48 C 203/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 52 272 Kč s příslušenstvím – faktury

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 23.958 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.178 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.178 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.178 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 20. 4. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 28.314 Kč s úrokem z prodlení s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6.534 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.178 Kč od 23. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6.534 Kč od 26. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4.356 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na svědečném částku 426 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na svědečném částku 334 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3.687 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 52.272 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 4. 6. 2018 smlouvu o dílo číslo , Anonymizováno, , na základě, které se společnost , právnická osoba, zavázala pro žalovanou zajišťovat odsávání, odvoz a konečnou likvidaci produkovaných odpadních vod ze zařízení žalované. V čl. IV. smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit společnosti , právnická osoba, měsíčně vždy minimální částku rovnající se ceně za čtyři vývozy jímky, což odpovídá čtyřem vyvezeným cisternám, a to, i když počet vývozu jímky v měsíci nedosáhne počtu čtyř. Cena vývozu jedné jímky byla sjednána v příloze č. , hodnota, smlouvy o dílo ve výši 1.800 Kč bez DPH. Žalovaná se zavázala uhradit sjednanou cenu jednou měsíčně na základě vystavené faktury. V případě prodlení s úhradou se žalovaná zavázala uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý den prodlení. Společnost , právnická osoba, v období od 5. 1. 2024 do 11. 3. 2024 provedla pro žalovanou práce – odsávání, odvoz a konečnou likvidaci odpadních vod, z prostor žalované vyvezla celkem 24 cisteren, k čemuž předložila evidenční listy, a to sice konkrétně evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 5. 1. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 8. 1. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 5. 2. 2024 byly vyvezeny čtyři cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 16. 2. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 21. 2. 2024 byly vyvezeny čtyři cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 26. 2. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 27. 2. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 6. 3. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 7. 3. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny, evidenční list č. , hodnota, , kdy dne 11. 3. 2024 byly vyvezeny dvě cisterny. Na podkladě těchto evidenčních listů společnost , právnická osoba, vystavila ze dne 19. 1. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 8.712 Kč splatnou dne 28. 2. 2024, dne 18. 2. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 8.712 Kč splatnou na 20. 3. 2024, dne 21. 2. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 4.356 Kč splatnou dne 22. 3. 2024, dne 22. 2. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 8.712 Kč splatnou na 25. 3. 2024, dne 2. 3. 2024 fakturu č. , hodnota, znějící na částku 8.712 Kč splatnou dne 2. 4. 2024, dne 8. 3. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 8.712 Kč splatnou dne 8. 4. 2024, dne 20. 3. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 4.356 Kč splatnou dne 19. 4. 2024. Žalovaná ani jednu z předmětných faktur žalobkyní přes výzvu ze dne 6. 6. 2024 žalobci neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 7. 2024 postoupena na žalobce. Žalobce se tak po žalované původně domáhal zaplacení částky 52.272 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši a i se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 1. 10. 2024 nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že s , právnická osoba, uzavřela dne 4. 6. 2018 smlouvu o dílo na odsávání, odvoz a likvidaci splaškových vod z provozovny žalované v , adresa, . Tato společnost prováděla odsávání, odvoz splaškových vod, když při odvozu zástupce žalované podpisem na evidenčním listu potvrzoval datum a množství odvedených splaškových vod. Řidič společnosti řidič měl vždy k dispozici pouze jedno jeho vyhotovení, přičemž žalované jeho vyhotovení či jeho kopii nepředával a společnost následně vystavovala faktury, které zasílala spolu s kopií evidenčního listu žalované. Účtárna žalované provedla kontrolu, že fakturovaná částka souhlasí s údaji na kopii evidenčního listu a že je podepsán zástupcem žalované a fakturu následně proplatila. Koncem roku 2023 správce nemovitostí žalované pan , jméno FO, provedl kontrolu nákladů vynaložených žalovanou na odvoz splaškových vod a přišlo mu množství odvezených odpadních vod docela vysoké, stejně jako zaměstnancům žalované, kteří evidenční listy potvrzovali, a proto společnost za účelem předložení jejich originálů oslovil, což mu bylo přislíbeno, ale nedošlo k tomu. Žalovaná tak z opatrnosti pozastavila úhrady faktur společnosti , právnická osoba, Zaměstnanci žalované si na pokyn vedení žalované v březnu 2024 vždy po svém podpisu ofotili evidenční list, a to tak, aby to řidič neviděl, konkrétně si pak ofotili evidenční listy č. , hodnota, ze dne 6. 3. 2024, č. , hodnota, ze dne 7. 3. 2024 a č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2024. Následně po jejich porovnání s doručenými evidenčními listy spolu s fakturami žalovaná zjistila, že jsou zde dodatečně upraveny hodnoty množství splaškových vod, a to na dvojnásobek původních hodnot. Žalovaná proto opětovně vyzvala společnost k předložení originálů evidenčních listů, na což nebylo nikterak reagováno. Žalovaná po těchto zjištěních porovnala množství odebrané vody z vodovodní sítě ve své provozovně v , adresa, s množstvím odvezených splaškových vod dle kopií evidenčních listů za období od ledna do března 2024 a taky za období let 2021–2023 a zjistila, že množství odvezených vod je v těchto obdobích přibližně dvojnásobné oproti množství vody odebrané z vodovodní sítě, přičemž do jímky žalované jiná voda než ta, která je odebrána z vodovodní sítě, neteče a téct nemůže. Na základě těchto zjištění je žalovaná přesvědčena, že společnost , právnická osoba, zcela záměrně dlouhodobě upravovala dodatečně evidenční listy co do množství odvezených splaškových vod a fakturovala neoprávněně výrazně vyšší částky za odvoz splaškových vod, než ve skutečnosti odvezla, konkrétně v měsíci březnu 2024 bylo fakturováno o 36 m³ více, tj. minimálně o 21.600 Kč + 21 % DPH navíc. Žalovaná neuznává žalobcem předložené kopie všech evidenčních listů předložených k žalobě, zpochybňuje jejich pravost s tím, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuje, aby byly žalobcem předloženy originály všech evidenčních listů.

3. Žalobce ve vyjádření ze dne 21. 10. 2024 uvedl, že spor mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou vznikl ve chvíli, kdy právní předchůdce žalobkyně navrhla změnu uzavřené smlouvy o dílo ve formě písemného dodatku, a to v části ceny za odvoz jedné jímky, žalovaná odmítala na navýšení ceny přistoupit. Žalovaná uhradila žalobkyni fakturu č. , hodnota, na částku 4.356 Kč a fakturu č. , hodnota, na částku 4.356 Kč. Právní předchůdkyně žalobce nebyla nikdy žalovanou vyzvána k předložení originálů evidenčních listů. Žalovaná nikdy v průběhu trvání smluvního vztahu ani žádnou z faktur nereklamovala. Žalobce zpochybnil pravost fotokopií evidenčních listů, které měly být vyhotoveny údajně zaměstnanci žalované. Do jímky jsou svedeny svody dešťové vody, k čemuž žalobce navrhl místní šetření.

