51 C 102/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce t.č. Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žalobní návrh, aby soud určil, že výpověď nájmu bytu č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , jméno FO, , obec , adresa, na adrese , adresa, učiněná přípisem ze dne 25.6.2024 je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 9 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupce žalované.

1. Žalobce se svým žalobním návrhem doručeným zdejšímu soudu 25.7.2024 domáhal určení, že výpověď nájmu z bytu č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k. ú. , jméno FO, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , učiněná přípisem ze dne 25.6.2024 je neoprávněná. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu s odůvodněním, že předmětnou výpověď podávala proto, že byt potřebuje pro svoji matku , jméno FO, , která trpí četnými zdravotními potížemi, má problémy se srdcem, má pohybové obtíže, má problém dostat se do schodů.

2. Z výpisu katastru nemovitostí pro obec , adresa, , k.ú. , jméno FO, , LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná je mj. vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, .

3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 18.10.2019 soud zjistil, že žalobce je nájemcem bytové jednotky č. , hodnota, v nadzemním podlaží o velikosti 48 m2 s tím, že nájem byl sjednán na dobu určitou od 1.11.2019 do 31.10.2020 za nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně.

4. Z dodatku ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 9.1.2022 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen na dobu neurčitou.

5. Z komunikace v aplikaci WhatsApp mezi žalobcem a žalovanou v období od 18.6.2024 do 25.6.2024 bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovanou docházelo k diskusím ohledně výše nájemného z níž vyplynulo, že žalobce měl uzavřenou nájemní smlouvu na placení 11 000 Kč, ale fakticky platil částku 13 000 Kč. Žalobce požadoval uzavření nové nájemní smlouvy na částku 13 000 Kč. Z komunikace vyplývá, že žalobce posílal žalované na nájemném částku 13 000 Kč, a to na základě ústní dohody.

6. Z výpovědi ze dne 25.6.2024 soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď z předmětného nájmu bytu s tříměsíční výpovědní dobou s poukazem na ust. § 2288 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s odůvodněním, že bytovou jednotku potřebuje k užívání pro svoji matku , jméno FO, , která je osobou ZTP/P, má omezenou hybnost a bytová jednotka ve 2. patře, kde bydlí, je pro ni nevyhovující a potřebuje bezbariérový byt.

7. Z přípisu ze dne 9.7.2024 soud zjistil, že žalobce učinil námitky proti výpovědi z nájmu bytu ze dne 25.6.2024, kde namítá, že matka žalované má dostatečně uspokojenou bytovou potřebu, výpovědní důvod jen zastírá to, že se žalovaná rozhodla ukončit nájem z důvodu, že žalobce požadoval předložení určitých dokladů a nepřistoupil na další podmínky trvání nájmu.

8. Z průkazu ZTP/P č. , hodnota, soud zjistil, že , jméno FO, , narozená 8.8.1946 je splatností do 14.7.2030 osobou, která je ZTP/P. Tento průkaz byl vydán dne 15.7.2020.

9. Ze zprávy o hospitalizaci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ze dne 30.4.2024 soud zjistil, že , jméno FO, (matka žalované) byla hospitalizována v období od 30.3.2024 do 30.4.2024 v této nemocnici s diagnózou srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí – akutní dekompenzace 4/2024.

10. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne 30.5.2024 soud zjistil, že , jméno FO, (matka žalované) byla ošetřována pro třes, dušnost, otoky.

11. Z lékařské zprávy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně I. neurologické kliniky ze dne 1.7.2024 bylo zjištěno, že pacientka má mimo jiné poruchy stoje a chůze v rámci senzorické ataxie při diabetické polyneuropatii.

