48 C 43/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného - o zaplacení 20 998,02 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20.998,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20.998,02 Kč od 8. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20.998,02 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 3. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně nejpozději do 7. 5. 2024. Úvěr byl žalovanému poskytnut na bankovní účet č. účtu , č. účtu, . Žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, úvěr ve lhůtě jeho splatnosti ani později neuhradil. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky 20.998,02 Kč s příslušenstvím sestávající se z jistiny úvěru ve výši 15.584,38 Kč, z úroku ve výši 5.147,93 Kč a se smluvní pokuty ve výši 265,71 Kč.

2. Žalobkyně k výzvě soudu ze dne 26. 2. 2025 stran posuzování úvěruschopnosti neuvedla ničeho. Žalobkyně ani nikterak nereagovala na výzvu soudu ze dne 24. 3. 2025, kterou jí soud vyzýval k označení a k předložení důkazu, ze kterého by vyplývalo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na jeho bankovní účet v březnu 2023 pod VS , var. symbol, částka 20.000 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 2. 2023 a z jejích dodatků ze dne 6. 5. 2023, ze dne 7. 7. 2023 a ze dne 6. 9. 2024, z upomínky ze dne 7. 11. 2023, z výzvy ze dne 7. 12. 2023, z předžalobní výzvy ze dne 7. 1. 2024, z předžalobní výzvy ze dne 11. 2. 2024, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2024 vč. doručenky, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 a z její přílohy vyplývá, že dne 7. 2. 2023 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které byl žalovanému téhož dne poskytnut na bankovní účet č. účtu , č. účtu, úvěr ve výši 20.000 Kč, který byl splatný původně do 7. 2. 2024, následně byla jeho splatnost prodloužena až do 7. 5. 2024. Žalovaný úvěr právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni, ve lhůtě jeho splatnosti ani později neuhradil, byť k tomu byl žalobkyní vyzván výzvou ze dne 7. 11. 2023, ze dne 7. 12. 2023 a následně i předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2024 a ze dne 11. 2. 2024 zaslanou mu téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 7. 2. 2023 byla na účet č. účtu , č. účtu, poukázána z účtu č. účtu , č. účtu, pod VS , var. symbol, platba ve výši 0,01 Kč. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 7. 2. 2023 byla na účet č. účtu , č. účtu, poukázána pod VS , var. symbol, částka 20.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 11. 2. 2024. Ze sdělení , Anonymizováno, . ze dne 6. 3. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. účtu , č. účtu, byl v březnu 2023 žalovaný a v období března 2023 na něj nebyla pod VS , var. symbol, připsána platba ve výši 20.000 Kč.

7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto jí zamítl.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 7. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z jeho označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z jejího obsahu. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.

18. Právní předchůdkyně žalobkyně se k posouzení úvěruschopnosti ani k výzvě soudu nijak nevyjádřila, soudu stran ní ničeho ani netvrdila, natož, aby něco v tomto směru prokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně se reálnými příjmy a výdaji žalovaného nijak nezabývala, tyto údaje zřejmě ani nezjišťovala, natož aby se jimi pečlivě zabývala. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně tak při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí.

19. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet jej s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, které svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

20. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky.

21. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu č. , hodnota, s žalovaným uzavřela dne 3. 3. 2023 a úvěr měl být žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. účtu , č. účtu, v období mezi 3. 3. 2023 a převodem z bankovního účtu věřitele, kdy tato platba měla být identifikována s uvedením VS , var. symbol, s tím, že navrhla, aby soud v případě, že neuzná nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení, oslovil banku , Anonymizováno, s dotazem, zdali byla částka 20.000 Kč zaslaná s uvedením VS , var. symbol, . Soud oslovil banku , Anonymizováno, s dotazem, kdo byl ke dni 3. 3. 2023 majitelem a disponentem bankovního účtu č. účtu , č. účtu, a zda na něj byla tohoto dne nebo později v březnu 2023 připsána pod VS , var. symbol, platba ve výši 20.000 Kč. Soudem oslovená banka v přípisu ze dne 6. 3. 2025 soudu sdělila, že majitelem a disponentem tohoto účtu byl v požadovaném období žalovaný a v uvedeném období nebyla na účet připsána pod VS , var. symbol, částka 20.000 Kč. Soud následně žalobkyni usnesením ze dne 24. 3. 2025, č. j. 48 C 43/2025-49, vyzval k označení a předložení důkazu, ze kterého by vyplývalo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na jeho bankovní účet pod VS , var. symbol, v březnu 2023 částka 20.000 Kč. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 26. 3. 2025 a žalobkyně na něj nikterak ve stanovené lhůtě ani později nereagovala. Následně žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

22. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že smlouva o úvěru č. , hodnota, byla uzavřena dne 7. 2. 2023 a dne 7. 2. 2023 byla na účet č. účtu , č. účtu, poukázána pod VS , var. symbol, vyplacena částka 20.000 Kč. Žalovanému v březnu 2023 žádná platba pod VS , var. symbol, poukázána nebyla. S ohledem na tyto skutečnosti soud uzavřel, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, žalovanému v březnu 2023 poukázala na jeho bankovní účet pod VS , var. symbol, částku 20.000 Kč, a proto soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl, když nebylo prokázáno, že by se žalovaný vůči žalobkyni, popř. její právní předchůdkyni, bezdůvodně obohatil. Z provedeného dokazování nevyplynulo skutkové tvrzení žalobkyně uvedené v žalobě a žalobkyně neprokázala, že by žalovanému v březnu 2023 pod VS , var. symbol, poukázala na jeho bankovní účet platbu ve výši 20.000 Kč. Soud po tomto zjištění žalobkyni vyzval k označení a k předložení příslušného důkazu a současně žalobkyni výslovně upozornil na následky případného nevyhovění výzvě soudu, žalobkyně na tuto výzvu soudu nikterak nereagovala a následně k výzvě soudu tomuto sdělila, že souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Soud tak ve věci rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů bez nařízení soudního jednání tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, tomu ale dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.