49 C 77/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., jako samosoudcem v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem v  obec , ulice číslo zastoupený titul jméno příjmení , advokátkou se sídlem v  obec - část obce , ulice číslo proti žalovanému: ; anonymizováno , IČO , se sídlem v  obec , ulice číslo zastoupený titul jméno příjmení , advokátem se sídlem v  obec , ulice a číslo , o uveřejnění doplňující informace podle tiskového zákona,

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zveřejnit ve vydání periodického tisku [anonymizováno] zpravodaj nejblíže následujícím po právní moci tohoto rozsudku text doplňující informace: „ Doplňující informace: Pan [celé jméno žalobce], jakožto člen Zastupitelstva městské části [obec] – [část obce], zvolený za [anonymizována dvě slova] společně pro [část obce], požádal dne 6. ledna 2020 o uveřejnění článku nazvaného„ Poplatek za psy“ ve [anonymizováno] zpravodaji. Tento článek nebyl otisknut v žádném jeho čísle, a to přesto, že vydavatel [anonymizováno] zpravodaje je povinen poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení všem členům Zastupitelstva, tedy i opozičním. Text neotištěného článku je následující: Poplatky za psy Vážení spoluobčané, od nového roku dochází k úpravě zákona o poplatcích za psy a nebyla by to naše radnice a starosta [příjmení], aby toho nevyužil. Nová úprava zákona stanovuje maximální sazbu za poplatky ve výši 1.500 Kč a tu stejnou maximální hodnotu Vám bude účtovat i starosta [příjmení], tedy 1.500 Kč za psa v bytovém domě (2.250 Kč za každého dalšího) a ve výši 400 Kč za psa v rodinném domě (600 Kč za každého dalšího). Proč radnice nevyjde našim občanům vstříc a nesníží poplatky tak, jak to udělaly ostatní radnice (za ½ za dalšího psa v bytovém domě): [část obce] (1.100/1.650), [část obce] (1.100/500), [část obce] (300/300). Zřejmě proto, aby mohl financovat předvolební ochranku, prosoudit skoro 500.000 Kč s [příjmení], nebo rozdávat předem opravené byty pravomocně odsouzeným úředníkům a ještě zadarmo! [celé jméno žalobce] Zastupitel MČ“, <b>se zamítá.</b>

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.526 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice] [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému uveřejnit ve zpravodaji městské části [obec] – [část obce] („ [anonymizováno] zpravodaj“) text doplňující informace ve znění, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je (opozičním) zastupitelem městské části [obec] - [část obce], že dne 6. 1. 2020 požádal o uveřejnění článku„ Poplatky za psy“ ve zpravodaji podle ustanovení § 4a zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, že dne 17. 1. 2020 jej tajemnice jménem redakční rady zpravodaje informovala, že jím zaslaný článek nebude otištěn s ohledem na jeho rozsah (zaslaný článek z hlediska rozsahu nesplňoval Zásady pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje). Žalobcův článek nebyl otištěn v žádném z následujících čísel zpravodaje, od žádosti žalobce o uveřejnění uplynuly již více než tři měsíce, žalobce proto požádal o uveřejnění doplňující informace podle ustanovení § 11a a § 15a zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, marně. Žalobce nesouhlasí s rozsahem znaků pro jednotlivý článek zastupitele podle Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje, podle jeho názoru je nedostačující a nesplňuje požadavek„ přiměřeného prostoru“ podle ustanovení § 4a zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona. Pokud si zastupitelé mohou vzájemně„ přenechávat“ svůj prostor pro články, toto žalobci nevyhovuje, neboť nechce být závislý na ostatních zastupitelích.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že žalobce ve zpravodaji publikuje (žalovaný z poslední doby uvedl články v číslech 12/ 2018, 3/ 2019, 5/ 2019, 6/ 2019, 11/ 2019, 12/ 2019, 6/ 2020), zásady pro publikaci článků jsou mu známy, v minulosti již došlo k tomu, že mu jiní zastupitelé„ přenechali svůj prostor“, takže umožnili žalobci uveřejnění delšího článku (v rozsahu nad 250 znaků), což odpovídá čl. 4 odst. 7 písm. b) Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje. Zdůraznil, že zpravodaj vychází v rozsahu šest redakčních stran a dvě strany inzerce, při tvorbě Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje bylo vzato v úvahu, že zastupitelstvo městské části má 21 členů, pokud by všichni využili svůj prostor 250 znaků, jde celkem o 5.250 znaků, což je jedna strana. Politickým názorům zastupitelů takto byla vymezena jedna šestina textové části zpravodaje. Omezení rozsahu příspěvku na jednotlivé zastupitele a současně možnost přenechat si navzájem prostor pro článek podle žalovaného odpovídá ideám demokracie a systému poměrného zastoupení. Poukázal též na to, že v době, kdy byl starostou [část obce] žalobce (období 2002 – 2006 podle názoru žalovaného, období 2002 – 2007 podle názoru žalobce), nebyl opozičním zastupitelům přenechán prakticky žádný prostor pro vyjádření v tehdejším zpravodaji, což vedlo k tomu, že byl tehdy opoziční stranou ([anonymizováno]) paralelně vydáván další tisk („ [anonymizováno]“).