12. Z lékařské zprávy ze dne 22.7.2024 společnosti , právnická osoba, bylo zjištěno, že matka žalobkyně byla ošetřována a vyšetřena v souvislosti se svým vyšetřením na neurologii pro třes, potíže s polyneuropatií, opruzeninami v tříslech s tím, že byla poučena a seznámena s projevy a chováním prevencí při hypoglykemii a hyperglykemií, byla poučena o nutnosti kontroly glykemie před každou jízdou autem jako řidič. Při výskytu hyperglykemie s nutností pomoci druhé osoby upozorněna na povinnost nahlásit tuto skutečnost svému diabetologovi a dále jí byly doporučeny konkrétní pomůcky a potraviny při výskytu hyperglykemie.

13. Z lékařské zprávy ze dne 26.8.2024 společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že pacientka vyhledala vyšetření s tím, že na neurologii pro třes jí už nedokážou pomoci, bere doplněk strany s vitamínem B a má potíže s polyneuropatií.

14. Z posudku o zdravotním stavu , jméno FO, (matky žalované) ze dne 1.12.2022 vypracovaného Městskou správou sociálního zabezpečení , adresa, č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že předmětný posudek byl vypracován na základě odborných názorů lékařů, a to internisty – diabetologa , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 27.6.2022, neurologické ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 30.6.2022 a psychiatrické ambulance , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12.9.2022 a sociálního šetření provedeného Úřadem práce města , adresa, .8.2022. Z posudkového zhodnocení mimo jiné vyplývá, že praktický lékař dne 14.11.2022 doporučil , jméno FO, stoj s oporou, chůze s chodítkem. Pokud jde o mobilitu, z této zprávy vyplývá, že , jméno FO, trpí třesem celého těla a jedná se o esenciální třes, není schopna chůze po schodech, neujde 200 m a vstává a usedává s pomocí. Pokud jde o stravování, není schopna dodržovat stravovací a pitný režim, je nutná kontrola a krmení pro velký třes. Není schopna sama se napít, sklenici nebo hrnek musí přidržovat druhá osoba. Ze závěru posudku vyplývá, že posuzovaná osoba potřebuje pomoc při následujících základních životních potřebách, a to mobilitě, stravování, oblékání, obouvání, tělesné hygieně, výkonu fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivitě a péči o domácnost.

15. Z rozhodnutí Ministerstva práce asociálních věcí č.j. MPSV-2023/128243/921 ze dne 12.6.2023 bylo zjištěno, že příspěvek na péči byl zvýšen z částky 12 800 Kč na 19 200 Kč od 1.7.2022.

16. Ze smlouvy o bezúplatném užívání bytu ze dne 21.10.2021 bylo zjištěno, že , jméno FO, , bratr žalované, užívá na základě této smlouvy bytovou jednotku č. , hodnota, o výměře 23 m2 v nultém nadzemním podlaží v budově č.p. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

17. Z fotodokumentace vnitřních prostor domu na adrese , adresa, bylo zjištěno, že v předmětném domě se nachází výtah, a to v mezipatře s tím, že přístup k výtahu je vždy po 3 schodech směrem dolů do mezipatra a následně 10 schodů směrem nahoru, kde je zábradlí. Pokud jde o přízemí domu, nachází se zde 2 byty, a to jeden byt, kde bydlí žalobce.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že navštívil žalobce v jeho bytě pouze 2x či 3x s tím, že byt žalobce je v dispozičním řešení 1+1. Byl přítomen kontrole bytu, která se konala zhruba před 6 měsíci, kdy u této kontroly byl přítomen on, žalovaná, její doprovod a žalobce a dělal se proto, že žalovaná vznesla požadavek ohledně kontroly bytu. Svědek uvedl, že pomáhal zajišťovat žalobci příspěvek na bydlení a zjistil, že nájemní smlouva a platby, které platí spolu nekorespondují. Svědek dále uvedl, že byl přítomen hovoru s paní žalovanou, kdy v rámci telefonátu slyšel, že žalovaná na žalobce naléhala, aby si vyřizoval své věci ohledně nájmu a sdělovala žalobci, aby si našel jiný nájem, pokud se mu to nelíbí, aby odešel z bytu pryč. Svědek dále uvedl, že žalovaná sdělovala žalobci, že by měl byt opustit, pokud se mu to nelíbí a dále bylo argumentováno tím, že ceny okolných bytů a nájmu se zvyšují. Svědku nebylo nic známo o dispozičním řešení bytu ve vyšších patrech.

19. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato je matkou žalované, jedná o osobu s omezenou hybností, která se bude v budoucnu pohybovat na vozíku, bude potřebovat bezbariérový byt a v daném případě užívá chodítko. Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že předmětný byt v přízemí je bezbariérový a svědkyně o něm začala uvažovat zhruba před 3/4 rokem, kdy jí neurolog nabídl vozík. Svědkyně uvedla, že trpí cukrovkou, 4x denně si píchá inzulín, má neuropatii a s běžným životem jí pomáhá její dcera, případně pan , jméno FO, (přítel dcery) a její syn. Dále si zařizuje pečovatelku, která jí pomáhá s osobní hygienou. Aktuálně bydlí v bytě ve 2. patře spolu se svojí dcerou a panem , Anonymizováno, , kdy se jedná o 3 pokojový byt, kde má k dispozici svůj pokoj. Její syn obývá byt v přízemí domu, který obývá sám a jedná se o malou svobodárnu. Svědkyně uvedla, že žalobci nesdělovala, že bude potřebovat jeho byt, nicméně se dozvěděla, že bude potřebovat vozík zhruba před 3/4 rokem, když spor mezi žalobcem a žalovanou začal již před jedním rokem. Z výpovědi svědkyně soud zjistil, že tato již obývala byt v přízemí, ze kterého se stěhovala zhruba před 15 - 20 lety z důvodu, že její dcera potřebovala tento byt zrekonstruovat, udělat v něm topení, podlahy a elektriku. Co se týká dispozičního řešení, jedná se o byt o velikosti 48 m2 a je to 1+kuchyň. Svědkyně uvedla, že sama nakupovat nechodí, vozí jí syn, když dcera neřídí a dále udělá tak maximálně 25 kroků. Pokud jde o výtah, pak jsou v domě 3 schody dolů a dále 10 schodů směrem nahoru, když se do svého stávajícího bytu dostává tak, že s ní musí někdo chodit a v případě, že chodí po schodech, tak pokud jde o 3 schody dolů, kde není zábradlí, řeší to tak, že musí ručkovat a v případě 10 schodů nahoru se přidržuje zábradlí.

20. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, potřebuje-li pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

21. Podle § 2286 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle odst. 2 citovaného ustanovení vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

22. Podle § 2290 zákona č. 89/2012 Sb. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do 2 měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

23. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě i ve vzájemném souhrnu dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Především mezi stranami je nesporné, že žalobce nájemcem bytu specifikovaného jako byt č. , hodnota, , zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , jméno FO, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , a to na základě nájemní smlouvy ze dne 18.10.2019 a následně na základě dodatku k této smlouvě ze dne 9.1.2022 na dobu neurčitou, přičemž se jedná o byt o velikosti 48 m2 v přízemí této budovy na adrese , adresa, . Z uzavřené nájemní smlouvy vyplývá, že žalobce měl povinnost hradit žalované jako pronajímatelce částku 10 000 Kč na nájemném, které bylo splatné vždy do 20. dne v měsíci. Z WhatsAppové komunikace vyplývá, že žalobce dobrovolně hradil na nájemném částku vyšší, než která byla sjednána v nájemní smlouvě, a to částku 13 000 Kč s tím, že následně požadoval po žalované úpravu nájemní smlouvy tak, aby odpovídala tomu, co reálně žalované platí. Dne 25.6.2024 pak měla proběhnout kontrola bytové jednotky, které se dle dokazování účastnil kromě žalované a žalobce také svědek , jméno FO, . Podáním ze dne 25.6.2024 pak žalovaná dala žalobci výpověď z předmětného nájmu s odůvodním dle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku s tím, že potřebuje byt pro svého příbuzného, konkrétně pro svoji matku , jméno FO, , která je osobou ZTP/P, má omezenou hybnost a bytová jednotka ve 2. patře, kde bydlí je pro ni nevyhovující a potřebuje bezbariérový byt. Proti této výpovědi podal žalobce námitky s tím, že výpověď považuje za zastřený právní úkon a dále má za to, že matka žalované má svoji bytovou potřebu zajištěnou.

