47 C 58/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce:Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 45 407 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 577 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 1 387 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 4 830 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, 15 % ročně z částky 925 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 473 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 3. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 45 407 Kč na jistině a úroky z prodlení v zákonem stanovené sazbě, to vše z titulu užívání bytu č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu na adrese adresa, žalovaným po skončení nájmu bytu za dobu od srpna 2021 do 18. dubna 2023.

2. Žalovaný se během řízení nevyjádřil, nereagoval na žádnou z výzev soudu.

3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalobce byl v rozhodném období vlastníkem nemovité věci: pozemek parc. č. hodnota v obci adresa, kat. úz. adresa, jehož součástí byla stavba – dům č. p. Anonymizováno na adresa. Žalobce původně přenechal žalovanému k úplatnému užívání na dobu 1. 12. 2005 – 30. 11. 2006 (tj. do nájmu) část nemovitosti, a to byt č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží (důkaz: nájemní smlouva ze dne 28. 11. 2005). Nájemní smlouva byla následně prodlužována a nájem skončil na základě výpovědi z nájmu bytu podané žalobcem žalovanému ke dni 30. 6. 2017, a od 1. 7. 2017 žalovaný užíval byt bez právního důvodu (důkaz: rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2018, č. j. spisová značka).

5. Žalovaný byt žalobci po ukončení nájemního vztahu neodevzdal, nevyklidil jej; byt byl fakticky vyklizen a předán žalobci až dne 18. 4. 2023 na základě exekuce vyklizením bytu (důkaz: protokol soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne 18. 4. 2023, sp. zn. spisová značka, o soupisu movitých věcí).

6. Poslední mezi účastníky sjednané nájemné činilo 1 967 Kč měsíčně (důkaz: evidenční list platný od 1. 4. 2017).

7. Splatnost uvedených plateb byla nájemní smlouvou určena vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci (důkaz: nájemní smlouva ze dne 28. 11. 2005).

8. Žalovaný za užívání bytu po skončení nájmu za nyní zažalované období žalobci ničeho nezaplatil (břemeno tvrzení a důkazní v tomto směru leželo na žalovaném).

9. Pokud jde o právní posouzení zjištěného skutkového stavu, soud vyšel především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“). Účastníci uzavřeli dne 28. 11. 2005 nájemní smlouvu ve smyslu § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, přičemž po 31. 12. 2013 se vztah mezi účastníky řídil o. z. (viz § 3074 ods.t 1 o. z.), tj. dle § 2235 a násl. o. z. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn užívat byt až do 30. 6. 2017, kdy nájem skončil výpovědí bez výpovědní doby (§ 2291 odst. 1 o. z. – viz rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2018 č. j. 19 C 203/2017-33). Od 1. 7. 2017 užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Byt byl žalobci (vrácen) předán až v rámci nuceného výkonu rozhodnutí dne 18. 4. 2023. Za celou dobu od 1. srpna 2021 do 18. dubna 2023 byl žalovaný povinen za užívání bytu zaplatit.

10. Podle § 2295 o. z. platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

11. Zákonnou definici odevzdání bytu zakotvuje § 2292 o. z.: „Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.“ 12. Žalovaný však žalobci nevrátil klíče od bytu a od domu ke dni 30. 6. 2017. Tudíž podle § 2292 o. z. věty druhé pro řešenou věc platí, že byt byl odevzdán až 18. 4. 2023, kdy žalobce coby bývalý pronajímatel mohl převzít exekučně vyklizený byt.

13. Pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o. z. do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán (§ 2292 o. z.), bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá. To však dovodila i judikatura. Především lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019 sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 (bod 18. a 19.), který byl publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (přičemž ústavní stížnost proti němu byla odmítnuta usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3230/19). Dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2024 sp. zn. 26 Cdo 42/2024-118, bod 3. až 6. Obdobně uvádí i odborná literatura k § 2295 o. z. [viz Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023): M. Janoušková] ohledně náhrady ve výši posledně ujednaného nájemného, že „patrně není možné tuto náhradu jednostranně zvýšit“.

14. Žalobce požaduje uhradit žalobní částku za období po skončení nájemní smlouvy. Nepřiléhavě svůj nárok kvalifikoval právně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Proto se také mylně domníval, že může požadovat částku, kterou by účtoval žalovanému v evidenčních listech, a kterou označuje jako „obvyklé nájemné“.

15. Ve skutečnosti jde o speciální nárok podle § 2295 o. z.: „Pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.“. Žalobce proto mohl po právu požadovat jen poslední ujednané nájemné mezi účastníky.

