48 C 61/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 44 441 Kč s příslušenstvím - debetní zůstatek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44.441 Kč s úrokem ve výši 7.070,41 Kč, s úrokem ve výši 21,9 % z částky 44.000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44.000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13.394 Kč, rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44.441 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 5. 11. 2017 uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. účtu [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky. Na účtu žalovaného vznikl nepovolený debet, který nebyl žalovaným v přiměřené době uhrazen, a proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dne 27. 1. 2021 odstoupila. Žalovaný ani po odstoupení od smlouvy dluh neuhradil. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 441 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 3. 2019 uzavřena smlouva o povoleném debetu [číslo], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 44.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 21,90 % ročně a s poplatky. Úvěr byl žalovanému poskytnut a žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila dne 14. 1. 2021 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 44.000 Kč a dále z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 7.070,41 Kč a z dlužných poplatků ve výši 441 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne 24. 2. 2021 postoupena na [právnická osoba] a.s. a dne 9. 3. 2021 na žalobkyni. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně dlužnou částku neuhradil a žalobkyně se tak po žalovaném domáhá úhrady částky 44.441 Kč s kapitalizovaným úrokem, za období od 15. 1. 2021 do 15. 2. 2021 ve výši 7.070,41 Kč, úroku ve výši 21,90 % ročně z částky 44.000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení výši 8,25 % ročně z částky 44.000 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 1. 7. 2022 uvedla, že žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr až do výše 44.000 Kč a k zesplatnění úvěru došlo z důvodu prodlení žalovaného, který se do prodlení dostal dne 30. 4. 2020. Žalobkyně žalovanému účtovala 9 x poplatek ve výši 49 Kč, a to za neaktivní využívání účtu. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 7.070,41 Kč za období od 30. 4. 2020 do 15. 2. 2021.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 5. 11. 2017 uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému tyto služby – běžný účet č. účtu [bankovní účet], přímé bankovnictví a debetní kartu a žalovaný se zavával hradit jí za to poplatky sjednané prostřednictvím ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy byla ověřena jeho občanským průkazem. Na základě návrhu žalovaného pak byla mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu č. účtu [bankovní účet], na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému povolený debet až do výše 44.000 Kč a žalovaný se jej zavával vrátit spolu s úroky a s poplatky sjednanými ve smlouvě. Mezi stranami byl sjednán úrok ve výši 21,90 % ročně. Návrh žalovaného byl právní předchůdkyní žalobkyně akceptován dopisem ze dne 6. 3. 2019. Výše jednotlivých poplatků pak vyplývá z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby společnosti [právnická osoba] Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaný dne 6. 3. 2019 požádal právní předchůdkyni žalobkyně společnost [právnická osoba] o poskytnutí povoleného debetu [číslo] ve výši 44.000 Kč a tento byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, poté co zkoumala úvěruschopnost klienta, schválen. Právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z veřejných úvěrových registrů, zohlednila příjmy žadatele o úvěr a jeho pravidelné výdaje a dospěla k závěru, že žalovaný má dostatek prostředků k úhradě čerpaného úvěru, když vyšla z jeho průměrných příjmů na jeho účtu ve výši 56.379 Kč. Žalovaný byl ke dni 6. 3. 2019 bez negativního záznamu v systému CBL.

7. Dopisem ze dne 14. 1. 2021 byl žalovaný zpraven o tom, že z důvodu porušení smlouvy žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně ukončila žalovanému oprávnění čerpat úvěr a prohlásila již vyčerpanou částku úvěru za okamžitě splatnou. Žalovaný dlužil právní předchůdkyni žalobkyně celkem ke dni 14. 1. 2021 částku 51.511,41 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 27. 1. 2021 odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené dne 5. 11. 2017, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy žalovaným, kterému na jeho běžném účtu vznikl nepovolený debet. Smlouva skončila ke dni 11. 2. 2021 a po jejím skončení byl účet žalovaného uzavřen.

8. Ze smlouvy o postoupené pohledávek ze dne 24. 2. 2021 a z jejích příloh a z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018 bylo zjištěno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] - [], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 3. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2021 včetně její přílohy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla ze [právnická osoba] – [] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný zpraven dopisem ze dne 20. 4. 2021 zaslaným mu téhož dne doporučeně.

9. Z výpisu z osobního účtu žalovaného a z výpisu z povoleného debetu bylo zjištěno, že žalovaný se dostal na svém účtu do nepovoleného debetu ve výši 44.000 Kč. Současně žalovaný dlužil na úrocích právní předchůdkyni žalobkyně částku 7.070,41 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně současně naúčtovala žalovanému 9 x poplatek ve výši 49 Kč za neaktivní využívání účtu, tj. celkem ve výši 441 Kč. Pohyby na účtu, vznik nepovoleného debetu a výše jednotlivých poplatků pak vyplývá i z mimořádného výpisu z účtu žalovaného. Výše nesplacené jistiny úvěru činí 44.000 Kč.

10. Žalovaný dlužnou částku ani přes opakované výzvy neuhradil, naposledy byl k její úhradě vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzvou ze dne 21. 4. 2021 zaslanou mu téhož dne doporučeně. <i>11. Dle § 2662 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>12. Dle § 2395 občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. občanského zákoníku a následně i smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. obchodního zákoníku. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet, ve vztahu ke kterému byl poté sjednán úvěr ve výši 44.000 Kč, který byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet. Žalovaný smlouvám nedostál, dostal se na svém běžném účtu do nepovoleného debetu, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého ze smlouvy vyplývajícího oprávnění a úvěr zesplatnila a odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z jednotlivých smluv o postoupení pohledávek. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil ani po opakovaných výzvách. Žalovaný je tak vedle jistiny povinen žalobkyni zaplatit i sjednaný úrok ve výši 21,90 % ročně a poplatky dle ceníku. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky, neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě žalované částky včetně jejího příslušenství. Právo žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku. Jeho výše pak z nařízení vlády č. 351/2015 Sb.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 13.394 Kč Náklady řízení žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.778 Kč, z odměny právní zástupkyně žalobkyně za tři úkony právní služby po 2.900 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzvy), ze tří režijních paušálů za tři úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 9.600 Kč ve výši 2.016 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v sepisu doplnění žaloby ze dne 1. 7. 2022, neboť skutečnosti tam obsažené měly být uvedeny v řádné žalobě.