47 C 18/2026

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Malenovským ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 19 575 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba požadující zaplacení částky 19 575 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 12. 7. 2024 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 350 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Předmět řízení1. Žalobce dne 9. 10. 2025 podal na soud žalobu, kterou se domáhal po žalované zaplacení částky 19 575 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 500 Kč od 12. 7. 2024 do zaplacení zejména s následujícím odůvodněním. Žalobce uzavřel s žalovanou vystupující jako podnikající fyzickou osobou smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, dne 11. 6. 2024, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, , který měl být splacen do 11. 7. 2024 a žalovaná se též zavázala uhradit žalobci smluvní úrok v kapitalizované výši 3 500 Kč, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně (od 12. 7. 2024 do 9. 10. 2024 činí částku 6 075 Kč), přičemž žalovaná žalobci nic nezaplatila. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz. Na webových stránkách žalobce se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen doložit fotokopii přední a zadní strany svého dokladu totožnosti. Žalobce následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalovaná za účelem ověření poskytla žalobci výpisy ze svého bankovního účtu. Žalovaná následně zaslala žalobci žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Tímto žalovaná dokončila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu v klientské sekci na webových stránkách žalobkyně. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Žádost žalované byla žalobkyní posouzena a v případě kladného posouzení se žalované v klientské sekci zobrazil návrh smlouvy, o čemž byl vyrozuměn i prostřednictvím SMS a emailu. Žalovaná přistoupila k podpisu smlouvy kliknutím na pole „Podepsat Smlouvu o úvěru“. Po kliknutí na příslušné pole žalobce odeslal na telefonní číslo žalované uvedené v žádosti unikátní SMS kód. Žalovaná tento kód zadala do klientské sekce, čímž došlo k propsání podpisu žalované do textu smlouvy včetně přesného času podpisu. Smlouvu následně podepsal žalobce, čímž došlo k jejímu uzavření.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout zejména s následujícím odůvodněním. Žalovaná smlouvu s žalobcem neuzavřela, ani nečerpala zažalovaný úvěr ve výši 10 000 Kč. , právnická osoba, , s nímž měla vztah, postupně kvůli jeho manipulaci předala své osobní doklady a za použití těchto dokladů , právnická osoba, začal zřizovat účty u bankovních institucí na jméno žalované a začal jejím jménem uzavírat smlouvy o úvěrech, čerpat různéé zápůjčky. Žalovaná nedisponovala finančními částkami takto získanými a neměla přístup k účtům zřízeným na její jméno, a neměla ani přístup k účtu, na který dle tvrzení žalobce tento poslal předmětný úvěr ve výši 10 000 Kč, tj. k účtu č. , č. účtu, (viz písemné vyjádření k žalobě ze dne 4. 2. 2026 ve spojení s vyjádřením se k žalobě na 1. soudním jednáním).

3. Dne 25. 3. 2026 a 27. 5. 2026 se konalo soudní jednání, na 1. jednání se dostavila žalovaná, žalobce se nedostavil na žádné jednání (proto ani nebyl vyzván a poučen dle § 118a o. s. ř.).II. Skutkový stav4. Soud zjistil z písemných důkazů následující skutkový stav.

5. Žalobní pohledávku žalobce postoupil na společnost , právnická osoba, (důkaz: sdělení Městského ředitelství policie , adresa, ze dne 21. 4. 2026 na č. l. 50).

6. Na účet č. , č. účtu, poskytl žalobce dne 11. 6. 2024 částku 10 000 Kč, přičemž tento účet byl veden na jméno žalované jako majitelky účtu (důkaz: sdělení , právnická osoba, . ze dne 10. 3. 2026 na č. l. 22 a Potvrzení o provedení transakce; Potvrzení o platbě s datem 11. 6. 2024).

7. Nicméně tento účet byl využíván výlučně , právnická osoba, narozeným dne 1. 3. 1998, tj. nebyl využíván žalovanou (důkaz: sdělení Městského ředitelství policie , adresa, ze dne 21. 4. 2026 na č. l. 50).