16. Poslední sjednané nájemné (tedy nájemné v době ukončení nájemního vztahu) činilo 1 967 Kč – viz důkaz evidenčním listem platným od 1. 4. 2017. Proto je žaloba důvodná jen v podobě měsíčního „ujednaného nájemného“ ve výši 1 967 Kč (s výjimkou posledního měsíce, kde došlo k poměrnému zkrácení nájemného, jelikož byt nebyl užíván po celou dobu). Pokud tedy náhrada v podobě ujednaného nájemného činila od 1. 7. 2017 částku 1 967 Kč, pak soud mohl v tomto řízení přiznat na jistině za dobu od 1. 8. 2021 do 18. 4. 2023 (pozn. soudu: předchozí období 30. 6. 2017 – 31. 7. 2021 bylo žalované pod sp. zn. 49 C 176/2021) vždy jen částku 1 967 Kč za měsíc a poměrnou část posledně ujednaného nájemného za duben 2023. S ohledem na to, že žalobce za měsíce srpen 2021 až leden 2022 požadoval méně (požadoval zaplatit 1 942 Kč), soud byl tímto návrhem vázán a nemohl jej překročit (viz § 153 odst. 2 o. s. ř.). Tudíž za měsíc srpen 2021 až leden 2022 soud přiznal žalobci z titulu posledně ujednaného nájemného částku 11 652 Kč (6 x 1 942 Kč), za měsíc únor 2022 až březen 2023 celkem částku 27 538 Kč (14 x 1 967 Kč) a za měsíc duben 2023 poměrnou část posledně ujednaného nájemného, tj. částku 1 387 Kč. Tudíž celkem soud přiznal žalobci z titulu posledně ujednaného nájemného částku 40 577 Kč (výrok I.).

17. Ve zbylém rozsahu – tj. co do jistiny v částce 4 830 Kč - soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II.). Žalobci totiž nebylo možné přiznat náhradu za užívání bytu žalovaném po skončení nájmu ve výši, kterou stanovoval aktuálně ten který evidenční list; bylo nutné vyjít z posledního evidenčního listu z doby trvání nájemního poměru.

18. Lhůta tří dnů k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Soud přiznal žalobci i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 1 942 Kč a následně 1 967 Kč v souladu s § 1970 o. z. a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného (neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu) až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá, pak to - podle názoru soudu podpořeném rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 - znamená současně právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného s dobou splatnosti jako za trvání nájemní smlouvy.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že splatnost nájemného za ten který měsíc byla dohodnuta na poslední den daného měsíce, přiznal soud žalobci úroky z prodlení vždy v sazbě platné a účinné od 1. dne následujícího měsíce, za které se náhrada nájemného platí. Žalobce zjevně omylem uvedl v petitu žaloby na poslední straně žaloby počátek prodlení od prvního dne roku 2022, ačkoliv měl na mysli vždy rok 2023 (jelikož šlo již o ujednané nájemné za prosinec 2022 a dále za rok 2023), což odpovídá i jeho tvrzením o splatnosti na č. l. 3; kvůli tomu, že šlo o zjevný omyl, soud pro nadbytečnost žalobce nevyzýval k odstranění vad žaloby, jelikož bylo zřejmé, čeho se žalobce ve skutečnosti domáhá. V zásadě však platí, že soud procesní úkony vykládá podle jejich obsahu (viz i § 41 odst. 2 o. s. ř.). Z tohoto pohledu je pak třeba vykládat aplikaci dispoziční zásady o zákazu překročení, resp. povinnosti vyčerpání petitu. Platí obecné pravidlo, že soud musí z hlediska obsahového petit plně vyčerpat a nesmí jej překročit. Soud není otrocky vázán petitem žaloby (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3137/09 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4649/2008). Na úrocích z prodlení tak náleží sazby, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části požadující úroky z nedůvodně požadované jistiny.

21. Žalobce má právo na zaplacení dříve sjednaného nájemného ve lhůtách splatnosti podle původní nájemní smlouvy. Koneckonců nejde o závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl.), ale o závazek ze speciálního právního titulu v podobě zakotveného v § 2295 o. z. (které se použije přednostně před obecnějším § 2291 a násl. o. z.). Podle názoru soudu se tedy zde neuplatní tradiční právní úprava splatnosti bezdůvodného obohacení toliko na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“), ale jde o dobu splatnosti závazku podle § 1958 odst. 1 o. z. („Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.“); čas plnění byl totiž přesně ujednán v nájemní smlouvě. Ve smlouvě měli účastníci sjednanou splatnost nájemného vždy k poslednímu dni v měsíci, tedy pokud žalobce požaduje úrok z prodlení vždy od prvního dne dalšího měsíce, pak se žalovaný již vskutku nacházel v prodlení. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.) [viz např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2059/2018].

