47 C 264/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Malenovským ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované žalovanému:

2. Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného oba žalovaní jsou zastoupeni advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky o zaplacení 790 940 Kč s příslušenstvím – náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny I. Žalovaná 1. a žalovaný 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 790 940 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 790 940 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 50 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.II. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 80 796 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.III. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 80 796 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.IV. Žalovaná 1. je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 4 564,5 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaný 2. je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 4 564,5 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. I. Předmět řízení1. Žalobce požadoval po původní žalované , jméno FO, (dále jako „původní žalovaná“) zaplacení částky 790 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny za dobu od 8. 1. 2021 do 8. 1. 2024 v rodinném domě na , adresa, (dále též jako „dům“), přičemž výši náhrady škody vypočítal dle vyhlášky č. 359/2020 Sb.; po úmrtí původní žalované během tohoto řízení požaduje žalobní částku a příslušenství po jejích právních nástupcích – tj. po žalované 1. a žalovanému 2.

2. Žalovaní navrhli žalobu zcela zamítnout zejména z následujících důvodů. Původní žalovaná nezasáhla do elektroměru a o zásahu do elektroměru jí nic nebylo známo a nebylo o tom nic známo ani žalovaným. Neoprávněný odběr elektřiny v domě neprobíhal. Žalobce vyúčtoval cenu elektřiny více než trojnásobně vyšší než činila obvyklá průměrná ceny elektřiny v rozhodnou dobu – škoda by měla být stanovena ve výši 219 119,65 Kč. Dále je nutné vycházet z § 16 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., tedy stanovit dobu neoprávněného odběru nejdéle 36 měsíců od předposledního pravidelného odečtu. Žalobce uplatňuje nedůvodně škodu za nejvyšší přípustné období 36 měsíců dle citované vyhlášky. Nadto by soud měl uplatnit moderační právo podle § 2953 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) – žalovaní jsou ve věku blízkém zletilosti, nemají zaměstnání, o neoprávněném odběru nemají povědomí.II. Skutková zjištění3. Soud zjistil na podkladě dokazování následující skutečnosti.

4. Původní žalovaná byla výlučným vlastníkem rodinného domu na , adresa, a měla uzavřenou smlouvu o sdruženém odběru elektřiny se společností , právnická osoba, . Dne 13. 12. 2023 na NONSTOP LINKU Střediska služeb zákazníkům (společnosti , právnická osoba, .) ohlásil anonym neoprávněnou manipulaci s elektroměrem v domě původní žalované a že elektroměr odebírá elektřinu, ale na elektroměr se odběr nenačítá, že plomby jsou v pořádku, ale vzadu je to nějak zapojené a je potřeba řádná kontrola elektroměru (důkaz: e-mail od , jméno FO, z NONSTOP LINKY Střediska služeb zákazníkům ze dne 13. 12. 2023).

5. Dne 8. 1. 2024 provedl žalobce (prostřednictvím externí obchodní korporace) v domě původní žalované kontrolu elektroměru (který byl umístěn v jejím domě, tj. až za vchodovými dveřmi do domu) a zjistil mimo jiné, že na elektroměru č. , hodnota, umístěném v domě bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci elektroměru - poškozené plombovací krytky krycího plechu a poškozené cejchovní plomby. Proto žalobce elektroměr z domu původní žalované demontoval, přelepil bezpečnostními nálepkami a uložil do boxu, který poslal na přezkoušení a v domě namontoval elektroměr nový. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu Zápisem o provedené kontrole odběrného místa ze dne 8. 1. 2024.

6. Žalobce poslal demontovaný elektroměr na kontrolu do svého autorizovaného metrologického střediska ve smyslu § 11a zákona č. 505/1990 Sb., které po přezkoušení elektroměru dne 25. 1. 2024 zjistilo, že elektroměr má znehodnocené úřední značky v tom smyslu, že úřední značky byly zřejmě přemáčknuty jiným nástrojem než plombovacími kleštěmi, a že proto nelze vyloučit zásah do vnitřních částí elektroměru za účelem ovlivnění spotřeby, pročež žalobce zadal znalecký posudek ke zjištění případného zásahu do elektroměru (důkaz: Žádost žalobce o přezkoušení stanoveného měřidla, Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 25. 1. 2024, Zkušební protokol ze dne 25. 1. 2024 a Odborný posudek včetně fotografií – vydané Autorizovaným metrologickým střediskem žalobce K12).

7. Žalobce prokázal, že v domě původní žalované došlo k zásahu do elektroměru v následujícím smyslu.

8. Za prvé, elektroměr byl uložen v plastovém krytu (plastová schránka, tzv. kryt svorkovnice) a tento plastový kryt elektroměru byl dále zakryt plechem – tzv. krycím plechem elektroměrového rozvaděče (dále též jako „maska“). Šrouby tohoto krycího plechu elektroměrového rozvaděče sice byly zajištěny plastovou krytkou, ale tyto krytky byly rozlomené, a proto krycí plech elektroměrového rozvaděče bylo možné otevřít – a tudíž se i dostat k plastovému krytu elektroměru - kdykoliv bez porušení ochranných distributorských plomb zajišťující krycí plech elektroměrového rozvaděče [důkazy: videozáznam z 8. 1. 2024 z provádění kontroly elektroměru v čase 56min20sek; fotografie detailu plastových krytek z 8. 1. 2024 (popis a vysvětlení)].

9. Za druhé, oba upevňovací šrouby plastového krytu elektroměru (tj. tzv. plastového krytu svorkovnice) měly zhmožděnou křížovou drážku hlavy, což svědčí o opakovaném povolování a utahování šroubů.

10. Za třetí, obě olověné plomby zavěšené na drátku na plastovém krytu elektroměru, které mají zajišťovat nepovolení upevňovacích šroubů, byly deformované, měly uvolněné ocelové drátky a nesly stopy po opakovaném násilném rozevírání (byly násilně rozevřeny za účelem uvolněné opředeného drátku a následně byly stisknuty). Navíc obě tyto plomby nebyly zavěšené na původním drátku, ale na drátku jiném.

11. Za čtvrté, strojky v elektroměru v části obou číselníků, tj. jak tarifu VT, tak i tarifu NT, nesly stopy po opakovaném násilném přetáčení kotoučů číselníků (totiž vícečetné vrypy na více místech kotoučů číselníků) a nelze určit stav číselníku před jeho násilným přetočením. Tudíž byly prokázány zásahy v elektroměru (v podobě násilně opakovaně přetáčených číselníků), které údaje o skutečně spotřebě elektrické energie změnily.

12. Tyto skutečnosti (bod 9. až 11. odůvodnění tohoto rozsudku) soud zjistil z písemného znaleckého posudku č. 55/2024 ze dne 20. 3. 2024 znalce Ing. , jméno FO, (znalec z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická mechanoskopie a kriminalistická elektrotechnika) s doložkou dle § 127a o. s. ř., výslechu tohoto znalce před soudem, nadto ve spojení s fotografiemi ze dne 8. 1. 2024 z doby demontáže elektroměru a videozáznamem z průběhu demontáže elektroměru ze dne 8. 1. 2024.

13. Pokud jde o nakládání s elektroměrem odmontovaným v domě žalobce dodavatelskou společností , právnická osoba, . (která pro žalobce provedla i kontrolu elektroměru v domě původní žalované), tak soud zjistil následující. Korporace , právnická osoba, . elektroměr uložený stále v plastovém krytu, a to ještě v domě původní žalované, opatřila přelepkami na levé i pravé straně krytu elektroměru, aby bylo zřejmé, že s tímto krytem (a elektroměrem) - v době po odejmutí elektroměru z domu původní žalované do provedení kontroly elektroměru znalcem - nikdo nemanipuloval; znalec Ing. , jméno FO, elektroměr obdržel ke zkoumání v plastovém krytu s nepoškozenými přelepkami, což znamená, že do elektroměru se po jeho odinstalovaní z domu původní žalované nikdo nedostal, tedy že plastový kryt elektroměru po tuto dobu nebyl demontován (důkazy: shora citovaný znalecký posudek znalce Ing. , jméno FO, a jeho výpověď u soudu a shora citovaný videozáznam z kontroly neoprávněného odběru ze dne 8. 1. 2024 v domě původní žalované).

