47 C 220/2020
č. j. 47 C 220/2020-45
V PLATNOSTIMěstský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 1 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Soud uznal, že žalovaný byl požádán o náhradu nákladů na toxikologické vyšetření, jehož výsledek byl pozitivní. Povinnost náklady uhradit vyplývá z § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., podle něhož náklady na vyšetření hradí osoba, u níž byla prokázána přítomnost návykové látky. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; v obec, IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 323 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 323 Kč od 21. 6. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. Stručné odůvodnění: (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu)
1. Žalobou ze dne 20. 3. 2020 (podanou u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem 1 323 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení za dobu od 21. 6. 2017 do zaplacení, a to z titulu provedení laboratorního vyšetření dne 11. 5. 2017, č. 2070. Laboratorní vyšetření žalované bylo provedeno na výzvu Policie ČR, s pozitivním výsledkem, což ve spojení s § 16 zákona č. 379/2005 Sb. založilo povinnost žalovaného k náhradě nákladů vyšetření.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 26. 3. 2021 vyhlásil rozsudek.
4. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav. Žalovaný byl 2.5.2017 kontrolován hlídkou policie při řízení motorového vozidla, u žalovaného byl proveden test na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem na Cannabis a žýalovaný se podrobil lékařskému vyšetření a odběru krve a moči. Žádostí ze dne 2. 5. 2017, číslo jednací, Policie ČR požádala žalobce, aby provedl imunochemický rozbor moči žalovaného na zjištění výskytu a množství omamných a psychotropních látek. Dne 11. 5. 2017 bylo toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. jméno v obec provedeno laboratorní vyšetření č. rok moči žalovaného při ovlivnění návykovou látkou, jehož výsledek byl pozitivní (cannabinoidy). Ceník žalobce platný od 6. 1. 2016 stanovil cenu vyšetření na 636 Kč/cílený imunochemický záchyt a 21 Kč/stanov kreatininu v moči. Žalobce vyúčtoval žalovanému provedení dvou cílených imunochemický záchytů po 636 Kč a jednou stanovení kreatininu. Za provedené lékařské úkony byla ze strany žalobce žalovanému vystavena faktura číslo na částku 1 323 Kč se splatností dne 20. 6. 2017. Žalovaný byl též upomenut žalobcem k zaplacení žalobní částky, a to upomínkou z 6. 11. 2017 doručenou žalovanému 24. 11. 2017. Přípisem ze dne 7. 2. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu a současně jej upozornil na možnost zahájení soudního řízení, tato předžalobní výzva byla žalovanému doručena 1. 2. 2020.
5. Podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, platí, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu je povinna se podrobit osoba, u níž se lze důvodně domnívat, že vykonává činnosti podle odstavce 1 pod vlivem alkoholu, a dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje. Spočívá-li orientační vyšetření zjišťující obsah alkoholu v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. V případě, že osoba tento způsob orientačního vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření.
6. Podle ustanovení § 16 odst. 8 věty první zákona č. 379/2005 Sb. platí, že vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky než alkoholu, vyšetřovaná osoba.
7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dle citovaných právních předpisů dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce vyúčtované laboratorní vyšetření s pozitivním výsledkem provedl, povinností žalovaného pak bylo náklady takto vynaložené řádně a včas uhradit.
8. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a to včetně práva žalobce na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením dané částky dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času (v první den prodlení) činila 8,05 % ročně. Prodlení žalovaného se zaplacením nastalo dnem 21. 6. 2017, tudíž nárok žalobce na zaplacení příslušenství je oprávněný.
9. Vzhledem k tomu, že žalobcem předložené listiny korespondují tvrzením obsaženým v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, a to ve výši 300 Kč za úkon stanovené podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu/exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.