24. V daném případě je zřejmé, že výpověď z nájmu bytu byla dána do sféry žalovaného, resp. převzal tuto výpověď dne 2.7.2024. V tuto dobu již existovaly problémy se zdravím svědkyně , jméno FO, , tedy matky žalované, jak vyplývá z předložených lékařských zpráv, kdy zejména ze zprávy 1.7.2024 vyplývá, že po předchozí hospitalizaci , jméno FO, v nemocnici tato dále trpí dominantně posturálním tremorem horních končin a tremorem hlavy se vznikem již od roku 2014 a dále je u ní diagnostikována porucha stoje a chůze v rámci senzorické ataxie při diabetické polyneuropatii. Tyto problémy přetrvávají i nadále tak, jak vyplývá ze zpráv 26.8.2024, ale trvaly i dříve, jak vyplývá ze zpráv z 30.5.2024 a z potvrzení nemocnice u sv. Anny, konkrétně z propouštěcí zprávy ze dne 30.4.2024 ohledně hospitalizace , jméno FO, v této nemocnici v době od 30.3.2024 do 30.4.2024. Z dokazování vyplývá, že , jméno FO, je osobou, která je ZTP/P, a to minimálně od roku 2020, kdy jí 15.7.2020 byl vystaven průkaz ZTP. Z dalšího dokazování vyplývá, že jí ZTP bylo přiznáno již v roce 2022, mimo jiné s odůvodněním, že není schopna chůze po schodech, neujde 200 m, dělá jí problém vstávání, usedání a běžné činnosti, stravovací a pitný režim apod.