14. Žalobce původní žalovanou vyzval k zaplacení žalobní částky fakturou s datem splatnosti do 5. 8. 2024, kterou doručil žalované poštou nejpozději dne 29. 7. 2024, kterýmžto dnem je totiž datována nesouhlasná reakce původní žalované na uvedenou fakturu (důkazy: faktura č. , hodnota, a dopis původní žalované z 29. 7. 2024 s obálkou s razítkem o podání dopisu na poště dne 31. 7. 2024).

15. Následně žalobce doručil původní žalované poštou dne 15. 8. 2024 předžalobní výzvu (důkazy: předžalobní výzva z 9. 8. 2024, podací stvrzenka, e-mail , právnická osoba, o doručení zásilky).

16. Žalobce dospěl k množství původní žalovanou neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 50,605 MWh, a to následujícím způsobem.

17. Při kontrolní měření v domě původní žalované byl dne 8. 1. 2024 stav nového elektroměru (tedy po demontáži původního elektroměru, do něhož byl proveden zásah v domě původní žalobkyně) VT 3 kWh a NT 4 kWh (důkaz: Zápis o provedené kontrole odběrného místa z 8. 1. 2024). Dne 2. 7. 2024 činil stav nového elektroměru v domě původní žalované VT 9 171 kWh a NT 3 479 kWh (důkaz: fotografie elektroměru k datu 8. 1. 2024, 7. 5. 2024 a 2. 7. 2024; koneckonců důkaz i fakturou ze dne 23. 8. 2024 č. , hodnota, , v níž jsou rozepsány technické údaje o měření, a to i za dobu od 8. 1. 2024 až do 20. 8. 2024, a to včetně údajů o spotřebované elektřině do 30. 6. 2024). Tudíž spotřeba elektřiny v domě celkem za mezidobí obou kontrolních měření - tj. za dobu od 8. 1. do 2. 7. 2024 - činila 12 650 kWh, tedy průměrná denní spotřeba byla 71,43 kWh.

18. Proto žalobce vypočetl spotřebu elektřiny za zažalované období od 8. 1. 2021 do 8. 1. 2024 dle denní průměrné spotřeby 71,43 kWh, tj. v rozsahu 78,287 MWh (71,43 kWh x 1096 dnů neoprávněného odběru = 78 287,28 kWh = 78,287 MWh).

19. Po dobu neoprávněného odběru elektroměr zaregistroval spotřebu v celkovém rozsahu 27,682 MWh (trval i nadále smluvní vztah mezi původní žalovanou a obchodní korporací , právnická osoba, .; důkazy: faktura od , právnická osoba, . ze dne 1. 9. 2021 č. , hodnota, ; fotografie stavu ELM , Anonymizováno, k datu 8. 1. 2024; faktura od , právnická osoba, . ze dne 31. 8. 2023 č. , hodnota, ; odečtová karta elektroměru č. , hodnota, ; výpočet: 63 905 + 17 550 – 41 001 – 12 772 = 27 682 kWh, tj. 27,682 MWh - k tomu blíže viz podání žalobce z 20. 11. 2025, bod 5. až 8., na č. l. 103 a § 17 odst. 5 věta první vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve znění do 30. 6. 2024: „Provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru.“).

20. Tudíž rozdíl mezi vypočtenou spotřebou dle denní průměrné spotřeby a změřenou spotřebou (smluvním odběrem) činí 50,605 MWh - jde o množství neoprávněně odebrané elektřiny, která je předmětem řízení (výpočet 78,287 MWh mínus 27,682 MWh = 50,605 MWh).

21. Množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 50,05 MWh žalobce vynásobil částkou 12 481,04 Kč, což je cena neoprávněně odebrané elektřiny (bez daně z elektrické energie) skládající se z částek: 1) 212,82 Kč/MWh (dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu – dále jako „, Anonymizováno, “ - č. 5/2023, bod 3.1.1., částka 07/2023, ze dne 29. 11. 2023); 2) 9 672,43 Kč/MWh (dle § 17 odst. 3 písm. a), bod 1. vyhlášky č. 359/2020 Sb. a zdroj , právnická osoba, . www.ote-cr.cz/cs/statistika/vazeny-prumer-ceny-regulacni-energie, cena podle roku 2022 podle dikce citovaného ustanovení vyhlášky); 3) 2 100,79 Kč/MWh (dle cenového rozhodnutí ERÚ č. 6/2023, cena za distribuované množství elektřiny pro , Jméno žalobce, , str. 31/45 cenového rozhodnutí, částka 08/2023, ze dne 29.11.2023, použije se sazba D02d podle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1. vyhlášky č. 359/2020 Sb.); 4) 495 Kč/MWh (dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 3. vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny) [důkazy: cenové rozhodnutí , Anonymizováno, č. 5/2023, č. 6/2023 a www.ote-cr.cz/cs/statistika/vazeny-prumer-ceny-regulacni-energie; k tomu blíže např. podání žalobce z 20. 11. 2025, bod 3. a 4.].

22. Dále žalobce množství neoprávněně odebrané elektřiny v rozsahu 50,05 MWh vynásobil žalované v souladu s § 17 odst. 3 pís. c) vyhlášky č. 359/2020 Sb. daní z elektřiny ve výši 28,30 Kč v souladu s § 17 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 359/2020 Sb., ve spojení s § 6 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.

