49 C 210/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., a v právní věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně, se sídlem v Adresa žalobkyně, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem se sídlem adresa, proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem v Adresa žalovaného, o 18.000 Kč s úroky a úroky z prodlení, I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 18.000 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18.000 Kč za dobu od 29. srpna 2023 do zaplacení, se zamítá. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 18.000 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že v období 8. 12. 2021 – 11. 4. 2022 společnost právnická osoba žalovanému opakovaně poskytovala finanční prostředky, celkem v částce 18.000 Kč. Tyto částky žalovaný nevrátil, a to ani částečně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, marně. K výzvě soudu žalobce doplnil, že smlouvou ze dne 14. 4. 2023 byla pohledávka postoupena společnosti právnická osoba a teprve následně byla touto společností smlouvou ze dne datum postoupena žalobci. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač k tomu byl soudem vyzván. Ve věci bylo nařízeno jednání na 26. 11. 2024. Tohoto jednání se neúčastnil žalobce (který svou neúčast omluvil) ani žalovaný, ač předvolán řádně a včas. Soud tedy za podmínek uvedených v ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Žádal-li žalobce „v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu“ „v případě, že by nadepsaný soud na jednání (…) nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět (…), aby byl před konáním jednání vyzván zejména pro doplnění tvrzení a důkazních návrhů, resp. aby mu byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta“, takové žádosti nelze vyhovět již proto, že takový postup nemá oporu v o. s. ř. a byl by v příkrém rozporu se zásadou rovnosti účastníků, nehledě na to, že se jedná o právní úkon podmíněný, k němuž se nepřihlíží (srov. ustanovení § 41a odst. 2 o. s. ř.), pomine-li soud okolnost, že i sama žádost je vnitřně rozporná (žalobce žádá, aby jej soud vyzval k doplnění před konáním jednání, pokud by žalovaný při jednání tvrdil a prokázal, atd.). Po provedeném dokazování soud především nemá za prokázané tvrzení žalobce, že dne datum byla postoupena jakákoli pohledávka za žalovaným společnosti právnická osoba (tím spíše pak některá z pohledávek, o které v řízení jde; zde soud poukazuje na to, že žalovanému byly postupně poskytnuty tyto částky: částka 2.500 Kč dne datum, částka 8.000 Kč dne datum, částka 4.000 Kč dne datum, částka 2.000 Kč dne datum a částka 1.500 Kč dne datum, jak o tom svědčí výpisy z účtu žalovaného) a dne datum následně žalobci. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek č. hodnota soud zjistil, že ji dne datum uzavřeli právnická osoba a právnická osoba, že touto smlouvou byly právnická osoba postoupeny pohledávky uvedené „v datovém souboru, která tvoří přílohu této Dílčí smlouvy“. Takovou přílohu ovšem žalobce soudu nepředložil (resp. z žádné listiny, kterou předložil, nelze učinit závěr, že by se mělo jednat právě o tuto přílohu) , tedy z této listiny nelze učinit závěr, zda touto smlouvou byla postoupena též jakákoli pohledávka za žalovaným. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že ji dne datum uzavřeli právnická osoba a žalobce, že touto smlouvou byly žalobci postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. hodnota Smlouvy (srov. ujednání v preambuli – čl. I. smlouvy). Takovou přílohu ovšem žalobce soudu nepředložil, tedy opět z této listiny nelze učinit závěr, zda touto smlouvou byla postoupena též jakákoli pohledávka za žalovaným. Předložil-li žalobce soudu tabulkový přehled, na němž je mj. uveden pod referenčním číslem hodnota žalovaný, je u něj uvedeno jeho rodné číslo, částka 18.000 Kč a jedno jediné číslo jako variabilní symbol, z ničeho nelze dovodit, že by se mělo jednat právě o přílohu č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, či přílohu dílčí smlouvy o postoupení pohledávek č. 9 ze dne datum. Tato listina není nijak nadepsaná, není datovaná a není nikým autorizovaná. Jde o prostý tabulkový přehled bez zřejmého vztahu k čemukoli. Rovněž uvedení jediného variabilního symbolu u částky 18.000 Kč budí pochybnost, zda - i v případě, že by tento přehled byl skutečně přílohou smlouvy o postoupení ze dne datum či ze dne datum – měly být postoupeny právě ty pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem řízení v projednávané věci (s ohledem na množství částek, které byly poskytovány nelze ani vyloučit, že mezi žalovaným a právnická osoba byly poskytnuty i jiné, další částky, které nejsou předmětem tohoto řízení, atd.). Předložil-li žalobce oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podepsané jméno FO za právnická osoba, tímto přípisem měl být žalovaný informován o postoupení pohledávky dne datum společnosti právnická osoba a následně dne datum žalobci. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že jméno FO zanikla funkce jednatele společnosti právnická osoba dne 29. 6. 2023, tedy před datem vyhotovení přípisu, tedy není zřejmé, na základě čeho by tato osoba měla za právnická osoba jednat po tomto datu a soud z ničeho nemohl vzít za prokázané, že tato osoba byla oprávněna za právnická osoba jednat dne 18. 8. 2023 (datum uvedené na přípise). Vyjma toho není zřejmý žádný vztah mezi jméno FO a společností právnická osoba, která snad mohla žalovaného informovat o druhém postoupení (smlouva ze dne datum). Z listiny není zřejmé, že by jméno FO jednal též za právnická osoba a že by k tomu byl oprávněn. Ani z této listiny tak nelze vzít za prokázané první ani druhé postoupení pohledávky (pohledávek). Ze žádné jiné listiny, kterou žalobce označil k důkazu a soudu předložil, pak nelze vzít za prokázané postoupení kterékoli z pohledávek ani společnosti právnická osoba, ani následně žalobci. Za této situace soudu nezbylo než žalobu zamítnout. Není-li prokázáno postoupení pohledávky (pohledávek) společnosti právnická osoba a následně žalobci, nelze učinit závěr o tom, zda žalobce je vlastníkem pohledávek, o které ve věci jde. Je potom též nadbytečné zabývat se otázkou, zda vůbec právnická osoba měla za žalovaným pohledávku (pohledávky), které mohla následně postupovat. Touto otázkou se soud – veden zásadou hospodárnosti řízení – pro nadbytečnost již nezabýval a ze shora uvedených důvodů (neprokázání postoupení pohledávek žalobci) žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný, náhrada nákladů nepřísluší, a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, v řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.