8. Koneckonců skutečnost, že tento účet nebyl využíván žalovanou, plyne i z důkazu výpisem z tohoto účtu za dobu od 16. 12. 2023 do 28. 2. 2024, kde je mj. uvedena položka označená jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (lze předpokládat, že by žalovaná neměla důvod posílat jiné fyzické osobě částku s takovým účelem). K tomu se přidává, že v tomto výpise z účtu figurují opakované platby s textem „vracím půjčku“ (např. vůči osobě označené jako „, jméno FO, “ – splátka 5 000 Kč), či platba QR kódem – „Pokémon“; přitom , právnická osoba, dne 2. 12. 2024 při svém vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu na Městském ředitelství policie , adresa, mj. uvedl, že měl finanční problémy, brával si zápůjčky i od fyzických osob, a to i od lidí z , Anonymizováno, komunitě a tyto splácel a že mj. připravoval , Anonymizováno, balíčky a rovněž si půjčoval peníze od mj. , jméno FO, (důkaz citovaným podaným vysvětlením , právnická osoba, na č. l. 50). Rovněž z toho plyne, že uživatelem předmětného účtu byl ve skutečnosti výlučně žalovaný.

9. Ze sdělení Městského ředitelství policie , adresa, ze dne 21. 4. 2026 soud zjistil zejména následující skutečnosti. U policie jsou vedeny dva spisové materiály týkající se osoby , právnická osoba, , nar. 1. 3. 1998:a) , Anonymizováno, - zločin podvod podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že , právnická osoba, v době od měsíce března 2024 do prosince 2024 si půjčoval finanční prostředky od fyzických osob s vědomím, že tyto finance nebude moci řádně splatit dle dohodnutých podmínek a dále přijímal finanční prostředky na dodávání sběratelských kartiček Pokémon s vědomím, že tyto produkty řádně nedodá a finance využije na jiné účely a pro vlastní potřebu, kdy toto prováděl v úmyslu obohatit se, získat neoprávněný majetkový prospěch a následně tyto finance, které mu byly fyzickými osobami půjčeny či mu byly zaslány za účelem dodání Pokémon produktů následně , právnická osoba, využil pro svoje potřeby a to především na splácení půjček z minulosti, hraní hazardních her a celkové životní potřeby, přičemž poškozeným zamlčel svou velmi špatnou finanční situaci a zamlčel insolvenční řízení, které je s ním vedeno a takto získané finance od poškozených osob si nechal zasílat na své bankovní účty a nebo na bankovní účty bývalé přítelkyně , Jméno žalované, , a nebo na účet své matky , jméno FO, , nar. 12.7.1975b) , Anonymizováno, - přečin úvěrový podvod podle § 211/1, poškození cizích práv podle § 181/1a tr. zákoníku, kterého se měl , právnická osoba, dopustit tím, že měl od roku 2024 sjednávat úvěrové smlouvy a zápůjčky a to pod identitou své matky , jméno FO, , nar. , datum, a od roku 2023 pod identitou bývalé přítelkyně , Jméno žalované, ,přičemž velké finanční problémy měl , právnická osoba, (je v současné době v insolvenci) i žalovaná (má exekuce), na místě je však dle policejního orgánu dáno podezření, že identita žalované byla zneužita , právnická osoba, , který měl k dispozici její občanský průkaz a jejím jménem zakládal bankovní účty a žádal o úvěrové smlouvy a zápůjčky (tato věc však není v současné době objasněna).

10. V trestním řízení vedeném u Městské policie , adresa, dne 18. 3. 2025 podala vysvětlení i žalovaná, která policii mj. uvedla, že od konce roku 2023 si její bývalý přítel , právnická osoba, na ni bez její vědomí bere úvěrové půjčky, pod psychickým vydíráním mu dala k dispozici svůj občanský průkaz, který si několikrát nafotil a že jí v květnu 2024 řekl, že si na ni vzal několik půjček (přes 30) a že si na její jméno založil několik účtů a jediný účet, který vlastní, je účet vedený u Raiffeisenbank (důkaz tímto úředním záznamem ze dne 18. 3. 2025).

