48 C 89/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 31 299,88 Kč s příslušenstvím – debetní zůstatek

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31.299,88 Kč s úrokem ve výši 96,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 96,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31.299,88 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 31.299,88 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20.709 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31.299,88 Kč s příslušenstvím. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o zřízení a vedení běžného účtu č. účtu [bankovní účet], jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu. Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o povoleném debetu, na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání až do výše limitu dle smlouvy. Při překročení limitu byl celý záporný zůstatek považován za nepovolený debet. Žalovaný byl dopisem upozorněn na vzniklý záporný zůstatek – nepovolený debet, ten jej neuhradil, a proto žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila. Dopisem ze dne 11. 10. 2021 byl žalovaný informován o tom, že účet vykazující debetní zůstatek ve výši 31.299,88 Kč byl ke dni 11. 10. 2021 byl zrušen a pohledávka byla postoupena na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. účtu [] [bankovní účet]. Žalovaný ke dni 3. 2. 2022 dlužil žalobkyni částku 31.492 Kč sestávající se z jistiny nepovoleného debetu ve výši 31.299,88 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 96,07 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 96,07 Kč. Žalobkyně se tak domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31.299,88 Kč od 4. 2. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 31.299 kč od 4. 2. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vydření ze dne 10. 5. 2022 navrhl zamítnutí žaloby. Povolený debet je považován za spotřebitelský úvěr a žalobkyně byla povinna posoudit schopnost žalovaného coby spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, jakým způsobem tuto schopnost u žalovaného prověřila. Žalobkyně své povinnosti v tomto směru nedostála, smlouva je tak neplatná.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného ze dne 4. 8. 2022 uvedla, že na smlouvu je třeba aplikovat z. č. 321/2001 Sb., který povinnost posuzovat úvěruschopnost nestanovoval a nelze tak s nesplněním této povinnosti spojovat neplatnost smlouvy.

4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 9. 3. 2023 uvedla, že žalovaný limit sjednaný ve smlouvě překročil opakovaně, naposledy pak v období od 26. 7. 2021 až do zrušení účtu. Poslední kladný zůstatek vykazoval předmětný účet žalovaného ke dni 20. 7. 2021; ke dni 11. 10. 2021 pak vykazoval debetní zůstatek ve výši 31.299,88 Kč 5. Soud u jednání provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.

6. Mezi stranami byl na základě žádosti žalovaného ze dne 14. 7. 2005 dne 14. 7. 2005 uzavřen dodatek ke Smlouvě o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova], kterým byl žalovanému povolen nezajištěný debet na účtu č. účtu [bankovní účet] do výše 28.000 Kč. Čerpaný povolený nezajištěný debet byl úročen úrokovou sazbou pro povolený nezajištěný debet (viz dodatek a žádost). Následně byla mezi stranami dne 13. 12. 2017 uzavřena smlouva o bankovních službách k účtu žalovaného č. účtu [bankovní účet] a téhož dne i smlouva o povoleném debetu do výše 28.000 Kč. Pohyby na bankovním účtu žalovaného č. účtu [bankovní účet] pak vyplývají z výpisu z tohoto účtu za období od 23. 6. 2021 do 22. 7. 2021. Ke dni 22. 7. 2021 vykazoval účet žalovaného debet ve výši 25.395 K, ke dni 5. 8. 2021 pak ve výši 29.101,29 Kč (viz výpis z účtu za období od 23. 7. 2021 do 20. 8. 2021) a ke dni 2. 9. 2021 pak částku 30.437,34 Kč (viz výpis z účtu žalovaného za období od 21. 8. 2021 do 22. 9. 2021). Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 4. 8. 2021 oznámila vznikl nepovoleného debetu ve výši 28.751,29 Kč. Dopisem ze dne 24. 8. 2021 žalobkyně žalovaného upozornila na vzniklý nepovolený debet a vyzvala jej k jeho okamžité úhradě. Ke dni 24. 8. 2021 nepovolený debet činil částku 29.101,29 Kč. Žalovaný nepovolený debet nevyrovnal, žalobkyně proto dopisem ze dne 28. 9. 2021 od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu odstoupila. Nepovolený debet na účtu žalovaného byl ke dni 8. 10. 2021 v částce 31.299,88 Kč (viz výpis z účtu žalovaného za období od 23. 9. 2021 do 8. 10. 2021). Žalovaný k témuž dni dlužil na úrocích žalobkyni částku 96,07 Kč a na úrocích z prodlení pak částku 96,07 Kč (viz historický výpis z účtu). Celkem tak žalovaný dlužil žalobkyni částku 31.492 Kč. Nepovolený debet ve výši 31.299,88 Kč byl žalobkyní převeden na účet [číslo] [bankovní účet]. Dopisem ze dne 11. 10. 2021 pak žalobkyně žalovanému oznámila, že bankovní účet byl k témuž dni zrušen a nepovolený debet ve výši 31.299,88 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. účtu [bankovní účet]. Podmínky k povoleným debetům pak vyplývají ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a z podmínek žalobkyně k povoleným debetům.

7. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s § 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen jako „občanský zákoník“) posuzoval daný závazkový vztah dle z. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako„ obchodní zákoník.“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. <i>8. Dle § 164 z. č. 257/2016 Sb., z. o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>9. Dle § 23 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 1. 2011 do 1. 12. 2016, právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.</i> <i>10. Dle § 4 odst. 1 z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Dle odst. 2 smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení.</i> <i>11. Dle § 6 z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, nesplňuje-li smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru náležitosti uvedené v § 4, pokládá se spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou; ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.</i> <i>12. Dle § 711 z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).</i> <i>13. Dle § 497 z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>14. Dle § 517 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky.

16. Na závazek vzniklý mezi stranami dodatkem [číslo] ke Smlouvě o zřízení a vedení [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 7. 2005 je nutno vedle tehdy účinného obchodního zákoníku s ohledem na vznik tohoto závazku aplikovat i z. č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Z. č. 321/2001 Sb. poskytovatelům úvěrů explicitně neukládal povinnost posuzovat úvěruschopnost žadatelů, natož pak v takové kvalitě a v rozsahu jako je tomu dle stávající úpravy v režimu z. č. 257/2016 Sb. Dle soudu mezi stranami vznikl uzavřením předmětného dodatku, na základě, kterého byl žalovanému povolen nezajištěný debet až do výše 28.000 Kč, platně závazkový právní vztah ve smyslu § 711 a § 497 obchodního zákoníku. Žalovaný porušil podmínky pro povolený debet, dostal se v průběhu trvání závazkového vztahu do nepovoleného debetu, který ani po opakované výzvě žalobkyně neuhradil. Žalovaný porušil smluvní podmínky žalobkyně a žalobkyně tak využila svého práva ze smlouvy a ze všeobecných podmínek ke smlouvě vyplývajících a od uzavřené smlouvy s žalovaným odstoupila. Žalovaný dlužnou částku sestávající se z nepovoleného debetu ve výši 31.299,88 Kč a z úroku ve výši 96,07 Kč a z úroků z prodlení ve výši 96,07 Kč žalobkyni neuhradil, byť je k tomu dle § 711 ve spojení s § 497 obchodního zákoníku povinen. Žalovaný se dostal s úhradou dlužné částky do prodlení, a je tak povinen zaplatit žalobkyni vedle jistiny i její příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně dle tehdy platné právní úpravy neměla ze zákona vyplývající povinnost posuzovat úvěruschopnost žalovaného, a tudíž nelze nesplnění této povinnosti sankcionovat neplatností smlouvy. Soud současně neshledal, že by mezi stranami uvařená smlouva odporovala zákonu a byla tudíž neplatná z tohoto důvodu. Žalovaný nerozporoval složení ani výši dlužné částky; netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 20.709 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.252 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za šest úkonů právní služby po 2.380 Kč za úkon dle § 6, § 7 a § 11 odst. 1) písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., z režijního paušálu za šest úkonů právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, sepis výzvy, žaloby a vyjádření ze dne 4. 8. 2022 a účast u jednání soudu konaného dne 17. 2. 2023 a dne 31. 3. 2023) a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 16.080 Kč ve výši 3.377 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon spočívající v sepisu doplnění žaloby ze dne 9. 3. 2023, neboť takto vzniklé náklady soud nepovažuje za účelně vynaložené, neboť tvrzení tam obsažená měla být uvedena v řádné žalobě.