23. Žalobce rovněž žalované vyúčtoval částku 20 634,20 Kč z titulu náhrady nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody plynoucí z neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. , právnická osoba, fine zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jako „energetický zákon“) a § 17 odst. 5 věty druhé vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve znění do 30. 6. 2024 (tj. „Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.“), skládající se z následujících položek:a) částka 2 840 Kč z titulu ceny za 2 hodiny práce pracovníka Energetické kontroly (hodinová sazba 1 420 Kč) podle ceníku žalobce, a to za následující práce: k datu 16. 5. 2024 zpracoval pověřený pracovník žalobce učiněná zjištění vedoucí k závěru a potvrzení o existenci neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě, tj. údaje z úředního přezkoušení, tj. protokolu č. 032/2024, 00019/24, ze znaleckého posudku č. 55/2024, z videozáznamu z kontroly ze dne 8. 1. 2024, z fotodokumentace z odběrného místa ze dne 8. 1. 2024, z výsledků kontrolních měření na nově instalovaném elektroměru č. , hodnota, , z cenových rozhodnutí ERÚ, z platných a účinných ceníků elektřiny , právnická osoba, .), z nichž dále postupem podle vyhlášky č. 359/2020 Sb., stanovil výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny (důkaz: Stanovení výše nákladů; Ceník žalobce účinný od 1. 6. 2023).b) částka 600 Kč z titulu administrativního paušálu - zahrnuje veškeré nutné, běžné provozní výdaje žalobce (kancelářské, administrativní, personální aj., tzn např. mzdy, nájemné, výpočetní techniku, služby informačních technologií atd.) [důkaz: Stanovení výše nákladů; Ceník žalobce účinný od 1. 6. 2023],c) částka 2 475 Kč z titulu poplatku za úřední přezkoušení elektroměru, který je součástí ceníku žalobce účinným od 1. 6. 2023, záložka C , Anonymizováno, ; žalobce disponuje k činnosti ověřování elektroměrů úředním rozhodnutím (autorizací) vydanou Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii; výše poplatku za úřední přezkoušení 2 475 Kč je přiměřenou i s přihlédnutím k činnostem spojených s přezkoušením měřidla (viz protokol č. 032/2024, 00019/24, zahrnující osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla, zkušební protokol a odborný posudek) [důkazy: Stanovení výše nákladů; ceník žalobce (účinný od 1. 6. 2023), , Jméno žalobce, a.s. (ověřování měřidel), autorizace , Jméno žalobce, s.r.o. (ověřování měřidel)],d) částka 6 817,20 Kč z titulu náhrady nákladů vynaložených na znalecký posudek – cena za znalecký posudek byla žalobcem vyúčtována externím dodavatelem služby (dodavatel kontroly – společnost , právnická osoba, .) daňovým dokladem číslo , hodnota, ze dne 17. 4. 2024 a byla žalobcem uhrazena na účet dodavatele dne 19. 6. 2024, přičemž výše ceny za zpracování znaleckého posudku byla ujednána mezi žalobcem a dodavatelem kontroly na základě cenové nabídky ze dne 2. 5. 2023, ve spojení s objednávkou znaleckých posudků č. 2024_03 ze dne 9. 4. 2024 [důkazy: Stanovení výše nákladů; daňový doklad č. , hodnota, (cena znaleckého posudku); objednávka č. 2024_03 ze dne 9. 4. 2024; cenová nabídka ze dne 2. 5. 2023; výpis z účtu žalobce ze dne 19. 6. 2024 (úhrada faktury č. , hodnota, )],e) částka 7 902 Kč z titulu náhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny a jeho ukončení – částka uhrazená dodavateli žalobce dne 17. 4. 2024 za zjištění neoprávněného odběru v domě původní žalované, a to na základě rámcové smlouvy, včetně jejich příloh a pozdějších dodatků, na základě faktury dodavatele č. , hodnota, , položka 135 (důkazy: Stanovení výše nákladů; rámcová dohoda č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2023, ve znění pozdějších dodatků; příloha č. , hodnota, rámcové dohody NTL (modely výkonů); příloha č. , hodnota, rámcové smlouvy NTL (ceník výkonů); doplnění rámcové dohody příl_8 – ceník výkonů do 29. 2. 2024 a změna ceny od 1. 3. 2024; faktura č. , hodnota, ; výpis z účtu ze dne 17. 4. 2024 (úhrada fa 202400011); k tomu blíže i podání žalobce z 20. 11. 2025, bod 26. až 29.].

24. Konečně žalobce vyúčtoval původní žalované v souladu s § 17 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 359/2020 Sb. náhradu DPH ve výši 21 % ze shora uvedené částky 653 669,35 Kč, tj. ve výši 137 270,57 Kč.

25. Celkem tak žalobce původní žalované vyúčtoval náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. ve výši 790 940 Kč.

26. Původní žalovaná zemřela dne 12. 12. 2024 a pozůstalost nabyli žalovaná 1. a žalovaný 2. V pozůstalostním řízení soud rozhodl usnesením ze dne 24. 7. 2025 č. j. 59 , právnická osoba, /2025-190 následovně. Soud stanovil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 14 205 976,57 Kč, výši zůstavitelčiných dluhů a dalších pasiv částkou 10 480 289,37 Kč, tedy čistou hodnotu pozůstalosti zůstavitelky částkou 10 480 289,3 Kč. Soud schválil dohodu dědiců (tj. žalované 1. a žalovaného 2.) o rozdělení pozůstalosti tak, že “1) pozemky parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s č.p. , Anonymizováno, , objekt k bydlení, příslušející k části obce , adresa, , a parc. č. , hodnota, , zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, (poznámka soudu: jde o rodinný dům, ve kterém došlo k neoprávněnému odběru), 2) spoluvlastnický podíl ve výši ideálních 6/20 na pozemcích parc. č. St. , Anonymizováno, /1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s č.p. 2260, rodinný dům, příslušející k části obce , adresa, , parc. č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez čp/če, stavba pro výrobu a skladování, parc. č. , Anonymizováno, /4, orná půda, parc. č. , Anonymizováno, /1, ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /3, trvalý travní porost, parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, parc. č. , hodnota, , orná půda, parc. č. , Anonymizováno, /1, ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, /2, ostatní plocha, a parc. č. , Anonymizováno, /18, lesní pozemek, vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, , 3) obchodní závod zůstavitelky jako fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona, provozovaný pod jménem , jméno FO, , s místem podnikání , adresa, , pod identifikačním číslem , hodnota, , s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti Velkoobchod a maloobchod, , právnická osoba, , a to na základě živnostenského oprávnění vzniklého dne 8. 9. 1997, včetně všech hmotných i nehmotných složek podnikání, věcí, práv, pohledávek závazků, ochranných známek, práv a povinností z pracovněprávních vztahů, … 5) majetková práva k účtu Běžný účet číslo , č. účtu, …včetně zůstatku peněžních prostředků ke dni úmrtí zůstavitelky, 6) majetková práva k účtu Spořicí účet číslo , č. účtu, … včetně zůstatku peněžních prostředků ke dni úmrtí zůstavitelky, 7) majetková práva k účtu Běžný účet číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, …, včetně zůstatku peněžních prostředků ke dni úmrtí zůstavitelky, 8) majetková práva k účtu Běžný účet číslo , Anonymizováno, …včetně zůstatku peněžních prostředků ke dni úmrtí zůstavitelky, 9) majetková práva k účtu Běžný účet číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, …, včetně zůstatku peněžních prostředků ke dni úmrtí zůstavitelky (účet byl po úmrtí dne 6.1.2025 zrušen) 10) peněžitou pohledávku ke dni úmrtí zůstavitelky ve výši 36 992 Kč vůči , právnická osoba, , …, 12) peněžitou pohledávku ve výši 41 092,05 Kč vůči obchodní společnosti , právnická osoba, , … 14) zařízení bytu na adrese , adresa, , zejména nábytek do 3 pokojů, starý 50 let, a běžné elektrospotřebiče, nabývají rovným dílem: − pozůstalá dcera , Jméno žalované, . ová, .. − pozůstalý syn , Jméno žalovaného, ,… 15) podíl zůstavitelky v obchodní společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, , ve výši 100% odpovídající plně splacenému vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti ve výši 1 000 Kč, nabývá pozůstalý syn , Jméno žalovaného, , … a potvrzuje podle ní nabytí dědictví více dědici, a to pozůstalé dceři , Jméno žalované, , … a pozůstalému synovi , Jméno žalovaného, , …, kteří dědí podle zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců všichni s uplatněním výhrady soupisu a bez nařízení dědické posloupnosti, a mezi nimiž byla pozůstalost rozdělena dle výše uvedené dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti.“. Soud v citovaném usnesení zjistil pasiva tvořící zejména dluh pozůstalé ve výši 3 221 695,93 Kč vůči obchodní společnosti Sparkasse Haugsdorf z titulu smlouvy o úvěru a do pasiv pozůstalosti nezařadil žalobní pohledávku nynějšího žalobce, jelikož žalovaná 1. a žalovaný 2. tuto v pozůstalostním řízení neuznali (tudíž o žalobní pohledávce věděli už v době pozůstalostního řízení, tj. přede dnem 24. 7. 2025).

