021 č. j. 127 Nc 4/2021-90 schválil dohodu rodičů, podle níž byly dcery - pro dobu před a po rozvodu manželství - svěřeny do péče matky, bylo rozhodnuto o styku otce s dětmi a o výživném. Opatrovník dcer manželů (město Brno) souhlasil s dohodou rodičů s ohledem na zájem dcer manželů; opatrovnický soud dohodu manželů schválil z důvodu jejího souladu se zájmy dcer účastníků. Tyto skutečnosti soud zjistil z citovaného rozsudku.

5. V opatrovnickém řízení opatrovník dcer účastníků zjistil, že vztah nezletilých s oběma rodiči je velmi pěkný, ve vzájemné interakci byly nezletilé vždy veselé a velmi spontánně na vše reagovaly, u otce se vždy při odchodu opatrovníka na otce zavěšovaly a popichovaly jej. Nezletilá [jméno] opatrovníkovi sama uvedla, že s ní úkoly dělá otec i matka. Dcery sice uvedly, že na ně někdy otec křičí (když zlobí), ale odpověděly, že i matka křičí, opět jen když zlobí. Tyto skutečnosti soud zjistil ze zprávy opatrovníka z 20. 5. 2021.

6. Z vyjádření téhož opatrovníka dětí z 6. 10. 2021 (ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jako „o. z.“) soud zjistil, že opatrovníkovi nejsou známy skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod byl v jakémkoli rozporu se zájmy dětí účastníků, a to i vzhledem k dlouhodobému rozpadu vztahu manželů.

7. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] z 19. 5. 2021 soud zjistil, že dcery na očkování a prevence chodí většinou s matkou, někdy s otcem a že v únoru 2021 lékařce volala manželka a sdělila lékařce, že opustila manžela, že manželka pro sebe neměla prostor, ve všem ustupovala. Tento důkaz potvrzuje verzi manžela plynoucí i z jeho výslechu, že i on se o své děti staral; potvrzuje i verzi manželky, že v manželství nebyla šťastná m. j. z důvodu, že pociťovala pro sebe nedostatek prostoru (vyjádření lékařce manželka z povahy věci neadresovala jako soudu projednávajícímu její návrh o rozvod, tedy hypoteticky nepravdivou vlastní verzí sdělenou lékařce dětí by ničeho získat nemohla, pročež na její straně prokazatelně absentovala motivace lékařce lhát).

8. Ze zprávy Základní školy [ulice a číslo] [obec] z 5. 5. 2021 soud zjistil, že spolupráce školy s rodiči je velmi dobrá, že škola jedná s matkou i s otcem, o že se [jméno] se starají dobře. Tento důkaz potvrzuje verzi manžela plynoucí i z jeho výslechu, že i on se o své děti staral.

9. Manželka se odstěhovala (i s dcerami) od manžela 20. 1. 2021 (důkaz opatrovnickým rozsudkem, nesporné mezi účastníky). Od té doby spolu manželé nežijí jako manželé a komunikují spolu minimálně - jen ohledně dětí (důkaz výslechem obou manželů).