4. U jednání soudu konaného dne 21. 7. 2025 vzal žalobce svoji žalobu co do požadovaného smluvního úroku z prodlení žalobu částečně zpět. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2025, č. j. 48 C 203/2024-53, bylo řízení pravomocně ke dni 15. 8. 2025 co do smluvního úroku z prodlení částečně zastaveno.

5. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, dále výslechem svědků, a to pana , jméno FO, , pana , jméno FO, , pana , jméno FO, , paní , jméno FO, a pana , jméno FO, a účastnickým výslechem žalobce a zjistil tento skutkový stav.

6. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 4. 6. 2018 vyplývá, že smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou (dříve pod obchodním jménem , právnická osoba, ). Předmětem služby bylo odsávání, odvoz a konečná likvidace produkovaných odpadních vod žalované, a to splaškových vod z jímky objednatele o objemu 11 m³. Z čl. IV smlouvy vyplývá, že cena předmětu smlouvy byla sjednána v příloze č. , hodnota, smlouvy s tím, že k ní bude připočteno DPH v zákonné výši. Strany se dohodly, že objednatel, tj. žalovaná, uhradí zhotoviteli, tj. právní předchůdkyni žalobce, měsíčně vždy minimální paušální částku ve výši čtyř vývozů jímky objednatele, a to i když počet skutečně provedených plnění za daný měsíc nedosáhne tohoto počtu. Cena za odvoz 1 cisterny byla sjednána ve výši 1.800 Kč bez DPH (viz přílohy č. , hodnota, smlouvy).

7. Z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě č. , Anonymizováno, vyplývá právním předchůdcem žalobce navržená cena za vývoz jedné cisterny, což bylo žalované oznámeno emailem ze dne 9. 11. 2023.

8. Z faktury č. , hodnota, ze dne 19. 1. 2024 splatné dne 28. 2. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 8.712 Kč, a to za vývoz čtyř cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, a č. , hodnota, . Na těchto evidenčních listech (stejně jako všech ostatních) je vyjma informace o objemu likvidované splaškové vody a data vše předtištěné. Konkrétně na těchto dvou evidenčních listech je množství v m³ uvedeno vždy 2 x 11 m³, tj. 22 m³ a jsou podepsány za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2024 splatné dne 20. 3. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 8.712 Kč, a to za vývoz čtyř cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 4 x 11 m³, tj. 44 m³ a je podepsán za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2024 splatné dne 22. 3. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 4.356 Kč, a to za vývoz dvou cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 2 x 11 m³, tj. 22 m³ a je podepsán za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2024 splatné dne 25. 3. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 8.712 Kč, a to za vývoz čtyř cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 4 x 11 m³, tj. 44 m³ a je podepsán za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 2. 3. 2024 splatné dne 2. 4. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 8.712 Kč, a to za vývoz čtyř cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, a č. , hodnota, , kde je uvedeno množství vždy 2 x 11 m³, tj. 22 m³ a jsou podepsány za žalovanou panem , jméno FO, (v případě evidenčního listu č. , hodnota, ) a panem , jméno FO, (v případě evidenčního listu č. , hodnota, ) a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2024 splatné dne 8. 4. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 8.712 Kč, a to za vývoz 4 cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, a č. , hodnota, , kde je uvedeno množství vždy 2 x 12 m³, tj. 24 m³ a jsou podepsány za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2024 splatné dne 19. 4. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 4.356 Kč, a to za vývoz dvou cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 2 x 12 m³, tj. 24 m³ a je podepsán za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem.

9. Z fotografie evidenčního listu č. , hodnota, předloženého žalovanou vyplývá množství likvidované vody 1 x 12 m³. Z fotografie evidenčního listu č. , hodnota, předloženého žalovanou vyplývá množství likvidované vody 1 x 12 m³. Z fotografie evidenčního listu č. , hodnota, předloženého žalovanou vyplývá množství likvidované vody 1 x 12 m³. Tyto evidenční listy jsou téhož dne podepsány zaměstnanci žalované panem , jméno FO, či panem , jméno FO, .

10. Z faktury č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 splatné dne 6. 3. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 4.356 Kč, a to za vývoz 2 cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 2 x 11 m³, tj. 22 m³ a je podepsán za žalovanou panem , jméno FO, a žalobcem. Z faktury č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2024 splatné dne 7. 3. 2024 vyplývá, že společnost , právnická osoba, vystavila žalované k zaplacení fakturu znějící na částku 4.356 Kč, a to za vývoz dvou cisteren. Podkladem této faktury byl evidenční list č. , hodnota, , kde je uvedeno množství v m³ 2 x 11 m³, tj. 22 m³. Faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, nebyly předmětem tohoto řízení a částky jimi požadované byly žalovanou uhrazeny (viz shodné tvrzení stran), proto se jimi soud v rámci hodnocení důkazů více nezabýval.

11. Z knihy vystavených faktur za účetní rok 2021, 2022 a 2023 vyplývá specifikace faktur vystavených právní předchůdkyní žalobce žalované.

12. Z listiny – odečty vody č. , hodnota, – vyplývá žalovanou zjištěný stav odebrané vody v jednotlivých měsících roku 2024. Ze tří faktur , právnická osoba, . vyplývá množství žalovanou odebrané vody v , adresa, za období v nich uvedených.

13. Z předžalobní upomínky č. , Anonymizováno, ze dne 9. 5. 2024 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobce žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky z titulu neuhrazených faktur v ní specifikovaných.

14. Z dopisu žalované – zamítnutí platby ze dne 15. 5. 2024 vyplývá, že žalovaná oznámila právní předchůdkyni žalobce, že v reakci na její obdrženou upomínku č. , Anonymizováno, , zamítla veškeré platby z důvodu neoprávněné fakturace a požádala ji o předložení originálů evidenčních listin, o což žalovaná žádala i v podání ze dne 8. 8. 2024 v reakci na doručenou předžalobní výzvu ze dne 4. 6. 2024.

