47 C 38/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: ; pojišťovna , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 899 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 299 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 84 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 600 Kč podané z titulu poplatků a co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 39 Kč z částky 600 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 536 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce. <b>Stručné odůvodnění:</b> (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu 1. Předmětem řízení zahájeného žalobou dne 28. 5. 2020 bylo zaplacení pojistného za období od 26. 6. 2019 až 4. 10. 2019 včetně ve výši celkem 1 299 Kč a poplatků 600 Kč, to vše z titulu smlouvy ze dne 26. 6. 2019 na produkt pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, č. sml. [anonymizována dvě slova] [číslo].

2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a dne 30. 4. 2021 vyhlásil rozsudek.

3. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobce s žalovaným uzavřel dne 26. 6. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným 4 756 Kč ročně. Předmětem pojištění bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Z dalších relevantních skutečností už jen tolik, že žalovaný uvedl ve smlouvě jako svou adresu [adresa] (důkaz: smlouva ze dne 7. 5. 2019).

5. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 26. 6. 2019, proto jej žalobce dopisem z 14. 8. 2019 odeslaným dne 16. 8. 2019 vyzval k uhrazení dlužné částky do 3. 10. 2019, s tím, že jinak pojistné zanikne. Žalobce žalovaného takto informoval písemně na jím uvedenou adresu (důkaz: dopis z 14. 8. 2019 a dodejka dopisu ze dne 16. 8. 2019).

6. Pojištění ke dni 3. 10. 2019 zaniklo pro nezaplacení pojistného žalovaným, o čemž žalobce žalovaného informoval písemně na jím uvedenou adresu (důkaz: dopis žalobce ze dne 21. 10. 2019, Přehled předepsaného a uhrazeného pojistného). Dluh na pojistném představuje částku 1 299 Kč.

7. Tento skutkový stav soud hodnotil následovně:

8. Mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový právní vztah pojištění ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto smluvním závazkovém vztahu se pojistitel (zde žalobce) zavazuje vůči pojistníkovi (zde žalovanému) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Žalobce tedy byl počínaje dnem 26. 6. 2019 zavázán krýt pojistný zájem žalovaného a poskytnout pojistné plnění v případě nahodilé pojistné události, a žalovaný byl povinen platit žalobci pojistné stanovené smlouvou po celou dobru trvání právního poměru.

9. K zániku pojištění došlo dne 3. 10. 2019 podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovanému vznikl závazek zaplatit žalobci pojistné za dobu od 26. 6. 2019 až do konce měsíce října 2019 (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), žalobce však požadoval pojistné toliko do dne faktického ukončení pojištění, tj. do 4. 10. 2019. Dluh na pojistném představuje částku 1 299 Kč.

10. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nezaplacením pojistného dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, je za příslušenství považován v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a toho času činila 10 % ročně. Žalobce úrok z prodlení kapitalizoval za dobu od 5. 10. 2019 do 28. 5. 2020. Z částky 1 299 Kč činí takto ohraničený zákonný úrok z prodlení částku 84 Kč. Nárok žalobce na zaplacení příslušenství z částky 1 299 Kč je oprávněný. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.)

11. Pokud jde o částku 600 Kč – administrativní poplatek za odeslání upomínky a úroky z prodlení z této částky, soud dospěl k závěru, že žaloba v této části důvodná není.

12. Soud v této otázce aplikoval nosné důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle kterého„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.).“.

13. Citovaný nález dále argumentoval i tím, že„ 29. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Jak bylo uvedeno v bodě 9, i ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová.

30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ 14. Citovaný nález na řešenou věc dopadá analogicky z důvodu, že smluvní ustanovení o poplatcích za zaslané upomínky a za výzvy ve výši 300 Kč za upomínku není ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru, analogicky jako smluvní pokuta. Zde soud poukazuje např. na rozsudek Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 19 C 344/2016 (dostupný v ASPI pod č. JUD342745CZ:„ Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis spotřebitele, pak je takové ujednání (z právního poměru vzniklého do 31. 12. 2013) absolutně neplatné. Při aktuálně účinné právní úpravě (§ 2048 a násl. o. z.) pak soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá.“ 15. Žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (tj. slabší smluvní strana) ve smyslu § 419 občanského zákoníku. Ceník by měl být součástí formuláře smlouvy, a to navíc takovým způsobem, aby tvořil jeho organickou přirozenou část. Jinak se jedná o nepoctivé, tudíž nepřípustné řetězení dokumentů, odkazy na ujednání, která jsou svou povahou zásadní a mají být jako taková součástí listiny smlouvy. Ujednání o poplatku ve výši 300 Kč tak je absolutně neplatné s ohledem na § 588 (zjevný rozpor s dobrými mravy). I kdyby však nebyl aplikovatelný § 588 občanského zákoníku o absolutní neplatnosti, tak by k tomuto ustanovení o uvedeném poplatku soud nemohl přihlédnout v souladu s § 1813 a § 1815 občanského zákoníku.

16. K tomu soud též odkazuje na přiměřeně aplikovatelný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 282/2016:„ Závěr odvolacího soudu, že ujednání o poplatku je platné, ve světle právních závěrů zastávaných v rozhodovací praxi dovolacího soudu neobstojí pro neurčitost ujednání o výši či způsobu určení výše poplatku ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Takové ujednání nevyplývá ani z písemné smlouvy a ani z písemných obchodních podmínek, které jsou její součástí (§ 273 obch. zák.). Odkazem na sazebník požadavek určitosti sjednání výše, popř. způsobu určení výše poplatku naplněn není. Z obsahu smlouvy a obchodních podmínek se nepodává, že žalovaní byli při uzavírání smlouvy se sazebníkem seznámeni a že se stal součástí smlouvy (tak jako tomu bylo v případě obchodních podmínek).“ Totiž Sazebník nebyl učiněn smluvním ujednáním součástí smlouvy, a proto je ujednání o výši poplatku umístěné jen do Sazebníku zdánlivé ve smyslu § 533 odst. 1 a § 554 občanského zákoníku.

17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého platí, že pokud měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný co do jistiny 1 299 Kč, neúspěšný co do částky 600 Kč, tj. úspěch žalobce představuje 68 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného 32 %. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení rozdíl uvedených poměrů, tj. 36 % částky nákladů řízení.

18. Plná výše nákladů řízení žalobce se skládá ze soudního poplatku 400 Kč a dále nákladů právního zastoupení: 1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), §14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč. 2) výzva ze dne 20. 2. 2020 k plnění se základním právním a skutkovým rozborem - § 11 odst. 1 písm. d), § 14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč. 3) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), §14b odst. 1 bod 1., odst. 5 písm. a) advokátního tarifu – odměna ve výši 200 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč, tj. celkem 300 Kč.

19. Odměna za zastoupení žalobce činí celkem 900 Kč bez DPH. Zástupkyně žalobce byla plátcem DPH, proto na základě ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží náhrada této daně v sazbě 21 % z odměny a paušálních náhrad, tj. 189 Kč.

20. Podíl 36 % z uvedených položek nákladů řízení žalobce představuje částku 536 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta tří dnů k plnění od právní moci je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.