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl od roku 2002 starostou městské části [část obce] (sporné bylo, zda jeho funkční období skončilo v roce 2006, jak se domníval žalovaný, či 2007, jak se domníval žalobce), že v současné době je zastupitelem opozičním za [anonymizována dvě slova], že v lednu 2020 požádal o uveřejnění článku„ Poplatek za psy“ ve [anonymizováno] zpravodaji, avšak tento nebyl uveřejněn proto, že přesahoval stanovený limit 250 znaků. Od prosince 2018 byla ve [anonymizováno] zpravodaji uveřejněna řada žalobcových článků, a to v rozsahu nad 250 znaků, pokud mu jiní členové zastupitelstva přenechali svůj prostor pro články. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že zastupitelstvo městské části má 21 členů, [anonymizováno] zpravodaj je vydáván v rozsahu 8 stran, z toho 6 stran je text, 2 strany jsou inzerce.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

5. Z přípisu [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 4. 11. 2019 adresované žalobci soud zjistil, že jím vedoucí odboru sociálního, školství a kultury informovala žalobce o tom, že jím požadovaný článek nebyl do tisku schválen, neboť má [číslo] znaků včetně mezer, tedy nesplňuje Zásady pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje. Žalobce byl požádán o úpravu článku na požadovaný počet znaků.

6. Z přípisu [titul] [jméno] [příjmení] (odbor sociální, školství a kultury) ze dne 7. 2. 2020 soud zjistil, že jím byl žalobce informován, že jeho článek„ Současná situace na radnici“ (doručený dne 27. 1. 2020) nebude otištěn, a to opět pro nadlimitní rozsah odporující Zásadám pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje, které byly žalobci zaslány dne 5. 9. 2019. Žalobce byl poučen o možnosti zkrátit rozsah článku.

7. Z přípisu žalobce ze dne 6. 1. 2020 adresovaným [titul] [jméno] [příjmení] soud vzal za prokázané, že jím žalobce požádal o publikaci článku v „ obecních novinách“.

8. Z přípisu [titul] [jméno] [příjmení] z téhož dne adresovaného žalobci soud vzal za prokázané, že dne 6. 1. 2020 byla žalobcova žádost o otištění článku doručena ÚMČ a byla předána redakční radě.

9. Z přípisu [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 17. 1. 2020 adresované žalobci soud zjistil, že jím autorka sdělila žalobci, že jeho článek„ Poplatky za psy“ nebude v lednovém čísle zpravodaje otištěn s ohledem na rozsah článku, který převyšuje rozsah stanovené Zásadami pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje, s tím, že článek lze zkrátit tak, aby odpovídal Zásadám.

10. Ze Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje soud zjistil, že Zpravodaj městské části [obec] – [část obce] je periodickým tiskem, jehož vydavatelem je žalovaný (čl. 2 odst. 1 Zásad), jsou v něm zveřejňovány informace o činnosti úřadu, o dění v městské části, názory členů zastupitelstva, informace organizací a institucí, názory obyvatel („ občanů“), a to za účelem poskytnutí„ objektivní informace týkající se činnosti úřadu MČ a (…) zpráv týkajících se společenského, kulturního, sportovního a dalšího dění v městské části (čl. 3). Kritéria pro zařazení příspěvků do [anonymizováno] zpravodaje jsou uvedena v čl. 4 a podle nich mj. každý zastupitel má právo v rámci jednoho čísla opublikovat text o délce 250 znaků včetně mezer a interpunkce (odst. 7 písm. a)) a každý zastupitel má právo zřeknout se svého přiděleného prostoru ve prospěch jiného zastupitele (…) (odst. 7 písm. b)), nárok na přidělený prostor je časově nepřenositelný, tzn. týká se pouze jednoho čísla a není možné je mezi jednotlivými čísly převádět (odst. 7 písm. d)). Ve zbytku z hlediska posouzení v projednávané věci soud obsah Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje nepovažuje za určující a pro stručnost jej zde nerozvádí. Podle čl. 6 odst. 3 Zásad byly tyto Zásady schváleny Radou městské části [obec] – [část obce] dne 28. 8. 2019.