15. Pohledávka za žalovanou z titulu shora specifikovaných faktur a evidenčních listů byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 7. 2024 postoupena na žalobce.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, , zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že je u žalované zaměstnán na pozici manažera skladu v divizi , Anonymizováno, pět let. Svědek potvrzoval předložené dodací listy o odvozu fekálií a splaškových vod, které pro žalovanou zajišťovala společnost , právnická osoba, Listy o vývozu potvrzoval osobně, popř. je v době jeho nepřítomnosti potvrzoval jeho zástupce pan , jméno FO, . Dodací list byl částečně při podpisu vyplněn, doplňovalo se tam jen množství odvážené splaškové vody, popř. počet cisteren. Svědek či jeho zástupce ho doplňovali o razítko společnosti a jejich podpis. V době podpisu tam bylo uvedeno množství likvidované splaškové vody. Konkrétní množství se tam doplňovalo dle toho, kolikrát tam v ten den cisterna byla. Pokud tam byla vícekrát, množství se doplňovalo až po posledním vývozu. Množství tam doplňoval řidič. Svědek evidenční listy potvrzoval přes rok. Původně evidenční listy potvrzovaly jeho kolegyně z kanceláře. Řidič vždy odjížděl s vyplněným evidenčním listem. Jeho kolegovi , jméno FO, se nezdály stavy vody a množství likvidované vody, měli podezření, že je účtováno více vývozů, než je skutečně provedeno. Svědek si následně začal evidenční listy fotit a jejich fotografie následně posílal panu , jméno FO, . Fotil si je poslední dva tři měsíce před skončením spolupráce. Počet vývozů byl odvislý od provozu žalované, někdy přijeli 1x za 14 dní, někdy vícekrát, někdy se jednalo o jeden až dva vývozy, zhruba se jednalo o maximálně 6–8 vývozů měsíčně. Řidič vyplnil údaj o množství likvidované splaškové vody vždy podle počtu vývozů ten, který den, což mu následně bylo svědkem nebo jeho kolegou do evidenčního listu potvrzeno jejich podpisem a razítkem žalované. Svědek vyloučil, že by někdy podepsal evidenční list bez vyplnění údaje o množství likvidovaní splaškové vody. Jezdili tam dva řidiči, kteří se střídali. Popřel, že by se v rámci jednoho dne vyvezly čtyři cisterny. Do jímky, ze které se voda likvidovala, přitéká voda pouze ze sociálních zařízení firmy a z mycích boxů z mycího centra. Dešťová voda tam nepřitéká, ta je svedena do jiných nádrží. Svědkovi byly následně předloženy k nahlédnutí evidenční listy z přílohové obálky žalované. Svědek uvedl, že evidenční listy podepsal, ostatní pak podepsal pan , jméno FO, a uvedl, že v nich uvedené množství likvidované splaškové vody bylo vyvezeno. Pořizoval si fotografie evidenčních listů poté, co pojali podezření o tom, že si fakturují větší množství, než skutečně vyvezli. Do evidenčního listu k množství svědek dopsal počet vývozů, v případě evidenčního listu ze dne 6. 3. 2024 a ze dne 7. 3. 2024, které osobně vyfotil, se jednalo vždy o vývoz jedné cisterny. Předložené evidenční listy pak u výslechu porovnal s listy jím vyfocenými jeho mobilním telefonem. Svědek v případě jím podepsaných evidenčních listů doplnil jen počet ten den realizovaných vývozů. Svědek , jméno FO, o podezření nevěděl, proto evidenční listy jen podepisoval a nefotografoval. Nato byly svědkovi předloženy k nahlédnutí faktury a evidenční listy z přílohové obálky žalobce, ke kterým uvedl, že nemohou být správné, neboť čtyřikrát v jednom dnu se vývoz nikdy neuskutečnil, což zopakoval i ve vztahu k jednotlivým evidenčním listům. K množství likvidované vody uvedl, že se vždy jednalo buď o 11 m³ nebo o 12 m³ v závislosti na objemu konkrétního vozidla. V případě vývozu 12 kubíkovým autem, by se pak jednalo například o 2 x 12 m³, popř. 11 m³ v případě 11 kubíkového auta. Množství likvidované vody bylo dáno vždy kapacitou cisterny konkrétního vozidla. Vyhotovení evidenčního listu svědek od řidiče neobdržel, jím podepsané evidenční listy si následně řidič odvezl s sebou. K evidenčním listům předložených žalobcem ze dne 6. 3. 2024 a ze dne 7. 3. 2024 pak uvedl, že se jedná o zcela jiné evidenční listy, než které si vyfotil. V jím vyfoceném evidenčním listu je jeho rukou psáno 1x 12 m, v tom druhém je pak uvedeno 2 x a 24. Dne 6. 3. 2024 a 7. 3. 2024 byl proveden vždy jeden vývoz, ale byli účtovány vždy vývozy dva. Kolegovi začalo být množství likvidované vody divné v okamžiku, kdy se jednalo o dvojnásobné množství likvidované vody oproti množství vody dodané, neboť si zapisoval stavy spotřebované vody. Sám následně vystavené faktury neviděl. Kolega , jméno FO, jej informoval o počtu svozů v měsíci, což nebylo pravda, reálně se jednalo o zhruba poloviční množství. Nikdo jiný než on a kolega , jméno FO, evidenční listy nepotvrzoval. Svědek v době, kdy evidenční listy nepotvrzoval, nebyl do té doby s likvidovaným množstvím splaškové vody, seznámen.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, , zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že je u žalované zaměstnán osm let jako vedoucí skladník a párkrát podepisoval vývozové papíry ohledně vývozu jímky, kde bylo uvedeno množství, následně je opatřil razítkem a svým podpisem. V době, kdy je potvrzoval, v nich již množství likvidované vody bylo uvedeno, kdo je tam vyplňoval, si již nepamatuje. Nepotvrzoval evidenční listy bez uvedení množství likvidované vody. Nikdo mu stran nich nic neříkal, nikdo mu nedal pokyn k jejich vyfocení a nikdy je sám nefotil. V minulosti se stalo, že se jímka v jeden den vyvážela maximálně dvakrát. Svědkovi byly následně předloženy evidenční listy z přílohové obálky žalované. Uvedl, že evidenční list ze dne 11. 3. 2024 podepsal, opatřil razítkem a uvedl množství likvidované vody 1 x 12 m³. Následně byla svědkovi předložena k nahlédnutí faktura a evidenční list ze dne 11. 3. 2024 z přílohové obálky žalobce. K němu uvedl, že co se uvedeného množství vody týče, nejedná se o jeho písmo. Evidenční listy podepisoval vícekrát, a to v případě, že jej cca 1-2 x do měsíce nemohl podepsat jeho nadřízený. Vjednom dni se podepisoval vždy jen jeden evidenční list a to, když řidič přijel ten den naposledy.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, , zaměstnance žalované, bylo zjištěno, že je u žalované zaměstnán zhruba osm let na pozici správce budov. Společnost , právnická osoba, byla dodavatelem žalované, odebírali od žalované z pobočky , Anonymizováno, v , adresa, splaškovou vodu. Následně uvedl, že zhruba před rokem přišli na to, že jim tato společnost fakturuje více, než bylo skutečně odvezeno. Tuto skutečnost zjistil sám svědek zhruba na přelomu let 2023–2024, když porovnal stav vodoměrů, které každý měsíc zaznamenává, a množství vyvezené vody a zjistil, že tato společnost odváží cca dvakrát tolik vody, než kolik tam přiteče. To, že se na to nepřišlo dříve, je jeho pochybením. Následně to začali řešit a zjistili, že jí buď dává špatné podklady nebo nějakým způsobem upravují ty podklady, které dávají k fakturaci. Sám se obrátil na tuto společnost a řešil to tam s jejich dispečerkou, stále argumentovali tím, že jsou podklady v pořádku, a proto se následně obrátil na advokáta žalované. Do evidenčního listu řidič vyplnil množství a následně byl potvrzen zaměstnanci žalované. Svědek následně schvaloval faktury vystavené touto společností. Následně zjistili, že řidiči jim dávají jiné podklady, než jsou potom podkladem faktury. Podklady k fakturaci podepisovali za žalovanou pak , jméno FO, a pan , jméno FO, . Před nimi dříve zaměstnankyně žalované na zákaznickém servisu. V době, kdy ale začali mít podezření, je podepisovali pouze oni dva. Svědek následně oba instruoval, aby si vždy při jejich podpisu opatřili bez vědomí řidiče jejich kopii, takto se jim podařilo zajistit tři jejich fotografie. Když následně podklady porovnali, zjistili, že množství likvidované vody je tam upravené. Součástí evidenčního listu bylo vždy množství odvezené splaškové vody. Někdy se stalo, že na místo cisterna přijela v jeden den maximálně dvakrát, v naprosté většině se ale jednalo o jednu cisternu v jeden den, nikdy se nejednalo o čtyři cisterny za den. Nikdy se nestalo, že by byl žalovanou autorizován evidenční list bez uvedení množství likvidované splaškové vody. Dříve v letech 2022 a 2023 množství likvidované vody odpovídalo množství vody žalovanou odebrané. Cisterna jezdila pravidelně, jímka má objem 50 m³, takže někdy cisterna přijela dvakrát týdně, někdy dvakrát za den, zpravidla tam byla 2 x týdně. S žalobcem svědek o této záležitosti hovořil jednou telefonicky, ten mu řekl, že to s ním nebude řešit, ohledně vývozu jímky jednal s dispečerkou paní , jméno FO, . Co se množství likvidované vody týče, řidič ji byl schopen stanovit na místě podle měrky na cisterně. Do jímky teče jen odpadní voda z domu, dešťová voda teče do jiné nádrže. Svědkovi byla následně předložena k nahlédnutí tabulka z přílohové obálky žalované, ke které uvedl, že zachycuje jím každý měsíc zjištěné stavy vodoměru, ze kterých zjistil, že množství likvidované splaškové vody představuje zhruba dvojnásobek odebrané vody. Svědek následně uvedl, že vyzvali společnost , právnická osoba, k doložení originálů evidenčních listů, což jim předloženo nebylo.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je u zaměstnán u žalobce cca 15 let na pozici řidič, strojník, technik. Do areálu žalované jezdil pravidelně jako řidič cisterny, někdy tam jezdil i akutně. O vývozu psal do „puťovky“, takové knihy jízd. O vývozu nechal potvrdit papíry, pokud tam byl v rámci jednoho dne vícekrát, nechal je potvrdit jen jednou. Na místě nechal potvrzovat částečně vyplněný evidenční list, kde dopsal jen datum a nechal jej podepsat. Množství vody se psalo do „puťovky“ až ve finále. Údaje do ní vyplňoval on, protože byl u stojanu, kde se to vypouští a kde se to měří s přesností na desítky litrů, množství vody se měřilo mimo areál žalované na čističce v , Anonymizováno, . Svědek byl u tohoto vypouštění cisterny do čističky přítomen a množství vypuštěné vody zjištěné na čističce pak zaznamenal do „puťovky“ a do evidenčního listu to nedoplňoval, protože nevěděl, zdali tam ještě ten den nepojede. „Puťovku“ a evidenční list následně odevzdal na dispečink. Do areálu žalované jezdil jako řidič roky a po tu dobu se nestalo, že by se ohledně množství vody vyplňoval evidenční list na místě, neboť nevěděl, kolik tam toho psát, když nevěděl, kolik toho vypustí. Na místě zaměstnanci žalované potvrzovali jen to, že tam ten den byl. K dotazu soudu, zdali se dá nějak na místě zjistit množství odčerpané vody, svědek uvedl, že cisterny mají maximální objem buď 11 m³ nebo 12 m³ s tím, že do areálu žalované se nikdy pro půl auta s ohledem na objem jejich jímky nejezdilo. Svědek uvedl, že do areálu žalované jel i čtyřikrát za den. V době jeho příjezdu k žalované nebylo v evidenčním listu uvedené množství vody, to tam ani sám nedoplňoval, psal to do jiných papírů, následně se to tam doplňovalo dle počtu výjezdů v ten den. Do areálu žalované přijel vždy s prázdnou cisternou, neví nic o tom, jak byly žalované vývozy účtovány, neví, jak to měli smluvně upravené. Následně byly svědkovi předloženy k nahlédnutí faktury a evidenční listy z přílohové obálky žalobce. K obsahu evidenčního listu ze dne 6. 3. 2024 svědek uvedl, že v něm vyplňoval pouze datum, číslo evidenčního dokladu, kdo vyplňoval množství vody mu není známo, zřejmě fakturant, množství vody se tam doplňovalo později při fakturaci. V době jeho odjezdu od žalované tam množství vody uvedeno nebylo, neboť mu nebylo tehdy známo, kolik toho vypustí. Množství vypuštěné vody s přesností na desítky litrů pak zjistí na stojanu čističky, což byl údaj, který následně zaznamenal do „puťovky“, kterou následně s evidenčním listem předával dispečinku ke zpracování.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , zaměstnankyně společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že zde pracuje deset let na pozici mzdové účetní, účetní a dispečerky. Žalovaná byla jejich klientem, jednalo se o pravidelné vývozy 2x týdně, v případě potřeby pak i o vývozy mimořádné. Někdy se tam v rámci dne jelo i dvakrát nebo jela dvě auta, vždy dle potřeby. Množství odvážené vody se zřejmě stanovovalo na čističce prostřednictvím váhy, to nebylo předmětem její práce. Osobně pouze nascanovala doklady o vývozu obdržené pro potřeby fakturace. Scanovala pracovní list, dokument o tom, že se vývoz uskutečnil, a zasílala jej fakturačnímu oddělení pro účely vystavení faktury. Evidenční list obsahoval vyvezené množství, název společnosti a podpis. Někdy bylo množství vyvezené vody napsáno pouze na dokladu o jízdě, co vyplňují zaměstnanci, a který obsahuje místo, množství, vyvezené vody a ujeté kilometry. Tento doklad sloužil pro jejich potřeby a byl součástí té fakturace. Množství se stanovilo nejspíše na čističce a řidič tam údaj o množství uvedl v ten moment, při počtu vývozů denně by si množství nepamatoval. Množství vyvezené vody se zaznamenávalo v m³. Podklady pro fakturaci svědkyně posílala žalobci, který provádí fakturaci. Množství vyvezené vody tam přepisoval pan , jméno FO, na základě dokladu získaného od řidiče. V okamžiku, kdy evidenční list podepisoval zaměstnanec žalované, tam množství vyvezené vody být uvedeno nemohlo, neboť nebylo v té době zvážené. Není ji známo, proč řidič na místě nemůže stanovit množství vyvezené vody. Vývoz u žalované se uskutečňoval minimálně 1 x týdně. Vývoz žalované odmítla v případě neuhrazených faktur, podrobnosti si již nevybavuje. Originály evidenčních listů, které zůstávaly fyzicky u svědkyně, byly svědkyní postupně cca po půl roce zlikvidovány, a to i ty ve vztahu k dosud neuhrazeným fakturám. Do originálů se následně již nic nevypisovalo, pan , jméno FO, si jí zaslané scany vytiskl, dopsal tam vše potřebné a chybějící a zpracoval fakturu. Následně byly svědkyni předloženy k nahlédnutí evidenční listy a faktury z přílohové obálky žalobce a evidenční listy z přílohové obálky žalované. Uvedla k nim, že množství likvidované vody bylo někdy vyplněno řidičem, někdy přímo žalobcem s tím, že v případě, že to bylo napsáno pouze na dopravním listu, tak si to tam dopsal řidič, popř. ten údaj napsal pouze do jednoho dokladu, nebo to někdy nenapsali, což znamenalo, že v evidenčním listu mohl napsat 1x, ale v pracovním listu mohl mít druhou jízdu. Svědkyně pracovními listy nedisponuje.

