48 C 287/2023
č. j. 48 C 287/2023-36
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 18 § 580 § 588 § 1813 § 1970 § 2395 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 188 Kč s příslušenstvím – úvěr
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě, které byl žalované poskytnut dne , datum, na její bankovní účet úvěr v částce , částka, . Smlouva byla mezi stranami uzavřena distančně. Žalované byl úvěr vyplacen na bankovní účet dne , datum, a žalovaná jej žalobkyni ve sjednané lhůtě nevrátila. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení částky , částka, sestávající se z jistiny úvěru ve výši , částka, , z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , z poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , z poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, , z poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, celkem tedy částky , částka, , neboť žalovaná se dostala s úhradou úvěru do prodlení.
2. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne , datum, dne , datum, odpor. Ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatečného prověření její úvěruschopnosti žalobkyní. Žalovaná v podání doručeném soudu dne , datum, uvedla, že částku žalobkyni nemůže uhradit, neboť je dlouhodobě v tíživé finanční situaci, kdy je závislá na sociální dávce s velmi nízkým důchodem a v nedobrém , podezřelý výraz, stavu. V podání soudu doručeném dne , datum, pak žalovaná uvedla, že pobírá plný invalidní důchod, platbu za bydlení hradí prostřednictvím příspěvku na bydlení, tudíž nemůže hradit ani nízké částky. Dlouhodobě se pak léčí s psychickými problémy. K tomuto podání pak žalovaná přiložila výpis ze své lékařské dokumentace, zprávu z , podezřelý výraz, ambulance a sdělení ČSSZ ze dne , datum, o neproveditelnosti výkonu rozhodnutí srážkou z důchodu. V podání doručeném soudu dne , datum, uvedla, že v minulosti nebrala léky v domnění, že je nepotřebuje, ale projevila se u ní ataka psychické , podezřelý výraz, , se kterou se již několik let léčí. Situace je jí líto, ale nepamatuje si ji.
3. Soud žalobkyni usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval ke sdělení konkrétních informací a listin, které žalobkyně měla k dispozici při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně na toto řádně doručené usnesení soudu nikterak nereagovala.
4. Soud ve věci nařídil na den , datum, ve 13.00 hod. jednání. Právní zástupce žalobkyně, žalobkyně ani žalovaná se k řádně nařízenému jednání nedostavili, neomluvili se z něj ani nepožádali soud o jeho odročení. Soud proto ve věci jednal a věc rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
5. Soud po provedeném dokazování níže uvedenými listinami dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dálkovým způsobem smlouva o úvěru, na základě, které žalobkyně žalované poskytla na účet č. účtu , č. účtu, úvěr ve výši , částka, a žalovaná se jej měla zavázat uhradit do , datum, spolu s poplatky tam uvedenými. Smlouva byla žalovanou podepsána SMS kódem. Totožnost žalované byla ověřena jejím řidičským průkazem a dále zasláním autorizační platby z účtu žalované. Úvěr ve výši , částka, byl žalované poskytnut na bankovní účet č. účtu , č. účtu, dne , datum, (viz přehled bankovních transakcí). Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná měsíčně na půjčky vydá částku , částka, , na bydlení částku , částka, , na další a ostatní výdaje pak v součtu částku , částka, a má ověřený měsíční příjem ve výši , částka, . Žalovaná úvěr žalobkyni neuhradila, byť byla k jeho úhradě a dále i k úhradě poplatků vyzvána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Ze sdělení , Anonymizováno, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. účtu , adresa, ke dni , datum, byla žalovaná a dne , datum, na něj byla pod VS , var. symbol, připsána částka , částka, .
7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po , datum, , posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši , částka, , a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.
16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byl žalované poskytnut dne , datum, spotřebitelský úvěr ve výši , částka, .
17. Žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu samotné smlouvy a jejích smluvních podmínek. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a dospěl k závěru, že nikoliv.
18. Příjmy a výdaje žalované uvedené ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti nejsou nijak doložené a ani není zřejmý původ příjmu či příp. jeho skladba apod. Současně není známo, s kým žalovaná sdílí domácnost, zdali např. s další výdělečně činnou osobou či na ni výživou odkázaným dítětem apod. Stejně jako není soudu ničeho známo o typu bydlení žalované, což je pro posouzení úvěruschopnosti žalované dle soudu zcela zásadní informace mající zcela zásadní vliv na zodpovězení otázky, zdali je žadatel o úvěr schopen či neschopen zamýšlený úvěr splácet či splatit. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalované se žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích ani o příjmech žalovaná nijak nedoložila. Žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalované; nenechala si stran nákladů od žalované ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalované zevrubně zabývala. Žalobkyně poměry žalované do výpisu o posouzení úvěruschopnosti sepsala pouze formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalované a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit smlouvu o úvěru uzavřít a předpokládaný úvěr zaplatit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o úvěr má žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Lze tedy uzavřít, že pokud se žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativní lustrací žalované v insolvenčním rejstříku a dalších v žalobě uvedených registrech a s objektivně zcela nedoloženým prohlášením žalované o jejích výdajích a i příjmech, tak při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Žalobkyně nadto nikterak nereagovala na výzvu soudu v tomto směru a ani se nedostavila k řádně nařízenému soudnímu jednání, aby ji soud v tomto směru mohl náležitě dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poučit.
