47 C 205/2020

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 10 382,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 982,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 982,74 Kč od 17. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se - v části požadavku na zaplacení částky 4 400 Kč, 2 400 Kč, 100 Kč, 300 Kč a 200 Kč a na zaplacení úroku z prodlení výši 10 % ročně z částky 500 Kč od 17. 9. 2019 do zaplacení - zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podáním ze dne 19. 2. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit A) částku 1 526,71 Kč za dodávky elektřiny a B) 1 456,04 Kč za dodávky plynu, to vše včetně souvisejících služeb, a dále zaplacení smluvních pokut.

2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 22. 1. 2021 vyhlásil rozsudek.

3. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: <b>4. A) dodávky elektřiny</b> 5. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 3. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období (důkaz smlouvou).

6. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní (důkaz smlouvou).

7. Žalobce žalované vyúčtoval částku 2 211,62 Kč, var. sym. [číslo], představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 0, 36100 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 26. 3. 2019 do 18. 7. 2019. Tuto částku snížil o zálohy zaplacené žalovanou ve výši 684,91 Kč, tj. na 1 526,71 Kč. Součástí vyúčtování byly smluvní pokuty á 100 Kč za prodlení žalované s platbou zálohy za duben 2019, květen 2019 a červen 2019, tj. 300 Kč (důkaz citovanou fakturou a dokladem o odeslání z 27. 8. 2019).

8. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu 4 400 Kč (důkaz vyúčtováním smluvní pokuty s [variabilní symbol]), neboť si smluvní strany ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2.000 Kč pro kategorii Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobce do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace).

9. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 15 měsíců od data 26. 3. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy (důkaz smlouvou). Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti vzniklé z uzavřené smlouvy, když konkrétně neuhradila zálohu za měsíc květen 2019 a červen 2019. Žalobce dne 18. 7. 2019 v souladu s energetickým zákonem ukončil dodávku elektřiny, a to z důvodu specifikovaného opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou. Smluvní pokutu žalobce požadoval za každý měsíc od 18. 7. 2019 do 15. 6. 2020, tedy za 11 měsíců po 400 Kč (důkaz upomínkou z 21. 6. 2019 včetně výpisu z knihy odeslané pošty z 21. 6. 2019). <b>10. B) dodávky plynu</b> 11. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 18. 2. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala včetně čerpání souvisejících služeb. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena plynu bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Tyto skutečnosti soud ujistil z důkazu smlouvou).

12. Žalobce žalované vyúčtoval částku 1 456,04 Kč, var. sym. [číslo], představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 41,19 m3 odebraného plynu ve fakturačním období od 21. 5. 2019 do 26. 8. 2019 (důkaz tímto vyúčtováním a dokladem o odeslání z 29. 2. 2019). Součástí vyúčtování byly dále smluvní pokuty á 100 Kč za prodlení žalované s platbou zálohy za červen 2019 a červenec 2019, tj. 200 Kč.

13. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu 2 400 Kč, neboť si smluvní strany ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost a 2.000 Kč pro kategorii Maloodběratel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobce do konce doby trvání smlouvy (vč. případné prolongace) (důkaz smlouvou, vyúčtováním smluvního poplatku [variabilní symbol], upomínka z 19. 7. 2019, výpis z knihy odeslané pošty z 19. 7. 2019).

14. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců od data 20. 2. 2019 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti vzniklé z uzavřené smlouvy, když konkrétně neuhradila zálohu za měsíc červen 2019 a červenec 2019. Žalobce dne 26. 8. 2019 v souladu s energetickým zákonem ukončil dodávku plynu, a to z důvodu specifikovaného opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovanou. Smluvní pokutu žalobce požaduje za každý měsíc od 26. 8. 2019 do 20. 2. 2020, tedy za 6 měsíců po 400 Kč.

15. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za prodlení žalované se zaplacení faktury var. sym. [číslo].

16. Při právním posouzení žalovaných nároků soud aplikoval v případě dodávek elektřiny § 50 odst. 2 a v případě dodávek plynu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl smluvní závazkový právní vztah, kterým se zavazuje obchodník s elektřinou/plynem dodávat zákazníkovi elektřinu/plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby, a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou/plynem cenu za dodanou energii a cenu souvisejících služeb.

18. Žalobce tedy byl zavázán dodávat žalované příslušné energie a zajišťovat související služby, a žalovaná byla povinna platit žalobci cenu těchto energií a služeb dle vyúčtování žalobce. Žalovaná tyto své základní povinnosti porušila, pročež ji soud zavázal k zaplacení částky 1 526,71 Kč za dodávky elektřiny a 1 456,04 Kč za dodávky plynu, tj. celkem 2 982,74 Kč (výrok I. rozsudku). Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Jinak tomu ovšem je u práva na zaplacení smluvních pokut.

