47 C 227/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; proti žalovaným: ; 1. jméno příjmení , narozený dne datum trvale bytem adresa ; 2. jméno příjmení , narozený dne datum trvale bytem adresa o zaplacení 12 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1. a žalovaný 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 12 700 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 700 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 106 Kč.

III. Zamítá se žaloba v části, v níž žalobce požadoval po žalovaném 1. a žalovaném 2. zaplacení společně a nerozdílně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 700 Kč za dobu od [datum] do [datum].

IV. Zamítá se žaloba v části, v níž žalobce požadoval po 1. žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 700 Kč za dobu od [datum] do [datum].

V. Zamítá se žaloba v části, v níž žalobce požadoval po 2. žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 700 Kč za dobu od [datum] do [datum].

VI. Zamítá se žaloba v části, v níž žalobce požadoval po žalovaném 1. a žalovaném 2. zaplacení společně a nerozdílně úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 700 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

VII. Žalovaný 1. a žalovaný 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 092,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne [datum] (podanou u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zaplatit částku 12 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. Svůj nárok žalobce vyvozoval z protiprávního jednání, kterého se žalovaní dopustili dne [datum], a za které byli pravomocně odsouzeni: první žalovaný rozsudkem Městského soudu v [obec] ze dne 6. 8. 2017, č. j. [spisová značka], s právní mocí k [datum], a druhý žalovaný trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2018, č. j. [číslo jednací], s právní mocí k [datum]. Protiprávním jednáním žalovaní způsobili škodu [právnická osoba], [IČO], která byla toho času pojištěna u žalobce. Žalobce poskytnul pojistné plnění, pročež na něj přešlo ve smyslu § 2820 odst. 2 občanského zákoníku právo na náhradu vzniklé újmy.

2. Žalovaní se na žádnou z výzev soudu nevyjádřili, po celé řízení zůstali pasivní.

3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne [datum] vyhlásil rozsudek.

4. Podle ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. První žalovaný společně s druhým žalovaným, po předchozí domluvě v úmyslu odcizit zboží či hotovost v prodejně, se dne [datum] v době kolem 2.00 hodin na ulici [ulice a číslo] v [obec] vloupali společně s dalším neustanoveným pachatelem do prodejny [anonymizováno] [obec], a to tak, že podezřelý [příjmení] v černé kukle a rukavicích vypáčil vstupní plastové dveře do prodejny a podezřelý [příjmení] s neustanovenou osobou měli za úkol hlídat a dát zvukové znamení [příjmení] v případě vyrušení a za tímto účelem měli také dvě vysílačky napojené na stejný kanál, po vypáčení vstupních dveří a poškození zámku (škoda ve výši 2.000 Kč) se dostal do zadní části prodejny – skladu, kde rozlomil vstupní dveře v hodnotě 1.000 Kč a poškodil zárubeň (škoda ve výši 500 Kč), pokusil se vloupat do kanceláře prodejny, což se mu nepodařilo díky kovové mříži a poté, co se v prodejně rozsvítilo, z místa všichni tři utekli směrem do parku mezi ulicí [ulice] a [ulice] v [obec], kde byli podezřelý [příjmení] a [příjmení] zadrženi hlídkou Policie ČR, tímto jednáním způsobili škodu ve výši 5.500 Kč poškozené [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]; žalovaní byli uznáni vinnými ze spáchání uvedeného skutku a byli odsouzeni v trestním řízení za spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku a přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku (důkaz: rozsudek Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], trestní příkaz Městského soudu v Brně ze dne 6. 8. 2017, č. j. [číslo jednací]).

7. Z listiny„ Faktura - doklad č. 2017 [číslo]“ vystavené dne [datum] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že škoda na straně poškozené [právnická osoba], [IČO], spočívala ve vzniku nákladů na dva vícebodové zámky po 5 200 Kč, tj. 10 400 Kč, cestovné 1 500 Kč a práci 1 800 Kč - celkem se tak jednalo o náklady 13 700 Kč.