27. Pokud jde o údaje o historické spotřebě na předmětném odběrném místě, tj. v domě původní žalované, z doby před neoprávněným odběrem elektřiny (tj. před 8. 1. 2021), smluvní dodavatel elektřiny původní žalované (společnost , právnická osoba, .) vyšel z následující roční spotřeby za níže uvedená období (součet MWh ve vysokém i nízkém tarifu, tj. VT + NT):a) 8/2017 až 8/2018 = 6,441 MWh (důkaz: faktura z 22. 8. 2019 č. , hodnota, v části Přehled aktuálního a historického množství distribuované elektřiny, či faktura ze dne 19. 9. 2018 č. , hodnota, od dodavatele , právnická osoba, .),b) 8/2018 až 8/2019 = 6,418 MWh (důkaz: faktura z 22. 8. 2019 č. , hodnota, znějící na částku 14 345,06 Kč),c) 8/2020 až 8/2021 = 6,566 MWh (důkaz: faktura společnosti , právnická osoba, . z 1. 9. 2021 č. , hodnota, znějící na částku 36 098,09 Kč),d) 8/2021 až 8/2022 = 11,470 MWh (důkaz fakturou z 31. 8. 2023 č. , hodnota, , str. 5 v části „Přehled aktuální a historické spotřeby“),e) 8/2022 až 8/2023 = 12,308 MWh (důkaz: faktura z 31. 8. 2023 č. , hodnota, od dodavatele společnosti , právnická osoba, . znějící na částku 94 626 Kč),f) období od 16. 8. 2023 do 7. 1. 2024 = nulová spotřeba v důsledku zjištěného neoprávněného odběru k datu 8. 1. 2024 (důkaz: faktura ze dne 23. 8. 2024 č. , hodnota, ).

28. Dne 8. 1. 2024 – tj. po zjištění neoprávněného odběru - byl v domě původní žalované namontován nový elektroměr (č. , hodnota, ). V následující době po namontování nového elektroměru byla v domě původní žalované změřena skutečná spotřeba elektřiny v následujícím smyslu:a) od 8. 1. do 2. 7. 2024 – 12,650 MWh (důkaz: fotografie elektroměru k datu 8. 1. 2024, 7. 5. 2024 a 2. 7. 2024; dále i fakturou ze dne 23. 8. 2024 č. , hodnota, od dodavatele , právnická osoba, ., v níž jsou rozepsány technické údaje o měření, a to i za dobu od 8. 1. 2024 do 30. 6. 2024 – 12 624 kWh),b) od 8. 1. 2024 do 20. 8. 2024 - 15,592 MWh (důkaz: faktura z 23. 8. 2024 č. , hodnota, ),c) od 8/2024 do 8/2025 – 29,176 MWh (důkaz: faktura společnosti , právnická osoba, . z 26. 8. 2025 č. , hodnota, , část B, str. 4/6 nahoře – „Přehled aktuální a historické spotřeby“),d) od 13. 12. 2024 do 19. 8. 2025 – 23,56 MWh (důkaz: faktura společnosti , právnická osoba, . z 26. 8. 2025 č. , hodnota, znějící na částku 165 337,61 Kč).

29. Z uvedeného přehledu spotřeby elektřiny, ze kterého vycházel smluvní dodavatel elektřiny původní žalované, plyne, že po instalaci nového měřicího zařízení po zjištění neoprávněného odběru, tj. po 8. 1. 2024 došlo v domě k podstatnému nárůstu na elektroměru zaznamenané spotřeby elektřiny - v přepočtu na průměrnou denní spotřebu téměř trojnásobně.

30. V roce 2021 činila cena elektřiny na trhu v průměru částku 2 345 Kč/MWh, v roce 2022 částku 7 319,2 Kč/MWh a v roce 2023 částku 3 330 Kč/MWh (důkazy: Elektřina 2021, 2022 a 2023 v CZK – cena elektřiny, na www.kurzy.cz).

31. Elektroměr, který byl žalobcem demontován z domu původní žalované kvůli neoprávněnému zásahu do něj v domě původní žalované, tj. výrobní číslo , hodnota, , byl vyroben v roce 2010 a byl osazen do domu původní žalované společností , právnická osoba, . dne 5. 10. 2011 se stavy 16 kWh (VT) a 15 kWh (NT), pročež kvůli tak nízkým stavům zjevně nebyl nikde jinde umístěn a tak nízké náměry vznikly při zkoušce u výrobce (důkaz: faktura ze dne 19. 9. 2012 č. , hodnota, , část B, str. 4/6; výpověď znalce Ing. , jméno FO, u soudu).

32. Žalovaná 1. v domě (na odběrném místě) bydlela do roku 2019 a do domu chodila jen na návštěvy za svoji matkou – původní žalovanou. Od roku 2019 (i po zažalovanou dobu, tj. do 8. 1. 2024) v domě bydlela původní žalovaná, žalovaný 2. a minimálně dva muži - tedy celkem minimálně 4 osoby (nejprve žalovaná 1. vypověděla, že v domě po jejím odchodu bydlela její matka, žalovaný 2. a 2 kamarádi původní žalované; nicméně později k dalším dotazům soudce na to - zda tam mohlo bydlet více lidí než čtyři – žalovaná 1. vypověděla v tom smyslu, že nemůže vyloučit, že tam bydlelo více než 4 lidí - „Opravdu o tom nevím, moc jsem tam nechodila“). Dům má takové uspořádání, že nahoře bydlela původní žalovaná s žalovaným 2. (teď tam bydlí žalovaný 2. s partnerkou) a dole byly (a jsou) dvě místnosti, které původní žalovaná a nyní oba žalovaní nabízeli a nabízejí k ubytování v rámci svého podnikání. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z účastnické výpovědi žalované 1.

33. Žalovaná 1. předmětný dům zdědila s bratrem (žalovaným 2.) po původní žalované. Po smrti původní žalované žalovaná 1. a žalovaný 2. dům rekonstruovali a v domě od přibližně října roku 2025 provozují ubytovací služby – bydlí tam nyní kolem 6 až 7 lidí (bydlí tam i žalovaný 2. s přítelkyní). Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z účastnické výpovědi žalované 1.

34. Žalovaná 1. není zaměstnaná (nikdy nebyla zaměstnaná), nicméně je – stejně jako žalovaný 2. - podnikající fyzickou osobou (živnostnicí) v ubytovacích službách; nabízí ubytovací služby právě v domě a má příjem z tohoto svého podnikání okolo 10 000 Kč měsíčně od listopadu 2025. , právnická osoba, v předmětném domě poskytovala již původní žalovaná jako podnikatelka. Žalovaná 1. od roku 2022 dosud pobírá sociální dávky (přídavky na děti a příspěvek na bydlení) v celkové výši kolem 16 000 Kč měsíčně. Žalovaná 1. má dvojčata narozená v červnu 2022, jejich otec výživné na děti neplatí, je ve výkonu trestu odnětí svobody. Žalovaný 2. nemá děti. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z účastnické výpovědi žalované 1.