10. Manželka si manžela vůbec neváží, nedokáže si představit, že by se k němu vrátila. Manželka manžela nemiluje a připadá jí odporný. Dokonce ve vztahu k jedné události (když manžel našel papír sepsaný manželkou a jí zapomenutý v autě, který se zabýval i tématem rozvodu) vypověděla, že jí byl doma„ úplně odporný a slizký jako had“. Manželka vnímala manželské soužití tak, že v něm byly neustálé hádky, manželovi to vytýkala a sama sobě si připadal odporně. Pokud jde o zapojení manžela do péče o děti a o domácnost, manželka to vnímala tak, že se manžel zapojoval, když ho o to poprosila, s tím, že chvíli to šlo, ale potom to - podle vnímání manželky - bylo s hádkami, přičemž podle vnímání manželky děti chtěly být s manželkou (i když manžel přišel, aby děti manželce pohlídal). Manželka - podle svého niterního světa - necítila opravdovou podporu od manžela. Když manželka byla v práci a manžel byl s dětmi, tak děti manželce někdy telefonem volaly, že chtějí být s manželkou a manželka z toho byla neklidná v práci, jelikož měla za to, že děti jsou ještě malé a nejsou klidné doma s manželem; manželka se cítila uhoněná. Manželka měla dojem, že by to manžel s dětmi bez ní o víkendu nikdy nezvládl. Když byla manželka v zahraničí na firemním školení, tak poprosila jeden den tchána o pomoc manželovi s dětmi a druhý den svoji matku o pomoc manželovi. Manželka umí dva cizí jazyky, byla vždy cílevědomá a chtěla v manželství (a chce) prostor pro sebe; sama sebe hodnotí tak, že není typ ženy, která bude doma stát v kuchyni. Manželka si přála, aby i ona mohla relevantně finančně rodině, aby byla doma i manželovi finanční oporou, aby našla práci, do níž bude chodit ráda, což se jí adekvátně nedařilo. Měla výčitky, že je vše na manželovi, že on vše řeší a financuje. O pravdivosti verze manželky - jak jí moc trápila skutečnost, že se jí nezdařilo nalézt stabilní práci - svědčí i fakt, že si napsala před 20. 1. 2021 na papír, jestli bude mít práci na stálo; tento papír nalezl manžel náhodně v autě, manželka si jej tam zapomněla (byl psán ještě před odstěhováním manželky od manžela a před zahájením řízení o rozvod, a proto mu stěží lze podsouvat účelovost). Měla pocit, že jí ve snaze nalézt práci manžel dostatečně nepodpořil, přičemž jí manžel říkal, že nikde nevydrží. Na stranu druhou i manželka uznala, že manžel si manželku vždy vyslechl (tu pak manželka měla za to, že jí manžel dával najevo, že řeší malichernosti ve smyslu„ žabomyších válek“). Obdobně i sama manželka uznala, že když manželovi zavolala a manžel mohl, tak jí poskytoval součinnost. Manželka se snažila nalézt si stabilní práci, leč marně. Tématem konverzací s manželem byla hlavně snaha manželky najít stabilní práci a děti. Poslední dva roky manželského soužití (tj. poslední dva roky před lednem 2021) manželce intimní život nepřinášel radost, a to i z důvodu, že se vedle manžela necítila dobře jako žena (to především kvůli shora poukazovanému neadekvátní profesní a příjmové seberealizace manželky). Samotná manželka uznala, že z úhlu pohledu manžela manželé patrně žili manželé plnohodnotným rodinným a partnerským životem, ale z jejího úhlu pohledu takto nežili. Manželka začala uvažovat o rozvodu od té doby, co manžel dostudoval, tj. od podzimu 2019; do té doby věřila, že se po ukončení studia manžela manželské soužití zlepší, že manžel dosáhne na profesní post, který si přál, avšak pak měla pocit, že se to nezměnilo a že manželovi dokonce stouplo ego a že to bylo horší. V létě 2020 byli manželé s dětmi na dovolené, ale podle vnímání manželky to bylo všechno s hádkami, a to ohledně dětí, když manželka měla dojem, že má děti stále kolem sebe. I obecně to manželka vnímala tak, že měla děti pořád kolem sebe a že nemůže nikam odejít. Tématem hádek mezi manžely byly děti (zejména, že manželka má děti stále děti kolem sebe, nemá prostor pro sebe) a finance (zejména míra útraty) a podle jejího dojmu byly hádky častější potom, co manžel dostudoval. Manželka prostředí doma vnímala jako stresující. Manželka nahlíží na manžela jako na egoistu, pesimistu, sobce, který nemá děti vysoko na první hodnotě, zatímco na sebe nahlíží jako na optimistu a že má víru (v Boha). O tom, zda se rozvést, se manželka nerozhodovala podle karet. Manželka měla rozvod dopředu promyšlený, o čemž ostatně svědčí i papír náhodou manželem nalezený v autě, na němž bylo manželkou i naplánované odstěhování. V den jejího odstěhování (od manžela) s manželem měla intimní styk (podle jejího vnitřního světa kvůli tomu, aby manžel nezaregistroval, že se manželka od něj v ten den odstěhuje). Manželka se chce rozvést. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu výslechem manželky.