8. Z dopisu ze dne [datum], který adresovala [právnická osoba], [IČO] Policii ČR soud zjistil, že uvedená společnost vyčíslila škodu způsobenou trestným činem na částku 13 700 Kč, která po vloupání spočívala v opravě [právnická osoba] [obec] (viz též důkaz Oznámením škodní události, pojistná smlouva [číslo] 2017, s datem [datum])

9. Z listiny„ Hlášení škodní události“ ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO], oznámila žalobci nastalou pojistnou událost, která spočívala v poškození dveří a zámků žalovanými dne [datum] na adrese [adresa].

10. Z listiny„ Oznámení o ukončení likvidace PU“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce stanovil újmu žalovaného na 13 700 Kč, od výše újmy 13 700 Kč odečetl spoluúčast [právnická osoba], [IČO], ve výši 1 000 Kč, a rozdíl 12 700 Kč stanovil k výplatě.

11. Z listiny vytištěné z interního informačního systému žalobce soud zjistil, že žalobce částku 12 700 Kč zaplatil poškozené [právnická osoba], a to dne [datum], z titulu pojistné události.

12. Popsaný skutkový děj soud hodnotil podle následujících právních předpisů a úvah.

13. Podle ust. § 2910 občanského zákoníku platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle ust. § 135 odst. 1 o. s. ř. platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

15. Vzhledem k listinným důkazům soud neměl pochybnosti o vzniku škody na straně [právnická osoba] Předpokladem vzniku odpovědnostního vztahu je vznik škody na straně poškozeného, porušení povinnosti škůdcem, příčinná souvislost mezi uvedeními skutečnostmi a zavinění škůdce (pro tento typ odpovědnosti). Oba žalovaní svým jednáním dne [datum] zasáhli svým protiprávním jednáním do vlastnického práva [právnická osoba] Přitom vlastnické právo je právo absolutní. Proto se uplatní odpovědnost dle § 2910 občanského zákoníku.

16. V otázce zavinění coby naplnění jedné z podmínek institutu náhrady škody soud vyšel z rozsudku Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (u prvního žalovaného) a z trestního příkazu Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (u druhého žalovaného). Porušení povinnosti žalovanými, vznik škody a jejich zavinění jednoznačně dokládají uvedená rozhodnutí trestního soudu. Těmito skutečnostmi byla dána povinnost žalovaných k náhradě škody.

17. Výše škody 13 700 Kč, která vznikla [právnická osoba], vyplývá mimo jiné z faktury - doklad č. 2017 [číslo] vystavené dne [datum] [jméno] [příjmení].

18. Skutečnost, že žalobce vyplatil [právnická osoba], pojistné, vyplývá z oznámení o ukončení likvidace PU ze dne [datum] a z listiny vytištěné z interního informačního systému žalobce. Vyplacené pojistné činilo 12 700 Kč.

19. Podle ust. § 2820 odst. 1 věta první občanského zákoníku platí, že pokud vzniklo v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

20. Pojistné plnění bylo žalobcem vyplaceno ve výši 12 700 Kč, proto podle ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku přešla na žalobce pohledávka na náhradu újmy vůči žalovaným právě v takovém rozsahu, tj. 12 700 Kč. Soud proto žalobě v rozsahu jistiny vyhověl.

21. Otázkou byla splatnost žalované částky vůči tomu kterému z žalovaných. Pohledávka na náhradu škody nemá přesně stanovený okamžik splatnosti dohodou. Pohledávka se v takovém případě stává splatnou na výzvu věřitele – zde žalobce k plnění zaslanou dlužníkovi (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). V řešené věci se jednalo o to, že místa pobytu žalovaných se lišila od adres, kam žalobce zasílal příslušné písemnosti, které měly splatnost způsobit. V případě pasivní solidarity, u každého z dlužníků počíná běžet lhůta k plnění, splatnost, jinak, v závislosti na výzvu zesplatňující závazek (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 493/2013).

22. Žalobce zaslal prvnímu žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. na adresu [adresa] (důkaz: výzva ze dne [datum] + poštovní podací arch ze dne [datum]). Přitom první žalovaný se od [datum] nepřetržitě nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Předžalobní výzva se tak nemohla dostat do dispoziční sféry prvního žalovaného. Tudíž nemohla ani nastat splatnost pohledávky žalobce. Splatnost pohledávky žalobce je nutné odvozovat až od okamžiku doručení žaloby prvnímu žalovanému (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2003, sp. zn. 32 Odo 176/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006). Obdobné, resp. tím spíše (žalobce nepředložil ani podací arch) platí ve vztahu k listině označení jako„ Uplatnění práva na náhradu újmy dle § 2820, odst. 1 Občanského zákoníku“, datované [datum], adresované prvnímu žalovanému, na adresu [adresa] (důkaz touto listinou); totiž rovněž v den [datum] první žalovaný byl již ve výkonu trestu.

