48 C 101/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce: ; b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalované a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobce zastoupené advokátkou anonymizováno et anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku [číslo] o velikosti 1 + 0 situovanou ve 4. NP v budově [adresa], bytový dům, jež je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na [list vlastnictví] pro [obec], k. ú. [část obce], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 10.400 Kč, k rukám právního zástupce žalobců, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou ze dne 30. 4 2021 domáhali vůči žalované vyklizení bytu [číslo] o velikosti 1+0 nacházejícího se ve 4. nadzemním podlaží v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec], jehož jsou spoluvlastníky. Žalobci v žalobě uvedli, že mezi stranami byla dne 2. 4. 2014 uzavřena smlouva o nájmu na dobu určitou, která byla opakovaně dodatky prodlužována. Naposledy byl nájem prodloužen dodatkem č. 6 na dobu od 1. 4. 2020 do 31. 3. 2021. Žalovaná ani přes opakované výzvy žalobců po skončení nájemního vztahu byt nevyklidila a žalobcům nepředala.

2. Žalovaná v podání ze dne 17. 12. 2021 a ze dne 8. 6. 2022 uvedla, že v minulosti nesouhlasila s vyúčtováním, její reklamace nebyla žalobci uznána. Dne 6. 10. 2020 jí žalobci zaslali informaci o ukončení smlouvy ke dni 31. 3. 2021. Náhradní bydlení vzhledem k časové tísni nesehnala, podala si žádost o prodloužení nájemní smlouvy. V důsledku neprodloužení nájemní smlouvy jí nebyl přiznán příspěvek na bydlení, což jí následně způsobilost její nemožnost hradit nájem. Nemůže sehnat práci a podala si žádost o obecní byt. Získat pro ni byt je s ohledem na její tíživou sociální a finanční situaci složité.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 27. 9. 2022 uvedla, že nárok žalobců neuznává, neboť došlo k prodloužení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku, protože žalobci ji po skončení nájmu, tj. po dni 31. 3. 2021, nevyzvali písemně k jeho opuštění. Žalovaná neobdržela předžalobní výzvu žalobců. Jednání žalobců považuje za rozporné s dobrými mravy. Je v tíživé sociální situaci - je dlouhodobě zdravotně znevýhodněna, je nezaměstnaná a nemůže s ohledem na svůj špatný zdravotní stav najít vhodné zaměstnání. Je nemajetná a zcela bez příjmů. Základní životní potřeby jí zajišťuje její dcera, na které je zcela závislá. V důsledku jednání žalobců, kteří ji vyhazují z bytu, přišla o dávky na bydlení, tudíž není schopna v současnosti hradit nájemné. Její žádosti o sociální dávky byly zamítnuty, proti rozhodnutí Úřadu práce podala odvolání, o nichž nebylo dosud rozhodnuto. Vzhledem ke své špatné sociální a finanční situaci má žalovaná problém s nalezením náhradního bydlení, byť se o to již dlouho snaží. Zažádala si o nájem obecního bytu, ten jí zatím nebyl přidělen. Chování žalobců vůči ní je velmi nevstřícné, opakovaně je žádala o trpělivost s nalezením nového bydlení. Ačkoliv je otázka platnosti nájemní smlouvy řešena u soudu, žalobci byt již od 1. 8. 2022 pronajali a chtěli vyměnit okno, s čímž nesouhlasila; navzdory tomu žalobce do bytu násilím vnikl a situaci řešila Policie České republiky. Žalobci dále žalovanou dne 25. 7. 2022 odpojili od elektřiny, ačkoliv smlouva o dodávkách elektrické energie je uzavřena přímo s žalovanou. Žalovaná se tak nachází ve zcela nepřijatelné životní situaci.

4. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil z nich následující skutkový stav.

5. Z listu vlastnictví [číslo] soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobci jsou spoluvlastníky domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], v němž se nachází předmětný byt.

6. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 2. 4. 2014 soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi žalobci coby pronajímateli a žalovanou coby nájemkyní byla tohoto dne uzavřena smlouva o nájmu bytu [číslo] velikosti 1+0 ve 4. nadzemním podloží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015. Ve smlouvě bylo mj. uvedeno, že nájemní vztah končí uplynutím sjednané doby nájmu, kdy nejpozději v den ukončení nájmu je nájemce povinen byt vyklidit a předat pronajímateli a písemnou dohodou smluvních stran lze smlouvu o nájmu prodloužit o další určitou dobu, a to 1 měsíc před skončením doby nájmu. Nájemné za byt činilo 5.000 Kč měsíčně. Současně s ním byla žalovaná dle smlouvy povinna platit i zálohy spojené s užíváním bytu v celkové výši 1.580 Kč Celkem tak žalovaná byla povinna hradit žalobcům částku 6.580 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Z ostatních ujednání smlouvy pak vyplývá, že strany si sjednaly, že pronajímatel není povinen po skončení nájmu vyzvat nájemce k opuštění bytu ve lhůtě tří měsíců po skončení nájmu, pokud nájemce byt nadále užívá a současně smluvní strany výslovně vyloučily obnovu nájmu dle § 2285 občanského zákoníku. Ze zápisu o předání bytu je pak zřejmé, že nájem bytu započal ke dni 1. 4. 2014.

7. Z dodatku č. 6 ze dne 27. 3. 2020 ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 1. 4. 2014 soud zjistil a vzal za prokázané, že došlo k prodloužení nájmu bytu do 31. 3. 2021. Výše nájemného vč. záloh na služby činila 6.880 Kč měsíčně. Žalovaná současně v tomto dodatku písemně uznala, že dluží z titulu nedoplatku na službách za rok 2019 žalobcům částku 6.291 Kč, kterou se zavázala uhradit jim do 31. 8. 2020.

8. Z listiny – ukončení nájemní smlouvy ke dni 31. 3. 2021 ze dne 6. 10. 2020 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobci žalovanou k tomuto dni informovali o dalším neprodloužení nájemní smlouvy prodloužené původně do 31. 3. 2021. Současně ji vyzvali k předání bytu k datu 31. 3. 2021 a k úhradě veškerých dluhů.

9. Z listiny – opakovaná informace o ukončení platnosti nájemní smlouvy ke dni 31. 3. 2021 ze dne 3. 2. 2021 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobci opakovaně žalovanou informovali o tom, že nájemní smlouva naposledy prodloužená do 31. 3. 2021 již prodloužena dále nebude a vyzvali ji k předání bytu ke dni 31. 3. 2021 a k neprodlené úhradě všech dluhů ve výši 15.661 Kč. Z podacího lístku je pak zřejmé, že tato výzva byla žalované zaslána dne 4. 2. 2021 doporučeně na adresu [adresa žalované a žalobce].

10. Z emailu žalobce [celé jméno žalobce] ze dne 4. 2. 2021 vyplývá, že tato opakovaná informace byla žalované zaslána i elektronicky na její email dne 4. 2. 2021. V emailu byla současně žalovaná upozorněna na zásilku obsahující vyúčtování za rok 2020, která jí byla zanechána v její domovní schránce. Žalovaná na tento email žalobce reagovala dne 6. 2. 2021.

11. Z předžalobní výzvy k vyklizení bytu ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobci sdělili žalované, že od 1. 4. 2021 užívá předmětný byt neoprávněně, neboť nájem ke dni 31. 3. 2021 skončil a v případě jeho nevyklizení a nepředání do 15. 4. 2021 podají žalobu na vyklizení. Z podacího lístku je pak zřejmé, že předžalobní výzva byla žalované zaslaná dne 1. 4. 2021 doporučeně na adresu [adresa žalované a žalobce].

12. Z emailu žalobce [celé jméno žalobce] ze dne 1. 4. 2021 pak vyplývá, že předžalobní výzva byla žalované zaslaná i elektronicky na její email dne 1. 4. 2021.

13. Z vyúčtování služeb za rok 2019 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná z titulu vyúčtování služeb za rok 2019 dlužila žalobcům částku 6.290,83 Kč, jež byla splatná do 21. 2. 2020. Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná z titulu vyúčtování služeb za rok 2020 dlužila žalobcům částku 4.070,37 Kč, jež byla splatná do 21. 2. 2020. Z přehledu placení nájemného za rok 2020 a za rok 2021 bylo zjištěno, že žalovaná žalobcům dluží částku 5.300 Kč představující neuhrazené nájemné za prosinec 2020. Z titulu nedoplatků za služby za rok 2019 a za rok 2020 žalovaná dlužila žalobcům částku 10.361 Kč. Celkově tak žalovaná za rok 2019 a 2020 dlužila žalobcům částku 15.661 Kč. V roce 2021 žalovaná neuhradila žalobcům nájemné za květen, srpen, září a říjen 2021. Celkově tak žalovaná za rok 2019, 2020 a 2021 dlužila žalobcům částku 43.181 Kč.

