48 C 256/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Frankovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupenýá advokátkou titul. jméno příjmení anonymizováno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal zaplacení 1.000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce téhož dne poukázal na účet uvedený žalovaným v žádosti o poskytnutí zápůjčky 1.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do datum. Jelikož žalovaný svůj dluh ani přes opakované upomínky neuhradil, domáhal se žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jeho zaplacení spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z formuláře (loan application) označeného číslo je zřejmé, že datum poskytl žalobce ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo částku 1.000 Kč.

5. Podle výpisu z účtu vedeného společností právnická osoba pro žalovaného pod variabilním symbolem číslo činil dluh žalovaného 1.330 Kč (jistina ve výši 1.000 Kč a poplatek ve výši 330 Kč) a byl splatný ke dni datum.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informována postupitelem (právnická osoba), a to přípisem ze dne datum, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu.

7. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobce vyzval žalovaného opětovně k úhradě dluhu.

8. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy o zápůjčce.

12. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

13. V posuzované věci právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného či jeho osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr.

14. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 15. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil, tedy částky ve výši 1.000 Kč.

16. Žalobce má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat výpis z účtu žalovaného vedeného u právního předchůdce žalobce, ze kterého se podává splatnost žalované částky ke dni datum. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem datum ve výši odpovídající nař. vlády č. 351/2013 Sb. k tomuto dni.

17. Z důvodů shora vyložených rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku.

18. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které činí 1.489 Kč Náklady řízení sestávají z těchto částek: -) 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, -) 600 Kč odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za úkon určené podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), -) 300 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za 3 režijní paušály po 100 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), -) 189 Kč odpovídající 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.