49 C 147/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci žalobce: Jméno žalobce A , IČO IČO žalobce A , se sídlem v Adresa žalobce A , zastoupený jméno FO , advokátkou se sídlem adresa , proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované , se sídlem v Adresa žalované , o 409.536 Kč,

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 409.536 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 409.536 Kč. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl založen a vznikl za účelem odkupu domu na adrese , adresa, od statutárního města , Anonymizováno, , že podle kupní smlouvy ze dne , datum, nabyl vlastnictví k bytovému domu na adrese , adresa, , že jeho členem a současně nájemcem bytu č. , hodnota, v tomto bytovém domě byla ke dni svého úmrtí dne , datum, paní , jméno FO, (nájemní vztah vznikl na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, ). Ke dni jejího úmrtí vstoupil do jejího postavení její dědic, , jméno FO, . Ten se stal nájemcem bytu č. , hodnota, , o členství v žalobci „však nikdy nepožádal“. , jméno FO, ani , jméno FO, nikdy nepožádali o převedení bytu do „osobního vlastnictví“. , jméno FO, zemřel dne , datum, . Žalovaná se domnívá, že jako odúmrť nabyla mj. členská práva a povinnosti na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 20. 2. 2015, s čímž žalobce nesouhlasí, neboť jeho stanovy vylučují, aby se jeho členem stala právnická osoba. Žalovaný po celou dobu platí za užívání bytu částku ve výši 4.624 Kč měsíčně. Žalobce na své schůzi dne , datum, rozhodl o zvýšení „nájmu“ na částku 16.000 Kč „s platností od 1. 11. 2016“. Žalovaná částka je rozdílem mezi žalobcem požadovanou částkou 16.000 Kč měsíčně a žalovaným placenou částkou 4.624 Kč měsíčně za období září 2018 – srpen 2021.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl přitom, že je členem žalobce, členská práva a povinnosti nabyl jako odúmrť po zemřelém , jméno FO, , jak mu bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 20. 2. 2015, po celou dobu (včetně žalovaného období) platí měsíční platby ve výši, která odpovídá ujednání v nájemní smlouvě. Žalobce po celou dobu zpochybňuje otázku členství žalovaného, upírá žalovanému hlasovací právo a odmítá žalovanému vydat doklady, na které má žalovaný jako jeho člen právo. Pokud jde o výši požadovaného nájemného (16.000 Kč měsíčně), s touto nesouhlasí, neboť mu ničím nebyla založena povinnost platit nájemné ve vyšší částce. Požadavek žalobce je „v rozporu s právní úpravou, stanovami bytového družstva (…) i s nájemní smlouvou ze dne , datum, “, jíž je žalobce rovněž vázán. Zdůraznil, že podle § 744 odst. 1 z. o. k. členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovém družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva (…). Zcela irelevantní je podle žalobce jednostranné odsouhlasení navýšení nájemného na členské schůzi bytového družstva.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem bytu č. , hodnota, v domě , adresa, , že jeho členem byla , jméno FO, a že v období září 2018 – srpen 2021 žalovaný platil částku ve výši 4.624 Kč na nájemném.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

5. Z notářského zápisu ze dne , datum, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto ustavující schůzí žalobce o schválení stanov. Z čl. 17 odst. 4 této listiny soud zjistil, že členská schůzce žalobce je usnášeníschopná, účastní-li se jí nadpoloviční většina členů družstva. V čl. 17 odst. 8 je demonstrativní výčet záležitostí, které patří do působnosti členské schůzce žalobce, možnost určovat výši nájemného zde uvedena není. V čl. 17 odst. 13 je pak upraven postup pro případ, že se člen „domnívá, že usnesení členské schůze je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva“ (stanovy předpokládají podání námitky a následně návrh soudu na přezkum rozhodnutí členské schůze).

6. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřeli žalobce a , jméno FO, , že podle ní žalobce přenechal k užívání , jméno FO, bytovou jednotku č. , hodnota, v domě , adresa, a , jméno FO, se zavázala za to platit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu podle Evidenčního listu. V bodě II.5 bylo sjednáno oprávnění žalobce „úměrně zvýšit zálohu za služby“ (o což v projednávané věci nejde). V bodě II.6 bylo sjednáno oprávnění žalobce „upravit výši nájemného na základě rozhodnutí představenstva družstva, popř. členské schůze družstva, v závislosti na ekonomicky oprávněných nákladech na dům uvedený v čl. I. odst. 1. ekonomicky oprávněná náklady jsou zejména splátky půjček či úvěru na koupi domu, náklady na údržbu a opravy domu, jeho rekonstrukci, popř. úpravy, náklady na správu družstva a domu, náklady na pojištění domu, daň z nemovitostí, náklady spojené s užíváním pozemku, na němž se dům nachází“. Ač byl žalobce soudem tázán, neuvedl (ani sám), která z podmínek pro zvýšení nájemného sjednaná v bodě II.6 nájemní smlouvy byla splněna. Splnění žádné podmínky pro navýšení nájemného neplyne ani z ničeho dalšího ve spise. K opakovanému dotazu soudu v tomto směru žalobce sdělil pouze to, že „na koupi domu byl vzat úvěr, ten je zajištěn zástavním právem“, „je to úvěr z roku 2006“ a žalobce neví, zda se na úvěru něco změnilo v roce 2016, kdy se konala členská schůze, která o navýšení nájemného měla rozhodnout (3. 11. 2016, pozn. soudu).

7. Z Evidenčního listu ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, byla předepsána měsíční platba ve výši 4.624 Kč měsíčně, z toho na nájemném 1.878 Kč, zbytek byly zálohy na služby.

8. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2013, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že jím bylo potvrzeno nabytí majetku zůstavitele (, jméno FO, ), a to mj. členský podíl (včetně práv a povinností s ním spojených, zejména s právem užívání bytu č. , hodnota, ) v žalobci, pozůstalému synovi , jméno FO, .

9. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 3. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že jím bylo potvrzeno nabytí majetku zůstavitele (, jméno FO, ), a to mj. členský podíl (včetně práv a povinností s ním spojených, zejména s právem užívání bytu č. , hodnota, ) v žalobci, žalovanému. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20. 2. 2015, jak plyne z připojené doložky.

10. Z Evidenčního listu ze dne , datum, soud zjistil, že jím byla , jméno FO, předepsána měsíční platba v částce 4.624 Kč, z toho nájemné v částce 1.878 Kč, zbytek jsou zálohy na služby.

11. Ze zápisu z členské schůzce ze dne , datum, soud zjistil, že se jí účastnilo osm členů žalobce. Z toho plyne, že tato schůze nebyla usnášeníschopná (podle stanov byla k usnášeníschopnosti nutná nadpoloviční většina, srov. shora; žalobce měl celkem šestnáct členů, tzn. při účasti osmi z nich nebyla přítomna nadpoloviční většina). V zápise je uvedeno, že všech přítomných osm členů hlasovalo za zvýšení nájemného u bytu č. , hodnota, na částku 16.000 Kč měsíčně. V zápise je dále uvedeno, že se schůze „jako host“ účastnila , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovaného. Z obsahu zápisu i z prezenční listiny je evidentní, že s , tituly před jménem, , jméno FO, nebylo zacházeno jako se členem, nebylo jí umožněno hlasovat (její hlas evidentně není mezi osmi, kteří hlasovali pro zvýšení nájemného, neboť na schůzi bylo jinak osm osob, s kterými žalobce jako se členy zacházel, hlas , tituly před jménem, , jméno FO, není uveden ani v kategorii „proti“, ani „zdržel se). Konečně, z ničeho v zápise neplyne, že by ke zvýšení nájemného mělo dojít od 1. 11. 2016, tj. zpětně. O datu, odkdy žalobce měl požadovat zvýšené nájemné, v zápisu není uvedeno ničeho. Konečně, ze zápisu je zřejmé, že žalovaný se domáhal „doložení účetních dokladů“.

12. Ze zápisu z členské schůze žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovaného je zde uvedena jako host, nebylo jí umožněno hlasovat. Na schůzi byla mj. řešena otázka plateb k bytu č. , hodnota, . Ze zápisu je zřejmé, že žalobci byla předložena rozhodnutí ve věci pozůstalosti (odkaz na přípis z 28. 6. 2017).