19. Pokud žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet ho s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, zn. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).
20. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.
21. Žalovaná ale na základě neplatné smlouvy o úvěru čerpala od žalobkyně prokazatelně dne , datum, částku , částka, a měla tuto částku také jako bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit. Soud proto žalovanou zavázal k úhradě jistiny ve výši , částka, .
22. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru však představuje lex specialis k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upraveném v obecném občanském zákoníku, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Smyslem § 87 z. o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 tohoto zákona výrazem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu § 87 odst. 1 citovaného nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Mezi účastníky nebyla sjednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná sice byla v řízení kontaktní, soudu ve svých podáních uvedla, že je osobou závislou na invalidním důchodu a na sociálních dávkách, ale tato tvrzení soudu nikterak neprokázala. Žalovanou v tomto směru bezesporu tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalovaná se svojí neúčastí na nařízeném soudním jednání připravila o možnost poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. a soud ji tak o potřebném nemohl poučit. Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu tohoto ustanovení o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : C. H. Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalobce ani žalovaná k nařízenému jednání nedostavili, a proto je soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. , právnická osoba, nepřítomností při jednání se obě strany zbavily možnosti poskytnout jim soudem potřebná poučení ke splnění jejich povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce či žalované k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). Z žalovanou doložených listin vyplývá jen to, že žalovaná se léčí od roku 2006 s , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , pro které byla v minulosti i , podezřelý výraz, . Ke svým příjmům žalovaná ničeho bližšího neuvedla, natož aby jí uvedené soudu prokázala. Soudu tak nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na jejichž základě by pak bylo možné stanovit splatnost nevrácené částky a určit způsob jejího splácení. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky; neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku zavázal žalovanou pouze k úhradě dosud nevrácené jistiny úvěru ve výši , částka, a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II rozsudku).
23. Soud se s ohledem na shora uvedené právní posouzení nezabýval blíže , podezřelý výraz, stavem žalované a jeho potenciálními dopady na jednání žalované, neboť to s ohledem na výsledek řízení považoval za nadbytečné. I kdyby totiž bylo například v řízení prokázáno, že nepříznivý , podezřelý výraz, stav žalované mohl mít vliv na její rozumové a jiné schopnosti, což by potenciálně mohlo mít vliv na platnost smlouvy o úvěru, vedlo by to ke stejnému závěru jako soudem již shora vyslovenému, tj. že smlouva o úvěru je neplatná, což by byl jen další důvod pro postup soudu dle § 2991 a násl. občanského zákoníku.
24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (100 % předmětu řízení). Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v rozsahu výroku I rozsudku a procesně neúspěšná v rozsahu výroku II rozsudku. Žalobkyně tak v řízení byla procesně úspěšná co do částky , částka, a procesně neúspěšná co do zaplacení částky , částka, , částky , částka, a co do příslušenství částky , částka, uvedeného ve výroku II rozsudku. Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení kapitalizoval příslušenství žalobkyní požadované, ve vztahu, ke kterému byla žalobkyně současně procesně neúspěšná, k datu vyhlášení rozhodnutí v této věci v případě úroku z prodlení částkou , částka, . Žalobkyně tak v řízení byla procesně úspěšná co do částky , částka, a procesně neúspěšná co do částky , částka, , částky , částka, a částky , částka, , celkem tedy co do částky , částka, . Porovnáním částky, které se žalobkyně v řízení domáhala (tj. částky , částka, ) a částky, ve vztahu, ke které byla v řízení procesně úspěšná (tj. částky , částka, ) je tak zřejmé, že v řízení byla procesně úspěšnější žalobkyně, která tak má právo na náhradu nákladů řízení po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu ve výši 39,4 %.
25. Plně procesně úspěšná žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po , částka, za úkon dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po , částka, za úkon (převzetí a příprava věci, sepis výzvy a žaloby) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu , částka, ve výši , částka, . Soud ve věci aplikoval uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně své žaloby podává na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku , částka, .
26. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení náleží částka , částka, (tj. 39,4 % z částky , částka, ).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.