47 C 33/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3 116 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 516 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 205 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 600 Kč podané z titulu poplatků a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 Kč z částky 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 923 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce. <b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu 1. Předmětem řízení zahájeného žalobou dne 8. 12. 2020 bylo zaplacení pojistného za období 7. 11. 2019 až 14. 2. 2020 včetně ve výši celkem 2 516 Kč a poplatku 600 Kč, to vše z titulu smlouvy ze dne 7. 5. 2019 na produkt pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, č. sml. [anonymizována dvě slova] [číslo].

2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 30. 4. 2021 vyhlásil rozsudek.

3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 7. 5. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným 9 251 Kč ročně, přičemž to bylo rozloženo do pololetních splátek ve výši 4 626 Kč splatných vždy k 7. dni měsíce května a listopadu toho kterého roku. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizováno], [registrační značka]. Z dalších relevantních skutečností už jen tolik, že žalovaný uvedl ve smlouvě jako svou adresu [ulice a číslo] [PSČ] [obec] (důkaz: smlouva ze dne [datum]).

5. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 7. 11. 2019, proto jej žalobce dopisem ze dne 10. 12. 2019 vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalobce žalovaného informoval písemně na jím uvedenou adresu (důkaz: dopis žalobce ze dne 10. 12. 2019 s dodejkou).

6. Žalovaný pojistné nezaplatil, proto pojištění ke dni 13. 2. 2020 zaniklo, o čemž žalobce žalovaného informoval písemně na jím uvedenou adresu (důkaz: dopis žalobce ze dne 27. 2. 2020 a Přehled pojistného a uhrazeného pojistného). Dluh na pojistném představuje částku 2 516 Kč.

7. Tento skutkový stav soud hodnotil následovně.

8. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový právní vztah pojištění ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto smluvním závazkovém vztahu se pojistitel (zde žalobce) zavazuje vůči pojistníkovi (zde žalovanému) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalobce tedy byl počínaje dnem 7. 5. 2019 zavázán krýt pojistný zájem žalovaného a poskytnout pojistné plnění v případě nahodilé pojistné události, a žalovaný byl povinen platit žalobci pojistné stanovené smlouvou po celou dobru trvání právního poměru.

9. K zániku pojištění došlo dne 14. 2. 2020 podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovanému vznikl závazek zaplatit žalobci pojistné za dobu od 7. 11. 2019 až do konce měsíce února 2020 (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), žalobce však požadoval pojistné toliko do dne faktického ukončení pojištění, tj. do 14. 2. 2020. Dluh na pojistném představuje částku 2 516 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením pojistného dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času činila 10 % ročně. Žalobce úrok z prodlení kapitalizoval za dobu od 15. 2. 2020 do 8. 12. 2020. Z částky 2 516 Kč činí takto ohraničený zákonný úrok z prodlení částku 205 Kč. Nárok žalobce na zaplacení příslušenství z částky 2 516 Kč je oprávněný. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.)

11. Pokud jde o částku 600 Kč – administrativní poplatek za odeslání upomínky a úroky z prodlení z této částky, soud dospěl k závěru, že žaloba v této části důvodná není.

12. Soud v této otázce aplikoval nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle kterého„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.).“.

13. Citovaný nález dále argumentoval i tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová.

30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ 14. Citovaný nález na řešenou věc dopadá analogicky z důvodu, že smluvní ustanovení o poplatcích za zaslané upomínky a za výzvy ve výši 300 Kč za upomínku není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, analogicky jako smluvní pokuta. Zde soud poukazuje např. na rozsudek Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 19 C 344/2016 (dostupný v ASPI pod č. JUD342745CZ:„ Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis spotřebitele, pak je takové ujednání (z právního poměru vzniklého do 31. 12. 2013) absolutně neplatné. Při aktuálně účinné právní úpravě (§ 2048 a násl. o. z.) pak soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá.“ 15. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (tj. slabší smluvní strana) ve smyslu § 419 občanského zákoníku. Ceník by měl být součástí formuláře smlouvy, a to navíc takovým způsobem, aby tvořil jeho organickou přirozenou část. Jinak se jedná o nepoctivé, tudíž nepřípustné řetězení dokumentů, odkazy na ujednání, která jsou svou povahou zásadní a mají být jako taková součástí listiny smlouvy. Ujednání o poplatku ve výši 300 Kč tak je absolutně neplatné s ohledem na § 588 (zjevný rozpor s dobrými mravy). I kdyby však nebyl aplikovatelný § 588 občanského zákoníku o absolutní neplatnosti, tak by k tomuto ustanovení o uvedeném poplatku soud nemohl přihlédnout v souladu s § 1813 a § 1815 občanského zákoníku.

16. K tomu soud též odkazuje na přiměřeně aplikovatelný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 282/2016:„ Závěr odvolacího soudu, že ujednání o poplatku je platné, ve světle právních závěrů zastávaných v rozhodovací praxi dovolacího soudu neobstojí pro neurčitost ujednání o výši či způsobu určení výše poplatku ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Takové ujednání nevyplývá ani z písemné smlouvy a ani z písemných obchodních podmínek, které jsou její součástí (§ 273 obch. zák.). Odkazem na sazebník požadavek určitosti sjednání výše, popř. způsobu určení výše poplatku naplněn není. Z obsahu smlouvy a obchodních podmínek se nepodává, že žalovaní byli při uzavírání smlouvy se sazebníkem seznámeni a že se stal součástí smlouvy (tak jako tomu bylo v případě obchodních podmínek).“ Totiž Sazebník nebyl učiněn smluvním ujednáním součástí smlouvy, a proto je ujednání o výši poplatku umístěné jen do Sazebníku zdánlivé ve smyslu § 533 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že pokud měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný co do jistiny 2 516 Kč, neúspěšný co do částky 600 Kč, tj. úspěch žalobce představuje 81 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného 19 %. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení rozdíl uvedených poměrů, tj. 62 % částky nákladů řízení.

18. Plná výše nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku 400 Kč a dále nákladů právního zastoupení: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč. 2) výzva ze dne 26. 6. 2020 k plnění se základním právním a skutkovým rozborem - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč. 3) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

19. Odměna za zastoupení žalobce činí celkem 900 Kč bez DPH. Zástupce žalobce byl plátcem DPH, proto na základě ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada této daně v sazbě 21 % z odměny a paušálních náhrad, tj. 189 Kč.

20. Podíl 62 % z uvedených položek nákladů řízení žalobce představuje částku 923 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.