35. Žalovaná 1. – stejně jako žalovaný 2. - v dědickém řízení nabyla do vlastnictví nejen předmětný dům v Brně s pozemkem, ale i shora uvedený podíl na (rozsáhlých) nemovitých věcech (včetně na stavbách, a to včetně na větším rodinném domě) v obci , adresa, . Nicméně všechny tyto své nemovité věci, resp. svůj podíl na nich v obci , adresa, , žalovaná 1. darovala svému strýci a dědovi, měla s nimi spory, chtěla mít „od všech klid“. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z účastnické výpovědi žalované 1.III. Závěr o skutkovém stavu36. Soud přijal na základě dokazování následující skutkový závěr. Původní žalovaná bydlela v rodinném domě v Brně, kde na základě smlouvy uzavřené s korporací , právnická osoba, . dlouhodobě odebírala elektřinu. Dne 8. 1. 2024 žalobce (prostřednictvím svého dodavatele) v domě původní žalované provedl kontrolu elektroměru (na základě anonymního oznámení o neoprávněném odběru elektřiny v domě). Elektroměr byl umístěn v domě za vchodovými dveřmi. Žalobce při této kontrole v domě dne 8. 1. 2024 zjistil, že elektroměr byl uložen v plastovém krytu (plastová schránka, tzv. kryt svorkovnice) a tento plastový kryt elektroměru byl dále zakryt plechem elektroměrového rozvaděče (tzv. maska); šrouby tohoto plechového krytu elektroměrového rozvaděče sice byly zajištěny dvěma plastovými krytkami, ale obě tyto krytky byly rozlomené, a proto krycí plech elektroměrového rozvaděče bylo možné otevřít – a tudíž se dostat i k plastovému krytu elektroměru - kdykoliv i bez porušení ochranných distributorských plomb umístěných na krycím plechu elektroměrového rozvaděče. Dále oba upevňovací šrouby plastového krytu elektroměru (tento plastový kryt elektroměru se nacházel až za plechovým krytem elektroměrového rozvaděče) měly zhmožděnou křížovou drážku hlavy a olověné plomby zavěšené na drátku (které mají zajišťovat nepovolení upevňovacích šroubů) byly deformované. Proto žalobce elektroměr odmontoval s podezřením na neoprávněný zásah do elektroměru učiněný v domě původní žalované. Následně bylo zjištěno mj. znaleckým posudkem, že tento z domu odinstalovaný elektroměr nesl stopy po opakovaném násilném přetáčení kotoučů číselníků; byly tak prokázány takové zásahy do elektroměru, které údaje o skutečně spotřebě elektrické energie v domě původní žalované změnily. Žalobce do domu původní žalované zároveň ve stejný den (8. 1. 2024) namontoval nový elektroměr. Na novém elektroměru byla v následném období po zjištění neoprávněného odběru elektřiny v domě naměřena podstatně vyšší spotřeba elektřiny než byla předtím zaznamenávána spotřeba elektřiny na původním (dne 8. 1. 2024 odinstalovaném) elektroměru. Za dobu od 8. 1. 2024 do 2. 7. 2024 nový elektroměr v domě zaregistroval celkovou spotřebu elektřiny 12 650 kWh, tedy průměrně denní spotřeba elektřiny v domě původní žalované činila 71,43 kWh. Žalobce vypočetl množství neoprávněně odebrané elektřiny v domě (tedy nezaznamenané na elektroměru) za zažalovanou dobu (tj. od 8. 1. 2021 do 8. 1. 2024) na základě uvedené průměrné denní spotřeby elektřiny změřené na novém elektroměru v době od 8. 1. 2024 do 2. 7. 2024 - tj. v rozsahu 50,605 MWh. Původní žalovaná dne 12. 12. 2024 zemřela, její pozůstalost nabyli oba žalovaní, uplatnili výhradu soupisu, čistá hodnota pozůstalosti činila částku 10 480 289,3 Kč a pozůstalostní soud schválil dohodu žalovaných o rozdělení pozůstalosti. Oba žalovaní věděli již v pozůstalostním řízení, že žalobce tvrdí žalobní pohledávku směřující vůči původní žalované. Původní žalovaná v domě bydlela s žalovaným 2. a dále v domě poskytovala ubytovací služby, k čemuž měla založenou živnost jako podnikající fyzická osoba; po smrti původní žalované v domě bydlí nadále žalovaný 2. se svojí přítelkyní, žalovaní v domě provedli rekonstrukci a žalovaní pokračují (po původní žalované) v poskytování ubytovacích služeb v domě.IV. Právní posouzení37. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

38. Soud zjistil z usnesení Městského soudu v Brně v pozůstalostním řízení po původní žalované ze dne 24. 7. 2025 č. j. 59 , právnická osoba, /2025-190, že dědici původní žalované, kteří dědictví neodmítli, jsou nynější žalovaní. Soud proto podle § 107 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 1703 a § 1677 o. z. v tomto řízení pokračoval s nynějšími žalovanými jako s právními nástupci původního žalované, kteří totiž dědictví neodmítli. Pohledávka za původní žalovanou tvoří součást pozůstalosti jako dluh původní žalované (srov. § 1475 odst. 2 o. z., když pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci). Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přechází na dědice. Oba žalovaní přijali pozůstalost s výhradou soupisu ve smyslu § 1706 o. z. Podle § 1706 věta první o. z. platí, že „uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.“. Ovšem čistá hodnota pozůstalosti činila částku 10 480 289,37 Kč, kterou žalovaní nabyli rovným dílem dle dědického usnesení, pročež žalobní pohledávka zjevně nepřevyšuje hodnotu nabytého dědictví žalovanými (viz § 1706 a § 1707 o. z.). Podle § 1707 o. z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici. Tedy věřitel může požadovat i celé plnění po všech dědicích a tohoto svého práva žalobce využil.

39. Žalobce prokázal, že v domě původní žalované došlo ke shora popsanému zásahu do elektroměru, k opakovanému násilnému přetáčení kotoučů číselníků elektroměru, což údaje o skutečné spotřebě elektrické energie změnil. Tudíž žalobce prokázal, že v domě původní žalované došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy ve smyslu § 51 odst. 1 písm. e) bod , právnická osoba, zákona – tj. k „odběru měřeného měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily“. Konkrétně šlo minimálně o odběr měřený měřícím zařízením, v němž byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily (viz skutková podstata § 51 odst. 1 písm. e) bod 1. in fine).

40. Přitom mj. dle § 51 odst. 2 energetického zákona se „neoprávněný odběr z elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje“.

41. Žalobce má právo na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, což stanoví již § 51 odst. 3 věta první energetického zákona: „Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.“.

42. Otázku, kdo je za neoprávněný odběr elektřiny právně odpovědný – tj. otázku věcné pasivní legitimace - řeší právě § 51 odst. 3 věta první energetického zákona tak, že odpovědná je „osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu“.

43. Judikatura dospěla k následujícím závěrům. K založení odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický) [viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. 6. 2020 č. j. , spisová značka, , bod 44.]. V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. V případě, kdy není jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral, může být za povinnou považována i osoba vlastníka nemovitosti. V tomto smyslu soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017 sp. zn. , spisová značka, , ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. , spisová značka, , z 30. 10. 2018 č. j. , spisová značka, , z 25. 2. 2020 č. j. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu z 11. 6. 2020 sp. zn. , spisová značka, . Citovaná judikatura byla aprobována z ústavně právních hledisek i Ústavním soudem (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2814/20, ze dne 13. 10. 2020 sp. zn. I. ÚS 2499/20, ze dne 25. 8. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2290/2020).

44. V souzené věci je zřejmé, kdo elektřinu v domě odebíral ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona a judikatury – byla to původní žalovaná, a to rovnou ze tří samostatných důvodů: 1) jednak původní žalovaná v domě bydlela i po zažalovanou dobu (viz též výslech 1. žalované), 2) jednak původní žalovaná byla po zažalovanou dobou též smluvní odběratelkou elektřiny v domě (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. , spisová značka, ), 3) jednak za neoprávněný odběr elektřiny odpovídá jako vlastnice (nadto výlučná) domu.

45. Tudíž původní žalovaná byla odpovědná za neoprávněný odběr ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona a byla povinna zaplatit výši škody žalobci za tento neoprávněný odběr ve smyslu § 51 odst. 3 energetického zákona a dluh z této její odpovědnosti přešel na žalované jako jejich dědice.

46. Jde o náhradu škody za množství elektřiny, které nebylo změřeno v důsledku zásahu do elektroměru.

47. Pokud původní žalovaná i nynější žalovaní namítali, že o případném neoprávněném odběru nic nevěděli, pak je tato námitka nedůvodná již z důvodu, že i podle judikatury je odpovědnost za neoprávněný odběr pojímána jako objektivní, nastává tedy bez ohledu na existenci nebo neexistenci zavinění odpovědného subjektu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. , spisová značka, , ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. , spisová značka, , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2021 sp. zn. , spisová značka, ).