23. Žaloba byla prvnímu žalovanému doručena právě do věznice, a to dne [datum]. Dne [datum] tak nastala splatnost pohledávky žalobce vůči prvnímu žalovanému (viz § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný tento peněžitý dluh nezaplatil, proto je od [datum] v prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času činila 8,25 % ročně. Soud proto mohl žalobci přiznat právo na úroky z prodlení až od data [datum]. Ve zbylém rozsahu musel žalobu zamítnout.

24. Ve vztahu k druhému žalovaném je situace obdobná. Žalobce zaslal druhému žalovanému výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. na adresu [adresa] (důkaz: výzva ze dne [datum] + poštovní podací arch ze dne [datum]). Přitom druhý žalovaný měl od [datum] adresu trvalého bydliště na [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec]. Předžalobní výzva se tak nemohla dostat do dispoziční sféry druhého žalovaného. Tudíž nemohla ani nastat splatnost pohledávky žalobce. Splatnost pohledávky žalobce je nutné odvozovat až od okamžiku doručení žaloby druhému žalovanému (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2003, sp. zn. 32 Odo 176/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 142/2006).

25. Žaloba byla druhému žalovanému doručena právě na adresu [adresa], a to dne [datum]. Dne [datum] (viz § 1958 ods.t 2 o. z.) nastala splatnost pohledávky žalobce vůči druhému žalovanému. Žalovaný tento peněžitý dluh nezaplatil, proto je od [datum] v prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času činila 8,25 % ročně. Soud proto mohl žalobci přiznat právo na úroky z prodlení až od data [datum]. Ve zbylém rozsahu musel žalobu zamítnout.

26. V případě druhého žalovaného soud z pragmatických důvodů kapitalizoval úroky za prodlení za dobu od [datum] do [datum], aby vyhovující výrok mohl znít pro oba žalované shodně. Výrok II. vychází z početního postupu 12 700 Kč x 8,25 % ročně za dobu od [datum] do [datum] = 106,21 Kč, po zaokrouhlení 106 Kč. Ve zbylém rozsahu soud musel žalobu zamítnout. Toliko k věci samé.

27. Co se týká náhrady nákladů řízení, soud přiznal žalobci právo na jejich náhradu v plné výši. Tento výrok má oporu v § 142 odst. 3 o. s. ř. Jedná se o to, že částečný neúspěch žalobce v podobě zamítnutí příslušenství byl nepatrný, jednak nastal vlivem okolností, které žalobce nemohl vědět ani ovlivnit. U prvního žalovaného žalobce neměl jak zjistit, že tento se nachází v době zasílání korespondence ve výkonu trestu ve věznici. U druhého žalovaného žalobce nemohl zase tušit, že došlo ke změně adresy trvalého pobytu. Je proto pochopitelné, že žalobce zasílal písemnosti žalovaným na jemu posledně známé adresy. Proto částečné zamítnutí žaloby soud nehodnotil k tíži žalobce a přiznal mu plnou náhradu nákladů řízení.

28. Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a dále v nákladech právního zastoupení. Při určení odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud postupoval dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétní výše odměny za ten který úkon právní služby vyplývá z ust. § 7 advokátního tarifu a činí v této věci 1 620 Kč. Výše paušální náhrady hotových výdajů je upravena v ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a činí 300 Kč/úkon. Žalobci tak náleží náhrada za tyto úkony právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu: odměna ve výši 1 620 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. b) 2 x výzva k plnění před podáním žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 2 x 1 620 Kč + 2 x paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. c) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 1620 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.

29. Mezisoučet za právní služby činí 7 680 Kč. Náhrada za DPH, jejímž plátcem právní zástupce žalobce je (§ 137 o. s. ř.), činí ze shora uvedených položek částku 1 612,80 Kč.

30. Celkem má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 092,80 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jeho právního zástupce.