21. Z účastnické výpovědi žalobce , jméno FO, bylo zjištěno, že s žalovanou byla v roce 2018 uzavřena smlouva, na základě, které se měly 2 x týdně realizovat vývozy splaškové vody z areálu Jalovisko. Následně se zjistilo, že takto stanové množství je nedostačující, a proto byla panem , jméno FO, zvýšena četnost vývozů na čtyři cisterny týdně, bylo běžné, že se jednalo o více vývozů v rámci dne, popř. tam bylo druhé vozidlo. Řidiči si nechávali podepsat vždy pouze jenom jeden evidenční list, aby jich nebyla hromada. Spolupráce s žalovanou byla ukončena z důvodu neuhrazení faktur, byť bylo panem , jméno FO, přislíbeno jejich zaplacení. , jméno FO, se na něho obrátil s tím, že nesouhlasí s vývozem, že je tam napsáno, že tam ten den byly 4 vývozy, ale dle něj tam bylo jen jedno auto, na což mu byla zaslána přesná data vývozů. Ve firmě nikdo již tehdy nebyl, aby evidenční list potvrdil. Následně popsal postup odvozu, řidič množství likvidované vody zapíše do „puťovky, kterou následně odevzdá dispečerce, která vše odeslala mu coby jednateli společnosti , právnická osoba, , který si evidenční listy vytiskl a vypsal tam množství a spolu s fakturou vše elektronicky zaslal žalované. V době podpisu evidenčního listu zákazníkem tam množství likvidované splaškové vody být uvedeno nemůže. Jedná se o standardní postup. V případě žalované bylo množství jedno, neboť se jednalo o cisterny. Řidiči není známo, jak se účtuje v případě konkrétního klienta. Množství likvidované vody se zjišťuje na čističce v , Anonymizováno, , společnost následně platí za přesné množství vypuštěné vody. V případě zákazníků, u kterých se účtuje na cisterny, je reálné množství jedno. Žalovaná přestala hradit faktury na konci roku 2023, některé následně po upozornění uhradila, další již nikoliv, a proto se s vývozy od žalované přestalo. S žalovanou se jednalo o zvýšení ceny za vývoz, na čemž se nedomluvili. Žalobce ani nikdo ve společnosti od žalované nikdy neobdržel požadavek na předložení originálů evidenčních listů. Žalované nikdy nebyly zasílány originály evidenčních listů, vždy jí bylo vše zasíláno elektronicky. Zaplacení neuhrazených faktur jim bylo přislíbeno v lednu i v březnu panem , jméno FO, . Následně uvedl, že požadavek žalované na předložení originálů listů, jim byl doručen někdy v květnu, červenci, v té době je již nedohledali. Od zákazníka nebyl potvrzen počet vývozů ten který den. Žalobce uvedl, že neměl zapotřebí do evidenčních listů vyplňovat co chtěl.