19. Pokud jde o smluvní pokuty, ty byla výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuty s ohledem na následující důvody.

20. Předně aplikace nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011 sem dopadá přiměřeně, z důvodu, že jakkoli je smluvní pokuta uvedena nikoli v „ obchodních podmínkách“, ale v listině označené jako„ smlouva o sdružených službách dodávky plynu“, přesto je umístěna do smlouvy nepoctivě, a proto je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z.

21. Citovaný nález argumentoval tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová.

30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“.

22. Vztaženo přiměřeně na nynější případ, nelze jen změnit formální označení části, které bývala v minulosti běžně označována jako„ obchodní podmínky“. Totiž spotřebitelské smlouvy v minulosti bývaly často uzavírány tak, že účastníky byla podepsána jen část označená jako„ smlouva“ a účastníky smlouvy nebývaly podepsány obchodní podmínky, které se někdy nacházely i na druhé straně smlouvy a až v nich byly umístěna smluvní pokuta. Obdobnou praxi kritizoval i citovaný nález Ústavního soudu ve smyslu shora uvedeného. Nelze mít za to, že zásadně jen formální změnou - formální změnou názvu listiny, když místo označení„ obchodní podmínky“ (apod.) na listině žalobce nově uvede„ Smlouva o sdružených službách dodávky plyne (dále jen„ Smlouva“ – strana ½)“ – žalobce dostál uvedeným požadavkům.

23. Princip zůstává stejný. I nadále je smluvní pokuta obsažena na straně listiny, která není spotřebitelem podepsána. Smluvní pokuta je vložena do velice dlouhého souvětí, nepřehledného, složitě formulovaného a malým písmem psaného, a proto reálně hrozí, že průměrnému spotřebiteli unikne (viz„ text v části smlouvy označené jako„ Ostatní ujednání“ –„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2 000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace) …“). Proto sem dopadá analogicky např. ta část nálezu ÚS, která zakazuje smluvní pokutu koncipovat následovně:“ nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě).“. Koneckonců i označení části smlouvy„ OSTATNÍ UJEDNÁNÍ“ není zcela vypovídající, nenaznačuje, že jde o důsledky porušení smluvních povinností spotřebitelem se vznikem dalších platebních povinností spotřebitele (včetně smluvní pokuty) a reálně může budit dojem nepodstatného charakteru, že se jedná o ustanovení vysvětlujícího a technického charakteru.

24. Nad to, ačkoli je smlouva označena formálně jako dvoustranná („ strana ½“, strana 2/2“), tak vizuálně vytváří dojem, jako by byla jednostranná. Strana označená formálně jako„ strana 2/2“ se tváří jako strana první podle vizuálního dojmu, navíc sousloví„ strana 2/2“ je uvedeno jen velice malým písmem. Údaje a forma uvedená na straně 2 smlouvy v minulosti bývaly obsaženy právě na první straně smlouvy, která byla o jedné straně a následovaly pak obchodní podmínky, které jsou napsány v obdobné formě jako v době dřívější, včetně drobnějšího písma (to je soudu známo z úřední činnosti – viz § 121 o. s. ř.). Tudíž i forma takové smlouvy – právě ve spojení s dřívější smluvní praxí – vytváří dojem navenek, že ve skutečnosti jde o smlouvu jen o jedné straně. Rovněž forma smlouvy je tak pro průměrného spotřebitele matoucí a skýtá reálné riziko, že např. když je předložena k podpisu spotřebiteli jen druhou stranou otočenou nahoru spotřebiteli k podpisu, tak spotřebitel ani nemá důvod ji otočit a zkoumat, zda„ náhodou“ není na druhé straně smlouvy ještě další strana smlouvy a v ní ukryté povinnosti, které jsou pro spotřebitele nevýhodné (např. smluvní pokuta).

25. Žalobce se nemůže objektivně domnívat, že takovou formálnější změnou (úpravou) může dostát smyslu a účelu citované nálezové judikatury Ústavního soudu chránící spotřebitele. Je třeba se vystříhat formalistické interpretace a aplikace práva, včetně nálezů Ústavního soudu (viz čl. 89 odst. 2 Ústavy o vázanosti i obecného soudu rozhodnutím Ústavního soudu).

26. Tudíž takováto smluvní pokuta je absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 o. z.) a i kdyby nebyla, tak by k ní nebylo možné přihlížet v souladu s § 1813 a § 1815 o. z.

27. Shora uvedené úvahy a závěry ohledně aplikace názoru Ústavního soudu akceptoval jako správné i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce měl úspěch pouze částečný (viz výrok I.), neúspěch přitom převažoval (viz výrok II.); za těchto okolností by měla na náklady řízení (poměrně rozdělené) nárok žalovaná, ta však v řízení zůstala nečinná a žádné náklady jí nevznikly.