49 C 160/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci žalobce:Anonymizováno, IČO IČO, se sídlem adresa, zastoupený Jméno žalobce, advokátem se sídlem adresa, proti žalované:Jméno žalované., IČO IČO žalované, se sídlem v Adresa žalované, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem adresa, o 639.400 Kč s úroky z prodlení,

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 639.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 639.400 Kč za dobu od 26. září 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 80.659 Kč k rukám Jméno Zástupce, advokáta se sídlem v adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 639.400 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný podle smlouvy o dílo ze dne datum pro žalobce postavil „Anonymizováno“, k tomu poskytl žalobci záruku 60 měsíců od protokolárního předání díla. Dílo bylo předáno dne datum, záruční doba tedy trvala do 1. 3. 2022. Dne 31. 3. 2017 žalobce sepsal prohlášení vlastníka, jímž vymezil bytové jednotky, které byly následně prodány „jednotlivým zájemcům“, mj. manželům jméno FO (byt č. Anonymizováno), kteří u žalobce následně uplatnili práva z odpovědnosti za vady, mj. v souvislosti s nerovností podlah a nadměrným kročejovým hlukem. Žalovaný provedl opravu vadné podlahy a tu předal (opravenou) žalobci, resp. manželům jméno FO. Následně se však opětovně projevily vady na podlaze v bytě. Přípisem ze dne 5. 9. 2019 zástupce manželů jméno FO upozornil na vady podlahy. Žalobce o tom žalovaného informoval přípisem ze dne 10. 9. 2019, v němž „požadoval opravu předmětné podlahy“, a „v rámci následných telefonických komunikací a na základě prohlídky na místě samém pak bylo žalobcem upřesněno“, že vady spočívají ve vibracích podlahy a skřípání spodních konstrukčních vrstev podlahy. Žalovaný na přípis žalobce ze dne 10. 9. 2019 nereagoval. Žalobce mu následně (přípisem ze dne 11. 9. 2020) sdělil, že „již nepožaduje opravu věci, ale (…) slevu z kupní ceny ve výši 760.000 Kč (výši přiměřené slevy odvozoval od závěrů znalce tituly před jménem jméno FO ve znaleckém posudku č. hodnota). Žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. Manželé jméno FO vůči žalobci uplatnili částku 639.400 Kč (řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. spisová značka), v této výši též žalobce požaduje plnění (přiměřenou slevu) vůči žalovanému v projednávané věci.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Namítl zejména opožděnost vytknutí vady, o niž v řízení jde, a pozdní uplatnění práv z vadného plnění. Uvedl, že přípis žalobce ze dne 10. 9. 2019 není řádným uplatněním nároků z vadného plnění (žalobce v něm mj. neučinil volbu práva z vadného plnění). Dále žalovaný uvedl, že stavbu bytového domu realizoval podle projektové dokumentace žalobce (zhotovitelem byla tituly před jménem jméno FO), průběh stavby byl žalobcem dozorován a kontrolován, ze strany žalobce ani jeho technického dozoru nebyly k realizaci žádné připomínky. Rovněž první oprava vytčené vady podlahy v bytě č. Anonymizováno byla realizována na základě projektové dokumentace předložené žalobcem, podle pokynů a za kontroly projektantky tituly před jménem jméno FO, starosty obce a stavebního dozoru tituly před jménem jméno FO. Vady, které žalobce vytýká, tak podle žalovaného nejsou vadami dála, za něž by žalovaný jako zhotovitel nesl odpovědnost.

3. Podáním datovaným dne 26. 4. 2024 (u jednání dne 30. 4. 2024) žalobce doplnil, že ve věci je nutno uplatnit ustanovení § 2112 odst. 2 o. z., kdy podle žalobce žalovaný v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, že věc má vady, a proto mu nelze přiznat právo namítat pozdní vytčení vad. K obsahu tohoto podání, pokud jde o nová skutková tvrzení (zejména tvrzení o tom, že žalovaný v době předání díla měl či musel vědět o vadách, o něž v řízení jde) a k jejich prokázání označené důkazy, soud s ohledem na ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. nepřihlížel, neboť k tomu není splněna žádná z podmínek uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř.