22. Dle § 2568 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

23. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně, a to co do částky 23.958 Kč s příslušenstvím, a proto ji v tomto rozsahu vyhověl, ve zbylém rozsahu ji pak co do částky 28.314 Kč jako nedůvodnou zamítl.

25. Mezi stranami byla většina právně významných skutečností nesporná, nadto vyplynula i z provedeného dokazování. Mezi stranami bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo č. 18/93 dne 4. 6. 2018 a její obsah, stejně jako skutečnost, že žalovaná byla žalobcem dne 6. 6. 2024 vyzvána k úhradě žalované částky, což mj. vyplynulo i z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2024 doručené žalované dne 6. 6. 2024 do datové schránky.

26. Mezi stranami naopak zůstala sporná pravost a obsah jednotlivých v žalobě specifikovaných evidenčních listů, a tedy ta skutečnost, zda byly pro žalovanou provedeny vývozy jímek v počtu uvedeném v žalobě.

27. Mezi stranami byla uzavřena v roce 2018 smlouva, na základě, které se právní předchůdkyně žalobce společnost , právnická osoba, zavázala provádět pro žalovanou odvoz a likvidaci odpadních vod žalované za cenu 1.800 Kč bez DPH za jednu cisternu s tím, že strany se ve smlouvě dohodly, že cena bude fakturována v počtu provedených plnění s tím, že žalovaná uhradí této společnosti vždy minimálně paušální částku ve výši čtyř vývozů jímky žalované dle sjednaných cen ve smlouvě, a to i v případě, i když počet skutečně provedených plnění za daný měsíc tohoto počtu nedosáhne. Právní předchůdkyně žalobkyně a následně žalobce se po žalované domáhal zaplacení shora specifikovaných faktur vystavených na základě shora specifikovaných evidenčních listů, a to za v nich uvedený počet vyvezených cisteren. Žalovaná rozporovala všechny v žalobě specifikované evidenční listy v části objemu likvidované splaškové vody s tím, že tyto údaje byly dodatečně upraveny.