14. Žalovaná soudu předložila důkazy týkající se její sociální a finanční situace. Soud z nich zjistil, že žalovaná je osobou zdravotně znevýhodněnou (viz posudek ze dne 11. 8. 2022, rozhodnutí MSSZ Brno ze dne 5. 4. 2018). Žalovaná je držitelkou průkazu OZP označený symbolem TP. Má trvalé pohybové obtíže a poslední zaměstnání ze zdravotních důvodů opustila v lednu 2022 (viz lékařská zpráva ze dne 13. 7. 2022). Žalovaná je od 18. 5. 2022 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (viz potvrzení ÚP ze dne 30. 5. 2022). Žalovaná nevlastní nemovitost (viz výpis z KN ke dni 12. 1. 2022). Žalované nebyl ke dni 23. 5. 2022 přiznán příspěvek na živobytí. Z odůvodnění rozhodnutí Úřadu práce ze dne 23. 5. 2022 pak vyplývá, že žalovaná nedoložila k žádosti kompletní podklady a neudělila souhlas s provedením sociálního šetření v místě jejího bydliště, čímž znemožnila posouzení nároku na dávku a nebylo tak možné posoudit její sociální a majetkové poměry. Žalovaná nebyla vedena jako uchazečka o zaměstnání, ale od 6. 1. 2022 byla zaměstnána, k ukončení pracovní smlouvy došlo ke dni 19. 1. 2022. Příspěvek na živobytí žalované nebyl přiznán s ohledem na nedoložení dokladu, neprokázání důvodů a neosvědčení skutečnosti, že je osobou v hmotné nouzi. Žalované nebyla ke dni 28. 6. 2022 přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje, kterou žádala za účelem úhrady vyúčtování za elektřinu. Z odůvodnění rozhodnutí se pak podává, že pro jeho výplatu nebyly splněny podmínky, neboť jednak o dávku bylo zažádáno pozdě a jednak ji nelze použít na úhradu záloh na energie. Žalovaná úřadu dodala oznámení o přerušení dodávky elektřiny dodané jí dne 2. 6. 2022. Žalovaná je od 18. 5. 2022 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalovaná proti jednotlivými rozhodnutím o nepřiznání sociálních dávek podala odvolání (viz odvolání žalované ze dne 30. 5. 2022 a ze dne 13. 7. 2022). Žalovaná si dne 12. 1. 2022 podala žádost o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu (viz žádost, čestné prohlášení ze dne 12. 1. 2022). Ve vyjádření ze dne 12. 1. 2022 žalovaná uvedla, že jí v březnu 2021 skončila nájemní smlouva k bytu na ulici [ulice a číslo] v [obec] a že v únoru požádala o její prodloužení. Z dopisu Statutárního města Brna ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že žádost žalované o obecní byt byla přijata a současně byla žalovaná vyzvána k doložení podkladů. Žalovaná na svém zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu trvala (viz žádost ze dne 4. 7. 2022).

15. Z emailu žalobce [celé jméno žalobce] ze dne 30. 6. 2022 bylo zjištěno, že byt je od 1. 8. 2022 pronajat a že v něm proběhne výměna okna. Z reakce žalované na něj vyplývá její nesouhlas s výměnou okna, neboť byt stále užívá.

16. Z dopisu ombudsmana ze dne 20. 4. 2022 a z jeho zprávy o šetření vyplývá, že žalovaná se se svým podnětem týkajícím se postupu Úřadu práce v otázce dávek státní sociální podpory obrátila na ombudsmana, který se podnětem zabýval a dospěl k závěru, že Úřad práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí v její věci pochybilo.

17. Z kopií poštovních poukázek, z příjmových pokladních dokladů a z pokladních dokladů za rok 2014 až 2021 vyplývají jednotlivé žalovanou realizované platby nájemného.