4. Žalobce byl o koncentraci řízení řádně poučen při prvním jednání ve věci (srov. protokol o jednání ze dne 19. 1. 2023), a to poté, co mu byla známa námitka žalovaného ohledně opožděnosti vytknutí vad, a poté, co žalovaný byl vyzván k doplnění skutkových tvrzení ohledně včasnosti vytknutí vad.

5. Žalobci bylo známo, že soud se otázkou včasnosti vytknutí vad bude zabývat (ostatně v tomto směru soud při jednání dne 19. 1. 2023 vyzýval žalovaného k doplnění tvrzení a označení důkazů), bylo mu známo, že tuto otázku soud z hlediska rozhodnutí ve věci považuje za významnou. Přesto před zahájením jednání ve věci ani do skončení prvního jednání ve věci neuvedl nic, z čeho by bylo lze dovozovat, že právo z vadného plnění uplatnil u žalovaného dříve, než tvrdil žalovaný (a též žalobce v žalobě), že je uplatnil včas, případně že byly dány jakékoli okolnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na to, že žalovanému nesvědčí námitka pozdního uplatnění práv z vadného plnění. Za účelem doplnění takových tvrzení žalobce po poučení o koncentraci řízení nežádal o poskytnutí lhůty.

6. Z obsahu spisu ani z ničeho, co uváděl žalobce, neplyne, že by byla splněna kterákoli z podmínek, za nichž lze podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. zásadu koncentrace řízení prolomit.

7. Poukazoval-li žalobce na ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. in fine, totiž že se má jednat o skutečnosti uvedené poté, co byl žalovaný vyzván k doplnění, přehlíží především, že k doplnění skutkových tvrzení byl dne 19. 1. 2024 vyzván žalovaný, nikoli žalobce, a též to, že žalovanému k doplnění skutkových tvrzení byla poskytnuta lhůta tří týdnů, která tedy uplynula dávno předtím, než žalobce soudu doručil (a přednesl) doplnil skutková tvrzení a označil důkazy. Nejde pak ani o skutečnosti a důkazy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, ani o skutečnosti, které nastaly později (po prvním jednání ve věci) nebo které žalobce nemohl bez své viny včas uvést.

8. Nad rámec právě uvedeného si žalobce v podání datovaném dne 26. 4. 2024 protiřečí, když na jednu stranu uvádí, že po první provedené opravě (v únoru/březnu 2019) „stejně jako žalovaný, i žalobce dospěl k závěru, že oprava byla provedena řádně a nevykazuje žádné vady“ (tuto myšlenku dále rozvádí, když popisuje, jak žalobce v březnu 2019 nemohl vadu v březnu 2019 „v žádném případě zjistit ani identifikovat“ a že „konkrétní vědomost o vadě žalobce nabyl až v srpnu 2020“, kdy mu manželé jméno FO předložili znalecký posudek tituly před jménem jméno FO), na druhou stranu (současně) uvádí, že šlo o vadu, o níž žalovaný v době předání díla věděl, a proto mu nelze přiznat námitku pozdního uplatnění vady ve smyslu ustanovení § 2112 odst. 2 o. z.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že po první uplatněné reklamaci žalovaný provedl opravu za stavebního dozoru žalobce, tituly před jménem jméno FO, za účasti právnická osoba. (znalecká kancelář), resp. tituly před jménem jméno FO (znalec), oprava byla dokončena v březnu 2019.

10. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

11. Ze smlouvy o dílo soud zjistil, že ji dne datum uzavřeli účastníci a že se podle ní žalovaný zavázal provést pro žalobce dílo „Anonymizováno“, lokalita „Anonymizováno“. Ve smlouvě byla mj. sjednaná záruka v délce šedesáti měsíců od protokolárního předání a převzetí díla (čl. 9.1), byl také sjednaný způsob uplatnění reklamace, a to písemně s uvedením popisu vady, jak se projevuje, jakým způsobem žalobce požaduje vadu odstranit a zda požaduje finanční náhradu (čl. 9.4 smlouvy).

