48 C 334/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: IČO sídlem adresa zastoupený advokátem právní zástupce sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 1 +1, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, na , adresa, a vyklizený jej předat žalobci, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhal vyklizení ve výroku specifikovaného bytu užívaného žalovanou s odůvodněním, že žalovaná tento byt užívá i po skončení nájmu ukončeného výpovědí žalobce ze dne 30. 10. 2024.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Mezi stranami byla dne 20. 5. 2024 uzavřena na dobu neurčitou nájemní smlouva týkající se bytu č. , hodnota, o velikosti 1 +1 situovaného ve 2. podlaží domu č. pop. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, na , adresa, . Nájemné činilo částku 4.792 Kč. Dle evidenčního listu platného od 1. 12. 2024 byla žalovaná povinna hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 7.379 Kč měsíčně (viz nájemní smlouva a evidenční list). Správou shora uvedeného domu, v němž se nachází byt žalované, je dle , Anonymizováno, pověřen žalobce (viz statut). Žalobce dal žalované dopisem ze dne 30. 10. 2024 výpověď z nájmu předmětného bytu, a to z důvodu neplacení nájemného a služeb spojených s jeho užíváním za měsíce březen 2024 až září 2024 včetně. Žalovaná byla současně ve výpovědi žalobcem poučena, že nájem bytu skončí doručením výpovědi a že má právo proti výpovědi vznést námitky a podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výpovědi návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi. Současně v ní byla žalovaná vyzvána, aby byt nejpozději do 29. 11. 2024 vyklidila a předala žalobci. Výpověď byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s. p. a uložena k vyzvednutí dne 6. 11. 2024 a následně byla dne 19. 11. 2024 vrácena žalobci jako nedoručená (viz výpověď vč. doručenky). Žalobce je vlastníkem předmětného domu, v němž se byt užívaný žalovanou nachází. Soud z informačního systému soudu z úřední činnosti zjistil, že žalovaná dluží na nájemném a službách celkem částku 57.997 Kč, jejíhož zaplacení se žalobce u zdejšího soudu domáhá v jiném soudním řízení (viz návrh). Současně soud z tohoto informačního systému soudu zjistil, že žalovaná nepodala proti shora specifikované výpovědi žalobu na přezkum její oprávněnosti. Lhůta k jejímu podání již marně uplynula.

6. Soud má z výše uvedených listinných důkazů za prokázané, že žalované vzniklo na základě shora specifikované nájemní smlouvy k předmětnému bytu č. , hodnota, právo nájmu, které bylo sjednáno počínaje dnem 1. 3. 2024 na neurčito a žalobce je vlastníkem tohoto domu. Z výpovědi z nájmu bytu a dokladu o doručení vzal soud za prokázané, že žalované po doručení výpovědi nájem bytu skončil.

7. Dle § 570 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Dle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

9. Dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

10. Dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 20. 5. 2024 nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, , o velikosti 1+1, situovaný ve 2. podlaží domu č.p. , Anonymizováno, , č. or. , Anonymizováno, , na , adresa, . Nájem byl uzavřen s účinností od 1. 3. 2024 na dobu neurčitou. Nájem bytu zanikl písemnou výpovědí žalobce ze dne 30. 10. 2024 ve smyslu § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Výpověď z nájmu bytu byla žalované dána z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Výpověď z nájmu bytu byla žalované doručena dne 6. 11. 2024 ve smyslu § 570 odst. 1 občanského zákoníku, když se dostala do sféry dispozice žalované uložením zásilky s výpovědí na poště (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 26 Cdo 441/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3951/2003). Žaloba o neplatnost výpovědi žalovanou podána nebyla, lhůta pro její podání již marně uplynula. Nájem bytu skončil doručením výpovědi a žalovaná tak užívá předmětný byt bez právního důvodu. Soud proto žalobě ve smyslu § 1040 občanského zákoníku v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní; na svoji obranu neuvedla ničeho, z čeho by soud případně mohl dovozovat, že žaloba je vůči ní z hmotněprávního důvodu nedůvodná.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy plně úspěšnému žalobci byla na náhradě nákladů přiznána částka 5.600 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a z paušální náhrady za dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za úkon, a to za sepis výzvy a za sepis žaloby. Při rozhodování o nákladech žalobce vzniklých v souvislosti s právním zastupováním v tomto řízení vycházel soud z nálezů Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II.ÚS 2396/09, ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, dle kterých lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li pak v konkrétním řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.