48 C 289/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 796,26 Kč – úvěr

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11.796,26 Kč, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala původně po žalované zaplacení částky 15.803 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi stranami byla dne 20. 9. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaná svým povinnostem nedostála, žalobkyně se svých práv proto domáhala prostřednictvím žaloby, které soud vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 19. 4. 2021, č.j. EPR 54335/2021-5. Pohledávka vyplývající z tohoto exekučního titulu byla žalobkyni uhrazena ke dni 21. 6. 2023. Žalobkyni nadto vzniklo na základě této smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 28.526 Kč, za období od 2. 3. 2021 do 21. 6. 2023 v celkové výši 15.803 Kč. Žalovaná navzdory výzvě žalobkyni tuto částku neuhradila.

2. Žalovaná v podání doručeném soudu dne 21. 1. 2025 a dne 14. 3. 2025 namítla promlčení nároku žalobkyně a nesouhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.

3. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 28. 3. 2025 svoji žalobu co do částky 4.006,74 Kč částečně zpět.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2025, č. j. 48 C 289/2024-26, bylo pravomocně ke dni 29. 4. 2025 řízení co do částky 4.006,74 Kč částečně zastaveno.

5. Soud nařídil na den 25. 7. 2025 v 9.00 hodin jednání. Žalobce a jeho právní zástupce se z tohoto jednání přípisem ze dne 16. 6. 2025 omluvili a souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Žalovaná, ač byla k tomuto jednání řádně a včas předvolána prostřednictvím datové schránky dne 28. 5. 2025, se k nařízenému jednání nedostavila, neomluvila se z něj ani nepožádala soud o jeho odročení z důležitých důvodů. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.

6. Soud u jednání provedl dokazování níže specifikovanými listinami a učinil tento závěr o skutkovém stavu.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z jejích příloh č. , hodnota, a č. , hodnota, a ze splátkového kalendáře vyplývá, že mezi účastníky byla dne 20. 9. 2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni prostřednictvím 40měsíčních splátek po 1.050 Kč se splatností poslední splátky dne 20. 1. 2024. Celkově se žalovaná zavázala k úhradě částky 42.000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně na účet uvedený ve smlouvě.

8. Z potvrzení , právnická osoba, o provedení transakce ze dne 19. 10. 2020 vyplývá, že žalobkyně poukázala dne 29. 9. 2020 na účet žalované č. účtu , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku 27.500 Kč.

9. Z potvrzení , právnická osoba, o provedení transakce ze dne 19. 10. 2020 vyplývá, že žalobkyně poukázala dne 29. 9. 2020 na účet , jméno FO, č. účtu , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku 2.500 Kč.

10. Z listiny – posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 25. 9. 2020 vyplývá výše příjmu žalované 24.000 Kč měsíčně a výše jejích nákladů na bydlení ve výši 8.000 Kč měsíčně a splátka úvěru ve výši 1.000 Kč měsíčně. Současně z této listiny vyplývá výše normativních nákladů na bydlení v , Anonymizováno, , výše životního minima a výše nezabavitelné částky. Z výplatních lístků žalované ze období července a srpna 2020 vyplývá, že žalovaná měla v tomto období příjem ve výši cca 24.500 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalované za srpen 2020 vyplývá výše zůstatku na jejím účtu 821,04 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí a z insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalovaná nebyla v září 2020 vedena v evidenci exekucí ani nebyla účastníkem insolvenčního řízení. Z listiny – závazky spotřebitele ze dne 20. 9. 2020 vyplývá, že žalovaná měla k tomuto datu závazek vůči společnosti , právnická osoba, v celkové výši 40.000 Kč, na který zbývalo k tomuto datu uhradit částku 17.000 Kč. Z listiny – výdaje spotřebitele ze dne 20. 9. 2020 vyplývá, že žalovaná měla k tomuto datu výdaje spojené s bydlením ve výši 8.000 Kč měsíčně, současně v ní žalovaná uvedla, že je svobodná a nemá vyživovací povinnost. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela mj. i z výše normativních nákladů na bydlení a z výše životního minima (viz listina výše normativních nákladů na bydlení 2020a listina životní minimum 2020).