11. Manžel se nechce rozvést. Manželka začala pracovat od května 2019 dvakrát týdně ve firmě, v té době chodila [jméno] do soukromé školky. Po letních prázdninách 2019 manželka nastoupila ve stejné firmě na úvazek 6 hodin každý den a z této firmy na konci prosince 2019 odešla. Od ledna 2020 byla manželka doma na tzv. rodičovské a nejmladší dcera [jméno] chodila do školky. V červnu 2020 manželka nastoupila do jiné firmy na dohodu o provedení práce, posléze tuto dohodu ukončila a byla doma, registrovala se na úřadu práce do konce roku 2020 a pak nastoupila do jiné firmy. Dcera [jméno] byla na manželku hodně fixovaná. Manžel měl v roce 2020 (přibližně půl roku) dost práce, bylo to náročné. Manžel má za to, že manželka řeší problémy tím, že od nich uteče, že tzv. odřízla od sebe i její kamarádky a kamarády a teď to takto učinila („ odřízla se“) i s manželem a i dříve utíkala z úvazků z práce. Manžel finanční přispívání manželky na rodinu vnímal tak, že manžel táhne domácnost jen ze svého platu a že minimálně před jeho dostudováním vysoké školy žili tzv. od výplaty k výplatě. Manžel vnímal manželství jako šťastné po celou dobu. Pokud jde o hádky mezi manžely, manžel to vnímá tak, že se někdy pohádali – ohledně dětí (včetně výchovy: že manželce vadilo, že manžel na děti někdy zvýšil hlas, přičemž manžel připustil, že na děti zvýšil hlas častěji on než manželka) nebo peněz – ale že je to v každém manželství. Manželka manželovi někdy vyčetla při hádce, že podle ní manžel někdy, když přišel domů z práce, tak sdělil, že je unavený a chtěl si odpočinout. Manžel nevnímal, že manželka je nespokojená. Fakt, že s ním měla manželka intimní styk v den jejího odstěhování od manžela, aniž by manžel o jejím úmyslu se od něj odstěhovat dopředu věděl, hodnotí manžel tak, že na to ledaskdo nemá žaludek a že to manžela poznamená na celý život. Manžel zastává názor, že udělal chybu, když manželce věřil a že tuto chybu si ponese celý život, že nebude věřit ženám. Manžel sice manželce dříve věřil, ale nyní má částečně narušenou důvěru v manželku. Manželka si pouštěla meditační hudbu a když se jí manžel ptal, co se děje, odpověděla mu, že se nic neděje a že je vše v pořádku. Manžel po práci s dětmi chodil na hřiště, do parku, hrát si a i víkendy trávíval s rodinou a přestal po narození dcery [jméno] i s koníčkem v podobě floorballu, aby byl s rodinou. Rovněž manželka upozadila koníčky kvůli rodině. Když manžel byl např. v [obec] na služební cestě, tak spěchal domů, aby byl s rodinou. K lékařům (ne vždy) s dětmi chodíval s manželkou. Manžel manželce pomáhal hledat práci (např. přeposílal jí inzeráty na práci) a řešili to spolu. Když měla manželka problémy se zády, tak obtelefonovával lékaře pro ni a pak s ní k lékařům chodil. Když manželka měla odjet na zahraniční pracovní cestu či dělala masérský kurz, tak domluvila, že manželovi pomůžou buď její rodiče či rodiče manžela, což činila z důvodu, že si myslela, že manžel péči o děti nezvládne. Manželka vyčítala manželovi, že nevěří v Boha, brali se v kostele a manželka chodí občas do kostela. Dne 23. 12. 2020 manželka odjela s dětmi za rodiči, manžel byl v práci a byli domluveni, že za nimi přijede, ale autobus mu už nejel a manželka mu řekla, ať se k ní dostane, jak chce; manžel to interpretuje jako schválnost od manželky a že už jejich vztah byl narušen (to dovozuje i z toho, že po jejím odstěhování našel doma papír sepsaný manželkou, z něhož dovodil, že chtěla od něj odejít už před Vánocemí 2020). Když manžel nalezl na začátku ledna 2021 v autě manželkou zapomenutý papír s jejími poznámkami ohledně rozvodu, tak si to vyfotil; ukazoval to manželce a ona mu řekla, že to nic není. Manžel intimní život s manželkou vnímal po celu dobu manželství jako kvalitativně zásadně stejný a nepociťoval manželčino ochlazení v intimním životě. Manžel nevnímal prostředí v rodině jako stresující. Manžel miluje manželku. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu výslechem manžela.

12. Podle § 755 o. z.:„ (1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.“. Podle § 756 o. z.:„ Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.“. Podle § 758 o. z.„ Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“.

13. Soud dospěl k závěru (zejména z výslechů manželů), že manželství je rozvráceno, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat jeho obnovení (§ 755 odst. 1 o. z.).

14. Podmínka hlubokého rozvratu ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. je naplněna tím, že rozvrat se dotýká podstaty manželství. Podstata manželství tkví ve vytvoření a udržování harmonického prostředí, které naplňuje vnitřním pocitem štěstí oba manžele. Z výslechu manželky vyplynulo, že v manželství již delší dobu nebyla šťastná. Hlubokým rozvratem se rozumí zejména rozvrat, kdy manželé spolu nežijí jako manželé a minimálně jeden z manželů s druhým odmítá nadále žít jako manžel, odmítá obnovit manželské soužití (koneckonců, v odborné literatuře srov. obdobně i komentář Michaely Zuklínové k § 755 o. z. na ASPI či komentář Milany Hrušákové, Martina Kornela a Terezy Kyselovské in Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655 – 975), 2. vydání, 2020, s. 426 – 433). Manželé spolu nežijí a manželka manželské soužití kategoricky obnovit nechce; již z těchto skutečností lze usuzovat na hloubku rozvratu. To platí o to více, když manželé spolu komunikují jen ohledně dětí, tedy nekomunikují spolu ohledně např. jejich života. Tudíž rozvrat manželství je hluboký. Navíc odchod jednoho manžela od druhého nelze brát izolovaně, neboť rozkol zpravidla bývá výsledkem dlouhodobějšího působení dílčích negativních elementů, čehož projevem byla i souzená věc (odchod manželky od manžela nebyl např. zkratkovitý, což vyplynulo nejen z výslechu manželky pojednávajícím o jejím vnitřním světě, ale i ze skutečnosti, že si to dopředu sepsala).

15. Trvalost rozvratu je možné odvodit zejména z toho, po jakou dobu je manželské soužití rozvráceno. Pokud spolu manželé nežijí již od 21. 1. 2021 - tedy po dobu déle než jeden rok (tedy více než dvojnásobnou minimální dobu odluky pro možný rozvod hypoteticky projednávaný podle § 757 ods.t 1 písm. a) o. z., což soud uvádí jen pro objektivizaci délky rozvratu) - i z této skutečnosti lze usuzovat na to, že rozvrat manželství je trvalý.

16. Nenapravitelným rozvratem se rozumí situace, kdy nelze očekávat obnovení manželského soužití – kdy nelze předpokládat, že rozvrat odezní. Nenapravitelnost je posuzována i s ohledem na vůli a ochotu manželů v budoucnu manželské soužití obnovit, tedy že nebudou zjištěny okolnosti nasvědčující tomu, že stav rozvratu může odeznít (ostatně srov. i např. komentář Milany Hrušákové, Martina Kornela a Terezy Kyselovské in Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655 – 975), 2. vydání, 2020, s. 426 – 433). Soud shledal, že rozvrat manželů je nenapravitelný, tedy nelze předpokládat jeho obnovení, což zjistil zejména z následujících skutečností.