18. Z dopisu žalované ze dne 17. 2. 2021 vyplývá, že žalovaná požádala žalobce o prodloužení nájemní smlouvy do 31. 12. 2021 a zavázala se současně uhradit dlužnou částku za vyúčtování za rok 2019 a za rok 2020. Jako doručovací adresu uvedla adresu [adresa].

19. Soud věc právně posoudil již dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“), účinného od 1. 1. 2014, neboť vztah mezi účastníky byl založen nájemní smlouvou uzavřenou dne 2. 4. 2014. <i>20. Dle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>21. Dle § 2204 občanského zákoníku neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.</i> <i>22. Dle § 2225 odst. 1 občanského zákoníku při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.</i> <i>23. Dle § 2230 odst. 1 občanského zákoníku užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Dle odst. 2 ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.</i> <i>24. Dle § 2285 občanského zákoníku pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.</i> <i>25. Dle § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.</i> <i>26. Dle § 1040 odst. občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 27. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a zavázal žalovanou k vyklizení předmětného bytu.

28. Mezi stranami byl nájemní smlouvou ze dne 2. 4. 2014 založen závazkový právní vztah. Předmětem nájemní smlouvy ze dne 2. 4. 2014 byl nájem bytu o velikosti 1+0 v domě na ulici [ulice a číslo] v [obec] Nájemní smlouva byla od počátku uzavřena na dobu určitou původně od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015 a následně celkem šesti dodatky prodlužována až do 31. 3. 2021.

29. Nájemní vztah založený smlouvu o nájmu ze dne 2. 4. 2014 tak skončil uplynutím doby, na který byl sjednán, tj. ke dni 31. 3. 2021. Ode dne následujícího pak žalovaná byt žalobců obývá bez právního důvodu, čímž zasahuje od práv žalobců a ti mají dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku právo na vyklizení předmětného bytu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila a žalobcům nepředala, a proto je nucena tak učinit nyní.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobci žalovanou opakovaně o svém záměru dalším dodatkem nájemní smlouvu neprodloužit, písemně informovali, a to dopisem ze dne 6. 10. 2020, sdělením ze dne 3. 2. 2021 a následně i výzvou ze dne 1. 4. 2021.

31. Soud se neztotožnil s obranou žalované spočívající v tom, že došlo k prodloužení nájemního vztahu dle § 2285 občanského zákoníku. Ustanovení § 2285 občanského zákoníku je speciálním ustanovením k obecnému ustanovení § 2230 občanského zákoníku, který se použije subsidiárně. Ustanovení § 2285 občanského zákoníku obecně představuje sankci za nedostatečnou aktivitu pronajímatele pro dobu, kdy nájem skončil. Lhůta tří měsíců v zákoně uvedená je pak dostatečně dlouhá na to, aby pronajímatel, který uzavřel smlouvu na dobu určitou, začal po jejím skončení jednat a zabránil tak obnovení nájemního vztahu. V případě, že by pronajímatel nedbal svých práv, šlo by to k jeho tíží a došlo by k obnově nájemního vztahu.

32. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobci dali žalované opakovaně před uplynutím doby nájmu najevo (viz dopis ze dne 6. 10. 2020 a ze dne 3. 2. 2021), že nehodlají nájemní smlouvu dalšími dodatky prodlužovat. Žalovaná o této skutečnosti prokazatelně věděla, když se např. dopisem ze dne 17. 2. 2021 domáhala prodloužení nájemního vztahu. Nadto žalobci se vyklizení předmětného bytu domáhali i dopisem ze dne 1. 4. 2021 zaslaným žalované téhož dne doporučeně na adresu jejího trvalého (i faktického) bydliště. Žalobci tak objektivně žalovanou vyzvali k vyklizení bytu jak před uplynutím sjednané doby nájmu, tak i po jejím skončení a dostáli tak své povinnost vyplývající pro ně z ustanovení § 2285 občanského zákoníku. S ohledem na podpůrné použití § 2230 odst. 2 občanského zákoníku totiž k obnovení nájmu bytu nedojde ani tehdy, pokud dal pronajímatel nájemci před uplynutím doby nájmu najevo, že nájem skončí, jako v tomto případě. Ustanovení § 2285 občanského zákoníku nevyžaduje explicitně písemnou formu - ta je pro pronajímatele výhodnější min. z důvodu své důkazní síly. Pokud by ale např. pronajímatel prokázal, že nájemce k opuštění bytu vyzval ústně, nedal by se dle soudu projev jeho vůle z důvodu nedostatku písemné formy stíhat neplatností právního úkonu a k obnovení nájmu by nedošlo ani tak. Žalobci v řízení prokázali, že žalovanou k opuštění bytu opakovaně vyzvali písemně a nadto jí tuto výzvu vždy zaslali doporučeně, což je pro závěr, že žalovanou vyzvali dostačující. Z ničeho nevyplývá povinnost žalobců doručit tuto výzvu žalované do vlastních rukou, zcela jistě postačí, že ji prokazatelně vyzvali. Nadto si strany možnost obnovení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku smluvně vyloučily ve smlouvě o nájmu. Lze tedy uzavřít, že k obnovení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku v daném případě nedošlo a tento skončil uplynutím doby, na který byl sjednán, tj. ke dni 31. 3. 2021.