11. Z upomínky ze dne 27. 12. 2020 vyplývá, že žalovaná se ocitla se splácením úvěru v prodlení a byla proto vyzvána k úhradě dlužné částky vč. upomínacích nákladů.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ve výši 31.526 Kč, současně i k úhradě smluvní pokuty ve výši 1.996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 200 Kč. Tato výzva jí byla téhož dne zaslaná doporučeně na adresu , adresa, (viz podací lístek).

13. Z listiny – bonita smlouvy vyplývají jednotlivé žalovanou uhrazené platby. Poslední platba žalované byla dne 21. 6. 2023.

14. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá oprávnění žalobkyně poskytovat mj. i spotřebitelské úvěry.

15. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci zde vedené pod sp. zn. EPR 54335/2021 vyplývá, že žalobkyně se tímto návrhem domáhala po žalované z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uhrazení částky 27.849 Kč s příslušenstvím a současně i uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 28. 1.2021 do 1. 3. 2021 ve výši 941 Kč.

16. Z elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 4. 2021, č. j. EPR 54335/2021-5, bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni mj. částku 27.849 Kč s příslušenstvím a částku 941 Kč. Tento rozkaz nabyl právní moci dne 28. 5. 2021 a stal se vykonatelným. Pohledávka byla vymožena v exekučním řízení (viz oznámení o skončení exekuce ze dne 4. 6. 2024).

17. Z listiny – výpočet smluvní pokuty vyplývá výše žalobkyní požadované smluvní pokuty za období od 2. 3. 2021 do 21. 6. 2023 ve výši 15.803,36 Kč.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2024 vyplývá, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, a to smluvní pokuty ve výši 15.803 Kč. Tato výzva jí byla dne 27. 6. 2024 zaslaná doporučeně na adresu , adresa, (viz podací lístek).

19. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Dle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

26. Dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

27. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby nedůvodná, a proto ji soud ve zbylém rozsahu zamítl.

28. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 9. 2020 č. , hodnota, . Soud se tak nejdříve zabýval otázkou, zda smlouva o úvěru, z níž žalobkyně v tomto řízení dovozuje své právo na úhradu smluvní pokuty, byla platně uzavřena a zda tedy žalobkyni vzniklo na úhradu kapitalizované smluvní pokuty právo, či nikoliv, a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, tudíž žalobkyni právo na úhradu kapitalizované smluvní pokuty nevzniklo.

29. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

30. Žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu smlouvy samotné. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.

31. Výdaje žalované uvedené v listině o výdajích nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalované se žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaná nijak nedoložila. Žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalované; nenechala si stran nákladů od žalované ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalované zevrubně zabývala. Žalobkyně poměry žalované do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalované a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit smlouvu o úvěru uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o úvěr má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Lze tedy uzavřít, že pokud se žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativní lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích a s objektivně ne zcela doloženým prohlášením žalované o jejích výdajích a i příjmech, které žalovaná jen z části doložila, tak při posouzení schopnosti žalované splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Žalobkyně měla být při zkoumání úvěruschopnosti žalované obzvláště obezřetná, a to s ohledem na zůstatek jejího bankovního účtu, ze kterého je v měsíci srpnu 2020 zřejmé, že výdaje žalované přesáhli její příjmy a žalovaná není soudě dle tohoto výpisu schopna generovat úspory potřebné min. pro hrazení splátek nově vzniklého úvěru. Při posouzení úvěruschopnosti pak nelze vycházet jen z normativně stanovených nákladů, neboť tyto nikterak nezohledňují individuální situaci každého dlužníka. Stejně jako jeho negativní lustrace ve veřejně dostupných rejstřících, neboť konkrétní dlužník může být ve špatné finanční situaci či už i ve dluhové spirále a nemusí být současně účastníkem insolvenčního řízení.

32. Pokud žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet ho s odbornou péčí, je smlouva o úvěru č. , hodnota, s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

33. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.

34. S ohledem na soudem vyslovenou neplatnost smlouvy o úvěru žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 11.796,26 Kč, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl. Soud se z důvodu nadbytečnosti s ohledem na tento svůj závěr nezabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, té ale dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal. Soud neshledal, že by k částečném zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované.