47 C 217/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 449,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 349,13 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 349,13 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení 3 349,13 Kč z titulu odběru elektřiny za dobu 10. 9. 2019 do 21. 5. 2020 (faktura s [variabilní symbol]), 100 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se zaplacením shora citované faktury. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.

2. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř.:„ V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.“.

3. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 4. 2019 do odběrného místa žalovaného (na adrese [adresa]) pro potřeby domácnosti, a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalobce vyfakturoval žalovanému za odběr elektřiny za dobu 10. 9. 2019 do 21. 5. 2020 (faktura s [variabilní symbol]) částku 3 349,13 Kč a 100 Kč jako smluvní pokutu za prodlení s citovanou fakturou.

4. Při právním posouzení soud primárně aplikoval na vyúčtování elektřiny § 50 odst. 2 a § 28 odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kdy žalovaný porušil svou povinnost zaplatit za dodávku elektrické energie žalobci. V případě nezaplacených vyúčtování za odebranou elektřinu ve výši 3 349,13 Kč. Pokud jde o příslušenství pohledávky, to je požadováno podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, výše příslušenství pak vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud považuje žalobu za zčásti důvodnou, neboť žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o dodávce elektrické energie, žalobce se zavázal dodat energii a žalovaný se zavázal za dodanou energii zaplatit.

5. Pokud jde o částku 100 Kč, tak smluvní pokuta i s příslušenstvím byla výrokem III. tohoto rozsudku zamítnuta, a to s ohledem na následující. Ve smlouvě, v části označené jako„ Ostatní ujednání“, bylo uvedeno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“.

6. Soud postupoval konzistentně a - ve shodě s např. rozsudkem ve věci 47 C 111/2019, 47 C 159/2019, 47 C 243/2020, 47 C 205/2020, 47 C 130/2020, 47 C 48/2020 - žalobu v části smluvní pokuty zamítl, pro absolutní neplatnost takové smluvní pokuty (§ 588 o. z. – zjevný rozpor s dobrými mravy), při aplikaci m. j. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011.

7. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“ (obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76; rozsudek Krajského soudu v Brně z 16. listopadu 2021 č. j. č. j. 37 Co 192/2021 – 69 („ … ohledem na to, že v dané věci jde o spotřebitelskou smlouvu, tím spíše je nutno na ni klást, ve vztahu k její srozumitelnosti, zvýšené nároky, v dané věci jde především o smlouvu nedostatečně určitou – viz bod 24 odůvodnění a graficky klamavou…“); rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76:„ Shodně se soudem I. stupně proto uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) … vzhledem k charakteru smluv o sdružených službách dodávky elektřiny i plynu, které jsou svým charakterem smlouvami spotřebitelskými, je povinností žalobce, dodavatele, formulovat povinnosti ze smluv vyplývající jednoznačně a tomu uzpůsobit i formu smlouvy. Není-li ujednání ve smlouvách obsaženo dostatečně přehledně, jasně a zřetelně, nelze tuto vadu napravit jiným obecným odkazem.“).

8. Kupříkladu Krajský soud v Brně v rozsudku z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59 uvedl:„ 5. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.

6. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srovnej nález z 11. 11. 2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Zatímco tato nálezová judikatura spojovala za účinnosti úpravy před o.z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, o.z. vychází z odlišné koncepce, zakotvené v ust. § 1815 o.z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá.

7. Smlouva o sdružených dodávkách plynu, uzavřená dne 21.11.2017, mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka.„ První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobkyně samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku (dále jen„ Informace“). Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o„ případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.

8. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není obvyklou náležitostí smlouvy. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat zejména to, je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na„ druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy„ první strana“ (na rozdíl od„ druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Ani název části„ Ostatní ujednání“ žádným způsobem spotřebitele neupozorňuje na to, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, která je samostatným zajišťovacím institutem, nikoliv nepodstatným běžným ujednáním či ujednáním technického charakteru. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem.

9. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě v části nazvané„ Ostatní ujednání“ je neplatné a není možno k němu přihlížet.“.

9. Soud neshledává důvod odchýlit se od svého již opakovaně vysloveného názoru (viz i § 13 o. z.) a poukazuje nejen na odůvodnění shora citovaných rozsudků vydaných v senátu 47 C (které jsou žalobci známy, když byl žalobcem v citovaných řízeních), ale i na níže citovaná rozhodnutí Krajského soudu v [obec], které se s námitkami žalobce v jiných řízeních obsahově vypořádala. Jde o rozsudek Krajského soudu v Brně z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59, z 15. 6. 2021 č. j. 15 Co 76/2021-93, z 25. 5. 2021 č. j. 15 Co 59/2012-65, z 19. 1. 2021 sp. zn. 15 Co 180/2020, z 21. 12. 2020 č. j. 70 Co 160/2020-80 a z 19. 8. 2020 č. j. 70 Co 108/2020-61.

10. Zdejší soud tak neshledává důvod odchýlit se od své vlastní praxe (myšleno senát 47 C) a od rozhodovací praxe minimálně čtyř senátů Krajského soudu v Brně (15 Co, 19 Co, 37 Co, 70 Co), a proto ve výroku II. tohoto rozsudku požadavek na zaplacení smluvních pokut zamítl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. - žalobce měl neúspěch jen nepatrný, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze 3 úkonů právních služeb 3 x 200 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení (§11 odst. 1 písm. a) AT), za předžalobní upomínku a sepsi žaloby (oba úkony dle § 11 odst. 1 písm. d), 3 x 100 Kč jako režijní paušál podle § 14b odst. 5 písm. a), DPH z těchto částek v zákonné výši podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále k nákladům řízení patří zaplacený soudní poplatek 400 Kč.

12. Lhůta k plnění byla určena na tři dny od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.