12. Z předávacího protokolu dokončené stavby ze dne datum soud zjistil, že uvedeného dne bylo dílo předáno.

13. Z protokolu o akreditovaném měření č. Anonymizováno soud zjistil, že dne datum bylo provedeno měření hladiny kročejového hluku podlahové konstrukce v bytě č. hodnota v domě adresa, a to na objednávku žalobce, protokol byl vydán dne datum se závěrem, že podlahová konstrukce pokoje Anonymizováno i pokoje Anonymizováno splňuje ČSN 73 0532.

14. Ze soupisu vad při převzetí bytu po dokončení opravy ze dne datum soud zjistil, že tímto přípisem pan jméno FO informoval žalobce o nedostatcích po provedení opravy v jeho bytě, mj. v přípise uvádí, že „podlaha v chodbičce je cca o centimetr níže než podlaha v koupelně a v krajním bodě o několik milimetrů výše než první schod“, že „podlaha při dynamické zátěži pruží a vibruje“ a „v severním pokoji při zátěži na některých místech skřípe podlaha“. Tento přípis za žalobce dne 9. 3. 2019 převzal jeho tehdejší starosta, tituly před jménem jméno FO (nesporné mezi účastníky).

15. Z přípisu tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne 5. 9. 2019, soud zjistil, že tímto přípisem se zástupkyně manželů jméno FO obrátila na žalobce ohledně více záležitostí, mj. ohledně podlahy v podkroví. Zástupkyně sdělila, že jméno FO preferují opravu podlahy. Z připojeného podacího razítka je evidentní, že přípis byl žalobci doručen dne 6. 9. 2019.

16. Z přípisu žalobce ze dne 10. 9. 2019 soud zjistil, že jím žalobce žalovanému „postoupil k vyjádření“ dopis advokátky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a „žádal o vyjádření“ k několika bodům, mj. k opravě opravené podlahy v mezonetu. Žalobce žádal „o závazné stanovisko (…) v termínu do 16. 9. 2019“ tak, aby „mohl následně závazně informovat právního zástupce majitelů bytů“. Z obsahu přípisu je evidentní, že žalobce žalovanému předává informaci o tom, že vlastník bytu provedl u žalobce reklamaci a žádá její vyřízení, a že žalobce žalovaného žádá o stanovisko, které hodlá následně předat zástupci majitelů bytů. Z obsahu přípisu naopak nelze dovodit, že by jím sám žalobce vůči žalovanému uplatňoval práva z vadného plnění.

17. Z přípisu žalobce ze dne 11. 9. 2020 soud zjistil, že jím žalobce sdělil žalovanému, že „dopisem ze dne 10. 9. 2019 u (žalovaného) uplatnil reklamaci“, mj. reklamoval opravenou podlahu, že dosud neobdržel od žalovaného žádnou odpověď, a proto žádá o přiměřenou slevu z kupní ceny ve výši 760.000 Kč (k tomu odkázal na závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne datum) a vyzval k zaplacení této částky do 25. 9. 2020.

18. V mezidobí mezi 10. 9. 2019 a 11. 9. 2020 žalobce u žalovaného ničeho neuplatňoval (srov. vyjádření žalobce při jednání dne 14. 3. 2024).

19. Z přípisu žalovaného ze dne 11. 9. 2020 soud zjistil, že přípis žalobce z téhož dne byl žalovanému doručen (evidentně dne 11. 9. 2020). Ve zbytku není obsah z hlediska posouzení projednávané věci podstatný.

20. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

21. Dne datum žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o dílo o obsahu, jak shora uvedeno, podle této smlouvy žalovaný provedl výstavbu bytového domu ve adresa, dne datum dílo předal žalobci. Dne datum žalobce učinil prohlášení vlastníka, jímž vymezil jednotky v domě. Později byly uplatňovány reklamace, mj. reklamace vad podlahy v bytě č. Anonymizováno. Žalovaný reklamované vady odstranil opravou věci v únoru – březnu 2019, při odstranění vady přitom spolupracovali tituly před jménem jméno FO (projektantka žalobce), tituly před jménem jméno FO (stavební dozor žalobce) a znalec tituly před jménem jméno FO, resp. znalecký ústav právnická osoba. Již dne 9. 3. 2019 vlastník bytu, pan jméno FO, sdělil žalobci, že po dokončení opravy jsou v bytě nadále vady, které rozvedl, mj. nerovnost podlahy, pružení a vibrace podlahy při dynamické zátěži, skřípání podlahy v severním pokoji (srov. přípis pana jméno FO ze dne 9. 3. 2019, který téhož dne převzal starosta žalobce). Následovala pravděpodobně jednání mezi manžely jméno FO a žalobcem (srov. přípis zástupkyně jméno FO z 5. 9. 2019, kde zástupkyně uvádí mj. „… v návaznosti na vzájemná dřívější jednání, korespondenci i osobní schůzku…“). Přípisem doručeným žalobci dne 6. 9. 2019 jméno FO požadovali postup ve věci své reklamace, mj. ohledně „podlahy v podkroví“, u níž požadovali opravu. Přípisem ze dne 10. 9. 2019 žalobce tento dopis zástupkyně manželů jméno FO „postoupil k vyjádření“ žalovanému. V přípise je jednoznačně uvedeno, že starosta žádá o vyjádření k jednotlivým bodům do 16. 9. 2019. Nelze z obsahu nijak dovodit, že by tím sám žalobce uplatňoval práva z vadného plnění vůči žalovanému. Teprve přípisem ze dne 11. 9. 2020 žalobce sdělil žalovanému, že „přípisem ze dne 10. 9. 2019 (u něj) uplatnili reklamaci“, a protože dosud neobdržel odpověď, žádá aktuálně přiměřenou slevu z „kupní ceny“ ve výši, již vyčíslil.

22. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

23. Účastníci spolu uzavřeli dne datum smlouvu o dílo podle ustanovení § 2586 an. o. z., podle něhož se žalovaný zavázal na svůj náklad a nebezpečí provést pro žalobce stavbu „Anonymizováno“ a žalobce se zavázal za to žalovanému zaplatit sjednanou cenu. Žalovaný přitom podle ujednání v čl. 9.1 smlouvy poskytl žalobci záruku na provedení díla v délce šedesáti měsíců od předání a převzetí díla bez vad.

24. Podle ustanovení § 2629 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „o. z.“) soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

25. Žalobce byl povinen vadu oznámit žalovanému bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit (srov. ustanovení § 2629 odst. 1 o. z.), a to způsobem sjednaným v čl. 9.4 smlouvy o dílo ze dne 4. 1. 2016 (srov. shora).

26. Poté, co první reklamace vad podlahy v bytě č. Anonymizováno byla žalovaným vyřízena opravou věci (a to za účasti či dokonce součinnosti zástupců žalobce – projektantky tituly před jménem jméno FO, stavebního dozoru tituly před jménem jméno FO, a též znalce tituly před jménem jméno FO ze společnosti právnická osoba.), bylo žalobci hned dne 9. 3. 2019 oznámeno, že vlastník bytu v bytě pozoruje další vady (srov. obsah přípisu pana jméno FO ze dne 9. 3. 2019, doručený žalobci téhož dne).

27. Dne 9. 3. 2019 tak žalobce „mohl při dostatečné péči zjistit“ (srov. ustanovení § 2629 odst. 1 o. z.) jméno FO nově vytknutou vadu. Dne 9. 3. 2019 totiž žalobce dostal informaci, že jméno FO v bytě zjistili vadnost podlahy, a od toho okamžiku mohl a měl zjišťovat rozhodné okolnosti tak, aby vadu dostatečně identifikoval a včas uplatnil u žalovaného. Jde o stále tutéž vadu, o kterou jde v projednávané věci, nikoli o odlišné záležitosti. Tvrdil-li žalobce – po koncentraci řízení (k tomu srov. shora) – že „konkrétní vědomost o vadě nabyl až v srpnu 2020“, kdy mu byl předložen znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, i kdyby soud odhlédl od koncentrace řízení a jejích důsledků, nelze přisvědčit názoru žalobce, že s tímto okamžikem je třeba spojovat počátek lhůty podle ustanovení § 2629 odst. 1 o. z. Ustanovení § 2629 odst. 1 o. z. totiž počátek lhůty pro uplatnění práva neváže na okamžik, kdy žalobce „nabyl konkrétní vědomost o vadě“, ale na okamžik, kdy „při dostatečné péči mohl vadu zjistit“. Jestliže žalobce od manželů jméno FO dostal informaci, že podlaha vykazuje vady, pak – měl-li o tom pochybnosti s ohledem na provedenou opravu – měl vyvinout „dostatečnou péči“ za účelem zjištění, zda vada na díle je či nikoli (například si mohl sám nechat zpracovat znalecký posudek; nerovnost podlahy v rozsahu 1 cm, jak uvádí pan jméno FO v přípisu ze dne 9. 3. 2019 nicméně mohla být dobře patrná též pouhým zhlédnutím či jednoduchým přeměřením, nebylo nutno k tomu provádět technicky složité úkony, stejně tak ověření, zda podlaha skřípe). V řízení nebylo tvrzeno účastníky ani jinak soudem zjištěno, že by v mezidobí manželé jméno FO ve vztahu k podlaze definovali jakoukoli další vadu. Po celou dobu (9. 3. 2019 – srpen 2020) byla komunikována stále tatáž vada. Z toho soud dovozuje, že žalobce ji mohl při dostatečné péči zjistit dne 9. 3. 2019 v důsledku oznámení manželů jméno FO.

28. Tuto vadu měl žalobce „bez zbytečného odkladu“ (srov. rovněž ustanovení § 2629 odst. 1 o. z.) uplatnit u žalovaného. Učinil-li tak žalobce poprvé přípisem ze dne 11. 9. 2020 (předchozí přípis ze dne 10. 9. 2019 za vytknutí vady a uplatnění práv z vadného plnění soud nepovažuje, k tomu srov. níže), učinil tak dávno po uplynutí lhůty „bez zbytečného odkladu“ uvedené v ustanovení § 2926 odst. 1 o. z. S ohledem na námitku pozdního uplatnění, vznesenou v řízení žalovaným, tak právo z odpovědnosti za vady žalobci přiznat nelze.

29. Pokud jde o přípis žalobce ze dne 10. 9. 2019, tento soud nehodnotí jako řádně uplatněnou reklamaci (oznámení vad), neboť obsahem tohoto přípisu byla pouze informace o tom, že vlastník bytu uplatnil reklamaci vůči žalobci. Žalobce žádal žalovaného o vyjádření k takto uplatněné reklamaci, neuplatňoval vlastní reklamaci vůči žalovanému způsobem, jak si v čl. 9.1 smlouvy o dílo se žalovaným sjednal (ani jinak). Žalobce v tomto přípise pouze konstatoval, že jméno FO „nejsou s opravou podlahy spokojeni“. Neuvedl však naprosto žádný popis vady podlahy, neuvedl, jak se vada projevuje, ani jakým způsobem má být vada odstraněna. Tento přípis tak soud nekvalifikuje jako oznámení vady podle ustanovení § 2629 odst. 1 o. z.

30. I kdyby však přípis ze dne 10. 9. 2019 měl být řádným uplatněním ve smyslu ustanovení § 2629 odst. 1 o. z., ani v tom případě by nebyla splněna podmínka oznámení vad „bez zbytečného odkladu“ poté, co žalobce vady mohl při dostatečné péči zjistit. Dobu přesahující půl roku (9. 3. 2019 – 10. 9. 2019) nelze v žádném případě s přihlédnutím k okolnostem věci a možnostem komunikace mezi účastníky (kdy poštovní přeprava mezi sídlem žalobce a sídlem žalovaného evidentně netrvá půl roku) považovat za dobu „bez zbytečného odkladu“.

