47 C 7/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 107 625 Kč s příslušenstvím

I. Zastavuje se řízení o části žaloby požadující zaplacení částky ve výši 1 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 455 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 106 170 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 863 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55 886 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 076 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 846 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 499 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 7 863 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 55 886 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 35 076 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 1 499 Kč od 6. 1. 2022 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 982 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 5. 1. 2022 (doručenou soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku celkem 107 625 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu dlužného nájemného za 4/ 2020 a náhrady za 8/ 2020 – 12/ 2021 za užívání bytu [číslo] v domě na ulici [ulice a číslo], [obec], původně dle smlouvy o nájmu ze dne 8. 8. 2018 ve znění dodatku z 18. 9. 2019, později bez právního důvodu.

2. Podáním ze dne 11. 5. 2022 mj. žalobce vzal žalobu zpět co do částky 1 455 Kč s úrokem z prodlení z této částky 11,75 % p. a. za dobu od 6. 1. 2022 do zaplacení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce jako jediný byl oprávněn v dané fázi řízení disponovat řízením jako celkem, a když vzal návrh částečně zpět, soud řízení v souladu s ust. § 96 občanského soudního řádu částečně zastavil (výrok I.).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a dne 21. 6. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

5. Zvýpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] obec Brno, kat. úz. [část obce], soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova s [adresa].

6. Žalobce jako pronajímatel uzavřel dne 8. 8. 2018 s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu bytu č. [spisová značka] [číslo] [spisová značka], na základě které žalobce pronajal žalované na dobu určitou (do 31. 8. 2019) byt [číslo] – byt v 1. NP bytového domu. V článku III. nájemní smlouvy bylo dohodou stran stanoveno nájemné za užívání předmětného bytu ve výši 85 Kč/m2/měsíc, které bylo splatné do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí (čl. III. odst. 7.) Dodatkem ze dne 18. 9. 2019 došlo k prodloužení nájmu do 31. 8. 2021 Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu nájemní smlouvou a Dodatkem č. 1.

7. Z evidenčního listu platného od 1. 1. 2020 soud zjistil, že položka čistého nájemného činila 7 863 Kč (nájemné za byt + za vybavení prostor).

8. Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2020 – podepsaného oběma účastníky dne 27. 5. 2020 - soud zjistil, že položka čistého nájemného činila 5 846 Kč (nájemné za byt + za vybavení prostor).

9. Z důkazu rozsudkem Městského soudu v Brně z 14. 5. 2021 č. j. 47 C 123/2020-40 soud zjistil, že nájemní vztah mezi účastníky skončil na základě výpovědi z nájmu bytu podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), tedy bez výpovědní doby (výpověď podaný žalobcem žalované), která byla uložena na poště k vyzvednutí žalovanou dne 28. 5. 2020 a 9. 6. 2020 byla výpověď z nájmu bytu vhozena poštou žalované do schránky. Po doručení této výpovědi z nájmu bytu žalovaný byt užívala bez právního důvodu.

10. Za měsíc duben 2020 dluží žalovaná nájemné 7 863 Kč, za měsíc 8/ 2020 částku náhrady 3 272 Kč (totiž žalovaná částečně již hradila), a za 9/ 2020 – 12/ 2021 dluží žalovaná 16 x 5 846 Kč. Za období 2020 ještě žalovaná dluží 1 499 Kč z titulu nedoplatku na službách souvisejících s užíváním bytu, přičemž vyúčtování bylo splatné do 31. 7. 2021 (důkaz: Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním prostoru v roce 2020 a důkaz Evidencí předpisu a plateb s datem 3. 1. 2022).

11. Podle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

13. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

14. Podle § 2247 odst. 3 o. z. způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

15. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.:„ (1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období….“.

16. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je převážně důvodná, zčásti nikoliv.

17. Co se týká žalobcova nároku na zaplacení dlužného nájemného za duben 2020 ve výši 5 846 Kč, ten je dle § 2246 odst. 1 o. z. důvodný. Rovněž nárok žalobce na zaplacení částek náhrady za užívání bytu bez právního důvodu za srpen 2020 – prosinec 2021 je důvodný, a to podle § 2295 o. z. Jedná se tak o částku 104 671 Kč. Dále je důvodný nárok žalobce na zaplacení dluhu na službách spojených s užívám bytu za rok 2020 ve výši 1 499 Kč, a to v souladu i s § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Soud proto žalobě v jistině 106 170 Kč vyhověl (výrok I. rozsudku).

18. Dále soud vyhověl zčásti nároku na přiznání úroků z prodlení v zákonem stanovené výši. Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce má právo na zaplacení dříve sjednaného nájemného ve lhůtách splatnosti podle původní nájemní smlouvy. Koneckonců nejde o závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl.), ale o závazek ze speciálního právního titulu v podobě zakotveného v § 2295 o. z. (které se použije přednostně před obecnějším § 2291 a násl. o. z.). Podle názoru soudu se tedy zde neuplatní tradiční právní úprava splatnosti bezdůvodného obohacení toliko na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2), ale jde o dobu splatnosti závazku podle § 1958 odst. 1 o. z. („ Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.“); čas plnění byl totiž přesně ujednán v nájemní smlouvě. Ve smlouvě měli účastníci sjednanou splatnost nájemného vždy k poslednímu dni v měsíci, tedy žalobce může požadovat úrok z prodlení vždy od prvního dne dalšího měsíce. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.) (viz např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2059/2018).

19. Proto žalobci náležely úroky z prodlení vždy od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy dluh vznikl (dluh na nájemném). U doplatku 1 499 Kč na zálohách za služby a energie byla stanovena splatnosti dle evidence předpisu plateb z 3. 1. 2022 na 31. 7. 2021. Žalobce však požadoval úroky z prodlení až od 6. 1. 2022, proto mu soud v tomto rozsahu vyhověl. Musel však modifikovat výši úroků z prodlení v závislosti na tom, kdy prodlení ve skutečnosti nastávalo (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a ve zbylém rozsahu zamítnout.

20. Lhůta tří dnů k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

21. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud dospěl k závěru, že žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť jeho neúspěch spočíval v poměrně nepatrné části sporu.

22. Výše náhrady úspěšného žalobce se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 5 382 Kč a dále k nákladům řízení patří paušální částka 300 Kč/úkon nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za úkony i) předžalobní upomínka, ii) podání žaloby, tj. 600 Kč (za úkon podání ze dne 11. 5. 2022 ve věci samé soud náhradu přiznat nemohl, neboť se jednalo zčásti o doplnění skutečností, které měla obsahovat žaloba samotná, zčásti o zopakování žaloby). Částka 5 982 Kč celkem je na základě § 160 odst. 1 o. s. ř. splatná do tří dnů od právní moci rozsudku.