13. Ze zápisu z členské schůze žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že této schůze se účastnilo jedenáct členů žalobce a dále dvě osoby za žalovaného (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ), jimž ovšem nebylo přiznáno postavení člena. V zápise je mj. zaznamenáno, že pokud , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovaného v prezenční listině škrtla slovo „host“ a napsala „, Anonymizováno, “, předsedkyně „ji napomenula, že nelze škrtat v prezenční listině BD“. Namítala-li dále , tituly před jménem, , jméno FO, , že , Anonymizováno, je členem BD a má hlasovací právo, předsedkyně žalobce na to reagovala sdělením, že „, Anonymizováno, není členem BD, proto nemůže hlasovat“. Obdobné se opakovalo u všech otázek, k nimž bylo vedeno hlasování. , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovaného v závěru požadovala předložení vyúčtování za období 2013 – 2018, zápisy ze všech schůzí, vystavení měsíčních plateb k bytu č. , hodnota, aj.

14. Ze zápisu z členské schůze žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že na prezenční listině chybí řádek vztahující se k bytu č. , hodnota, , z ničeho není patrné, že by se schůze zúčastnil kdokoli za žalovaného. Podle žalobce tomu tak bylo proto, že žalobce nepovažoval žalovaného za svého člena (srov. vyjádření žalobce při jednání).

15. Z žaloby ze dne 2.8 .2 019 soud zjistil, že se jí žalovaný domáhal určení, že je členem žalobce.

16. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že jím bylo určeno, že žalovaný v projednávané věci je členem žalobce. V bodě 9. odůvodnění je výslovně uvedeno, že členství v žalobci přešlo na žalovaného v okamžiku pravomocného potvrzení, že majetek z dědictví po , jméno FO, připadl jako odúmrť , Anonymizováno, .

17. Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že jím bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2023, č. j. , spisová značka, .

18. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2024, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že jím bylo odmítnuto dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 8. 2023, č. j. , spisová značka, .

19. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že znalkyně určila obvyklé nájemné za užívání bytu č. , hodnota, v domě , adresa, za období 1. 6. 2018 – 1. 6. 2021 v částce 15.000 Kč měsíčně.

20. Z korespondence ze dne , datum, soud zjistil, že jí žalobce vyzval žalovaného k zaplacení před podání žaloby.

21. Z korespondence ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný na první předžalobní výzvu reagoval, mj. sdělil žalobci, že mu nevznikla povinnost platit zvýšené nájemné, že tento požadavek žalobce je „v rozporu s právní úpravou, stanovami bytového družstva (…) i s nájemní smlouvou ze dne , datum, , kterou je bytové družstvo vázáno“. Bez významu je rozhodnutí žalobce o zvýšení nájemného na členské schůzi.

22. Z korespondence ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci byli ve sporu ohledně plateb žalovaného za užívání bytu č. , hodnota, a navýšení těchto plateb v důsledku rozhodnutí členské schůze žalobce.

23. Z korespondence žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že jí žalovaný reagoval na přípis žalobce ze dne , datum, .

24. Z korespondence ze dne , datum, soud zjistil, že jím žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 91.008 Kč a částky 398.160 Kč před podáním žaloby.

25. Z korespondence žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že jí žalovaný reagoval na přípis žalobce – předžalobní upomínku.

26. Z kupní smlouvy ze dne , datum, , z oznámení o přijetí nabídky statutárního města , Anonymizováno, k prodeji nemovitosti ze dne , datum, , z notářského zápisu ze dne , datum, o průběhu ustavující schůze družstva a ze smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, uzavřené dne , datum, mezi , jméno FO, a , jméno FO27. soud neučinil další skutkové zjištění nad rámec toho, co bylo mezi účastníky nesporné.

28. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.

29. Z měsíčního rozpisu příspěvku na správu domu ze dne 16. 5.2 019 (žurnalizováno na č. l. 37) soud neučinil žádné skutkové zjištění. Žalobce, který tuto listinu k důkazu označil a předložil, neuvedl, a to ani na dotaz soudu při jednání, jaké jeho tvrzení by touto listinou mělo být prokázáno.