25. V případě naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. se vyžaduje, aby tito příbuzní byt „potřebovali“ tedy, aby pociťovali bytovou potřebu, tzn. neměli vlastní byt. Jde o situaci, kdy příbuzný (v tomto případně matka žalované) nedisponuje takovým právním titulem, který by jí umožňoval bydlení trvalé povahy, např. vlastnictví, nájem, výpůjčka, služebnost apod. Současně tak není relevantní, zda pronajímatel (žalovaná) disponuje jiným právně volným bytem, do kterého by se příbuzný mohl nastěhovat. Tato skutečnost by mohla mít význam pro posouzení souladu výpovědi s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3534/2008). V daném případě soud při svém rozhodnutí užil zejména závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 5679/2016 ze dne 21.9.2017 z nichž vyplývá, že při posouzení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu dané z důvodu potřeby bytu pro osoby blízké pronajímateli či jeho manželovi soud zkoumá míru naléhavosti bytové potřeby osoby, v jejíž prospěch je nájem vypovídán, bydlet právě v bytě, jehož se výpověď týká. V daném případě bylo nade vší pochybnost zjištěno, že byt, jehož se výpověď týká, je bytem bezbariérovým v přízemí domu, kde vlastní vícero bytových jednotek žalovaná. Pokud jde o tyto bytové jednotky, tak druhou z bytových jednotek právě v přízemí užívá na základě přiložené smlouvy o bezplatném užívání bratr žalované a druhou bytovou jednotku doposud užívá žalobce. Soud dále se zabýval tím, zda podaná výpověď není v rozporu s dobrými mravy a zda nejde o případ zjevného zneužití práva ve smyslu ust. § 8 občanského zákoníku. Pro toto posouzení byly právně významné ty skutečnosti, které byly objektivně dány v době, kdy pronajímatel uvedený právní úkon (výpověď) z nájmu bytu doručil nájemci. Z předloženého dokazování jednoznačně vyplývá, že výpověď byla doručena nájemci dne 2.7.2024. Již v době doručení výpovědi byly dány důvody na straně matky žalované, které odůvodňovaly to, že žalovaná potřebuje byt pro svoji matku z důvodu jejího nepříznivého zdravotního stavu, omezené hybnosti, neuropatie a neschopnosti chodit do schodů. Tyto skutečnosti zcela jednoznačně vyplývají z předložených lékařských zpráv a byly dány již v době podání výpovědi. Uvedenou výpověď a úkon směřující k podání výpovědi ve vztahu k žalobci tedy soud nehodnotil jako úkon, který by byl v rozporu s dobrými mravy, případně za úkon, ve kterém by měl soud spatřovat zneužití práva žalované, jakožto pronajímatelky a soud jej považuje za zcela jednoznačně platný. V této souvislosti je potřeba poukázat také na závěr rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3296/2022, z něhož vyplývá, že u výpovědních důvodů podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku se soud může zabývat otázkou neplatnosti výpovědi pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 ve spojení s § 588 občanského zákoníku s tím, že pro naplnění tohoto výpovědního důvodu není významná intenzita potřeby bydlení pronajímatele, nebo jeho či manželových příbuzných, tato okolnost může mít význam spolu s dalšími skutečnostmi pro posouzení, zda výpověď z nájmu bytu není neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, že zdravotní stav matky žalované vyžaduje bydlení v bezbariérovém bytě a není možné ji vystavovat nadále chůzi v jejím zdravotním stavu chůzi do schodů. Ani skutečnost, že v domě je výtah neznamená, že by nemusela matka žalované využívat toto schodiště právě naopak, z provedeného dokazování vyplývá, že vždy pokud by chtěla používat výtah do vyšších pater v uvedeném domě musí zdolat 3 schody směrem dolů k výtahu bez zábradlí a dále 10 schodů směrem nahoru se zábradlím, pak tato výpověď není v rozporu s dobrými mravy. Pokud rozpor s dobrými mravy spatřoval žalobce v tom, že platil žalované vyšší nájemné než to, které bylo sjednáno, pak z provedeného dokazování sice vyplývá, že žalobce platil žalované vyšší částku, než která byla uvedena v nájemní smlouvě, nicméně z dokazování vyplývá, že tak činil dobrovolně. Jenom z toho důvodu, že žalovaná nesouhlasila se změnou nájemní smlouvy a dala výpověď žalobci s poukazem, že byt potřebuje pro svou matku, nelze usuzovat, že tato výpověď, tento právní úkon byl dán v rozporu s dobrými mravy. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 3296/2022, 26 Cdo 1454/2016, 26 Cdo 3670/2020, Nejvyšší soud ČR několikrát přijal a odůvodnil právní závěr, že má-li byt, jehož nájem je vypovídán, užívat pronajímatel, je výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku naplněn bez dalšího. Pro účely posouzení, zda byl naplněn citovaný výpovědní důvod není významné, jaká je intenzita pronajímatelovi potřeby bydlení. Výpovědní důvod opírající se o „potřebu“ bytu pro pronajímatele je dán nejen v případě, kdy pronajímatel nemá vlastní byt, ale i tehdy, má-li vlastní byt, avšak „chce“ realizovat své vlastnické právo a bydlet v bytě nacházejícím se v domě, jehož je spoluvlastníkem. Tyto závěry platí i pro výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, tedy potřebuje-li pronajímatel byt pro své příbuzné nebo pro příbuzné svého manžela, což je rozvedeno v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 26 Cdo 5679/2016. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud žalobní návrh tak, jak byl podán, v celém rozsahu zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě na straně úspěšného žalovaného představovaly náklady řízení náklady za právní zastoupení, které dle § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 7 a 11 odst. 1 citované vyhlášky činí částku 1 500 Kč za jeden úkon právní pomoci, a to konkrétně příprava a převzetí věci a vyjádření k žalobnímu návrhu a dále 2x náhrada nákladů za právní zastoupení po 1.1.2025, a to konkrétně účast u jednání soudu dne 21.1.2025 a 18.3.2025 ve výši 2 300 Kč. Dále soud přiznal také paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč a 2 úkony právní pomoci ve výši 450 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 9 100 Kč soud uložil žalobci zaplatit žalované k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.