31. Jak shora uvedeno, vzhledem k tomu, že žalovaný namítl, že právo nebylo žalobcem uplatněno včas, nelze žalobci právo z případné vady přiznat.

32. Pro nadbytečnost a též s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení se pak soud již nezabýval otázkou, zda dílo skutečně bylo vadné, pokud jde o podlahu v bytě č. Anonymizováno, jaká byla případně přiměřená sleva apod. Tyto otázky totiž již nemohly mít vliv na posouzení a rozhodnutí ve věci a vedly by pouze k nárůstu nákladů řízení (a též délky řízení).

33. Jestliže žalobce v podání ze dne 26. 4. 2024 a též při jednání dne 30. 4. 2024 poukazoval na ustanovení § 2112 odst. 2 o. z. a dovozoval, že námitku pozdního uplatnění vady žalovanému nelze přiznat, neboť jde o vadu, která je důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, této námitce přisvědčit nelze.

34. V první řadě, žalobce do koncentrace řízení (o níž byl soudem řádně poučen) neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na to, že jsou splněny podmínky aplikace ustanovení § 2112 odst. 2 o. z., totiž že žalovaný v době odevzdání věděl či musel vědět o skutečnostech, jejichž důsledkem je vada (ostatně taková konkrétní skutková tvrzení žalobce neuvedl ani později). Přišel-li žalobce později (poté, co řízení bylo koncentrováno) s tím, že ve věci je třeba aplikovat ustanovení § 2112 dost. 2 o. z., nenalezl soud pro aplikaci tohoto ustanovení s ohledem na skutková tvrzení uplatněná před koncentrací řízení oporu. K nemožnosti přihlédnout k novým skutkovým tvrzením po koncentraci řízení, aniž je splněna některá z výluk uvedených v ustanovení § 118b dost. 1 o. s. ř., srov. shora.

35. Vyjma toho, jak rovněž rozvedeno shora, nelze přehlédnout, že žalobce si fakticky protiřečí, když na jednu stranu dovozuje, že žalovaný v době převzetí (opraveného) díla věděl nebo musel vědět o skutečnostech, jejichž důsledkem byla vada, když se domáhá aplikace ustanovení § 2112 odst. 2 o. z., současně však uvádí, že „stejně jako žalovaný, i žalobce dospěl k závěru, že oprava byla provedena řádně a nevykazuje žádné vady“ (srov. 4. stranu vyjádření žalobce ze dne 26. 4. 2024, tučně zvýrazněný text), tzn. že podle žalobce žalovaný v době převzetí díla po první opravě o žádné vadě nevěděl.

36. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu výrokem I. zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající z odměny zástupce žalovaného ve výši 54.300 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za pět úkonů právní služby po 10.860 Kč, dále za pět náhrad hotových výdajů po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 19. 1. 2023, dne 14. 3. 2024 a dne 30. 4. 2024, dále z náhrady za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby za účast u dvou jednání, která bylo odročeno bez projednání věci podle ustanovení § 14 odst. 2 advokátního tarifu (jednání dne 1. 12. 2022 a dne 23. 2. 2023), celkem v částce 10.860 Kč, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 13.999 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.

38. V souvislosti s podáním ze dne 27. 1. 2023 soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť obsahem tohoto podání byly skutečnosti a označené důkazy, které žalovaný mohl a měl uvést již ve vyjádření k žalobě, případně při prvním jednání ve věci. Neučinil-li tak a vynaložil-li náklad na doplnění k výzvě soudu ve lhůtě mu k tomu soudem určené, nejde o náklad vynaložený účelně, který jediný lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.).

39. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 80.659 Kč žalovanému zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.