33. Nájemní smlouva tak nezanikla výpovědí, ale objektivním uplynutím času, na který byla stranami sjednána. To, zdali žalovaná žalobcům dlužila, event. jak vysoký byl její dluh, je de facto irelevantní, a to právě s ohledem na uplynutí doby, na který byla předmětná nájemní smlouva sjednána. K zániku nájemního vztahu by tak došlo i bez dluhu žalované. To, že žalovaná žalobcům na nájemném a službách prokazatelně dlužila (viz mj. i dopis žalované ze dne 17. 2. 2021), mohlo, ale nemuselo být důvodem, proč se žalobci rozhodli s žalovanou v nájemním vztahu nepokračovat. Motivy žalobců jsou irelevantní.

34. Soud se s obranou žalované neztotožnil. Jednání žalobců nelze hodnotit jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Žalobci se touto žalobou domáhají ochrany svého vlastnického práva, do kterého je nyní žalovanou již neoprávněně po delší dobu (tj. od 1. 4. 2021) zasahováno. K tíži jim nemůže být kladena ani nepříznivá sociální a majetková situace žalované; žalobci k jejímu vzniku nikterak nepřispěli, nota bene tato jim ani nemusí být známa. Nikterak ani nezapříčinili svým chováním to, že žalované nebyli příslušnými úřady přiznány sociální dávky. Nadto z provedeného dokazování, zejména z odůvodnění příslušných rozhodnutí, vyplynuly důvody, pro které žalované sociální dávky přiznány nebyly – žalovaná pro jejich výplatu nesplnila podmínky – buďto je neprokázala tím, že jim nedoložila potřebné doklady, příp. neumožnila provést u sebe sociální šetření, příp. se domáhala dávky z důvodů, pro které dané sociální dávky čerpat nejde. Žalobci na jejich nepřiznání neměli žádný vliv. Po žalobcích coby vlastnících a pronajímatelích předmětného bytu nelze spravedlivě požadovat, aby byli nuceni setrvávat v nájemním vztahu, o nějž nestojí, jenom z důvodu špatné sociální a majetkové situace žalované. Nadto v řízení bylo prokázáno, že žalovaná měla na nájemném a zálohách na službách dluhy, tudíž nedostála elementárním povinnostem nájemce hradit řádně a včas sjednané nájemné. S přihlédnutím k zhoršené platební morálce žalované tak tím spíš po žalobcích nelze spravedlivě požadovat, aby v nájemním vztahu s žalovanou setrvávali. Zamítnout žalobu z důvodu tíživé sociální a majetkové situace žalované tzv. pro tentokrát by ad absurdum mohlo znamenat, že by jí nemohlo být vyhověno ani do budoucna, pokud by se situace žalované nezlepšila, na což není možné přistoupit. Žalobu nelze považovat ani za nikterak neoprávněnou. V dané věci se neprojednávala platnost či neplatnost nájemní smlouvy, to ani nebylo předmětem řízení. Předmětem řízení bylo vyklizení nemovitosti poté, co k ní žalovaná ztratila z důvodu objektivně nastalé situace, a to uplynutím času, užívací právo původně založené časově omezenou smlouvou o nájmu bytu. Žalobci nejednali ani nikterak nevhodně či nevstřícně vůči žalované, když se domáhali v bytě, který užívala žalovaná, výměny oken, neboť žalovaná byla takový zásah poté, co jí byl dopředu žalobci řádně oznámen, dle § 2219 občanského zákoníku povinna strpět, a to zvlášť za situace, kdy k němu mělo dojít v době, kdy žalovaná byt žalobců již cca 15 měsíců užívala bez právního důvodu. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná Úřadu práce k žádosti o sociální dávku předložila mj. i oznámení o přerušení dodávky elektřiny, tudíž lze uzavřít, že to nebyli žalobci, kteří ji odpojili od elektřiny, ale sám její dodavatel z důvodu dluhu na ní, jak ostatně vyplynulo z žádosti žalované o mimořádnou okamžitou pomoc. V řízení tak nebylo zjištěno nic, z čehož by soud případně mohl učinit závěr, že žalobci se vůči žalované chovali v rozporu s dobrými mravy či nevstřícně. Žalovaná má odpovědnost za svojí adresu. Pokud měla za to, že její domovní schránka neplní svůj účel a je poškozená, měla to oznámit v souladu s nájemní smlouvou žalobcům ke sjednání nápravy. Z žádného důkazů nevyplynulo, že by žalovaná žalobce o trvalé změně doručovací adresy informovala. Ti tak postupovali řádně, když žalované doručovali poštovní zásilky na adresu jejího trvalého a hlavně faktického bydliště, a to zvlášť v situaci, kdy tito pozitivně věděli, že se žalovaná na této adrese skutečně zdržuje. Z obsahu dopisu žalované ze dne 17. 2. 2021 nelze nikterak vyvozovat závěr, že tam uvedená doručovací adresa je stálou doručovací adresou i do budoucna. Co se pak doručení žaloby žalované týče, žaloba a výzva soudu byla žalované doručena řádně, a to na adresu místa jejího trvalého bydliště. Žalovaná nemá v příslušné evidenci obyvatel evidovánu žádnou doručovací adresu, proto do doby, než soudu uvedla doručovací adresu, tento s ní řádně komunikoval na adrese trvalého bydliště, která je i adresou jejího faktického bydliště. Žalovaná tak byla k vyklizení předmětného bytu vyzvána i prostřednictvím žaloby, který jí byla doručena dle o.s.ř. fikcí dne 25. 6. 2021, tj. v zákonné tříměsíční době předvídané v § 2285 občanského zákoníku.