11. Z důkazu Smlouva o úvěru s datem 11. 6. 2024 plyne, že byla vyhotovena listiny označená jako Smlouva o úvěru, dle které se měl žalobce jako úvěrující žalované (identifikované sídlem , adresa, a prostřednictvím IČ , IČO, ) jako úvěrované zavázat, že jí poskytne úvěr ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, ; tato smlouva není podepsaná (důkaz touto smlouvou).III. Právní posouzení skutku12. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.III.

1. Absence věcné aktivní legitimace na straně žalobce13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) : „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“.

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z.: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“.

15. Podle § 1882 odst. 1 o. z.: „Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.“.

16. Soud uzavřel, že v řízení bylo prokázáno (sdělením policejního orgánu dle §§ 128 o. s. ř.), že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, jelikož žalobní pohledávku postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z. na jinou obchodní korporaci.

17. Tudíž neexistence věcné aktivní legitimace na straně žalobce je jedním ze dvou samostatných důvodů vedoucích nutně k zamítnutí žaloby jako nedůvodně.III.

2. Neprokázání věcné pasivní legitimace na straně žalované18. Další samostatný důvod zamítnutí žaloby jako nedůvodné spočívá v neprokázání věcné pasivní legitimace na straně žalované.

19. Žalobce neprokázal uzavření tvrzené smlouvy o úvěru.

20. Předložená smlouva není podepsaná.

21. Podle § 561 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb. o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

22. Jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, odkazuje věta druhá téhož ustanovení o. z. na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.

23. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jako „zákon o službách vytvářejících důvěru“), platí, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít „zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 (kvalifikovaný elektronický podpis – poznámka soudu) nebo § 6 odst. 1“ (uznávaný elektronický podpis – poznámka soudu).

24. Žalobce neprokázal, že by jím předložená smlouva byla opatřena podpisem žalované ve smyslu § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru.

25. Mimo jiné v řízení nebylo prokázáno, že osobou jednající s věřitelem byla skutečně žalovaná, neboť před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků k řádné identifikaci osoby jednající s žalobcem nedošlo. Sám žalobce uvedl, že veškerá komunikace probíhala prostřednictvím internetu či SMS (tj. aniž by na počátku bylo řádně ověřeno, že případnou osobou jednající se žalobcem je skutečně právě žalovaná).

26. Žalobce především uvedl, že se žalovaná zaregistrovala na internetových stránkách www.uveracek.cz, byla jí založena klientská sekce na uvedených stránkách, že žalovaná doložila fotokopii svého občanského průkazu, že žalovaná poskytla žalobci výpisy z bankovního účtu, pak zaslala žalobci žádost o poskytnutí úvěru a že žalovaná přistoupila k podpisu smlouvy kliknutím na pole „Podepsat Smlouvu o úvěru“, že poté žalobce odeslal na telefonní číslo žalované SMS kód, žalovaná pak tento kód zadala do klientské sekce, čímž došlo propsání podpisu žalované do textu smlouvy včetně přesného podpisu a smlouvu následně podepsal žalobce, čímž došlo k jejímu uzavření. Nicméně žádné z těchto tvrzení žalobce neprokázal.

27. Žalobce předložil soudu fotokopii občanského průkazu žalované, na němž je uvedeno jeho datum vydání dne 11. 7. 2022. Nicméně z obsahu tvrzení samotného žalobce plyne, že veškerá komunikace probíhala prostřednictvím internetu, popřípadě pomocí SMS zpráv, aniž by na počátku bylo řádně ověřeno, že osobou jednající je skutečně právě žalovaná a nedošlo např. ke zneužití jejích dokladů a informací o její osobě (obdobně srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023 č. j. 27 Co 115/2022-112, bod 14.). Ostatně právě takové zneužití dokladů žalované žalovaná v řízení i před policejním orgánem tvrdí. Dále, z fotokopie občanského průkazu neplyne, kdy byla vůbec pořízena a za jakým účelem a ani z ní nelze dospět k závěru, že žalovaný souhlasil právě s žalobcem předloženou smlouvou.

28. Žalobce neprokázal ani skutečnost, že by tvrzenou smlouvu uzavřel s žalovanou jiným než písemným způsobem, tj. například konkludentně.