28. Žalobce v řízení tvrdil, že evidenční list tvořící podklad následně vystavené faktury byl žalované k podpisu předkládán při vývozu jímky vždy bez uvedení konkrétního likvidovaného objemu splaškové vody, které tam bylo doplňováno až následně podle množství vypouštěné vody, což bylo až následně do evidenčního listu doplněno a tento byl poté vyplněný spolu s fakturou zaslán elektronicky žalované. Zatímco žalovaná v řízení tvrdila, že objem likvidované splaškové vody byl pří vývozu jímky vždy znám a stanovil se podle počtu a objemu odvozových vozů s tím, že řidič měl u sebe vždy jen jedno vyhotovení evidenčního listu, které si odvezl a následně byla žalované zaslána faktura s jeho scanem. Vzhledem ke skutečnosti, že fotografie evidenčních listů pořízených zaměstnanci žalované se lišily od evidenčních listů zaslaných žalované následně spolu s fakturami, má žalovaná za to, že s evidenčními listy bylo následně manipulováno.

29. Vzhledem ke skutečnosti, že se v případě evidenčních listů jedná o soukromou listinu, soud vyzval a poučil žalobce o tom, že jej stran prokázání jejich pravosti a obsahu tíží důkazní břemeno, neboť žalobce z těchto listin pro sebe v řízení vyvozuje prospěch. Žalobce v tomto kontextu uvedl a následně to vyplynulo i z výslechu svědkyně , jméno FO, a z účastnického výslechu žalobce, že žalobce, ani jeho právní předchůdkyně jejich originály již nedisponuje, neboť tyto byly svědkyní , jméno FO, cca půl roku po jejich vyhotovení zlikvidovány, stejně jako byly zlikvidovány pracovní listy tzv. „puťovka“. Žalobce za účelem prokázání svého tvrzení, že byly z areálu žalované vyvezeny cisterny v počtu v nich uvedených, navrhl výslech svědků pana , jméno FO, , paní , jméno FO, a výslech žalobce. Žalovaná navrhla vyslechnout své tři zaměstnance, a to pana , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Soud všechny stranami navržené svědky vyslechl a žádného z nich neshledal nevěrohodným. Všichni svědci vypovídali spontánně, přesvědčivě u žádného z nich nebyl soudem shledán důvod pochybovat o jejich věrohodnosti. Svědci žalobce vypovídali o způsobu vyplnění evidenčních listů i o okolnostech spolupráce stran a o způsobu vyplňovaní evidenčních listů shodně, stejně jako shodně o témže vypovídali svědci žalované, jejich výpovědi ale byly zcela rozdílné. Rozdílné byly zejména ohledně způsobu a okamžiku uvádění množství likvidované splaškové vody. Z výpovědi svědků strany žaloby vyplynulo, že v okamžiku podpisu evidenčního listu zaměstnancem žalované tento neobsahoval množství likvidované splaškové vody, neboť toto množství nebylo až do okamžiku jeho změření na čističce odpadních vod v , Anonymizováno, známo, a proto bylo do evidenčního listu doplňováno až následně, a to i podle celkového počtu ten den realizovaných vývozů, což nebylo v okamžiku jeho podpisu vždy známo. Zatímco z výpovědí svědků strany žalované, a to zaměstnanců žalované, kteří osobně v případě svědků , jméno FO, a , jméno FO, , evidenční listy podepisovali, vyplynulo, že v okamžiku jejich podpisu evidenčního listu tento vždy obsahoval i údaj o množství likvidované splaškové vody a současně vyloučili, že by někdy v minulosti podepsali evidenční list bez uvedení množství likvidované vody. Stejně jako zcela kategoricky vyloučily, že by byly někdy realizovány v jeden den čtyři vývozy cisterny. Výpovědi těchto svědků jsou tedy stran této sporné skutečnosti zcela rozdílné a protichůdné. Stejně jako je rozdílný obsah stranami předložených evidenčních listů, kdy žalobce k žalobě předložil evidenční listy s jiným obsahem než žalovaná, a to v případě evidenčních listů č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , kdy se tyto evidenční listy liší právě v množství likvidované splaškové vody, což je stěžejní pro následnou fakturaci. Žalobcem předložené evidenční listy obsahují dvojnásobné množství likvidované splaškové vody, oproti třem evidenčním listům předložených žalovanou. Všichni svědci se k jejich obsahu vyjádřili, svědek , jméno FO, , který je nejčastěji za žalovanou podepisoval a který si i v některých případech pořizoval i jejich fotografie, uvedl, že se v případě listů předložených žalobcem jedná o zcela jiné listy, než které podepsal a vyfotil si je a uvedl, že byly pozměněny údaje o množství likvidované splaškové vody.

30. Vzhledem ke skutečnosti, že evidenční listy žalobcem předložené byly v řízení žalovanou zpochybněny, což vyplynulo i z žalovanou předložených jejich fotografií, a i z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kdy zejm. z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že v případě jím podepsaných a následně jím vyfocených evidenčních listů, se jednalo o evidenční listy s jiným obsahem, a to právě stran množství likvidované splaškové vody a žalobce současně soudu nepředložil jejich originály, uzavřel soud, že žalobce neprokázal, že pro žalovanou provedl odvoz splaškových vod v žalovaném objemu, a to ani poté, co byl soudem výslovně vyzván a poučen dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalobcem předložené kopie evidenčních listů soud nepřesvědčily, neboť žalovaná je v řízení rozporovala a z provedeného dokazování vyplynulo, že v případě shora specifikovaných třech evidenčních listů existovaly dvě jejich verze, což vyplynulo i z výslechu svědků, a to zejm. svědka , jméno FO, . Žalovaná totiž k důkazu soudu předložila tři fotografie totožných evidenčních listů obsahující ale jiné množství likvidované splaškové vody. Prokázaná procesní obrana žalované snížila věrohodnost žalobcem předložených kopií evidenčních listů natolik, že dle soudu po provedeném dokazování nelze zcela jednoznačně uzavřít, která ze stran v tomto směru uvádí správné hodnoty odvezené splaškové vody.

