48 C 181/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 1.300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.000 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení a částku 1.200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.677 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.300 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že pronajala žalovanému na dobu určitou od 14. 5. 2018 do 25. 5. 2018 osobní automobil [registrační značka] [číslo], s nímž byl dne 20. 5. 2018 spáchán dopravní přestupek, o čemž byla žalobkyně zpravena [městský úřad] dne 10. 4. 2019. Žalobkyně uhradila na základě výzvy [městského úřadu] částku 1.000 Kč. Následně se žalobkyně fakturou ze dne 16. 4. 2019 splatnou dne 30. 4. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.300 Kč. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti žalobkyni ani přes opakovanou výzvu k jejímu zaplacení neuhradil.

2. Žalovaný ve svém podání doručenému soudu dne 31. 7. 2020 uvedl, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí a považuje jej za neoprávněný.

3. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 25. 1. 2022 svoji žalobu co do zaplacení částky 300 Kč s příslušenstvím částečně zpět. O částečném zastavení řízení pak bylo pravomocně ke dni 1. 3. 2022 rozhodnuto usnesením Městského soudu v Brně ze dne 8. 2. 2022, č. j. 48 C 181/2020-25. Předmětem řízení po částečném zastavení řízení tak zůstala částka ve výši 1.000 Kč s příslušenstvím.

4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi účastníky byla dne 14. 5. 2018 uzavřena na dobu určitou od 14. 5. 2018 do 25. 5. 2018 nájemní smlouva č. [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] týkající se pronájmu osobního vozidla značky Škoda Superb, [registrační značka] (viz nájemní smlouva). Z výzvy [městský úřad] ze dne 10. 4. 2019 adresované žalobkyni bylo zjištěno, že automatizovaným technickým prostředkem bez obsluhy byla dne 20. 5. 2018 ve 14.05 hod. v úseku ukončeném v km dálnice D1 – 151,2 směr Brno zdokumentována jízda motorového vozidla [registrační značka], kdy jeho nezjištěný řidič v rozporu se zákonem o silničním provozu řídil vozidlo rychlostí 98 km/h v místě, kde je povolena nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, čímž ze strany řidiče došlo ke spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Touto výzvou byla žalobkyně coby provozovatelka shora specifikovaného vozidla vyzvána dle § 125h odst. 1 z. č. 361/2000 Sb. k úhradě částky 1.000 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení, neboť coby provozovatelka vozidla nezajistila, aby při jeho užití na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená z. o silničním provozu. Výsledek měření automatizovaného technického prostředku je pak zachycen i na fotografiích, ze kterých je zřejmé i datum spáchání přestupku dne 20. 5. 2018. Žalobkyně částku 1.000 Kč uhradila na účet [městského úřadu] dne 16. 4. 2019. Následně se fakturou [číslo] ze dne 16. 4. 2019 splatnou dne 30. 4. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.300 Kč sestávající se z pokuty ve výši 1.000 Kč a z administrativního poplatku ve výši 300 Kč. Žalovaný v reakci na doručení předmětné faktury vyjádřil svůj nesouhlas s platbou požadované částky a dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil. K úhradě dlužné částky byl pak žalovaný opakovaně vyzván i prostřednictvím doporučeně odeslaných výzev právní zástupkyně žalobkyně ze dne 31. 3. 2020 a ze dne 8. 6. 2020. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil. <i>7. Dle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>8. Dle § 2215 odst. 1 občanského zákoníku souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Dle odst. 2 tohoto ustanovení zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.</i> <i>9. Dle § 2216 občanského zákoníku umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.</i> <i>10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Dle § 125f odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, se provozovatel vozidla dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem. Dle odst. 2 provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1 odpovídá, pokud a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání. Dle odst. 3 k odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 se nevyžaduje zavinění. Dle odst. 4 citovaného ustanovení za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč.</i> <i>12. Dle § 125h odst. 1 z. o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty příkazem na místě. Dle odst. 5 citovaného ustanovení je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. Dle odst. 6 pak neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.</i> <i>13. Dle § 2913 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.</i> <i>14. Dle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Mezi stranami vznikl uzavřením nájemní smlouvy závazkový právní vztah ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně svým povinnostem dostála, když žalovanému předala do užívání po dobu určitou předmět nájmu v podobě shora specifikovaného osobního automobilu. V době od 14. 5. 2018 do 24. 5. 2018, po kterou měl žalovaný osobní automobil pronajatý, došlo při jeho užívání dne 20. 5. 2018 ke spáchání dopravního přestupku, a to tím, že tímto vozidlem byla překročena nejvyšší dovolená rychlost. Objektivní odpovědnost žalobkyně coby provozovatelky specifikovaného vozidla za přestupek spočívající v tom, že nezajistila, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla na pozemních komunikacích stanovená zákonem, vyplývá z § 125f odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Žalobkyně uhradila dle § 125h odst. 1 z. o silničním provozu obci s rozšířenou působností za spáchání přestupku částku 1.000 Kč. Žalobkyni tak zaplacením částky 1.000 Kč vznikla škoda. Zaplacení této částky se žalobkyně následně marně domáhala po žalovaném, a to z titulu uzavřené nájemní smlouvy, neboť v době spáchání přestupku měl osobní automobil ve výlučném užívání žalovaný. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku, neboť ke spáchání dopravního přestupku došlo prokazatelně v době, po kterou měl žalovaný výlučně osobní automobil v užívání a odpovídá za jeho užívání výlučně on, a to teoreticky i v případě, kdyby jej navzdory uzavřené nájemní smlouvě a ustanovení § 2215 občanského zákoníku svěřil po tuto dobu do užívání jiné osobě, a to s ohledem na § 2216 občanského zákoníku. Žalobkyni vznikla porušením nájemní smlouvy škoda ve výši 1.000 Kč, za kterou odpovídá dle § 2913 občanského zákoníku žalovaný coby nájemce, a proto jej soud zavázal k úhradě dlužné částky, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti shora specifikované faktury až do jejího úplného zaplacení. Vedle jistiny má žalobkyně nárok i na zaplacení částky 1.200 Kč, a to s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

17. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky 1.300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla žalobkyní co do částky 300 Kč s příslušenstvím vzata částečně zpět, nikoliv pro chování žalovaného. Soud je s ohledem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, povinen při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlížet i k příslušenství, ve vztahu ke kterému byla žalobkyně procesně neúspěšná, a proto je pro tyto účely kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 87,58 Kč. Žalobkyně tak v řízení byla procesně úspěšná co do částky 1.000 Kč a procesně neúspěšná co do svého nároku na zaplacení částky 387,58 Kč. Při porovnání požadavku žalobkyně na zaplacení částky 1.300 Kč (100 % předmětu řízení) a částky 387,58 Kč, ve vztahu ke které byla procesně neúspěšná (30 % předmětu řízení), lze uzavřít, že žalobkyně byla procesně úspěšná co do 70 % předmětu řízení a má tak dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. po odečtení jejího neúspěchu (30 %) od jejího úspěchu (70 %) právo na 40 % náhrady nákladů řízení.

18. Plně procesně úspěšná žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6.692 Kč Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za čtyři úkony právní služby po 1.000 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1994 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy, žaloby a vyjádření ze dne 12. 10. 2020), ze čtyř režijních paušálů po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 5.200 Kč ve výši 1.092 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v sepisu doplnění žaloby ze dne 25. 1. 2022, neboť skutečnosti tam obsažené měly být uvedeny v řádné žalobě.

19. Žalobkyně tak má s ohledem na shora uvedené právo na náhradu nákladů řízení v částce 2.677 Kč.