17. Manželka manžela nemiluje a vypověděla, že si ho neváží. K dotazu - zda k němu chová kladné, neutrální nebo záporné city – odpověděla, že je jí odporný. Podmínkou obnovitelnosti manželského soužití je kladná citová vazba mezi manžely, což zde ve smyslu kladného citového vztahu manželky k manželovi chybí. Soud přitom nemá kompetenci nařídit někomu, aby druhého miloval, vážil si ho apod.; navíc i kdyby k tomu kompetenci měl, pak samo o sobě takové hypotetické nařízení by v reálném světě nic neznamenalo – negarantovalo by, že vnitřní svět manželky se skutečně změní tak, že bude mít ráda svého manžela a že si jej bude vážit. Jakkoli manžel vypověděl, že manželku miluje a rozvod si nepřeje, tak kladná citová vazba na straně jen jednoho z manželů k obnovitelnosti manželského soužití nepostačuje (pro objektivizaci soud odkazuje i na § 758 o. z.:„ s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“).

18. Od ukončení společného soužití již uplynulo téměř třináct měsíců a nic se k lepšímu směrem k obnovení manželského soužití nezměnilo. To je dostatečně dlouhá doba na to, aby prověřila (ne) reálnost obnovitelnosti manželského soužití.

19. Manžel sice s rozvodem nesouhlasí. Na stranu druhou soud uvádí následující. Manžel chování manželky – zejména intimní styk s ním v den, kdy se odstěhovala, aniž by mu sdělila svůj záměr se odstěhovat – hodnotí velmi negativně (že ho to poznamená na celý život). Manžel to vnímá tak, že udělal chybu, že manželce věřil a vypověděl, že si to celý život ponese. Manžel vypověděl, že manželka měla vždy tendenci ničit životy druhým. Manžel vypověděl, že manželkou tvrzené příčiny rozvratu jsou účelové a zakrývá skutečný účel návrhu na rozvod, ale neví, zda měla či má vztah s jinou osobou; takto manžel vypověděl i přesto, že předtím jeho manželka před soudem při výslechu vypověděla, že manželovi dodnes nebyla nevěrná a neodešla od něj z důvodu nevěry. Manžel vypověděl, že našel manželkou psaný a zapomenutý list papíru, který si vyfotil; avšak v atmosféře důvěry mezi manžely nebývá obvyklé, aby si manžel fotil druhým zapomenutý papír s vlastnoručními poznámkami druhého. Manžel vypověděl, že na Vánoce 2020 mu autobus nejel do [obec], že manželce volal a ta mu sdělila, ať se do [obec] dostane jak chce a podle manžela mu to udělala schválně. Z toho všeho plyne, že i manžel své manželce už příliš nevěří (ostatně při výslechu explicitně vypověděl, že částečně má k manželce narušenou důvěru). Pokud ani manžel své manželce příliš nevěří, pak je taková ztráta – či výrazné snížení - důvěry i na straně manžela k manželce dalším důvodem pro závěr, že nelze očekávat obnovení manželského soužití.

20. Do závěru, že nelze očekávat obnovení manželskou soužití, zapadá i fakt, že ani za pomoci nařízeného setkání s mediátorem (§ 100 odst. 2 o. s. ř.) nedošlo k obnově manželského soužití.