31. Žalobce stran jím tvrzených skutkových tvrzení bezesporu tíží břemeno důkazní a soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce neprokázal, že pro žalovanou byly realizovány v předmětném období ledna až března 2024 vývozy v počtech uvedených v jednotlivých evidenčních listech. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se opakovaně u právní předchůdkyně žalobce domáhala předložení originálů evidenčních listů, a to již na počátku roku 2024 a následně i po vystavení všech předmětných faktur, čím bylo vyvráceno tvrzení žalobce, že jej k tomu žalovaná nikdy nevyzvala. Uvedené vyplynulo z výpovědi svědka , jméno FO, , který uvedl, že osobně žalobce po jeho zjištěních telefonicky kontaktoval a dále i z písemné výzvy ze dne 15. 5. 2024 a konečně i ze samotné výpovědi žalobce, který uvedl, že jej k tomu žalovaná vyzvala v květnu 2024. Pokud právní předchůdkyně žalobce i přesto, že prokazatelně věděla, že se žalovaná domáhá předložení jejich originálů a je zde riziko vzniku sporu o zaplacení částky, tyto originály zlikvidovala, jde to k její tíži. Originály evidenčních listů prokazatelně existovaly, následný způsob práce právní předchůdkyně žalobce s nimi na tom nic nemění. To, že tyto byly následně žalované zasílány elektronicky, popř. do nich bylo po jejich podpisu zaměstnanci žalované nějak zasahováno, na tom nic nemění. Žalobce následně rozporoval v řízení pravost fotografií evidenčních listů pořízených zaměstnanci žalované. K jejich pravosti a obsahu se vyjádřil ve své výpovědi zejm. svědek , jméno FO, , který podrobně popsal, proč si tyto fotografie pořizoval, stejně jako popsal, kdy se tak stalo a další okolnosti, čímž dle soudu pochybnosti o jejich pravosti a obsahu vyvrátil.

32. Počet cisteren specifikovaný žalobcem v žalobě, který měl být v předmětném období od žalované vyvezen, nevyplývá ani z výpovědi svědkyně , jméno FO, . Z ní pouze vyplývá, že mimo pravidelné vývozy, byly pro žalovanou realizovány i vývozy mimořádné, a to podle jejích aktuálních potřeb, nikoliv však jejich konkrétní počet v konkrétní den či měsíc, stejně jako tato skutečnost nevyplývá ani z výpovědi svědka pana , jméno FO, , tudíž výpovědí těchto dvou svědků nemá soud žalobcem tvrzený počet vyvezených cisteren z areálu žalované za prokázaný. Ze způsobu stanovení množství likvidované vody na čističce odpadních vod, tak jak jej tito svědci v rámci své výpovědi shodně popsali, nevyplývá konkrétní počet cisteren odvezený z areálu žalované v konkrétní den. Navíc ve věci je objektivně zjištěné množství odvezené vody na čističce irelevantní, neboť dle smlouvy byly žalované účtovány jednotlivé vyvezené cisterny a vždy jí byla účtována stejná částka bez ohledu na skutečný objem cisterny. Případné povinnosti této společnosti k provozovateli čističky jsou ve vztahu k žalované irelevantní. Stejně jako tento závěr nelze učinit ani z toho, že svědek , jméno FO, uvedl, že u žalované byl v rámci jednoho dne i čtyřikrát. Nadto tuto skutečnost vyvraceli svými výpověďmi svědci , jméno FO, a , jméno FO, , kteří toto rezolutně odmítli a kteří byli právě těmi osobami podepisujícími evidenční listy. A i kdyby teoreticky někdy v minulosti došlo k tomu, že v rámci jednoho dne byly od žalované vyvezeny čtyři cisterny, z ničeho nevyplývá, že by k tomu došlo právě v předmětném období. Žalobcem tvrzený počet cisteren v předmětném období pak nevyplývá ani z knihy vystavených faktur za uplynulé období. Ze skutečnosti, že v minulosti bylo vyváženo obdobné množství splaškové vody, nelze dle soudu automaticky dovozovat, že v předmětném období bylo vyvezeno podobné množství. Svědek , jméno FO, se v rámci své výpovědi podrobně vyjádřil k tomu, jak na celou záležitost přišel a následně popsal kroky, které sám v tomto směru činil. Dovozovat žalobcova tvrzení v žalobě ze skutečnosti, že žalovaná v minulosti množství likvidované vody nerozporovala, nelze. S ohledem na vše shora uvedené soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by v předmětném období byl vyvezen od žalované v žalobě uvedený počet cisteren a že tak žalobci vzniklo právo na zaplacení žalované částky s příslušenstvím.

33. Mezi stranami bylo ale nesporné uzavření předmětné smlouvy a její obsah. Soud z jejího obsahu vycházel a uzavřel, že ačkoliv žalobce dle soudu neprokázal, že byly realizovány jednotlivé vývozy cisteren ve fakturách uvedených počtech, byla žalovaná dle této smlouvy bezesporu povinna uhradit každý měsíc minimálně vždy vývozy čtyř cisteren. Strany v řízení nerozporovaly, že se ve dnech uvedených v evidenčních listech vývozy cisteren pro žalovanou realizovaly, a proto soud žalobci přiznal za každý den vývozu částku odpovídající vývozu jedné cisterny, tj. částku 2.178 Kč. To, že v den vývozu byla vyvezena vždy minimálně jedna cisterna ostatně vyplývá i z výslechu svědků. Jednotlivé dny vývozu pak vyplývají z jednotlivých evidenčních listů, které jinak stranami nebyly sporovány. Soud proto žalobci přiznal za měsíc leden 2024 s přihlédnutím k platbě dvou faktur za tento měsíc (č. , hodnota, a č. , hodnota, ), které nebyly předmětem řízení a u kterých současně nebylo mezi stranami sporu, že byly žalovanou uhrazeny, částku 4.356 Kč (2 x 2.178 Kč) odpovídají dvěma cisternám vyvezeným ve dnech 5. 1. 2024 a 8. 1. 2024 (viz evidenční listy za měsíc leden 2024), za měsíc únor 2024 pak žalobci přiznal částku 10.890 Kč (5 x 2.178 Kč) odpovídající vývozu vždy jedné cisterny v pěti dnech měsíce února 2024 (viz evidenční listy z února 2024) a za měsíc březen 2024 pak žalobci přiznal částku 6.534 Kč (3 x 2.178 Kč) odpovídající vývozu vždy jedné cisterny ve třech dnech měsíce března 2024 (viz evidenční listy za březen 2024) a dále částku 2.178 Kč odpovídající jedné cisterně dopočítané dle smlouvy (viz smlouva). Celkem tak žalobci přiznal částku 23.958 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou těchto částek, soud žalobci přiznal i právo na jejich příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur, až do jejího úplného zaplacení. Skutečnost, že faktury byly právní předchůdkyní žalobce vystaveny a žalované doručeny nebylo mezi stranami sporné, a proto soud stran splatnosti jednotlivých částek vycházel právě z těchto faktur. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou s ohledem na vše soudem shora uvedené zamítl.