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.: „Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“ 23. Žalobce měl úspěch v částce 40 577 Kč a kapitalizovaném úroku z prodlení uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku, ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 9 564,98 Kč: 1) 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2024, ve výši 454,05 Kč 2) 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 10. 2021 do 31. 5. 2024, ve výši 440,48 Kč 3) 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 11. 2021 do 31. 5. 2024, ve výši 426,46 Kč 4) 8,5 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 12. 2021 do 31. 5. 2024, ve výši 412,90 Kč 5) 11,75 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 551,39 Kč 6) 11,75 % ročně z částky 1 942 Kč od 1. 2. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 532,01 Kč 7) 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 521,13 Kč 8) 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 4. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 501,50 Kč 9) 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 5.2022 do 31. 5. 2024, ve výši 482,50 Kč 10) 11,75 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 462,87 Kč 11) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 566,65 Kč 12) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 8. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 541,59 Kč 13) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 9. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 516,53 Kč 14) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 10. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 492,28 Kč 15) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 11. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 467,22 Kč 16) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 12. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 442,97 Kč 17) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 417,92 Kč 18) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 2. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 392,86 Kč 19) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 3. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 370,22 Kč 20) 15 % ročně z částky 1 967 Kč od 1. 4. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 345,16 Kč 21) 15 % ročně z částky 1 387 Kč od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 226,29 Kč, což činí celkem částku 9 564,98 Kč.

24. Tudíž žalobce měl celkem úspěch v částce 50 141,98 Kč.

25. Žalovaný měl úspěch v jistině ve výši 4 830 Kč a kapitalizovaném úroku z prodlení uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 1 294,67 Kč: 1) 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 91,40 Kč 2) 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 4. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 87,96 Kč 3) 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 5. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 84,62 Kč 4) 11,75 % ročně z částky 345 Kč od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 81,18 Kč 5) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 99,38 Kč 6) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 8. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 94,99 Kč 7) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 9. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 90,59 Kč 8) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 10. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 86,34 Kč 9) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 11. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 81,94 Kč 10) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 12. 2022 do 31. 5. 2024, ve výši 77,69 Kč 11) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 73,30 Kč 12) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 2. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 68,90 Kč 13) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 3. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 64,93 Kč 14) 15 % ročně z částky 345 Kč od 1. 4. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 60,54 Kč 15) 15 % ročně z částky 925 Kč od 1. 5. 2023 do 31. 5. 2024, ve výši 150,91 Kč, celkem tedy 1 294,67 Kč. Žalovaný tak měl celkem úspěch v řízení co do částky 6 124,67 Kč.

26. Celkový předmět řízení představovala částka 56 266,65 Kč.

27. Žalobce měl úspěch v 89 %, žalovaný v 11 %. Od úspěchu žalobce soud odečetl úspěch žalovaného, tudíž má žalobce právo na 78 % nákladů řízení.

28. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, a nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II.ÚS 376/12).

29. Soud dospěl v řešené věci k závěru, že žalobcem požadovaná náhrada nákladů řízení za právní zastoupení advokátem nepřísluší. Žalobce vede typově shodných sporů, jako je tento, v řádu desítek, možná již stovek případů. Jedná se o problematiku rutinní, téměř strojovou, čemuž odpovídá i forma a struktura obsahu žalob v těchto věcech. Žaloby jsou ve vysokém stupni formalizovány do ustáleného vzoru. Tento vzor žalobce užívá opakovaně a jaksi mechanicky. Pro tato řízení není nutná specializovaná právní pomoc v podobě služeb advokáta. Náklady řízení žalobce na služby advokáta jsou v tomto směru neúčelné. Proto soud žalobci náhradu nákladů řízení za právní zastoupení nepřiznal, zejména s odkazem na citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soud.

30. Žalobci však určitá náhrada nákladů řízení náleží, neboť – jak uvedeno výše – byl se svou žalobou převážně úspěšný. Soud proto postupoval při přiznávání náhrady nákladů řízení žalobci tak, jako by je přiznal účastníkovi nezastoupenému. V souladu s § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen „vyhláška“) náleží žalobci za každý úkon paušální náhrada hotových výdajů.

31. V řešené věci se náhrada nákladů řízení tedy skládá z náhrady zaplaceného soudního poplatku 2 271 Kč, a dále paušální náhrady hotových výdajů v tomto rozpisu: 1) předžalobní výzva - § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky – náhrada 300 Kč, 2) sepsání a podání žaloby - § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky – náhrada 300 Kč, 3) účast na jednání soudu dne 21. 5. 2024 v čase 8:30 – 9:06 hod. - § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky – náhrada 300 Kč.

26. Celkové náklady řízení žalobce činí 3 171 Kč. Z této částky představuje podíl 78 % náhradu nákladů řízení ve výši 2 473 Kč. Částka je (na základě § 149 odst. 1 o. s. ř.) splatná k rukám právní zástupkyně žalobce. Lhůta tří dnů k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.