21. Za příčiny rozvratu soud zjistil (zejména z výslechu manželů) následující skutečnosti: 1. rozdílný náhled každého z manželů na manželství a jeho fungování, což se projevovalo zejména v následujícím: a) zatímco manželce míra hádek připadala, že se manželé neustále hádají a vadilo jí to, manželovi to připadlo, že se pohádali jen někdy a že je to normální, že je to v každém manželství; b) zatímco manželce připadalo, že manžel se do péče o děti nezapojuje dostatečně a že je to vynucené manželkou (když ho poprosí) a představovala by si manželovu péči o děti m. j. iniciativnější, aktivnější, intenzivnější, tak manželovi připadala jeho péče o děti dostatečná; c) zatímco manželka vnímala manžela tak, že jí nebyl oporou při jejích pokusech o profesní seberealizaci, manžel to vnímal tak, že jí dostatečnou oporu poskytoval; d) zatímco manžel manželské soužití vnímal jako plnohodnotný rodinný a partnerský život, manželka to tak necítila; e) zatímco manželka vnímala prostředí doma jako stresující, manžel to tak necítil; f) zatímco manželka vnímala poslední dva roky soužití intimní život jako nepřinášející jí radost, manžel v intimním životě neshledával deficit. 2. nedůvěra manželky k manželovi ohledně toho, zda manžel zvládne péči o děti (v době nepřítomnosti manželky, což manželku stresovalo a ztěžovalo jí to soustředění na práci), 3. nezdařené pokusy manželky nalézt si stabilní práci, do které bude chodit ráda, tedy nedostatečná profesní seberealizace manželky, což vytvářelo nepohodu na straně manželky (obzvláště ve spojení se skutečností, že manželka byla a je cílevědomá), 4. snížené sebehodnocení manželky (a tím i snížené sebepojetí manželky) kvůli tomu, že se jí nedařilo nalézt stabilní práci, a tím i stabilně přispívat relevantně do rodinného rozpočtu, pročež se manželka vedle manžela necítila dobře, jako plnohodnotná žena (která by m. j. byla manželovi oporou) a měla pocit, že jí manžel nedoceňuje, 5. napjatý rodinný rozpočet (který byl ovlivněn i tím, že manželce se nezdařilo nalézt si stabilní práci, a tím i stabilní relevantní příjem), což plodilo i hádky ohledně peněz a ohledně otázky adekvátnosti míry utrácení, 6. hádky mezi manžely (zejména ohledně dětí a peněz), 7. nedostatky v komunikaci mezi manžely, 8. ztráta kladných citů na straně manželky k manželovi.

22. Soud neshledal naplněnou překážku rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. a) o. z., tedy že by snad rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí, který by byl dán zvláštními důvody. Ohledně této skutečnosti soud čerpal i z vyjádření opatrovníka dětí manželů z opatrovnického řízení (srov. text výše). Soud odkazuje i na stanovisko opatrovníka dětí manželů i v opatrovnickém řízení a na rozsudek opatrovnického Městského soudu v Brně (viz text shora). Rodičovskou péči lze poskytovat i rozvedenými rodiči. Intenzita důvodů pro zamítnutí návrhu na rozvod kvůli ochraně dítěte musí být vyšší, proto zákon v § 755 odst. 2 písm. a) o. z. používá sousloví„ zvláštní důvod“, což je opak běžných problémů v souvislost s rozlukou manželů a běžných dopadů na děti při rozvodu. Muselo by jít o natolik intenzivní důvody, že by rozvod značil hlavně rozpor s dobrými mravy, posuzováno zájmy dítěte, například invalidita dítěte apod., tedy nemoci dítěte takového charakteru, že vyžadují přítomnost obou rodičů, což nebylo v nynější věci shledáno. Navíc by případné zamítnutí návrhu na rozvod manželů neznamenalo, že by manželé bydleli s dětmi v jednom bytě. Nucení manželky do manželství proti její vůli by mohlo být reálně kontraproduktivní, jelikož manželka by mohla být frustrovaná, a mohla by ventilovat frustraci z nuceného setrvávání v manželství i před dětmi. Koneckonců takto i vypověděla v tomto řízení (že děti z ní cítí velkou nervozitu, protože se to – dle jejího názoru –„ táhne dlouho“ a že chce být funkční matkou a že chce děti vychovávat v harmonii a lásce). Soud neshledal za splněnou ani překážku rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z.; nejen že tam uvedené zákonné okolnosti nevyplynuly z dokazování, nebyly manželem v řízení ani tvrzeny.

23. Z uvedených důvodů soud manželství rozvedl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.