49 C 216/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci žalobce: ; název, IČO, se sídlem v obec, ulice číslo zastoupený titul. jméno příjmení, advokátem se sídlem v obec, ulice číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, bytem v obec, ulice číslo o 1.500 Kč s úroky z prodlení,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1.500 Kč s úroky z prodlení z částky 1.500 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od 30. července 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa číslo, do tří dnů právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 1.500 Kč s úroky z prodlení z částky, ve výši a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že dne 21. 5. 2019 bylo z ulice adresa v obec odtaženo osobní motorové vozidlo značka automobilu, registrační značky SPZ, jehož provozovatelem byl v době provedení odtahu žalovaný a které bylo umístěno v místě, které bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání z důvodu blokového čištění, a proto bylo odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu. Cena za odtažení a vrácení vozidla zpět na místo odtahu ve výši 1.500 Kč byla stanovena usnesením schůze anonymizováno. Informace o odtahu a vrácení vozidla, stejně jako platební pokyny k zaplacení částky 1.500 Kč byly umístěny za stěrač auta, žalovaný na ně nijak nereagoval a nereagoval ani na předžalobní výzvu, dlužnou částku nezaplatil. Žalobce se vyjma částky 1.500 Kč domáhá též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty, kterou k zaplacení žalovanému poskytl v rámci předžalobní výzvy. Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Ke dni 21. 5. 2019 byl žalovaný provozovatelem osobního motorového vozidla značka automobilu, registrační značky SPZ. Uvedeného dne toto vozidlo bylo zaparkováno v místě, kde probíhalo plánované blokové čištění, a z tohoto důvodu bylo místo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání, proto bylo odtaženo a následně po skončení blokového čištění vráceno zpět do místa odtahu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 1.500 Kč mj. předžalobní výzvou, marně. Podle ustanovení § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň sedm dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. Žalovaný v projednávané věci netvrdil ani neprokázal, že by byly dány jakékoli důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Je proto jako provozovatel podle shora citovaného ustanovení § 19a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, povinen zaplatit náklady na odstranění a vrácení vozidla. Usnesením anonymizováno ze dne 27. 2. 2019 byla cena za odtah a vrácení vozidla stanovena v částce 1.500 Kč. Jak uvedeno shora, žalovaný dne 21. 5. 2019 nerespektoval dopravní značení o dočasném zákazu stání z důvodu blokového čištění umístěného podle ustanovení § 19a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., a je podle ustanovení § 19b odst. 1 téhož zákona povinen zaplatit náklady na jeho odtah a vrácení v částce 1.500 Kč, stanovené usnesením schůze anonymizováno ze dne 27. 2. 2019 V částce 1.500 Kč je tedy žaloba důvodná. Žalovaný byl žalobcem vyzván k zaplacení této částky, marně. Vzhledem k tomu, že je v prodlení se zaplacením peněžité částky, vznikla mu dále povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z., a to ve výši stanovené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. I v části týkající se úroku z prodlení je tedy žaloba důvodná a soud jí zcela vyhověl. O třídenní pariční lhůtě bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200 Kč a jeden právní úkon po 100 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.368 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.