48. Uvedený neoprávněný zásah do elektroměru v domě původní žalované žalobce zjistil dne 8. 1. 2024 (viz koneckonců i videozáznam z 8. 1. 2024).

49. Způsob výpočtu a výše škody určuje vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny.

50. Rovněž v judikatuře je konstantně přijímán názor, že je to právě neoprávněný odběratel, který nese břemeno tvrzení a důkazní o tom, že podle vyhlášky č. 359/2020 Sb. stanovená škoda byla nepřiměřeně vysoká, nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalovaných, neplnila funkci kompenzační, nýbrž že by plnila (v převážné míře) funkci sankční; (až) pokud toto důkazní břemeno unese, nelze výši škody stanovenou podle vyhlášky bez dalšího akceptovat a soud je povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit (i či výlučně) podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností, s cílem v maximální míře se přiblížit ke stanovení skutečné výše škody (vyhláška je totiž součástí právního řádu a nelze ji neaplikovat „jen tak“) [k uvedenému důkaznímu břemeni v judikatuře, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze den 21. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, ].

51. Žalovaní neprokázali, že by dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. stanovená škoda byla nepřiměřeně vysoká, nepřiměřeným zásahem do majetkových práv žalovaných, neplnila funkci kompenzační, nýbrž že by plnila (v převážné míře) funkci sankční.

52. Žalovaní namítali, že žalobce stanovil jednotkovou cenu za odběr elektřiny ve výši 12 481,04 Kč (MWh) dle § 17 odst. 3 vyhlášky, i když průměrná jednotková cena na trhu za odběr elektrické energie v letech 2021 až 2023 byla ve výši 4 330 Kč/MWh, tedy o něco méně než třikrát menší než cena požadovaná žalobcem.

53. Nicméně ani z této žalovanými namítané skutečnosti neplyne, že by podle vyhlášky stanovená škoda byla nepřiměřeně vysoká. Žalovaní srovnávají nesrovnatelné – tržní cenu elektřiny (dopředu nasmlouvané) a cenu elektřiny, o kterou jde u neoprávněného odběru, tj. kterou nelze obchodovat v předstihu, ale musí být opatřována nepředvídatelně. Elektrizační soustava je chráněným statkem strategického státního významu, před neoprávněnými zásahy do ní prostřednictvím neoprávněných odběrů je nutno tuto soustavu chránit a potenciálně zasahující osoby odrazovat. Tento požadavek je odůvodněn i z hlediska charakteru elektrické energie coby přírodní síly obtížně ovladatelné. Nepředvídatelný neoprávněný odběr elektřiny musí být, z hlediska stability sítě elektrizační soustavy, kompenzován okamžitým dodáváním „náhradní“ elektrické energie, kterou tak nelze obchodovat v předstihu, tedy za jiné, typicky nižší ceny, než v případě, že se tato energie musí opatřovat náhle, nepředvídatelně. Již proto je opodstatněné, že ceny stanovené cenovými rozhodnutími ERÚ jsou vyšší, než jsou (obvyklé) ceny účtované dodavateli elektrické energie koncovým zákazníkům ve smluvních vztazích, v nichž jde o ceny předem obchodníky nakoupeného (nasmlouvaného) množství elektřiny. V tomto smyslu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2024 č. j. , spisová značka, (bod 35. a 36.) či ze dne 19. 11. 2020 č. j. , spisová značka, .

54. Nadto ani žalovanými tvrzený necelý trojnásobek (2,9) žalobcem účtované ceny elektřiny (12 481,04 : 4 330 = 2,88) ve smyslu žalovanými odkazované tržní ceny elektřiny nelze považovat za excesivní a nepřiměřený zásah do vlastnického práva žalovaných ve smyslu judikatury (nejde např. o větší mnohonásobek apod.).

55. Žalobce postupoval při výpočtu škody správně podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., a to podle údajů o skutečně a úplně změřeném odběru elektřiny na elektroměru v témže domě za dobu od 8. 1. 2024 do 2. 7. 2024, tj. v rozsahu 12 650 kWh (šlo o dobu následující po zjištění neoprávněného odběru a namontování nového elektroměru do domu původní žalované). Tento rozsah zjištěné skutečně odebrané elektřiny v domě původní žalované žalobce vydělil počtem dní, aby získal skutečnou průměrnou denní spotřebu v domě. S tímto postupem se soud ztotožňuje, je mj. racionální. Je založen na tom, že v uvedené době již nebylo do nového elektroměru zasahováno.

56. Údaje o spotřebě elektřiny v domě z doby před neoprávněným odběrem nebylo možné užít mimo jiné proto, že nebylo možné spolehlivě vyloučit riziko, že i v takové době bylo do elektroměru zasahováno a kotouče číselníku byly přetáčeny - srov. i důkaz znaleckým posudkem a výslechem znalce o opakovaném přetáčení.

57. Žalovaní namítali, že žalobcem zvolené období od 8. 1. 2024 do 2. 7. 2024 pro určení průměrné denní spotřeby je dlouhé necelých 7 měsíců z celého roku a že v těchto měsících je počítáno i s obdobím zimy, kdy je spotřeba elektrické energie vyšší a vzhledem k žalobcem stanovenému období žalobcem vypočtená denní spotřeba nemůže odrážet reálnou spotřebu v průběhu celého roku a měla by být stanovována na základě odběru elektřiny za celý rok. Ani tuto námitku soud neshledal za nedůvodnou, a to z více důvodů.

58. Sice žalobce do srovnávaného období zahrnul i zimní měsíce, ale nikoli zimu celou a zároveň do něj zahrnul i jaro (od 20. 3. do 21. 6. 2024) a jen minimální část léta (od 22. 6. 2024 do 2. 7. 2024). Již z tohoto důvodu jde o dostatečně reprezentativní období pro určení množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny.

59. Další důvod neopodstatněnosti uvedené námitky žalovaných spočívá v tom, že žalobcem zjištěné množství spotřebované elektřiny ve srovnávaném období (8. 1 2024 – 2. 7. 2024) v podobě 12 650 kWh se podstatně neliší ani od množství elektřiny spotřebovaného v domě za jiné následující období, a to dokonce vypočítané z odběru elektřiny během celého roku. V tomto smyslu soud odkazuje např. na fakturu č. , hodnota, , z níž je zřejmá spotřeba na odběrném místě za dobu od srpna 2024 do srpna 2025 (tj. v období jednoho roku) ve výši 29 000 KWh. Přitom změřená spotřeba elektřiny v domě za dobu téměř 6 měsíců (od 8. 1. do 2. 7. 2024) činila 12 650 kWh, což vynásobeno dvěma (abychom dostali spotřebu za 12 měsíců) činí 25 300 kWh. Tedy žalobce vyšel z množství elektřiny ještě menšího, než by se dalo vypočítat z následné roční spotřeby elektřiny v domě (za dobu 8/2024 - 8/2025), což je ku prospěchu žalovaných.

60. Nedůvodnost uvedené námitky žalovaných (že žalobce dle nich nesprávně vypočítal spotřebu elektřiny jen za dobu od 8. 1. 2024 do 2. 7. 2024 jakožto malého intervalu) plyne i z povahy věci. Žalobci vznikla škoda neoprávněným odběrem elektřiny a měl právo zesplatnit závazek původní žalované ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. (splatnost na výzvu). Učinil tak v červenci 2024 výzvou k zaplacení. Logikou žalovaných by však žalobce musel čekat na uplynutí celého roku, aby mohl dlužníka vyzvat k zaplacení škody. To by byl nepřiměřený požadavek mj. do vlastnického práva žalobce.