30. Pro nadbytečnost se soud nezabýval otázkou, zda, kdy a s jakým výsledkem bylo prováděno vyúčtování plateb (srov. tvrzení a důkazní návrh žalovaného při jednání dne 11. 6. 2024).

31. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

32. Dne , datum, se konala ustavující schůze žalobce, na níž byly mj. přijaty stanovy o obsahu, jak shora uvedeno. Ke dni svého úmrtí (k , datum, ) byla , jméno FO, členem žalobce a nájemcem bytu č. , hodnota, v domě , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Dne , datum, , jméno FO, uzavřela se žalobcem nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, o obsahu, jak shora uvedeno. Podle evidenčního listu byly k bytu předepsány platby ve výši 4.624 Kč měsíčně. V důsledku úmrtí , jméno FO, se do jejího postavení dostal pozůstalý syn , jméno FO, , rovněž jemu byly evidenčním listem předepsány platby ve výši 4.624 Kč měsíčně. , jméno FO, zemřel dne , datum, . Podle ustanovení Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 20. 2. 2015, bylo potvrzeno nabytí majetku , jméno FO, žalovanému. Žalobce však odmítal se žalovaným zacházet jako se svým členem, toto postavení mu nepřiznával (srov. obsah zápisů ze schůzí), mezi účastníky byly spory též ohledně vyúčtování (kdy žalovaný žádal předložení vyúčtování atp.). Na schůzi dne , datum, , jíž se účastnilo osm ze šestnácti členů žalobce, všech osm přítomných členů hlasovalo pro návrh na zvýšení nájemného k bytu č. , hodnota, , a to na částku 16.000 Kč měsíčně. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v žalovaném období bylo obvyklé nájemné za užívání daného bytu v dané lokalitě 15.000 Kč měsíčně. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 2. 2023, č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 8. 2023, č. j. , spisová značka, , a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo pravomocně určeno, že žalovaný je členem žalobce.

33. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

34. Mezi účastníky je spor z nájemní smlouvy. Tato byla uzavřena dne , datum, mezi , jméno FO, a žalobcem jako pronajímatelem, tj. v režimu ustanovení § 685 an. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). podle této smlouvy byla , jméno FO, – jako člen bytového družstva žalobce - oprávněna užívat bytovou jednotku č. , hodnota, v domě a byla povinna za to platit nájemné žalobci.

35. Následně se do postavení , jméno FO, dostal její univerzální právní nástupce (pozůstalý , jméno FO, ), později pak žalovaný (podrobně srov. usnesení Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, a č, j, , spisová značka, , jejichž obsah je oběma účastníkům znám, tedy jej netřeba opakovat, a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, , rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, a usnesení Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, , o kterých platí totéž). Podle právního názoru Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, členství žalovaného v družstvu žalobce přešlo v okamžiku pravomocného potvrzení, že majetek z dědictví po , jméno FO, připadl jako odúmrť , Anonymizováno, (srov. bod 9 odůvodnění uvedeného usnesení), tj. ke dni , datum, . Žalovaný tak mj. vstoupil do vztahu z nájemní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní, , jméno FO, , dne , datum, . Obsahem ujednání v této smlouvě pak byli oba účastníci vázáni (srov. zásadu pacta sunt servanda, vyjádřenou mj. v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o. z., které je s ohledem na ustanovení § 3030 o. z. třeba použít i v projednávané věci).

36. Nebylo přitom tvrzeno, že by kdykoli v období mezi , datum, (datum uzavření nájemní smlouvy) a , datum, (právní moc usnesení, jímž bylo žalovanému potvrzeno nabytí odúmrti) došlo ke změně obsahu nájemní smlouvy.

37. Určující pro rozhodnutí v projednávané věci bylo posouzení, zda rozhodnutí žalobce jako pronajímatele, resp. jeho členské schůze žalobce ze dne , datum, , bylo způsobilé samo o sobě založit oprávnění žalobce na vyšší nájemné (a povinnost žalovaného nájemné ve vyšší částce platit). Soud dospěl k závěru, že takovéto jednostranné rozhodnutí žalobce nemohlo založit povinnost žalovaného, aniž by s tím žalovaný souhlasil.

