47 C 189/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; anonymizováno adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 1 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 920 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 920 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 1 920 Kč s příslušenstvím za náklady na odtah vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žalovaný se také nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

2. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne datum byl odtažen značka automobilu registrační značka z ulice ulice v obec, neboť tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci (překážka provozu), o odtahu rozhodl strážník anonymizováno policie obec. Odtah byl proveden právnická osoba na základě mandátní smlouvy číslo ze dne datum ve znění dodatku číslo pověření primátora č.j. KP 223 ze dne 19. 2. 2001. Z karty vozidla vyplynulo, že provozovatelem vozidla (a jeho vlastníkem) v době odtahu byl žalovaný. Náklady na odtah činily částku 1 920 Kč (viz usnesením Rady města Brna č. R6/085 z 14. 11. 2012) – tj. úhrada za dokončený odtah 1 800 Kč (včetně DPH) a cena za skladování odtaženého vozidla (parkovné za každý započatý den) 120 Kč za den. Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalobní částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla doručena na adresu žalovaného v podobě trvalého pobytu, tedy byla dodána do dispoziční sféry žalovaného dne datum. Žalovaný podepsal protokol o odtažení motorového vozidla dne datum a vozidlo si datum převzal.

3. Při právním hodnocení soud vycházel z § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, když žalobce je vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dále pak soud aplikoval § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu –„ Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.“ – a § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, který stanoví, že„ Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.“.

4. V posuzovaném případě tak obchodní společnost pověřená žalobcem provedla odtah vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. V souladu s výše uvedeným ustanovením zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu hradí náklady odtahu provozovatel. Výše nákladů na odtah pak byla stanovena usnesením Rady města Brna. Příslušenství pohledávky vychází z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

5. Na základě výše uvedených skutečností a po právním posouzení věci je žaloba považována za zcela důvodnou, neboť žalovaný je provozovatelem vozidla, které tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích, u tohoto vozidla byl proveden odtah osobou pověřenou žalobcem a náklady na odtah a na skladování vozidla jsou ve výši 1 920 Kč.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud při svém rozhodování několikrát dovodil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musely využívat právní pomoci advokátů (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 13. 3. 2014 sp.zn. I. ÚS 2310/13 atd.). Žalobci tak nebyla přiznána náhrada nákladů řízení ve formě odměny advokáta, ale náklady řízení úspěšného žalobce (§ 151 odst. 3 o. s. ř.) se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále bylo přiznáno 200 Kč jako dvě paušální náhrady účastníka v souladu s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy za předžalobní upomínku a žalobu náleží žalobci paušální odměna za každý úkon 100 Kč.

7. Rozsudek byl vyhotoven v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.