61. Žalovaní dále namítli, že žalobce délku neoprávněného odběru stanovil na 36 měsíců, tedy delší než plyne z § 16 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., který hovoří o době trvání neoprávněného odběru od předposledního pravidelného odečtu. Tato námitka je nedůvodná již proto, že § 16 odst. 5 vyhlášky se neuplatní, jelikož se aplikuje jen při stanovení výše škody, kdy nelze zjistit množství odebrané elektřiny podle § 16 odst. 1 vyhlášky; žalobce však po právu určil množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle § 16 odst. 1 vyhlášky.

62. Žalobce po právu určil délku doby trvání neoprávněného odběru v délce maximální, kterou totiž umožňuje ustanovení § 16 odst. 1 vyhlášky, tj. za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud žalovaní namítali, že žalobce neprokázal, že by k zásahu do elektroměru došlo právě v zažalovaném období, pak ve skutečnosti důkazní břemeno o době trvání neoprávněného odběru leží na odběrateli (škůdci), tj. žalovaných (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021 sp. zn. , spisová značka, , bod 32). Ostatně tomu tak je i z hlediska zásad spravedlnosti, protože žalobce ani nemůže vědět, tvrdit a prokazovat, kdy do elektroměru bylo zasaženo, když elektroměr se nacházel v domě umístěné, v jejím soukromí (za vstupními dveřmi v předsíni). O takovém svém břemeni tvrzení a důkazním byli žalovaní poučeni soudem a vyzváni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.na 1. jednání [viz zejména bod 3) výzvy]. Pokud žalovaní neuneseli břemeno tvrzení a důkazní o době trvání neoprávněného odběru, pak se uplatní právě doba neoprávněného odběru určená podle vyhlášky, tj. § 16 odst. 1, tedy (maximálně) 36 měsíců. Oporu pro maximální délku neoprávněného odběru přitom objektivně poskytuje skutkové zjištění o opakovaném přetáčení číselníků elektroměru, z něhož plyne dlouhodobost neoprávněného odběru.

63. Žalovaní navrhli soudu, aby podle § 2953 odst. 1 o. z. snížil náhradu škody, a to z důvodu, že jsou ve věku blízkém zletilosti, nemají zaměstnání, žalovaná 1. pobírala v minulosti dávky státní sociální podpory a o skutečnostech týkajících se neoprávněného odběru elektřiny v dome “mnohdy nemají ani povědomí”. K prokázání skutečností relevantních pro snížení náhrady škody dle § 2953 odst. 1 o. z. navrhli žalovaní svůj výslech. Soud oba žalované předvolal k jednání s poučením, že jsou povinni přijít k jednání a budou při něm vyslechnuti; leč dostavila se jen 1. žalovaná, 2. žalovaný se nedostavil bez předchozí omluvy a až na soudním jeho zástupkyně uvedla, že žalovaný 2. již svůj výslech nenavrhuje.

64. Podle § 2953 odst. 1 o. z. : „Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.“.

65. Smyslem tzv. moderačního práva soudu dle § 2953 odst. 1 o. z. je zmírnění dopadu povinnosti nahradit škodu na škůdce tam, kde by uložení povinnosti v plném rozsahu představovalo s přihlédnutím ke všem okolnostem přílišnou tvrdost. Využití moderačního oprávnění soudu je výjimkou z principu plné náhrady škody a rovněž zásahem do práva poškozeného vlastnit majetek podle čl. 11 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod; soud k němu proto smí přistoupit pouze výjimečně a své rozhodnutí musí řádně a důkladně odůvodnit (z judikatury srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 4/2021). Ustanovení § 2953 odst. 1 o. z. výslovně vyžaduje existenci důvodů zvláštního zřetele hodných, pro které lze výjimečně částečně odepřít poškozenému právo na náhradu škody.

66. Pokud jde o hledisko “osobní a majetkové poměry člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni“ ve smyslu § 2953 odst. 1 o. z., je třeba tím rozumět jako poměry osobní (věk, zdravotní stav, životní situace), tak i majetkové, zahrnující jak poměry příjmové, tak i např. vyživovací povinnosti apod. (srov. obdobně např. Občanský zákoník, 2. vydání, 3. aktualizace, 2024, , právnická osoba, . Beck: M. Pašek). Jak dovozuje přiléhavě doktrína, zásadně není dán stav nouze, pokud má škůdce majetek, který lze postihnout výkonem rozhodnutí, přičemž soud může zohlednit také postoj škůdce (viz např. O. Pavelek: Náhrada nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení, 2. vydání, 2025, , právnická osoba, . Beck, kapitola „Moderace výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví a při usmrcení podle § 2953 ObčZ“).

67. Soud neshledal existenci výjimečných důvodů zvláštního zřetele hodných, pro které by bylo možné částečně odepřít poškozenému žalobci právo na náhradu škody, a to z více důvodů.

68. Za prvé, zásadně není důvod pro moderaci výše škody, když lze v soudním řízení umožnit škůdcům škodu splácet, tj. rozhodnout o plnění ve splátkách. To plyne již z principu proporcionality (přiměřenosti). Totiž u snížení výše škody dochází k zásahu do práva poškozeného na ochranu majetku v takové razanci, že je mu odepřena část náhrady škody “jen” s ohledem na poměry škůdce (tj. nikoli s ohledem na poměry a zájmy poškozeného). Nicméně při umožnění poškozenému dluh plnit ve splátkách (tj. nikoli jen najednou) není v takové míře zasahováno vlastnické právo poškozeného, jelikož poškozenému se přiznává právo na plnou náhradu škody a “toliko” se odkládá moment, kdy se jí má podle rozsudku dočkat. Soud přitom umožnil žalovaným škodu hradit ve splátkách, takže již z tohoto důvodu není důvod pro snížení výše škody, tedy pro tak intenzivní zásah do základního práva poškozeného žalobce.

69. Za druhé, z výslechu žalované 1. soud zjistil, že žalovaní po úmrtí původní žalované, tj. po 12. 12. 2024, rekonstruovali zděděný dům za účelem dalšího poskytování ubytovacích služeb v jejich podnikání, ve kterém došlo k neoprávněnému odběru. , právnická osoba, si z povahy věci musela vyžádat vynaložení financí ze strany žalovaných. Přitom žalovaní věděli o tom, že se vůči původní žalované – a tím i reálně proti nim – žalobce domáhá žalobní pohledávky (srov. již dědické usnesení z 24. 7. 2025, z něhož se podává, že žalovaní žalobní pohledávku neuznali). Žalovaní se tak zbavili finančních prostředků, ve svůj prospěch (ve prospěch obohacení jejich domu), které si mohli uschovat na úhradu žalobní pohledávky pro případ, že soud dá za pravdu žalobci. Takové chování žalovaných však nelze spravědlivě klást k tíži žalobci v tom smyslu, že by mu měla být odepřena (byť jen částečně) náhrada škody. V sázce je i otázka dobrých mravů (výslovně např. v § 2 odst. 3 o. z.: “Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.”).

70. Za třetí, žalovaná 1. se dobrovolně vzdala svého zděděného spoluvlastnického podílu na rozsáhlých nemovitých věcech; takové její chování nelze spravedlivě klást k tíži žalobci v tom smyslu, že by mu měla být odepřena (byť jen částečně) náhrada škody. Důvody, proč svůj spoluvlastnický podíl žalovaná 1. darovala svému strýci a dědovi, tj. aby měla “klid” apod., nelze spravedlivě klást k tíži poškozenému žalobci. Žalovaný 2. přitom nadále zděděným spoluvlastnickým podílem na rozsáhlých nemovitých věcech disponuje, pročež jej lze zpeněžit (srov. text shora).

71. Za čtvrté, soud přihlédl i k postoji žalovaných, soud se žalovaných opakovaně dotazoval na možnost smíru z jejich strany (při 1. i 2. jednání), ale žalovaní možnosti jednat s žalobcem o smíru nevyužili, do konce řízení setrvávali na stanovisku, že ničeho nehodlají hradit. Přitom v případném smíru se účastníci mohli pokusit sjednat si s žalobcem jak snížení dlužné částky, tak i možnost splátek.

72. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny výrokem I. tohoto rozsudku. Výrok o solidární (tj. společně a nerozdílně) povinnosti žalovaných zaplatit žalobní částku vychází již z § 1707 o. z. a koneckonců i z § 2915 odst. 1 věta první o. z.V. Náhrada nákladů řízení73. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 31 638 Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení.

74. Předně jde o následující odměnu advokáta žalobce ve smyslu § 7, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dale jako “a. t.”):a) příprava a převzetí zastoupení – 11 500 Kč,b) předžalobní výzva z 9. 8. 2024 - 11 500 Kč,c) sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu - 11 500 Kč,d) vyjádření ve věci samé k odporu původní žalované z 9. 12. 2024 - 11 500 Kč,e) procesní návrh dle § 107a o. s. ř. z 7. 1. 2025 – 5 750 Kč [úkon dle § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 a. t. per analogiam – nešlo totiž o podání ve věci samé],f) vyjádření žalobce ze dne 29. 9. 2025 k výzvě soudu ze dne 23. 9. 2025 – 5 750 Kč [úkon dle § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 a. t. per analogiam – hlavní částí bylo vyjádřit se, zda žalobce souhlasí s provedením důkazu znaleckým posudkem bez výslechu znalce a zda žalobce má námitky proti znaleckému posudku, což je procesní problematika; v dalších částech se sice žalobce vyjadřoval k věci samé, ale buď to mělo být uvedeno již v předchozích podáních žalobce, nebo to tam i bylo uvedeno, tedy šlo o opakování již žalobcem uvedeného],g) účast na soudním jednání dne 24. 10. 2025 od 9:34 do 13:41 – 2 úkony, odměna 23 000 Kč,h) účast na soudním jednání dne 21. 1. 2026 od 10:30 do 12:48 – 2 úkony, odměna 23 000 Kč.

75. Celkem tak činí odměna zástupce žalobce částku 103 500 Kč.

76. Dále jde o paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění v době učinění toho kterého úkonu právní služby) v celkové výši 3 900 Kč (4 x 300 Kč + 6 x 450 Kč).

77. Konečně k nákladům řízení vzniklým žalobci náleží dle § 137 odst. 3 o. s. ř. i náhrada DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady hotových výdajů, tj. 22 554 Kč.

78. Celkem tak žalobci vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 161 592 Kč79. Za sdělení žalobce ze dne 17. 1. 2025 soud žalobci ničeho nepřiznal, obsahovalo jen vyslovení, že i po úmrtí původní žalované žalobce na žalobce trvá, nejde tak o úkon právní služby připodobnitelný ani k úkonu dle § 11 odst. 2 a. t.

80. Za sdělení žalobce z 10. 11. 2025 soud žalobci ničeho nepřiznal, obsahovalo jen vyslovení, že žalobce nemá námitky proti vyúčtování znalečného. Soudem bylo účastníkům znalečné zasláno k případnému vyjádření, tedy pokud by se žalobce nevyjádřil, obsahově by šlo o totéž, tj. že nemá námitky.

81. Za vyjádření ze dne 20. 11. 2025 soud žalobci nic nepřiznal, a to ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. pro neúčelnost, když tam uvedené mohlo a mělo být uvedeno již v předcházejících podání žalobce, za které soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

82. Žalobce se nepřiléhavě domáhal výroku o solidární (společné a nerozdílné) povinnosti žalovaných i k náhradě nákladů řízení. Výrok o solidární (společné a nerozdílné) povinnosti k náhradě nákladů řízení přichází v případě společenství účastníků, kteří jsou k této náhradě povinni, v úvahu jen u tzv. nerozlučných společníků; nejde-li o tento druh společenství, je třeba o povinnosti každého z účastníků, kteří vystupují na téže straně a kterým je náhrada ukládána, rozhodnout samostatně (z judikatury za všechny srov. např. již u snesení Krajského soudu v , adresa, ze dne 28. 1. 2005 sp. zn. , spisová značka, ). Proto soud rozhodl o povinnosti každého ze žalovaných zaplatit žalobci jednu polovinu žalobcových nákladů řízení, tj. každý za žalovaných je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 80 796 Kč - viz výrok II. a III. tohoto rozsudku.

83. Soud umožnil žalovaným splácet dluh žalobci i náhradu nákladů řízení ve splátkách pod ztrátou výhody splátek (což znamená, že pokud žalovaní neuhradí byť i jen část jediné splátku včas, stává se splatným celý dluh), a to v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. (viz výrok I., II. a III.). To nejen z důvodu nižšího věku žalovaných (žalovaná 1. narozená v roce 2001 a žalovaný 2. narozený v roce 2006) a z důvodu, že žalovaná 1. má dvě malé děti. Oba žalovaní podnikají v oblasti ubytovacích služeb, které nabízejí právě v domě na , adresa, , který oba spoluvlastní. Pokud by soud neumožnil žalovaným splácet dluh ve splátkách, pak by hrozilo, že by žalovaní v exekuci o dům přišli, a tím i o zdroj obživy, resp. zdroj podnikání. Při umožnění splácet dluh a náhradu nákladů řízení žalobci ve splátkách se žalovaní mohou sjednat kupř. zápůjčku či úvěr, kvůli kterým budou moci žalobci platit příslušné splátky; žalovaní mají čím ručit (právě předmětným domem a žalovaný 2. nadto i spoluvlastnickým podílem na rozsáhlých nemovitých věcech). Žalovaní již od 4. 2. 2026 ví výsledek nynějšího řízení (kdy jejich zástupkyni byl doručen protokol o vyhlášení rozsudku), a proto mají do té doby, než rozsudek nabyde právní moci, dost času sjednat si příslušnou zápůjčku, úvěr či zajistit si potřebné finance jinou cestou, budou-li je potřebovat k úhradě měsíčních splátek. Při úvaze o umožnění žalovaným splácet příslušné částky ve splátkách soud přihlédl i k tomu, že žalobce (s ohledem na jeho povahu a ekonomickou „sílu“) zjevně nebude na žalobní pohledávce a náhradě nákladů řízení existenčně závislý.

84. Výši splátek – tj. 50 000 Kč na žalobní jistinu a úrok z prodlení a 5 000 Kč na náhradu nákladů řízení - soud určil s ohledem na to, že žalobce jako věřitel má právo na to, aby se mu dostálo zaplacení jeho pohledávky v přiměřené době. Nebylo tak kupř. možné přistoupit ke splátkám v řádu tisíců Kč měsíčně, jelikož pak by žalobce musel čekat na zaplacení své pohledávky vskutku delší řadu let, což by nebylo spravedlivé a přiměřené právu žalobce na ochranu jeho majetku.

85. Výrok IV. a V. o povinnosti každého ze žalovaných zaplatit České republice Městskému soudu v Brně částku 4 564,5 Kč na náhradě nákladů řízení je opřen o § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého “Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.“. Žalovaní byli v řízení zcela neúspěšní (tj. hledisko „podle výsledků řízení“ v § 148 odst. 1 o. s. ř.), a proto je každý z nich povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně jednu polovinu náhradu nákladů řízení vzniklou státu za znalečné vyplacené znalci, tj. jednu polovinu z částky 9 129 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 12. 11. 2025 č. j. , spisová značka, o znalečném). Lhůtu k plnění soud určil delší než je obecná zákonná třídenní lhůta k plnění, a to v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem (konkrétně určil tříměsíční lhůtu k plnění); to již z obdobných důvodů, na základě jakých soud umožnil žalovaným splátky ve vztahu k žalobci (srov. text shora).