38. Vztah mezi žalobcem a žalovaným je soukromoprávním vztahem, pro nějž je typická mj. rovnost účastníků. Z toho plyne též obecná nepřípustnost, aby jedna ze stran vnutila bez dalšího svou vůli druhé straně proti její vůli.

39. K navýšení nájemného jednostranným rozhodnutím žalobce by mohlo (obecně) dojít za situace, kdy by takový postup připouštěla obecná právní úprava či ujednání účastníků. Žádná z těchto podmínek však v projednávané věci splněna nebyla. Právní úprava účinná ke dni , datum, (datum konání členské schůze) ani pozdější neupravuje možnost „skokového“ navýšení nájemného na takřka čtyřnásobek bez souhlasu nájemce bytu (srov. současnou úpravu v ustanovení § 2248 o. z. pro případ ujednání stran a v ustanovení § 2249 o. z. pro případ, že ujednání stran ke zvyšování nájemného není). Ani ujednání v nájemní smlouvě ze dne , datum, takové oprávnění žalobce nestanovovalo (žádná podmínka uvedená v bodě II.6 smlouvy evidentně v projednávané věci splněna nebyla, resp. žalobce její splnění netvrdil, srov. jeho vyjádření k dotazu soudu při jednání dne 11. 6. 2024).

40. Žalobce tak nebyl oprávněn – aniž by splnil podmínky v nájemní smlouvě - svým vlastním rozhodnutím jednostranně založit povinnost žalovaného platit nájemné ve vyšší (takřka čtyřnásobné) částce.

41. Vyjma toho nelze přehlédnout, že schůze, na níž mělo k rozhodnutí o navýšení dojít (dne , datum, ), nebyla podle stanov žalobce vůbec usnášeníschopná, když se jí účastnilo pouze osm členů žalobce z celkových šestnácti. Žalovaný v té době byl členem žalobce (v tomto směru je zcela irelevantní odlišný názor žalobce, který se jeví jako zvlášť překvapivý s ohledem na to, že o dané otázce bylo pravomocně rozhodnuto soudy v řízení sp. zn. , spisová značka, u Krajského soudu v Brně). Z toho plyne, že žalobce měl k danému dni šestnáct členů. K usnášeníschopnosti byla podle stanov třeba nadpoloviční většina, tj. devět členů žalobce. Schůze se účastnilo osm členů žalobce. Přítomen byl též zástupce žalovaného, jemu ovšem aktivní účast byla upřena, byl evidován v prezenční listině jako „host“, nebylo mu umožněno hlasovat, a proto jej nelze považovat za „přítomného člena“ v tom smyslu, jak to předvídaly stanovy žalobce. Členská schůze dne , datum, tak vůbec nebyla usnášeníschopná a neměla rozhodovat o ničem. tento závěr nicméně již nemá vliv na rozhodnutí ve věci, neboť pro to je určující závěr o tom, že žalobce nebyl oprávněn jednostranně bez dalšího (zejména bez splnění podmínek sjednaných v nájemní smlouvě) rozhodnout o navýšení nájemného dne , datum, na částku 16.000 Kč.

42. Vzhledem k tomu, že žalovaný po celou žalovanou dobu platil částku podle posledního známého předpisu (evidenčního listu vystaveného jeho právnímu předchůdci, , jméno FO, ), tj. částku ve výši 4.624 Kč měsíčně (nesporné mezi účastníky), a žalobce neprokázal, že by žalovanému vznikla povinnost platit měsíčně jakoukoli vyšší částku (nic takového ani jinak neplyne ze spisu), neshledal soud žádný důvod, pro který by bylo lze žalobě – byť částečně – vyhovět. Za této situace soudu nezbylo, než žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout (výrok I.).

43. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů, jež mu v řízení vznikly, tj. paušální náhradu nezastoupeného účastníka podle vyhl. č. 254/2015 Sb. za tři úkony (vyjádření k žalobě, příprava účasti u jednání, účast u jednání soudu) po 300,- Kč, tj. celkem 900 Kč.

44. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 900 Kč žalovanému zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).