34. Soud neshledal, že by nárok žalobci v tomto řízení přiznaný byl v rozporu s dobrými mravy. Mezi stranami byla uzavřena smlouva a plnění soudem přiznané vyplývá z uzavřené smlouvy. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, když uzavřel, že žalobce svá tvrzení v plném rozsahu neprokázal. S ohledem na tento závěr soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle míry procesního úspěchu stran v řízení, v němž se tento částečný procesní neúspěch žalobce promítl a dle soudu zde nebyl důvod postupovat při rozhodování o nich jinak. Žalovaná si byla po celou dobu řízení ustanovení předmětné smlouvy a z ní vyplývající její povinnosti vědoma.

35. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena předmětnou smlouvou o jejím postoupení, z čehož vyplývá aktivní věcná legitimace žalobce v řízení. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované oznámeno, žalovaná netvrdila, že by v mezidobí právní předchůdkyni žalobce část žalované částky uhradila a na žalobce tak přešlo právo mu postoupenou pohledávku za žalovanou vymáhat.

36. Příčina sporu mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou spočívající dle žalobce v návrhu na zvýšení ceny je pak pro věc zcela irelevantní. Skutečnost, že žalovaná dle žalobce následně nepřistoupila na změnu smlouvy, nemá vliv na práva a povinnosti stran z titulu platné a účinné smlouvy o dílo uzavřené dne 4. 6. 2018. Stejně ani jako nelze s poukazem na toto tvrzení žalobce rezignovat na procesní povinnosti žalobce.

37. Pokud pak žalobce rozporoval pravost listiny, a to tabulky předložené žalovanou ohledně stavu žalovanou odebraného množství vody v objektu s tím, že z ní není patrné, kdo je jejím autorem, k listině se vyjádřil ve své výpovědi svědek , jméno FO, , který uvedl, že je jejím autorem a osobně stavy vodoměru každý měsíc zjišťoval. Soud se dále touto námitkou žalobce nezabýval, neboť jednak ji měl za vyvrácenou s ohledem na výslech svědka , jméno FO, , nadto zjištění z toho plynoucí nebyla pro rozhodnutí soudu relevantní, neboť podstatné pro věc bylo, jaké konkrétní množství splaškové vody bylo z objektu žalované odvezeno, nikoliv, kolik jí bylo do objetu žalované dodáno. S ohledem na tuto skutečnost soud pro nadbytečnost neprovedl ani místní šetření navržené žalobcem, neboť případná zjištění ohledně zdroje vody kumulované v jímce, by byla opět bez vlivu na rozhodnutí soudu. Nadto z výpovědi svědka , jméno FO, a , jméno FO, vyplynulo, že do vyvážené jímky je svedena jen voda z objektu žalované a z mycího centra, nikoliv voda dešťová, která je svedena do jiné nádrže. S ohledem na tyto závěry se soud dále nikterak nezabýval zjištěními vyplývajícími z jednotlivých faktur žalované za odebrané množství vody, neboť to opět nebylo pro rozhodnutí soudu podstatné.

38. S ohledem na vše shora uvedené tak soud ve věci samé rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.

39. Státu vznikly v souvislosti s tímto řízením náklady v podobě svědečného v celkové výši 760 Kč. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na poměr procesního úspěchu účastníků soud rozhodl tak, že žalobci procesně neúspěšnému co do 56 % předmětu řízení uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů státu částku 426 Kč (tj. 56 % z částky 760 Kč) a žalované procesně neúspěšné co do 44 % předmětu řízení částku 334 Kč (tj. 44 % z 760 Kč).

40. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce se v řízení po žalované původně domáhal zaplacení částky 52.272 Kč s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobce byl v řízení procesně úspěšný v rozsahu výroku I. rozsudku a procesně neúspěšný v rozsahu výroku II. rozsudku. Žalobce tak byl v řízení procesně úspěšný co do částky 23.958 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku a procesně neúspěšný co do částky 28.314 Kč s příslušenstvím uvedených ve výroku II. rozsudku a dále co do původně požadovaného příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení, ve vztahu, ke kterému vzal žalobce žalobu částečně zpět a řízení tak bylo zastaveno, kdy procesní zavinění na tomto částečném zastavení řízení nese výlučně žalobce. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizoval původně žalobcem požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení částkou 14.085,90 Kč a v podobě smluvního úroku z prodlení částkou 2.666,28 Kč, dále příslušenství ve vztahu, ke kterému byl žalobce v řízení procesně úspěšný částkou 6.429,47 Kč a příslušenství ve vztahu, ke kterému byl procesně neúspěšný, částkou 7.656,40 Kč a částkou 2.666,28 Kč. Žalobce se tak vůči žalované domáhal celkem zaplacení částky 52.272 Kč, částky 14.085,90 Kč a částky 2.666,28 Kč, tj. celkem částky 69.024,18 Kč. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 23.958 Kč a částky 6.429,47 Kč, tj. co do částky 30.387,47 Kč a procesně neúspěšný co do částky 28.314 Kč, částky 2.666,28 Kč a částky 7.656,40 kč, tj. celkem co do částky 38.636,68 Kč. Pokud se tedy žalobce původně žalobou domáhal zaplacení částky 69.024,18 Kč a byl procesně úspěšný co do částky 38.636,68 Kč, lze uzavřít, že v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, neboť procesní neúspěch žalobce je představován 56 % předmětu řízení. Procesní neúspěch žalobce představuje procesní úspěch žalované, od tohoto procesního úspěchu je třeba procesní neúspěch žalované odečíst a lze tak uzavřít, že v řízení procesně úspěšnější žalovaná má právo na 12 % náhrady nákladů řízení (56 %-44 %= 12 %).

41. V řízení plně procesně úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30.722 Kč. Náklady žalované se sestávají z odměny právního zástupce žalované za sedm úkonů právní služby po 3.220 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 1. 10. 204, účast u jednání soudu konaného dne 5. 5. 2025, dne 21. 7. 2025, dne 29. 9. 2025, dne 1. 12. 2025 a dne 21. 1. 2026), z režijního paušálu za dva úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení a sepis vyjádření ze dne 1. 10. 2024), z režijního paušálu za pět úkonů právní služby po 450 Kč za úkon dle § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast u jednání soudu konaného dne 5. 5. 2025, dne 21. 7. 2025, dne 29. 9. 2025, dne 1. 12. 2025 a dne 21. 1. 2026) a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 25.390 Kč ve výši 5.332 Kč.

42. Částečně procesně úspěšné žalované tak s ohledem na míru jejího procesního úspěchu a neúspěchu v řízení náleží náhrada nákladů řízení ve výši 3.687 Kč (tj. 12 % z 30.722 Kč).