35. Co se lhůty k plnění týče, soud tuto stanovil plně v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Nevyhověl tak žádosti žalované, která navrhovala, aby v případě, že soud žalobě vyhoví, tuto stanovil v délce jednoho roku. Žalovaná o tom, že nájemní smlouva skončila uplynutím doby, na kterou byla sjednána, věděla nejpozději od 31. 3. 2021, měla tak dostatek času řešit svoji bytovou otázku. To, že tak žalovaná začala činit se značným zpožděním (viz žádosti z ledna 2022) a dosud se jí nový byt nalézt nepodařilo, teď nemůže být vykládáno k tíži žalobců, kteří by v případě, že by návrhu žalované na delší lhůtu k plnění bylo soudem vyhověno, byli nuceni snášet nepřiměřeně dlouhou dobu zásah žalované do jejich vlastnických práv.

36. Výrok o náhradě nákladů řízení pak vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. V řízení plně procesně úspěšní žalobci mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 10.400 Kč Náklady řízení žalobců se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, z odměny právního zástupce žalobců za tři úkony právní služby po 1.500 Kč za úkon dle § 6, § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a účast právního zástupce žalobců u jednání soudu konaného dne 5. 10. 2022) a z režijního paušálu za tři úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud žalobcům nepřiznal náhradu nákladů za úkon spočívající v sepisu vyjádření ze dne 20. 10. 2021, neboť je to dle soudu úkon, který nelze považovat za účelný. Žalobci se bez předchozí výzvy soudu vyjadřovali k žádosti žalované o ustanovení právního zástupce ve věci. Stejně tak soud žalobcům nepřiznal ani náhradu nákladů řízení spočívající v sepisu vyjádření ze dne 25. 7. 2022, kde de facto opakují tvrzení uvedená v žalobě a vyjadřují se k procesnímu postupu žalované ve věci.