11. Ze žádosti o zveřejnění doplňující informace soud zjistil, že přípisem ze dne 14. 4. 2020 žalobce prostřednictvím své zástupkyně požádal žalovaného o zveřejnění doplňující informace ve [anonymizováno] zpravodaji. Z připojené doručenky soud zjistil, že tato žádost byla žalovanému doručena dne 15. 4. 2020.

12. Ze [anonymizováno] zpravodaje za období leden – březen 2020 soud zjistil, že ve všech uvedených měsících byl zpravodaj vydán v rozsahu 8 stran, z toho 6 stran textu a cca 2 strany inzerce, ve všech těchto číslech byly otištěny příspěvky zastupitelů (podle popisků zvolených za [anonymizováno] [rok] a za [anonymizováno]). Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobcem požadovaný příspěvek týkající se poplatků za psy nebyl v žádném z vydání [anonymizováno] zpravodaje otištěn.

13. Z výtisků [anonymizováno] novin za období 12/ 2002 – 10/ 2006 (tj. za období, kdy byl starostou [část obce] žalobce) soud zjistil, že v tomto období byl obsah titulní strany v podstatě obdobný jako v současné době (obsahoval úvodní slovo starosty, tehdy žalobce), shodně se současností obsahoval inzerci (rozsah inzerce byl proměnlivý, nejčastěji se jednalo o cca tři strany v jednotlivém čísle zpravodaje), neobsahoval však prakticky žádné kritické příspěvky ve vztahu k vedení městské části, resp. za celé toto období obsahoval takový článek jediný, a to v dubnu 2004, přičemž bezprostředně za tímto následovala reakce žalobce jako tehdejšího starosty). Textový obsah zpravodaje tehdy z velké části obsahoval kladné hodnocení aktivit tehdejšího vedení městské části, poslední doložené číslo (říjen 2006) pak nelze hodnotit jinak než jako vyloženě předvolební reklamní materiál propagující stranu, jejímž členem byl žalobce jako tehdejší starosta (pozn. v dané době proběhly komunální volby, což soud považuje za skutečnost obecně známou, nevyžadující dokazování, srov. ustanoven § 121 o. s. ř.).

14. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Pokud jde o důkaz [anonymizováno] zpravodajem z listopadu 2020 a února 2021, tvrzení, jež jimi měla být prokázána (že v těchto číslech byly otištěny články žalobce v rozsahu nad 250 znaků, neboť mu přenechali svůj prostor jiní zastupitelé a tato informace byla pod články uvedena), byla mezi účastníky nesporná a vyjma toho irelevantní z hlediska posouzení v projednávané věci. Rovněž soud nevedl dokazování ke zjištění otázky, jaké a čí články byly otiskovány v období 2009 a dále, neboť to z hlediska posouzení v projednávané věci je zcela bez významu, a zda v tomto období žalobce usiloval o publikaci jakýchkoli článků ve zpravodaji městské části. Z týchž důvodů soud neprovedl důkaz rozsudkem Krajského soudu v Brně z roku 2007 či 2008 ve věci„ [anonymizováno]“.

15. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), a se zohledněním nesporných skutkových tvrzení účastníků, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

16. Žalobce byl starostou městské části [obec] – [část obce] v období 2002 – 2006 či 2007. V současné době je zastupitelem, a to opozičním. Ve [část obce] je vydáván [anonymizováno] zpravodaj, a to podle Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje z roku 2019. Obsah těchto Zásad je žalobci znám (byly mu zaslány v září 2019, jak je uvedeno v mailové korespondenci vedené se žalobcem, která byla provedena k důkazu). I po přijetí těchto Zásad bylo žalobci ve zpravodaji několik článků (přesahujících rozsah 250 znaků) otištěno, když jiní zastupitelé přenechali svůj rozsah žalobci. Dne 6. 1. 2020 žalobce požádal o otištění článku týkajícího se poplatků za psy, dne 17. 1. 2020 mu bylo sděleno, že rozsah jím zaslaného článku přesahuje 250 znaků, a proto článek otištěn nebude; přitom byl žalobce informován o možnosti zmenšit rozsah článku, což žalobce zjevně neprovedl. V žádném z následujících čísel článek„ Poplatky za psy“ otištěn nebyl, žalobce se následně obrátil se žádostí o zveřejnění doplňující informace na žalovaného. Rovněž tato žádost zůstala nevyslyšena (nesporné mezi účastníky).

17. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

18. Podle ustanovení § 4a zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ tiskový zákon) vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.

19. Podle ustanovení § 11a odst. 1 písm. a) tiskového zákona dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku neuveřejní sdělení podle § 4a po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli.

20. Soud nemá pochybnost o tom, že ve věci je třeba aplikovat ustanovení § 4a tiskového zákona, neboť jde o uveřejnění sdělení člena zastupitelstva v periodickém tisku územního samosprávného celku (nesporné mezi účastníky). Jediné, co je mezi účastníky sporné, je otázka, zda rozsah 250 znaků včetně mezer a interpunkce, stanovený Zásadami pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje, lze považovat ze přiměřený prostor z hlediska ustanovení § 4a tiskového zákona.

21. Požadavek přiměřenosti nepochybně nelze vykládat tak, že právo každého zastupitele vyjádřit svůj názor v místním periodiku ze zcela bez limitů a vydavatel je povinen otisknout cokoli.

22. Pro posouzení, zda se jedná o prostor přiměřený, je podle názoru soudu v projednávané věci nutno zohlednit rozsah stanovený Zásadami pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje z toho hlediska, zda tento rozsah objektivně umožňuje věcné sdělení informace, a dále z toho hlediska, zda větší rozsah je možný s ohledem na celkový rozsah zpravodaje.

23. Pokud jde o to, zda rozsah 250 znaků umožňuje věcné sdělení informace členy zastupitelstva, soud dospěl k závěru, že nepochybně ano. Konkrétně v případě žalobcem požadované informace o poplatcích za psy by sdělení (splňující podmínku 250 znaků) mohlo znít například takto: 24. „ Vážení občané, naše radnice prosadila maximální poplatky za psy (1.500 Kč za psa v bytovém domě a 2.250 Kč za každého dalšího, 400 Kč za psa v rodinném domě a 600 Kč za každého dalšího), ač jiné městské části mají poplatky nižší. [celé jméno žalobce]“ 25. Takto formulované sdělení má (včetně znaků jména a příjmení žalobce) celkem 241 znaků a věcně obsahuje informaci o tom, že vedení městské části využilo maximální možnou výši poplatků za psy, ač v jiných městských částech [obec] jsou tyto poplatky nižší. Podle názoru soudu obsah takového sdělení je způsobilý splnit účel zamýšlený žalobcem, tj. upozornit na to, že vedení městské části uplatňuje maximální možné poplatkové zatížení, zatímco v jiných částech [obec] je situace odlišná, a to při splnění omezeného rozsahu podle Zásad pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje.

26. Pokud pak jde o přiměřenost rozsahu příspěvků z hlediska celkového rozsahu zpravodaje, i z tohoto hlediska soud považuje stanovený rozsah příspěvku za vyhovující. Je nutno přihlédnout k tomu, že zastupitelstvo městské části [obec] – [část obce] má 21 členů (nesporné mezi účastníky), tzn. při využití maximálního možného rozsahu všemi zastupiteli by se jednalo o [číslo] znaků textu. S přihlédnutím k celkovému rozsahu zpravodaje (osm stran, z toho šest stran vlastního textu a dvě strany inzerce) soud takto vymezený rozsah jednotlivých příspěvků považuje za zcela přiměřený.

27. Limity stanovené Zásadami pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje soud považuje za naprosto vyhovující závěrům Nejvyššího soudu uvedenými v rozsudku ze dne 13. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 675/2019, jichž se žalobce v projednávané věci rovněž dovolával. Jednotlivým zastupitelům je podle názoru soudu poskytnut přiměřený prostor pro prezentaci sdělení (rozsah 250 znaků včetně mezer a interpunkce soud za přiměřený považuje, k tomu srov. shora).