29. Na podporu závěru, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy s žalovanou, soud ze soudní praxe (viz též § 13 o. z.) odkazuje mj. na následující rozsudky:a) Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2019 č. j. 27 Co 327/2018-142 (ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 10. 2019 sp. zn. IV. ÚS 1753/19),b) Krajského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2025 č. j. 22 Co 8/2025-123 (bod 9.),c) Krajského soudu v Brně ze dne 18. 3. 2022 č. j. 28 Co 104/2020-95 (bod 14. a 15.),d) Krajského soudu v Brně ze dne 27. 7. 2023 č. j. 27 Co 115/2022-112 (bod 14.),e) Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 2. 2025 č. j. 12 Co 455/2024-59 (bod 6.),f) Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2024 č. j. 95 Co 452/2024-90,g) Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2022 č. j. 47 Co 164/2022-89 (bod 9.),h) Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2022 č. j. 15 Co 173/2022-58 (bod 12. až 16.) či ze dne 5. 9. 2022 č. j. 15 Co 170/2022-89 (bod 12.).

30. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se k jednání soudu nedostavil, zabránil tím soudu v postupu podle ustanovení § 118a o. s. ř. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, 21 Cdo 4314/2008, 28 Cdo 3945/2013, 25 Cdo 1277/2012, 32 Cdo 1356/2015, 30 Cdo 3970/2008 [publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810], nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2464/10, II. ÚS 2782/08, II. ÚS 3235/09, III. ÚS 2848/10, I. ÚS 2131/15 aj.).

31. Tudíž žalobci se nepodařilo prokázat oprávněnost jeho nároku z titulu označené smlouvy. Žalobci tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy.

32. Vyhovět však žalobě nelze ani z jiného právního titulu, tj. ani z titulu bezdůvodného obohacení.

33. Podle ust. § 2991 o. z. totiž platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

34. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud nicméně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná ani z titulu bezdůvodného obohacení. Totiž sice žalobce poukázal na číslo úču č. , č. účtu, (vedeného u , právnická osoba, .) dne 11. 6. 2024 částku 10 000 Kč a že tento účet byl veden na jméno žalované (viz sdělení této banky z 10. 3 2026 na č. l. 22 až 23). Nicméně bylo prokázáno, že tento účet byl využíván nikoli žalovanou, nýbrž osobou jinou - , právnická osoba, (důkaz: sdělení městského ředitelství Policie , adresa, ze dne 21. 5. 2026 na č. l. 50 verte). Ze soudní praxe srov. např. rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 5. 2024 č. j. 22 c 142/2023-80 (dostupný např. na www.beck-online.cz): „---Žalovaný svou obranu postavil na tvrzení, že s předmětným účtem v žalovaném období disponoval pouze svědek …, který jediný měl přístupové údaje umožňující účet ovládat. Tato obrana byla relevantní, neboť pokud byl žalovaný prokázal, že účet v žalovaném období ovládala jiná osoba a s penězi na něm nakládala, vyloučilo by to možnost jeho obohacení o žalovanou částku…“.

35. Ve skutečnosti se tak fakticky neobohatila na úkor žalobce bez právního důvodu (tj. plnění přijaté bez právního důvodu) žalovaná.

36. Pokud by hypoteticky bylo prokázáno, že žalobce uzavřel smlouvu o úvěru, ale s , právnická osoba, , pak ani tehdy by se nemohlo jednat o bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to ani v hypotetickém případě, že by bylo prokázáno, že žalovaná s předmětným účtem disponovala. Totiž dle judikatury shrnuté např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dn e25. 4. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5032/2016 „platba představující plnění druhé smluvní straně nemůže, ač realizována složením na účet třetího subjektu, založit vztah mezi osobou zasílající peníze a vlastníkem účtu (z četné judikatury Nejvyššího soudu citované již v předchozím kasačním rozhodnutí v dané věci srovnej zejména jeho rozsudek ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 679/2003, či usnesení ze dne 5. 5. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4656/2014). O bezdůvodném obohacení majitele účtu tak nelze uvažovat, jelikož nastíněným způsobem bylo plněno ve prospěch druhého kontrahenta z konkrétního právního titulu, jímž může být i smlouva o půjčce (srovnej dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4279/2016).“.