28. Za podstatné soud považuje, že rozsah článků jednotlivých zastupitelů lze navýšit dohodou zastupitelů („ přenecháním“ prostoru jedním zastupitelem druhému), z čehož logicky vyplývá, že zastupitelé stran, které byly ve volbách úspěšnější, ve výsledku mohou publikovat články většího rozsahu a naopak zastupitelé stran, které získaly ve volbách nižší počet zastupitelů, mají reálně prostor menší (nikoli však žádný, vždy je garantován minimálně rozsah 250 znaků na jednotlivého zastupitele). V tom soud – shodně se žalovaným – spatřuje naprosto legitimní projev poměrného zastoupení. Jinými slovy, zastupitelům„ malých“ stran není upřeno projevit svůj názor, tento projev je však via facti přímo úměrný úspěšnosti strany ve volbách. Takováto úprava je podle názoru soudu zcela legitimní a vyvážená, navíc zdůvodněná objektivními limity (celkovým rozsahem zpravodaje). Jako logické se soudu jeví též nepřenositelnost přiděleného prostoru mezi jednotlivými čísly, neboť kdyby např. jeden měsíc zastupitelé svého oprávnění nevyužili a chtěli„ ušetřený“ prostor přenést do dalšího měsíce, vedlo by to nevyhnutelně k navýšení celkového rozsahu zpravodaje, což by z povahy věci mělo vliv na ekonomickou stránku věci. Soud tedy nenachází žádný důvod, pro který by bylo možné z hlediska omezení rozsahu příspěvků Zásadami pro vydávání [anonymizováno] zpravodaje žalovanému cokoli vytknout.

29. Vzhledem k tomu, že článek, jehož otisknutí se žalobce dne 6. 1. 2020 domáhal (Poplatky za psy), zjevně limit 250 znaků převyšoval, nebyl žalovaný z hlediska ustanovení § 4a tiskového zákona povinen takový článek ve [anonymizováno] zpravodaji publikovat, a žalobce se nemůže ani (úspěšně) domáhat uveřejnění doplňující informace podle ustanovení § 11a tiskového zákona O možnosti článek upravit na požadovaný rozsah byl žalobce poučen (srov. přípis ze dne 17. 1. 2020), nicméně jí nevyužil.

30. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobu zamítl (výrok I.).

31. Odkazoval-li žalobce na závěry Městského soudu v Brně v rozsudku ze dne 20. 1. 2017, č. j. 15 C 74/2016-127, je třeba zdůraznit, že tento se týkal skutkově zcela odlišné situace, kdy žalobkyni (jako opoziční zastupitelce) byla možnost publikace jejího názoru v místním zpravodaji zcela odepřena (z důvodu nepravdivosti v článku uvedených informací, přičemž otázka pravdivosti byla mezi účastníky sporná). O takovou situaci však v projednávané věci zjevně nejde, žalobci právo publikovat svůj názoru žalovaný neupírá, pouze stanovil objektivní limity rozsahu vyjádření takového názoru, které jsou shodné pro koaliční i opoziční zastupitele a soud na nich neshledal ničeho nepřípustného (srov. shora), které byly žalobci známy a které žalobce navzdory tomu nesplnil.

32. Konečně, nelze než vyjádřit podiv nad tím, že žalobce se nyní – v době, kdy je opozičním zastupitelem - sám dovolává ochrany, kterou zjevně opozici v době, kdy byl ve vedení městské části, resp. kdy byl jejím starostou, neposkytoval, o čemž svědčí obsah zpravodajů z období 2002 – 2006. Takový postup soud neshledává poctivým.

33. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů, jež mu v řízení vznikly, tj. náhradu hotových výdajů za pět úkonů, jež v řízení učinil (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání dne 2. 3. 2021 a účast u jednání soudu dne 2. 3. 2021, příprava účasti na jednání a účast u jednání soudu dne 4. 5. 2021 – 2 úkony, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny) po 300 Kč podle vyhl. č. 254/2015 Sb., a dále náhradu hotových výdajů – nákladů vynaložené odměny mediátora v doložené výši 726 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř.

34. Byl-li žalovaný v řízení zastoupen advokátem, náklady na toto zastoupení soud nepovažuje za náklady vynaložené účelně, které jediné lze nahrazovat (srov. ustanovení § 142 odst. 1 o. s ř.), neboť žalovaný je statutárním městem a má dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby ve sporech tohoto typu využilo práce svých zaměstnanců, aniž by musel využívat pomoci advokátů (shodně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/19, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod publ. č. 232/2010, a mnohé další).

35. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 2.526 Kč žalovanému zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).