37. Nadto pokud by hypoteticky jménem žalované s žalobcem jednal neoprávněně , právnická osoba, (nebylo však prokázání jednání žalobce s žádnou osobou, tj. ani s žalovanou, ani s , právnická osoba, ), pak by se uplatnila judikatura (shrnutá v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2025 sp. zn. 33 Cdo 3134/2024, bod 16. odůvodnění), dle níž: „Situaci, kdy jedna osoba vystupuje v právním styku nikoli pod vlastním jménem, ale pod jiným jménem (nejde tedy o to, že by uvedla své jméno a objasnila, že vystupuje za jinou osobu, ale počíná si, jako by touto jinou osobou sama byla), je třeba řešit za použití ustanovení o zastoupení. Užije-li jednající jméno (identitu) konkrétní osoby, je podstatné, zda z okolností věci vyplývá, že druhá strana chtěla jednat s faktickým jednajícím, nebo se skutečným nositelem použitého jména. V případě, že druhá strana zamýšlela jednat se skutečným nositelem jména (nikoli s fakticky jednajícím), lze na jednajícího nahlížet jako na zástupce. Právní účinky projevu vůle jednajícího se pak posoudí podle toho, zda mu svědčí oprávnění jednat jménem zastoupeného. Absentuje-li na straně jednajícího zástupčí oprávnění, je namístě důsledky jeho právního jednání posoudit podle ustanovení o nezmocněném jednatelství. (§ 440 o. z.). Jednání učiněné zástupcem za hranicemi zástupčího oprávnění nebo vykonané nezmocněným jednatelem zavazuje zastoupeného, pouze pokud je schválí bez zbytečného odkladu poté, co se o jednání zástupce dozvěděl (vědomí zastoupeného o jednání zástupce se posuzuje dle § 4 odst. 2 o. z., tedy z objektivizovaného hlediska „osoby případu znalé“, zvažující okolnosti, které jí „musely být v jejím postavení zřejmé“). Pro schválení jednání neoprávněného zástupce není stanovena zákonná forma, může být proto učiněno písemně i ústně, výslovně i konkludentně (Bar, Clive 2009 s. 442), a to i tam, kde je pro schvalované jednání samo předepsána zvláštní – kupříkladu písemná – forma … Konkludentní ratihabice může být provedena též tak, že si zastoupený počíná, jako by jej právní jednání zástupce zavazovalo, například poskytne plnění, jež je podle právního jednání zástupce dlužen, nebo vyžaduje či přijme plnění, jež mu na základě tohoto právní jednání náleží, vyplývá-li z tohoto počínání vůle akceptovat pro sebe důsledky právního jednání zástupce … Sporná je možnost ratihabice omisivním právním jednáním, tedy nekonáním či opomenutím, ovšem takovým, z něhož ve světle okolností případu vyplývá vůle jednajícího (viz komentář k § 546). Ratihabice působí ex tunc, je-li tedy jednání za hranicemi zástupčího oprávnění zastoupeným schváleno, finguje se vázanost zastoupeného jednáním zástupce od okamžiku účinnosti jednání zástupce a na jednání se zpětně hledí jako na řádně učiněné … I když je smlouva uzavřená nezmocněným jednatelem z určitého důvodu vadná (neplatná či zdánlivá), pokládá se po provedení účinné ratihabice za smluvní stranu zastoupený (, jméno FO, : Säcker 2001 s. 1771), proto jej kupříkladu zásadně stíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení, jež vzniklo plněním na základě této smlouvy, a to i v době předcházející dodatečnému schválení právního jednání“…“. Nebylo však tvrzeno – tím méně prokázáno – dodatečné schválení ze strany žalované případného jednání , právnická osoba, jménem žalované.

38. Na základě shora uvedených dvou samostatných důvodů tak soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl výrokem I. tohoto rozsudku.IV. Náhrada nákladů řízení39. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, které v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve znění interpretace judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) činí částku 1 350 Kč (za písemné vyjádření k žalobě, přípravu účasti na jednání a účast u jednání) – viz výrok II. tohoto rozsudku.

40. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem na 3 dny od právní moci tohoto rozsudku.